Podle § 39d odst. 9 zákona o veřejném zdravotním pojištění platí:
(9) Pokud se vede řízení o stanovení dočasné úhrady u léčivého přípravku, který je již v jiné terapeutické indikaci hrazen z prostředků zdravotního pojištění na základě rozhodnutí Ústavu podle § 39h, pak Ústav stanoví výši dočasné úhrady nejvýše do výše úhrady stanovené rozhodnutím Ústavu podle § 39h. To neplatí, je-li takový léčivý přípravek rozhodnutím Ústavu podle § 39h zařazen do referenční skupiny nebo jiné skupiny v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků, ve které jsou již zařazeny jiné léčivé přípravky. Pokud má dočasnou úhradu stanovenou rovněž jiný vysoce inovativní léčivý přípravek a dostupné důkazy prokazují, že se jedná o přípravek s obdobným klinickým využitím a obdobnou nebo blízkou účinností a bezpečností, stanoví Ústav výši dočasné úhrady posuzovaného léčivého přípravku nejvýše do výše dočasné úhrady vysoce inovativního léčivého přípravku s obdobným klinickým využitím a obdobnou nebo blízkou účinností a bezpečností, a to při zohlednění rozdílů v dávkování a velikosti balení.

Skutečnost, zda není překročen „zákonný limit“ kontroluje Ústav v jednotlivých řízeních o dočasné úhradě.  V řízení, v němž úhrada navržená žadatelem byla ve shodné výši jako trvalá úhrada v jiné indikaci, Ústav stanovil úhradu dle návrhu žadatele.

V našem prémiovém newsletteru podrobně rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte nás kontaktovat. 

Naše znalosti, Vaše příležitost. 

Články z rozhodovací praxe čerpají z veřejně dostupných textů rozhodnutí MZ ČR a rozhodnutí SÚKL.

Na stránkách společnosti Pharmeca a.s. je možné průběžně sledovat přehled vydaných rozhodnutí SÚKL a MZ ČR v oblasti cen a úhrad.

Nová strategie přináší konkrétní plán, jak zrychlit a zjednodušit zahajování klinických hodnocení, podpořit akademický výzkum, posílit kapacity pro časné fáze studií a přivést k českým pacientům více inovativních možností léčby. 

Počítá například se standardizací smluvních vztahů mezi zdravotnickými zařízeními a zadavateli studií, vytvořením jednotného vstupního místa do systému klinických hodnocení, další digitalizací a efektivnějším využitím dat nebo stabilnější podporou akademických studií.

Potřebu těchto kroků potvrzuje i vývoj posledních let. V roce 2023 se do klinických hodnocení v Česku nově zapojilo 4 620 účastníků, což bylo o 15 % méně než v předchozím roce a o 32 % méně než v roce 2015. V roce 2025 bylo do klinických studií celkově zapojeno přibližně 17 400 pacientů. Z 932 studií evidovaných v České republice bylo pouze 64 akademických a přibližně tři čtvrtiny všech klinických hodnocení tvoří studie III. fáze. Strategie chce tento trend změnit a využít potenciál České republiky pro rozvoj akademických studií, časných fází klinického výzkumu i inovativních typů léčby.

Národní strategie klinických hodnocení humánních léčivých přípravků v ČR 2035 bude naplňována prostřednictvím navazujících dvou až tříletých akčních plánů. Jejím cílem je zvýšit počet realizovaných klinických hodnocení i zapojených pacientů, rozšířit spektrum studií včetně časných fází a pokročilých terapií a posílit pozici České republiky jako atraktivního místa pro špičkový klinický výzkum.

Plný text článku je k dispozici na stránkách MZ ČR.

Nová služba vznikla ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví jako součást aktivit zaměřených na podporu inovací v resortu zdravotnictví a na vytváření předvídatelného regulatorního prostředí pro vývoj nových zdravotnických technologií.

Cílem Inovační kanceláře je umožnit vývojářům získat již v rané fázi projektu základní orientaci v regulatorních požadavcích a včas identifikovat otázky a rizika, která mohou ovlivnit další vývoj výrobku. Včasná konzultace může přispět k efektivnějšímu plánování vývoje, správnému nastavení regulatorní strategie a hladšímu uvedení výrobku na trh.

Odborné konzultace mohou být zaměřeny například na určený účel zdravotnického prostředku, jeho regulatorní status, kvalifikaci a klasifikaci, klinické hodnocení nebo hodnocení funkční způsobilosti, postupy posuzování shody či potřebu zapojení oznámeného subjektu.

Současně SÚKL zveřejnil Metodický pokyn Inovační kanceláře pro zdravotnické prostředky, který stanoví podmínky podání žádosti, rozsah odborných konzultací i postup jejich poskytování. Součástí metodického pokynu je také triážní formulář, který slouží jako podklad pro předběžné posouzení žádosti a přípravu odborné konzultace.

Inovační kancelář je v první fázi realizována jako pilotní projekt. Jeho cílem je ověřit nastavené procesy v praxi a získat zkušenosti od žadatelů i odborných pracovníků SÚKL. Na základě poznatků z pilotního provozu může být metodika i rozsah poskytovaných konzultací dále upravován tak, aby co nejlépe odpovídaly potřebám inovátorů i regulatorní praxe.

Text vychází z článku zveřejněného na stránkách SÚKL, kde je dostupná jeho plná verze.

Doporučení zdůrazňují, jak jazykové a logistické bariéry nadále omezují účast dětí v klinickém výzkumu, a to navzdory předpisům zakazujícím diskriminaci. Nedostatečné překladatelské zdroje, nevalidované nástroje a implicitní jazykové požadavky mohou omezovat přístup k inovativním terapiím, zejména pro děti se vzácnými onemocněními, které kvůli účasti na klinickém hodnocení potřebují cestovat do zahraničí.

Návrhy a připomínky k této inciativě je možné zasílat e-mailem až do 31. 8. 2026.

Co se změnilo od 1. 7. 2024 u symbolu „L“

Od 1. července 2024 došlo ke změně pravidel u léčivých přípravků označených symbolem „L“. Tyto přípravky byly v zásadě předepisovány k úhradě lékařem se specializovanou způsobilostí uvedenou v preskripčním omezení, případně jím písemně pověřeným lékařem.
Novela vyhlášky umožnila, aby léčivé přípravky se symbolem „L“ mohli k úhradě předepisovat také lékaři se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie, pokud používání daného léčivého přípravku není omezeno v souhrnu údajů o přípravku, případně v příloze rozhodnutí o registraci u centralizovaně registrovaných léčivých přípravků.

Co se mění od 1. 7. 2026 u symbolu „E“

Od 1. července 2026 se obdobný princip rozšiřuje také na léčivé přípravky označené symbolem „E“. Podle novely vyhlášky č. 376/2011 Sb., provedené vyhláškou č. 119/2026 Sb., může léčivý přípravek označený symbolem „E“ předepsat k úhradě nejen lékař se specializovanou způsobilostí uvedenou v preskripčním omezení, ale za stanovených podmínek také lékař se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie. Podmínkou je, že používání daného léčivého přípravku není omezeno v souhrnu údajů o přípravku, případně v příloze rozhodnutí o registraci u centralizovaně registrovaných léčivých přípravků. Cílem změny je zlepšit dostupnost hrazené léčby pro pacienty, zejména u přípravků, u nichž již není nutné, aby byl samotný předpis k úhradě vázán výhradně na ambulantního specialistu, pokud tomu nebrání odborné omezení uvedené v registrační dokumentaci k přípravku.

Nový symbol F

Pro úplnost SÚKL uvádí, že novela zároveň pracuje i s novým symbolem „F“, který je určen pro případy, kdy má být předepisování k úhradě nadále vyhrazeno pouze lékaři se specializovanou způsobilostí uvedenou v preskripčním omezení, zejména pokud to odůvodňuje potřeba specifického diagnostického vybavení nebo zahájení a průběžná kontrola léčby specialistou.

Kde najít informaci potřebné k preskripci

Informaci o tom, zda má lék stanovené preskripční omezení a v některých případech i omezení používání dle Souhrnu informací o přípravku (SmPC), si lze ověřit v Databázi léků SÚKL - po vyhledání konkrétního léčivého přípravku je v detailu příslušného SÚKL kódu uvedena informace na záložce „Ceny a úhrady“ v poli Vykazovací limit a Omezení používání dle SmPC.

Údaj „Omezení používání dle SmPC“ vyjadřuje, zda souhrn údajů o přípravku, případně příloha rozhodnutí o registraci u centralizovaně registrovaných léčivých přípravků, obsahuje omezení používání, které může být relevantní pro posouzení možnosti předepsání léčivého přípravku k úhradě konkrétním lékařem.

• „Ano“ ve webové databázi léčiv znamená, že u daného léčivého přípravku bylo identifikováno omezení používání v souhrnu údajů o přípravku nebo v příloze rozhodnutí o registraci. Takové omezení může být důvodem, proč přípravek nebude možné předepsat k úhradě konkrétním lékařem. Zdali může lékař léčivý přípravek opravdu předepsat k úhradě, je na jeho uvážení.
• „Ne“ ve webové databázi léčiv znamená, že u daného léčivého přípravku nebylo identifikováno omezení používání v souhrnu údajů o přípravku nebo v příloze rozhodnutí o registraci, které by podle uvedených pravidel samo o sobě vylučovalo předepisování k úhradě konkrétním lékařem. 
• „Není relevantní“ ve webové databázi léčiv je uvedeno pouze u specifických léčebných programů a mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví. U těchto léčivých přípravků jsou odbornosti oprávněné předepisovat přípravek k úhradě stanoveny přímo v rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví, nikoliv prostřednictvím výše uvedeného mechanismu podle SmPC. 

Konečné posouzení, zda je léčivý přípravek možné v konkrétním případě předepsat k úhradě, je vždy na odborném uvážení předepisujícího lékaře, který musí zohlednit aktuální znění souhrnu údajů o přípravku, podmínky úhrady, klinický stav pacienta a další relevantní okolnosti konkrétního případu.

Výše uvedený text článku obsahuje pouze zkrácenou verzi článku dostupného na stránkách SÚKL, kde je i jeho plné znění.

Plán na 2. pololetí roku 2026

• kolistin

V průběhu roku může dojít ke korekcím plánu dle aktuálního stavu ostatních správních řízení (např. zkrácených revizí).

Terapii vyhodnotil Ústav jako jedinou možnost léčby, a proto nepožadoval předložení analýzy nákladové efektivity, dostačující byla pouze analýza dopadu na rozpočet dle počtu pacientů uváděných odbornou společností v jejím vyjádření.

Ústav dospěl na základě těchto dokumentů k závěru, že stanovení úhrady v této off-label indikaci je dostatečně odůvodněno vědeckým poznáním a jde o jedinou možnost léčby, a proto navrhuje stanovení zvýšené úhrady i pro tuto indikaci.

Dle § 39b odst. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění platí:

…Ústav může stanovit úhradu u neregistrovaného léčivého přípravku, jestliže je jeho použití dostatečně odůvodněné současným vědeckým poznáním a je jedinou možností léčby, nebo je-li jeho použití nákladově efektivní ve srovnání s dostupnou léčbou, a to na dobu schváleného specifického léčebného programu42b). Ústav může stanovit úhradu u registrovaného léčivého přípravku i pro indikace v souhrnu údajů o přípravku neuvedené, jestliže je použití léčivého přípravku dostatečně odůvodněno současným vědeckým poznáním a je-li použití léčivého přípravku jedinou možností léčby, nebo je-li nákladově efektivní ve srovnání se stávající léčbou.

V našem prémiovém newsletteru podrobně rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte nás kontaktovat. 

Naše znalosti, Vaše příležitost. 

Články z rozhodovací praxe čerpají z veřejně dostupných textů rozhodnutí MZ ČR a rozhodnutí SÚKL.

Na stránkách společnosti Pharmeca a.s. je možné průběžně sledovat přehled vydaných rozhodnutí SÚKL a MZ ČR v oblasti cen a úhrad.

Změna reaguje na dlouhodobou praxi, kdy řada pacientů musí opakovaně navštěvovat specialistu pouze kvůli vystavení receptu na lék, který dlouhodobě užívají a jejichž zdravotní stav je stabilizovaný. Novela umožní, aby v těchto případech mohl pokračovat v předepisování léčby praktický lékař, pokud tomu nebrání odborné nebo registrační podmínky daného přípravku.

Návrh zároveň zachovává vysokou míru bezpečnosti. Nejde o plošné uvolnění preskripčních omezení ani o nahrazení specializované péče. U léčiv, kde je z odborného hlediska nezbytné vedení specialistou, bude možné využít nový preskripční symbol „F“, který zachová výhradní preskripci specialistům. Současně zůstávají zachovány všechny kontrolní mechanismy včetně lékového záznamu, který pomáhá předcházet duplicitnímu předepisování i rizikovým lékovým interakcím.

Novela se týká vybraných hrazených léků s dosavadním preskripčním omezením „E“. K 1. červenci 2026 jde o více než 1 200 přípravků, což představuje přibližně jednu osminu všech hrazených léčiv v ambulantní péči. Změna se přitom nijak nedotýká okruhu pacientů, kteří mají na léčbu nárok z veřejného zdravotního pojištění, ani nepřináší zvýšení nákladů zdravotních pojišťoven. Největší přínos bude mít pro chronicky nemocné pacienty, seniory, osoby s omezenou mobilitou a lidi žijící v regionech s hůře dostupnou specializovanou ambulantní péčí.

Praktičtí lékaři budou moci za stanovených podmínek předepisovat vybrané léky určené především pro dlouhodobou léčbu stabilizovaných chronických pacientů. Půjde například o některé přípravky užívané při neurologických, respiračních, diabetologických a metabolických onemocněních, glaukomu nebo vybraných kardiovaskulárních, urologických či gynekologických diagnózách. Naopak přípravky vyžadující specializovanou diagnostiku, zahájení léčby nebo pravidelné odborné sledování zůstávají i nadále v kompetenci příslušných specialistů.

Plné znění článku je dostupné na stránkách MZ ČR, kde je dostupná i prezentace k novele.

Tato revize aktualizuje pokynu ke klinickému hodnocení antimykotik určených k léčbě a profylaxi invazivních mykotických onemocnění (IFD) (CHMP/EWP/1343/01).

Návrhy a připomínky k této inciativě je možné podávat až do 30. 9. 2026.

U léků ve veřejném zájmu Státní ústav pro kontrolu léčiv (Ústav) nově stanovuje cenu podle:

• průměru z až 7 nejlevnějších zemí referenčního koše EU.
• Pokud lék není alespoň ve 2 zemích koše, srovnává se s celou EU, případně s terapeuticky blízkými léky v ČR či referenčního koše.

Aby cena v ČR nebyla sražena příliš nízko náhodnými výkyvy, Ústav aplikuje tzv. vylučovací pravidla:

• pokud je nejnižší cena v EU o více než 20 % nižší než průměr druhé a třetí, do výpočtu se nezahrne.
• Vylučují se ceny ze zemí s prudkým oslabením měny, je-li nalezeno 3 a více referencí.
• Neuplatní se ceny deformované krizovými zásahy vlád jiných států (má-li Ústav oficiální informaci).

Ústav již vydal řadu rozhodnutí o stanovení maximální ceny významných léků. V rozhodovací praxi Ústavu se však objevuje problematický trend. Ačkoliv je tento „speciální režim“ výhodnější pro stabilitu trhu, rozhodnutí často postrádají detailní odůvodnění, z něhož by jednoznačně vyplývalo, že jsou splněna zákonná kritéria pro takový postup.

Nová úprava dává státu silný nástroj k zajištění léků. Klíčem k její funkčnosti však bude přezkoumatelnost rozhodnutí, aby držitelé registrací přesně rozuměli, jak a proč byla výsledná cena stanovena.

V našem prémiovém newsletteru podrobně rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte nás kontaktovat. 

Naše znalosti, Vaše příležitost. 

Články z rozhodovací praxe čerpají z veřejně dostupných textů rozhodnutí MZ ČR a rozhodnutí SÚKL.

Na stránkách společnosti Pharmeca a.s. je možné průběžně sledovat přehled vydaných rozhodnutí SÚKL a MZ ČR v oblasti cen a úhrad.

Vystavit poukaz k výdeji hrazených zdravotnických prostředků může pouze ošetřující lékař nebo zdravotnický pracovník se specializovanou nebo zvláštní odbornou způsobilostí (zdravotní sestra, zdravotní laborant, terapeut atp.). Od 1. 1. 2026 je k tomuto účelu povinné (až na specifické výjimky) využívat pouze elektronickou podobu - ePoukaz.

Výdej zdravotnických prostředků na poukaz s následným vyžádáním úhrady ze zdravotního pojištění mohou na druhou stranu zajišťovat pouze výdejci. Tím může být lékárna, výdejna zdravotnických prostředků, provozovatel oční optiky nebo smluvní výdejce.

Poskytnutí zdravotnických prostředků v ordinaci lékaře

Jak bylo uvedeno výše, tak osoba oprávněná vystavit poukaz není oprávněna zdravotnický prostředek na poukaz pacientovi vydat a následně poukaz vykázat k úhradě ze zdravotního pojištění.

Existují však skupiny ortopedicko-protetických zdravotnických prostředků (např. ortézy, fixační límce či berle), které mají stanovenou úhradu ze zdravotního pojištění při předepsání na poukaz, nicméně jejich určený účel umožnuje jejich použití také při ošetření akutních stavů. Z hlediska účelnosti a bezpečnosti je v takovýchto případech umožněno, aby byl pacientovi potřebný zdravotnický prostředek poskytnut přímo během ošetření v ordinaci. 

Komentáře/připomínky zasílejte na e-mailovou adresu lucie.skalova@sukl.gov.cz. Do předmětu e-mailu prosím uveďte: Připomínky k návrhu pokynu PHV-7 (verze 3).

Návrhy a připomínky k této inciativě je možné podávat až do 10. 7. 2026.

V souvislosti s tímto nařízením dochází k aktualizaci Sazebníku náhrad výdajů:

• zvyšují se sazby za jednotlivé odborné úkony,
• zavádějí se dvě nové kategorie odborných úkonů, týkající se přípravy odborného stanoviska k třetí žádosti o změnu obsahu podání, a to s rozlišením podle nutnosti provedení kompletního odborného klinického a farmakoekonomického posouzení.

SÚKL informuje, že pro všechny žádosti podané od 24.6.2026 včetně již bude nutné uhradit náhrady výdajů dle nového Sazebníku. 

SÚKL dále informuje o postupu při již uhrazené platbě dle původního sazebníku - případy, kdy náhrada výdajů byla uhrazena podle sazebníku platného do 23. 6. 2026 a žádost bude podána až po tomto datu.

Veškeré podrobnosti jsou uvedeny na stránkách SÚKL.

Jak zajistit, aby se moderní onkologická péče dostala k pacientům včas a bez ohledu na to, kde žijí? Jak nastavit spolupráci mezi komplexními onkologickými centry a regionálními pracovišti tak, aby systém fungoval efektivně, kvalitně a dlouhodobě udržitelně? A kde existuje prostor pro posílení regionální péče? O těchto a dalších otázkách budou diskutovat přední odborníci z oblasti onkologie, organizace péče a zdravotnického systému.

Pozvání k diskusi přijali:

• PhDr. Ivan Duškov, MSc., ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR
• prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR
• MUDr. Jitka Vojtová, MBA, zdravotní ředitelka Oborové zdravotní pojišťovny
• MUDr. Patrik Zachar, vrchní ředitel sekce zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví ČR
• RNDr. Marian Rybář, MHA, odbor zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví ČR
• MUDr. Tomáš Hauer, předseda pracovní skupiny pro specializovanou zdravotní péči a centra vysoce specializované péče Ministerstva zdravotnictví ČR
• MUDr. Jiří Tomášek, Ph.D., Masarykův onkologický ústav a člen výboru České onkologické společnosti
• prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc., přednostka Ústavu radiační onkologie FN Bulovka a 1. LF UK, členka výboru České onkologické společnosti
• doc. MUDr. Kateřina Kopečková, PhDr., zástupkyně přednosty pro vědu a výzkum, Onkologická klinika FN Motol a Homolka a 2. LF UK 
• MUDr. Kateřina Jirsová, primářka Integrovaného onkologického oddělení Nemocnice Na Pleši
• MUDr. Marta Kučerová, primářka onkologické ambulance Nemocnice Jablonec nad Nisou
• Mgr. Petra Adámková, předsedkyně výboru Hlasu onkologických pacientů
• Bc. Michaela Tůmová, místopředsedkyně výboru Hlasu onkologických pacientů

Zdroj článku - stránky AIFP. 

Podle předběžných údajů činily v Česku v roce 2024 v mezinárodní metodice zdravotnických účtů celkové výdaje na zdravotní péči necelých 697 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 8,5 %. V přepočtu na jednoho obyvatele došlo k nárůstu o téměř 5 tisíc Kč na 64 tisíc Kč. Podíl celkových výdajů na zdravotní péči na HDP v roce 2024 tedy dosahoval 8,6 %, což bylo o 0,2 procentního bodu více než v předchozím roce. 

Ke zvýšení výdajů na zdravotní péči mezi roky 2023 a 2024 nejvíce přispěly výdaje zdravotních pojišťoven, které vzrostly o více než 10 %, v absolutním vyjádření o 47,6 mld. Kč. Zvýšily se rovněž výdaje z ostatních veřejných rozpočtů (o 5,8 mld. Kč), což odpovídalo nárůstu o 7,6 %.

Struktura výdajů na zdravotní péči podle zdroje financování se dlouhodobě příliš nemění. Největší část hradí zdravotní pojišťovny, které na ni v roce 2024 vydaly celkem 514,2 mld. Kč, což představovalo 73,8 % veškerých výdajů na zdravotní péči v Česku. Z ostatních veřejných zdrojů bylo na zdravotní péči vynaloženo 81,9 mld. Kč (11,8 % celkových výdajů), z toho ze státního rozpočtu 71,2 mld. Kč, z místních rozpočtů pak 10,7 mld. Kč. České domácnosti ze svých zdrojů za zdravotní péči zaplatily 94,5 mld. Kč, což odpovídá 13,6 % z celkových výdajů na zdraví. Z ostatních soukromých zdrojů šlo na zdravotní péči jen 6,1 mld. Kč.

Průměrné výdaje zdravotních pojišťoven na jednoho obyvatele v roce 2024 činily 47 234 Kč. Meziročně došlo ke zvýšení o 10 %. U žen činily výdaje v průměru 46 960 Kč na osobu, zatímco u mužů 44 596 Kč. „Největší objem finančních prostředků vydaly v roce 2024 zdravotní pojišťovny na léčbu zhoubných novotvarů. Poprvé tak výdaje na léčbu onkologicky nemocných pacientů, které činily 55,8 miliardy korun, převýšily výdaje na léčbu nemocí oběhové soustavy v objemu 54,2 miliardy korun,“ uvedla Romana Lojková z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Aktualizované předběžné údaje o výdajích na zdravotní péči za rok 2024 jsou zveřejněny na webových stránkách ČSÚ a v aplikaci DataStat.

Článek byl kompletně převzat ze stránek ČSÚ.

Ministerstvo zdravotnictví (MZ) v rámci odvolacího řízení potvrdilo postup Ústavu, který požadoval uhrazení náhrad výdajů ve výši odpovídající řízení zahrnující kompletní odborné posouzení.
Jakékoli odstranění preskripčního omezení podle MZ usnadňuje pacientům přístup k terapii, což samo o sobě zakládá potenciál pro vyšší čerpání prostředků veřejného zdravotního pojištění. Dokonce i to, kdy nedojde ke zvýšení absolutního počtu pacientů v dané indikaci, ale může dojít k vnitřním přesunům léčebných strategií ve prospěch předmětného přípravku. I to může z jeho pohledu představovat zvýšení výdajů ze systému.
Ústav proto podle MZ má legitimní povinnost tyto případné vlivy na fond veřejného zdravotního pojištění řádně posoudit a požadovaná náhrada výdajů tedy odpovídá prováděným úkonům.

V našem prémiovém newsletteru podrobně rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte nás kontaktovat. 

Naše znalosti, Vaše příležitost. 

Články z rozhodovací praxe čerpají z veřejně dostupných textů rozhodnutí MZ ČR a rozhodnutí SÚKL.

Na stránkách společnosti Pharmeca a.s. je možné průběžně sledovat přehled vydaných rozhodnutí SÚKL a MZ ČR v oblasti cen a úhrad.

Program:

Zahájení a úvodní slovo 

• Mgr. Josef Flek 

I. Blok: Úvod a Světový týden kontinence

• Světový týden kontinence – World continence week
  MUDr. Lukáš Horčička, Ph.D. 
• Úvod, dosavadní zkušenosti, kontext
  MUDr. Lukáš Horčička, Ph.D.

 II. Blok: Hyperaktivní močový měchýř (OAB) 

• Současný stav, teorie a vývoj léčby
  Prof. MUDr. Martin Huser, Ph.D. 
• Léčebné možnosti řešení OAB – výhody a limity jednotlivých postupů
  Prof. MUDr. Jan Krhut, Ph.D. 
• Úkoly odborníků, náklady na léčbu OAB a shrnutí MUDr. Lukáš Horčička, Ph.D. 
• Diskuse 
• Závěr a dohodnutý další postup
  Mgr. Josef Flek

Videozáznam z kulatého stolu je po určitou dobu k dispozici na stránkách PSP.

Aby mohlo být ohlášení zveřejněno v nejbližším termínu, musí být ke dni posledního kalendářního dne příslušného měsíce úplné, bezvadné a způsobilé k dokončení zpracování. Pokud Ústav v průběhu posuzování zjistí nedostatky a vyzve ohlašovatele k doplnění údajů nebo dokumentace, bude ohlášení zveřejněno až po odstranění zjištěných vad.

V případě, že je požadované doplnění provedeno až po skončení kalendářního měsíce, ve kterém bylo ohlášení podáno, nebude možné takové ohlášení zahrnout do zveřejnění k desátému dni následujícího měsíce. Ohlášení bude zařazeno až do následujícího cyklu zveřejnění po dokončení jeho zpracování.

Ústav proto doporučuje podávat ohlášení s dostatečným časovým předstihem a věnovat zvýšenou pozornost správnosti a úplnosti všech předkládaných údajů a příloh. Včasné a bezvadné podání minimalizuje riziko nutnosti doplnění dokumentace a přispívá k plynulému zveřejnění ohlášení i následnému zařazení zdravotnického prostředku do Seznamu všech zdravotnických prostředků hrazených na základě předepsání na poukaz.

Zdroj textu stránky SÚKL.

V rámci správního řízení žádal držitel rozhodnutí o registraci o zvýšení úhrady u svého přípravku. Z jeho pohledu se jednalo pouze o dorovnání úrovně „základní úhrady“ stanovené v předchozí revizi pro danou skupinu, které nevyžaduje nové nákladové studie.
SÚKL i Ministerstvo zdravotnictví však trvaly na doložení analýz a pro jejich absenci řízení zastavily.

V argumentaci správních úřadů se uvádí, že hodnocení nákladové efektivity a analýzy dopadu do rozpočtu zdravotního pojištění je dle zákona o veřejném zdravotním pojištění vyžadováno tehdy, vykazuje-li předpokládaný dopad do rozpočtu spojený s úhradou přípravku po provedení navrhované změny výše úhrady zvýšení výdajů ze systému zdravotního pojištění a je-li navrhována vyšší úhrada, než je výše úhrad ostatních v zásadě terapeuticky zaměnitelných přípravků.

NSS uvedl, že analýzy se nevyžadují, pokud léčivý přípravek přinese systému veřejného zdravotního pojištění úspory. Pokud o úsporu nejde a dochází k negativnímu dopadu do rozpočtu je jejich předložení nezbytné.
Návrh na zvýšení úhrady v tomto případě prokazatelně vykazuje známky předpokládaného negativního dopadu do rozpočtu (zvýšení nákladů) a navrhovaná úhrada je vyšší, než je úhrada jediného terapeuticky zaměnitelného přípravku. S ohledem na splnění obou zákonných podmínek měl podle NSS žadatel povinnost CEA předložit.

Soud tedy definitivně potvrdil postup dle legislativy účinné od roku 2022, kdy v případech že je požadovaná úhrada vyšší než u jiných terapeuticky zaměnitelných léků na trhu, musí být její efektivita vždy prokázána novými daty.

Prémiový newsletter společnosti Pharmeca a.s. Vám pomůže se zorientovat v záplavě informací vztahující se k lékům i zdravotnickým prostředkům.  Zároveň se jedná o flexibilní službu, kterou je možné kdykoli upravit dle přání klienta.

Neváhejte nás kontaktovat. 

Naše znalosti, Vaše příležitost.

Článek čerpá z veřejně dostupných textů rozhodnutí soudů zveřejněných na stránkách.

Program:

Úvodní slovo

• MUDr. Kamal Farhan, místopředseda Výboru pro zdravotnictví PSP ČR, předseda správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR

Vystoupení:

• prof. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D., předseda České diabetologické společnosti ČLS JEP,
• PhDr. Ivan Duškov, MSc, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky,
• prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, místopředseda České kardiologické společnosti ČLS JEP,
• JUDr. Lenka Teska Arnoštová, Ph. D, předsedkyně Společnosti medicínského práva (ČLS JEP),
• MUDr. Patrik Zachar, vrchní ředitel sekce zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví ČR,
• RNDr. Ondřej Májek, Ph.D., vedoucí Oddělení mezinárodních vztahů ÚZIS a vědecký vedoucí Národního screeningového centra,
• Zástupce vedení Svazu zdravotních pojišťoven ČR.

Videozáznam z konference je po určitou dobu k dispozici na stránkách PSP.

S ohledem na přetrvávající technické překážky při komunikaci mezi Informačním systémem zdravotnických prostředků (ISZP) a databází EUDAMED, zejména v oblasti ověřování a validace údajů nezbytných pro vydávání FSC, bude až do odvolání dočasně zachována možnost podávání žádostí o FSC prostřednictvím RZPRO.

Toto opatření bylo přijato s cílem zajistit kontinuitu poskytovaných služeb a minimalizovat dopady na výrobce a další dotčené subjekty. Současně probíhá intenzivní komunikace s relevantními technickými a podpůrnými strukturami na evropské úrovni za účelem odstranění identifikovaných překážek.

Ostatní změny související s povinným použitím modulů EUDAMED zůstávají beze změny, včetně povinností registrace aktérů a prostředků podle MDR/IVDR. Ostatní typy žádostí související s ohlašováním činností výrobců, dovozců a zplnomocněných zástupců a notifikací zdravotnických prostředků nebudou od 28. 5. 2026 vyřizovány, pokud bezprostředně nesouvisí s žádostí o vydání FSC.

SÚKL bude o dalším postupu a případných změnách průběžně informovat prostřednictvím svých internetových stránek.

Plný text článku ze stránek SÚKL.

V rámci řízení zdravotní pojišťovny upozorňovaly, že v praxi může dojít k situaci, že i po zákonném 40% snížení ceny prvního podobného přípravku bude jeho cena stále vyšší než reálná (smluvní) cena originálu. Tato situace tak povede k porušení podmínky účelné terapeutické intervence.
Z pohledu plátce je tento postup neakceptovatelný z hlediska stability rozpočtu a v rozporu s veřejným zájmem.

Státní ústav pro kontrolu léčiv námitky pojišťoven zamítl s odkazem na novelizaci zákona o veřejném zdravotním pojištění účinnou od 1. 1. 2026. Podle této úpravy je podobný přípravek nákladově efektivní i v případě, že úhrada vzorového léku jiného držitele rozhodnutí byla ovlivněna smlouvou uzavřenou mezi držitelem a zdravotní pojišťovnou a pro posuzovaný přípravek nebyla uzavřena obdobná smlouva.

Část textu novelizovaného ustanovení zákona:
„Má se za to, že podobné přípravky splňují podmínky účelné terapeutické intervence podle § 15 odst. 6 písm. d) a Ústav je neposuzuje, vyjma podobných přípravků totožného držitele rozhodnutí o registraci, který uzavřel smlouvu se zdravotními pojišťovnami, a tato smlouva byla rozhodná pro přiznání úhrady původnímu hrazenému přípravku.“

V našem prémiovém newsletteru podrobně rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte nás kontaktovat. 

Naše znalosti, Vaše příležitost. 

Články z rozhodovací praxe čerpají z veřejně dostupných textů rozhodnutí MZ ČR a rozhodnutí SÚKL.

Na stránkách společnosti Pharmeca a.s. je možné průběžně sledovat přehled vydaných rozhodnutí SÚKL a MZ ČR v oblasti cen a úhrad.

Po vlně odporu a 333 připomínkách z legislativního procesu byl návrh stažen a schvalovací proces byl v této podobě zastaven.

Nová právní úprava již není součástí technické vyhlášky, ale byla kompletně přesunuta do novely samotného zákona. Ministerstvo k tomuto kroku přistoupilo z důvodu potřeby zrychlení vstupu významných léků na trh a snížení tlaku na dosavadní výjimkový režim zdravotních pojišťoven, který byl pro stát ekonomicky neudržitelný.

V otázkách najdete i postupy související s plněním povinností v databázi EUDAMED.

Hlavním účelem této navrhované vyhlášky je stanovení podrobností výpočtu násobku hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele, který slouží k určení tzv. prahové hodnoty posuzovaného léku. Tato hodnota je klíčová pro rozhodování o tom, zda bude lék hrazen z veřejného pojištění na základě jeho nákladové efektivity.

Původní předpoklad byl, že vyhláška nabude účinnosti 1. června 2025. Tento termín se zatím posunuje, neboť k 15. 5. 2026 ministerstvo teprve oznámilo zahájení zpracování připomínek.

U dalšího návrhu, který se týká farmako-ekonomického rozboru léku, bylo zatím ukončeno vyhodnocení připomínkového řízení a čeká na zpracování připomínek ministerstvem.    

Cílem návrhu této vyhlášky je úprava výše diskontní sazby používané při farmako-ekonomickém rozboru léku z 5 % na 3,7 % ročně v návaznosti na úpravu způsobu stanovení prahové hodnoty nákladové efektivity.

I zde bylo v připomínkovém řízení vzneseno 16 připomínek, z toho 5 zásadních. Přijaté návrhy se zaměřovaly nejen na výši navrhované diskontní sazby, ale i možnosti nižší diskontní sazby u technologií s dlouhodobým přínosem. Připomínky vzneslo i Ministerstvo financí SR, které zásadně nesouhlasí se způsobem, jakým byla vyhodnocena finanční zátěž. Očekávaný pozitivní dopad na rozpočet není dle ministerstva dostatečně transparentní a není ani zřejmé, jaký podíl na tom má právě změna diskontní sazby oproti jiným opatřením, například oproti návrhu výše uvedené změny prahové hodnoty léčiv.
Na provázanost obou návrhů upozorňuje i Protimonopolní úřad SR a doporučuje návrh stáhnout z legislativního procesu do doby, než bude dosaženo odborného konsenzu v širším rámci kategorizace léčiv.

Jak dopadne vypořádání připomínek pro Vás budeme i nadále sledovat.

Článek čerpá z veřejně dostupných informací ke slovenské legislativě.

Žádost o povolení uvedení na trh na území České republiky, uvedení do provozu a použití zdravotnického prostředku, u kterého nebyly provedeny postupy posuzování shody podle článku 59 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (dále jen „nařízení (EU) 2017/745“) a článku 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (dále jen „nařízení (EU) 2017/746“) předložená v souladu s ustanovením § 64 odst. 2 zákona č. 375/2022 Sb., o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o prostředcích“) a ustanovením § 45 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). 

Pokyn je vydáván s platností od 18. 5. 2026.  

V souvislosti se spuštěním čtyř modulů databáze EUDAMED do povinného použití dochází ke změně procesu podávání žádostí o vydání FSC. Žádosti již nebudou podávány prostřednictvím systému RZPRO, ale nově prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředků (ISZP).
 Proces vydávání FSC bude současně navázán na zdravotnické prostředky registrované v databázi EUDAMED z pozice výrobce.

Účelem tohoto je tak pokynu sjednotit postup žadatelů při podávání žádosti o vydání Certifikátu o volném prodeji (dále jen „FSC“), stanovit požadavky na předkládanou dokumentaci a zajistit jednotnou aplikační praxi Státního ústavu pro kontrolu léčiv (dále jen „SÚKL“).

Tento metodický pokyn vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (dále jen „MDR“) a z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (dále jen „IVDR“), které stanoví pravidla pro uvádění zdravotnických prostředků na trh a jejich dohled, ze zákona č. 375/2022 Sb., o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o prostředcích“) a ze zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) v rozsahu vedení správního řízení.  

Pokyn je vydáván s platností od 28. 5. 2026.  

K uvedenému datu budou deaktivovány procesy v Registru zdravotnických prostředků (dále jen “RZPRO”) na úrovni ohlašování činnosti výrobce, zplnomocněného zástupce a dovozce a dále veškeré procesy související s notifikací prostředků, které dosud probíhaly na základě přechodných ustanovení zákona č. 375/2022 Sb., o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o prostředcích”).

RZPRO bude i nadále využíván pro podávání žádostí o povolení klinických zkoušek, studií funkční způsobilosti a související povinnost mít ohlášenou činnost zadavatele klinických zkoušek. Současně bude RZPRO nadále využíván pro zveřejňování bezpečnostních upozornění v terénu (FSN) až do okamžiku přesunu této agendy do Informačního systému zdravotnických prostředků (dále jen „ISZP“).

Od uvedeného data vzniká výrobcům, výrobcům systémů a souprav, zplnomocněným zástupcům a dovozcům povinnost registrace v databázi EUDAMED a povinnost mít přidělené jediné registrační číslo (SRN). Výrobce má zároveň povinnost registrovat všechny prostředky, které uvádí na trh, a to jak prostředky uváděné na trh podle MDR/IVDR („regulation devices“), tak prostředky uváděné na trh v přechodném režimu podle MDR („legacy devices“). Evropská komise stanovila lhůty pro vložení uvedených údajů do databáze EUDAMED.

VZP za jejich léčbu vloni zaplatila přes 4,5 miliardy korun. Odborníci upozorňují, že se onemocnění stále častěji týká i mladších pacientů. Velkým problémem je chronický stres. 

„V souvislosti s hypertenzí už roky mluvíme o jednom z nejrozšířenějších civilizačních onemocnění. Dokazují to i data, kdy počet klientů VZP léčených na vysoký tlak stoupl za posledních 10 let o bezmála 200 tisíc. U nákladů za léčbu pak došlo za stejné období k navýšení o téměř 1,8 miliardy korun. Loňský účet za léčbu vysokého tlaku je skoro 4,6 miliardy korun,“ vypočítává Miroslav Jankůj, pověřený náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči, a zdůrazňuje: „Tím, že hypertenze velmi dlouho probíhá bez příznaků, doprovází ji i určitá zákeřnost. Pozornost je nutné věnovat pravidelným kontrolám. Nejjednodušší je pravidelně co dva roky chodit na preventivní prohlídky k praktickému lékaři. Včasný záchyt a léčba vysokého krevního tlaku může do budoucna snížit riziko závažných komplikací, jako jsou srdeční infarkt nebo mrtvice.“

Z dat VZP vyplývá, že v průměru přibude každým rokem 20 tisíc nových klientů léčených na hypertenzi. Meziroční nárůst v roce 2025 byl 24 268 klientů. Meziročně přibylo i klientů s hypertenzí do 18 let věku, a to o 281 na loňských 3886.

Ačkoli genetické predispozice mají určitý vliv, u přibližně 90 % lidí je vysoký krevní tlak způsoben především nezdravým způsobem života. U zbývajících 10 % pacientů je hypertenze spojena s jiným onemocněním. Vysoký krevní tlak je proto považován za civilizační chorobu, protože k jeho vzniku výrazně přispívají faktory, jako jsou kouření, nadváha a obezita, nadměrná konzumace alkoholu, přílišný příjem soli, stres, nedostatek spánku a nedostatek pohybu.

Počty klientů VZP s hypertenzí (hlavní diagnóza)

Ústav v rámci rozhodnutí zastával názor, že o zrušení maximální ceny může být požádáno pouze z důvodu 12měsíční neobchodovanosti a zároveň uvedl, že přípravky v řízení jsou dle jeho zjištění používány jen za hospitalizace a v ambulancích se používají jen jako suroviny pro individuální přípravu, nikoli jako hotový přípravek.

Hlavní námitkou odvolatele byla naopak použitelnost léku nově i v ambulantní péči. Odvolatel uváděl, že přípravku by měla být zrušena maximální cena, jelikož dle cenových předpisů přípravky použitelné i v ambulantní péči bez stanovené úhrady cenové regulaci nepodléhají.
Zákon sice výslovně neuvádí změnu segmentu použití jako důvod pro zrušení maximální ceny, ale podle odvolatele jde o nechtěnou mezeru v zákoně, kterou je třeba překlenout analogií.

MZ v souladu se závazným názorem soudu uznalo, že v zákoně existuje "nevědomá mezera". Pokud účastník prokáže v následujícím průběhu řízení ambulantní použití, je to legitimní důvod pro zrušení maximální ceny, i když to zákon výslovně neuvádí.
Zároveň rozhodlo, že Ústav se musí otázkou faktické použitelnosti přípravku v ambulantní péči zabývat znovu a důsledněji.

Napadené rozhodnutí Ústavu proto zrušilo a věc vrátilo k novému projednání. 

V našem prémiovém newsletteru podrobně rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte nás kontaktovat. 

Naše znalosti, Vaše příležitost.

Články z rozhodovací praxe čerpají z veřejně dostupných textů rozhodnutí MZ ČR a rozhodnutí SÚKL.

Na stránkách společnosti Pharmeca a.s. je možné průběžně sledovat přehled vydaných rozhodnutí SÚKL a MZ ČR v oblasti cen a úhrad.

V rámci uvedeného typu řízení by se měl uplatňovat princip multikriteriálního hodnocení, kdy je kladen důraz nejen na ekonomická, ale především na neekonomická kritéria, která zohledňují celospolečenské potřeby a zájmy.

Posuzovaná kritéria tak vedle standardních úhradových kritérií (bezpečnost, účinnost a v případě vakcín i imunogenita) zahrnují např. i:

• hodnocení závažnosti samotného onemocnění, proti kterému vakcína cílí,
• celospolečenský význam prevence,
• přínos pro veřejné zdraví, ve smyslu zvýšení kolektivní imunity, prevence ohrožení veřejného zdraví, podpora a zlepšení zdraví populace atp.
• doporučené postupy odborných společností a institucí.

Rozdílný přístup je i v otázce dopadu do rozpočtu, kdy vysoký dopad může znamenat vysokou proočkovanost, která je však v tomto případě žádoucí. Dopad do rozpočtu se stanoví jako rozdíl nákladů na prevenci vs. náklady na léčbu + diagnostiku + celospolečenské náklady, pokud by společnost nebyla imunizována.

Hodnotící zpráva Ústavu bude zahrnovat i vyjádření Státního zdravotního ústavu (SZÚ). SZÚ se již vyjádřil v prvních dvou správních řízeních, v rámci kterých se velmi podrobně soustředil na epidemiologii onemocnění. Dále uvádí zdravotní dopady, společenské a ekonomické dopady onemocnění a možnosti jejich ovlivnění díky vakcinaci. Vyjádření obsahuje i doporučený časový horizont pro tvorbu analýzy dopadu na rozpočet s ohledem na charakteristiky onemocnění, ale i přehled aktuálně platných doporučení pro očkování.

Stejně jako v případě orphans, i v tomto případě bude hodnotící zprávu následně posuzovat poradní orgán Ministerstva zdravotnictví (MZ) v rámci neveřejného jednání, na němž bude probíhat dohodovací řízení.

Vydané závazné stanovisko MZ pak bude zapracováno do finálního rozhodnutí Ústavu.

Chcete být pravidelně informováni o novinkách v oblasti cena a úhrad léků? Prémiový newsletter společnosti Pharmeca a.s. Vám pomůže se zorientovat v záplavě informací vztahující se právě k této oblasti. Zároveň se jedná o flexibilní službu, kterou je možné kdykoli upravit dle přání klienta.

Neváhejte nás kontaktovat. 

Naše znalosti, Vaše příležitost.

Článek čerpá z veřejně dostupných informací o správních řízeních vedených SÚKL v oblasti cen a úhrad.

Platný právní předpis, zákon č. 375/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zdravotnických prostředcích“), ukládá mj. poskytovatelům zdravotních služeb povinnost zajistit vysledovatelnost zdravotnických prostředků a jejich identifikaci při poskytování zdravotních služeb.

Při snaze o splnění těchto požadavků je však třeba rozlišovat mezi požadavky stanovenými na vysledovatelnost výše uvedenou legislativou a potřebou interní evidence a sledovatelnosti (např. oběh opakovaně použitelných chirurgických nástrojů). Požadavky na vedení evidence stanovené v § 39 odst. 3 a 4 zákona o zdravotnických prostředcích navazují na systém jedinečné identifikace prostředků (UDI), který je základním nástrojem pro zajištění vysledovatelnosti zdravotnických prostředků a stejně jako např. označení CE je plně v kompetenci výrobce.

Obecně lze konstatovat, že po uvedení zdravotnického prostředku na trh by již nemělo docházet k jeho dodatečným úpravám. Jakékoli změny zdravotnického prostředku může provádět pouze jeho výrobce. Dodatečné označování zdravotnických prostředků může v závislosti na způsobu provedení představovat zásah do zdravotnického prostředku, který může vést k ovlivnění jeho vlastností, zejména integrity jeho povrchu. V případě, že je tato činnost prováděna jinou osobou než výrobcem, přecházejí na ni povinnosti výrobce dle čl. 16 odst. 1 písm. c) Nařízení (EU) 2017/745.

Kdy lze provést úpravu zdravotnického prostředku

Uvedené ustanovení čl. 16 Nařízení (EU) 2017/745 se nemusí uplatnit za předpokladu, že osoba provádějící dodatečné označení doloží, ideálně ve spolupráci s výrobcem, že tento proces je bezpečný, nedochází k porušení integrity zdravotnického prostředku a nedochází ani ke změně jeho vlastností, bezpečnosti nebo výkonu².

Osoba provádějící tuto činnost by měla být schopna doložit zejména:

• že značení je prováděno řízeným a validovaným procesem,
• představuje pouze lokální modifikaci povrchové vrstvy bez negativního dopadu na mechanické, korozní ani hygienické vlastnosti,
• nedochází ke změně určeného účelu ani funkčních vlastností prostředku,
• nedochází k negativnímu ovlivnění bezpečnosti a výkonu prostředku ve smyslu nařízení (EU) 2017/745,
• proces je osobou provádějící značení odpovídajícím způsobem doložen (např. validací procesu, technickým posouzením či výsledky zkoušek).

Při posuzování přípustnosti konkrétního zásahu je vždy rozhodující jeho skutečný dopad na bezpečnost, funkčnost a určený účel zdravotnického prostředku. Osoba provádějící značení odpovídá za volbu konkrétní technologie a způsob provedení a současně za to, že zvolený postup je v souladu s právními předpisy a nevede k negativnímu ovlivnění vlastností prostředku.

Tento postup by měl být aplikován i v případě zdravotnických prostředků, které byly uvedeny na trh podle dříve platné legislativy (tzv. „legacy devices“). Na tyto zdravotnické prostředky se sice přímo neuplatňuje čl. 16 Nařízení (EU) 2017/745, avšak i v těchto případech představuje jakákoli dodatečná úprava změnu oproti technické dokumentaci výrobce. I zde je tedy nezbytné doložit, že provedené značení nemá vliv na vlastnosti a bezpečnost zdravotnického prostředku, a aplikovat výše uvedený postup.

Závěr a doporučení

Závěrem lze shrnout, že dodatečné označování zdravotnických prostředků je možné pouze za předpokladu, že nedochází k ovlivnění jejich bezpečnosti, výkonu ani určeného účelu a že osoba provádějící takový zásah je schopna validně prokázat, že jejím zásahem nemůže být dotčen soulad s příslušnými požadavky Nařízení (EU) 2017/745. V opačném případě dochází v souladu s čl. 16 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/745 k převzetí povinností výrobce.

Lze proto doporučit, aby si osoba provádějící značení nechala od výrobce daného prostředku potvrdit, že provedený zásah nemá vliv na soulad prostředku s požadavky nařízení (EU) 2017/745 a že odpovědnost za jeho bezpečnost a funkčnost zůstává na původním výrobci.

1) V souladu s ustanovením § 39 odst. 4 zákona o zdravotnických prostředcích je poskytovatel zdravotních služeb povinen uchovávat jedinečnou identifikaci zdravotnických prostředků, s výjimkou zdravotnických prostředků rizikové třídy I a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro rizikové třídy A, které mu byly dodány. Dále je podle § 39 odst. 3 téhož zákona poskytovatel povinen provést záznam ve zdravotnické dokumentaci vedené o pacientovi o použití zdravotnického prostředku rizikové třídy IIb nebo III.
2) Z hlediska posouzení přípustnosti dodatečného označování je rozhodující, zda konkrétní zásah představuje změnu zdravotnického prostředku ve smyslu nařízení (EU) 2017/745. V souladu s výkladovými dokumenty MDCG (zejména MDCG 2020-3) se za významnou změnu nepovažuje taková změna, která nemá vliv na určený účel, bezpečnost ani výkon prostředku.

Směrnice týkající se zbytkových rozpouštědel jsou v platnosti od března 1998, respektive června 2001. Aktuální návrh zahrnuje další specifikace týkající se zbytkového množství rozpouštědel třídy 1 a třídy 2 a jasný výklad sporných otázek týkajících se reziduí rozpouštědel obecně.

Návrhy a připomínky k této inciativě je možné podávat až do 30. 6. 2026.

• 3 verze pokynu UST-16 Sponzorování a poskytování darů a jiného prospěchu odborníkům podle zákona o regulaci reklamy.

• 5 verze pokynu UST-27 Regulace reklamy na humánní léčivé přípravky a lidské tkáně a buňky

• 2 verze pokynu UST-39 Regulace reklamy na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro

• 2. verze pokynu UST-42 Sponzorování a poskytování darů a jiného prospěchu odborníkům a zaměstnancům poskytovatele zdravotních služeb u reklamy na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro

Platnost všech výše uvedených pokynů je shodná, a to k 29. 4. 2026.

Upozorňujeme držitele léků z ATC skupin uvedených v článku VIII., kteří nemají uzavřenou účinnou Smlouvu o dohodnuté nejvyšší ceně výrobce zveřejněnou ve SCAU (nejpozději ve verzi platné k 1. 4. 2026), že jsou povinni podat Ústavu žádost o stanovení maximální ceny, a to do 4. 5. 2026.

Nedodržení je považováno za porušení cenových předpisů.

Další podrobnosti k této povinnosti byly zveřejněny i na stránkách SÚKL.

Nechcete být zaskočeni ohlašovacími povinnostmi na poslední chvíli? Prémiový newsletter společnosti Pharmeca a.s. Vám pomůže se zorientovat v záplavě informací vztahujících se třeba i k legislativním povinnostem v oblasti léků a zdravotnických prostředků. Zároveň se jedná o flexibilní službu, kterou je možné kdykoli upravit dle přání klienta.

Neváhejte nás kontaktovat. 

Naše znalosti, Vaše příležitost.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (Ústav) v rámci řízení tvrdil, že se musí jednat výhradně o revizi maximálních cen. Jelikož v dané skupině proběhla pouze revize úhrad, nikoliv cen, žádost zamítl jako nepřípustnou.
Odvolatel oproti tomu namítal, že zákon nerozlišuje mezi revizí cen a úhrad.

MZ k danému sporu v rozhodnutí uvedlo, že zákon mluví obecně o „zkrácené revizi podle § 39p“, což zahrnuje jak revizi cen, tak revizi úhrad. Výklad Ústavu byl v tomto směru dle jejich názoru příliš restriktivní.
Cílem původního snížení ceny a úhrady u prvního generika bylo zabránit vysokým doplatkům pro pacienty při jeho vstupu na trh. Poté, co Ústav provedl zkrácenou revizi úhrad, došlo k sjednocení úhrad pro všechny přípravky v dané skupině a tím pominulo riziko nerovnosti v doplatcích.

Z uvedených důvodů MZ konstatovalo, že pro podání žádosti o zvýšení ceny postačuje provedení zkrácené revize úhrad a z tohoto důvodu usnesení Ústavu, jímž bylo řízení zastaveno, zrušilo.

V našem prémiovém newsletteru podrobně rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte nás kontaktovat. 

Naše znalosti, Vaše příležitost.

Články z rozhodovací praxe čerpají z veřejně dostupných textů rozhodnutí MZ ČR a rozhodnutí SÚKL.

Na stránkách společnosti Pharmeca a.s. je možné průběžně sledovat přehled vydaných rozhodnutí SÚKL a MZ ČR v oblasti cen a úhrad.

Druhá verze pokynu nahrazuje pokyn CAU-15 verze 1 a obsahuje významnou metodickou revizi původního vzoru, kdy dochází k rozšíření požadavků na klinicko-farmakoekonomické hodnocení, systematickému posuzování komparátorů, zapojení zahraničních HTA výstupů a k zavedení detailního modelového přístupu včetně hodnocení nákladové efektivity a dopadu do rozpočtu.

Platnost nové verze je od 27. 4. 2026.

V následujícím článku bychom chtěli představit vybrané oblasti návrhu ve vztahu k jednotlivým produktům.

Léčivé přípravky

V návrhu je rozšíření definice reklamy, kdy se za reklamu nově budou považovat všechny formy informování, průzkumu nebo pobídky prováděné za účelem podpory předepisování, prodeje, výdeje nebo spotřeby.

Novela zároveň definuje přísné podmínky, za kterých lze realizovat programy pro pacienty tak, aby nebyly považovány za nepřípustnou reklamu.

Změny se dotknou i v reklamy zaměřené na odborníky, kterým by nově obchodní zástupci mohli poskytovat souhrny údajů o přípravku (SPC) a informace o hrazení také formou odkazu na zdroj umožňující dálkový přístup.

Naopak přísnější pravidla se budou vztahovat na poskytování bezplatných vzorků, kdy novela stanovuje např. jejich počty ve vztahu k dlouhodobosti případné léčby.

Zavedeny by měly být i výjimky z regulace, které se týkají zejména pobídkových programů zdravotních pojišťoven nebo vzdělávacích programů pro nelékařské pracovníky.

Zdravotnické prostředky (ZP) a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (IVD)

V případě zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro dochází k rozšíření a upřesnění definice reklamy. Mezi reklamu jsou například nově výslovně zařazeny i loterie a jiné podobné hry nebo testy založené na zkušenostech spotřebitelů.

Preciznější definice se týká příjemců srovnávací reklamy, kdy je nahrazen dříve používaný obecný pojem „odborníci“.

I zde, stejně jako v případě léků, jsou vymezeny výjimky z regulace.

Samostatnou kapitolu pak tvoří programy pro pacienty, jejichž cílem má být zlepšení informovanosti o onemocnění, diagnóze a léčbě, ale i podpora spolupráce pacienta při poskytování zdravotní péče nebo nácvik a poučení, jak správně zacházet se zdravotnickým prostředkem, který pacientovi předepsal odborník.

Pokuty

Novela zavádí nové povinnosti, a proto i zásadním způsobem rozšiřuje seznam jednání (správních deliktů), za které lze uložit pokuty.  

Nově tak pokuta 500 tis. Kč bude hrozit například v případě realizace programu pro pacienty v rozporu se zákonem, ať už kvůli porušení výlučného účelu, obsahu nebo poskytnutím zakázaných výhod pacientům. Stejná pokuta se vztahuje i na nesplnění oznamovací povinnosti vůči SÚKL (neoznámení programu), porušení pravidel pohostinnosti u online setkání odborníků a další.

Pokuta až 2 000 000 Kč se v návrhu nově výslovně vztahuje na pořádání zakázaných soutěží, loterií a uživatelských testů u léků i zdravotnických prostředků, za chybějící nebo neaktuální informace v reklamě pro odborníky nebo za překročení limitu počtu vzorků.

Pokuty do 5 000 000 Kč pak bude hrozit za naznačování, že bezpečnost léku je zaručena jeho přírodním původem, nebo používání nevhodných vyobrazení tělesných změn či za dary a výhody odborníkům, které nesouvisejí s jejich činností a další případy.

Odborníkům by mohla být nově uložena sankce do 100 000 Kč v případě, že odborník zakázanou výhodu nebo nadměrnou pohostinnost přímo vyžaduje, nikoliv ji jen přijme.

Chcete být pravidelně informováni o legislativních návrzích v oblasti léků a zdravotnických prostředků? Prémiový newsletter společnosti Pharmeca a.s. Vám pomůže se zorientovat v záplavě informací vztahující se právě k této oblasti. Zároveň se jedná o flexibilní službu, kterou je možné kdykoli upravit dle přání klienta.

Neváhejte nás kontaktovat. 

Naše znalosti, Vaše příležitost.

Odvolatel namítal, že Ústav chybně klasifikoval srovnávací přípravek jako generikum ve smyslu prvního podobného přípravku. Tvrdí, že u přípravků registrovaných na základě literárních údajů (bibliografická registrace) nelze automaticky aplikovat ustanovení o krácení úhrady, která jsou vyhrazena pro vstup generických přípravků na trh, neboť léky registrované dle literárních žádostí nejsou generika.
Poukazoval na dříve vydaný rozsudek Městského soudu v Praze, který zrušil rozhodnutí Ústavu ve věci stanovení úhrady z důvodu jeho nezákonnosti, kdy Ústav označil přípravek za generikum, což podle soudu přípravek registrovaný na základě literární žádosti není.
Odvolatel se proto domníval, že závěry soudu o nezákonnosti postupu Ústavu při hodnocení literárních registrací jsou přímo aplikovatelné i na další řízení.

Ministerstvo reflektuje změnu judikaturního výkladu Městského soudu v Praze, ale zdůrazňuje, že správní orgány nemohou svévolně ignorovat vlastní pravomocná rozhodnutí dříve, než je zruší příslušný soud. Aktuální stav, kdy je podána žaloba proti reviznímu rozhodnutí, neopravňuje úřad k odchýlení se od revizního rozhodnutí, byť je napadeno žalobou.
Zároveň podle MZ v tomto konkrétním řízení nebyla otázka povahy registrace (literární vs. generická) relevantní, protože předmětem řízení byl pouze technický přepočet úhrady.

Z uvedených důvodů MZ rozhodnutí Ústavu potvrdilo.

V našem prémiovém newsletteru podrobně rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte nás kontaktovat. 

Naše znalosti, Vaše příležitost.

Články z rozhodovací praxe čerpají z veřejně dostupných textů rozhodnutí MZ ČR a rozhodnutí SÚKL.

Na stránkách společnosti Pharmeca a.s. je možné průběžně sledovat přehled vydaných rozhodnutí SÚKL a MZ ČR v oblasti cen a úhrad.

Požadavek na relevantního komparátora byl modifikován v roce 2022 pro řízení o úhradách orphanů (§ 39da), kdy Poradní orgán Ministerstva zdravotnictví vyslovil pro tento specifický typ řízení následující požadavek: „…. aby každá příští žádost o úhradu LPVO, u kterého existují komparátory hrazené z veřejného zdravotního pojištění (ať s úhradou stanovenou Ústavem ve správním řízení či v režimu dle § 16 zákona č. 48/1997 Sb.), povinně obsahovala takovou analýzu nákladové efektivity.“. 
V řízeních o úhradě léčivých přípravků pro vzácná onemocnění (LPVO) vedených podle § 39da jsou tak na základě uvedeného požadavku mezi komparátory standardně řazeny i terapie hrazené nikoli běžně, ale v rámci mimořádné úhrady na § 16, a to i v případě, že jejich použití je dokonce v dané indikaci mimo schválenou registraci, tzv. off-label. 

Tento přístup byl identifikován i v řízení o stanovení trvalé úhrady u neLPVO léku, v němž SÚKL rovněž uznal jako komparátor přípravek, který je hrazen ze zdravotního pojištění na § 16.
U jiného přípravku však v souvislosti s použitím komparátora hrazeného dle § 16 SÚKL argumentuje v hodnotící zprávě např. následovně: „…léčba poskytovaná na základě ust. § 16 ZoVZP je ze své podstaty výjimečná a nelze ji považovat za nákladově nejméně nákladnou standardní variantu pro účely hromadného stanovení úhrad…“ .

Uvidíme, zda do budoucna dojde v otázce využití komparátora na §16 ke sjednocení přístupu napříč všemi skupinami léků a samotná pozice léku na §16 nabude i ve standardních řízeních významnější pozici.

§ 16 v zákoně o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb.
Příslušná zdravotní pojišťovna hradí postupem podle § 19 odst. 1 písm. a) ve výjimečných případech zdravotní služby jinak ze zdravotního pojištění nehrazené, je-li poskytnutí takových zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce.

Prémiový newsletter společnosti Pharmeca a.s. Vám pomůže se zorientovat v záplavě informací vztahující se k lékům i zdravotnickým prostředkům.  Zároveň se jedná o flexibilní službu, kterou je možné kdykoli upravit dle přání klienta.

Neváhejte nás kontaktovat. 

Naše znalosti, Vaše příležitost.

Článek čerpá z veřejně dostupných textů rozhodnutí MZ ČR, rozhodnutí SÚKL, metodik a stanovisek SÚKL zveřejněných na stránkách.

Chcete se dozvědět jaký dopad na správní řízení může tato změna mít? V našem prémiovém newsletteru podrobně rozebíráme dopady změny pokynů a metodik do praxe. Detailní rozbory tak mají naši předplatitelé každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte nás kontaktovat. 

Naše znalosti, Vaše příležitost.

Jako hlavní důvody uvedl:

1. Nedostatečný terapeutický přínos
2. Problematické postavení komparátorů
3. Nesplnění kritérií pro označení VILP u všech navrhovaných indikací
4. Nedostatečné důkazy k době přežití
5. Problematická srovnávání v analýze

Bez splnění kritérií VILP proti všem posuzovaným komparátorům nelze podle Ústavu přípravku přiznat dočasnou úhradu, a to ani s upravenými podmínkami.

MZ rozhodnutí Ústavu potvrdilo a zároveň upozornilo na nevhodnost využívání abstraktů, které jsou zestručnělé, souhrnné a nemají ambici rozkrýt pozadí údajů. Správní orgán na jejich základě nemůže zodpovědně posoudit prezentované údaje.
Dále pak doporučuje nepředkládat odborná data v režimu obchodního tajemství, pokud odvolatel očekává jejich podrobnější rozbor. Veřejná vyjádření k datům chráněným obchodním tajemstvím jsou pak pouze obecného charakteru.

V našem prémiovém newsletteru podrobně rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte nás kontaktovat. 

Naše znalosti, Vaše příležitost.

Články z rozhodovací praxe čerpají z veřejně dostupných textů rozhodnutí MZ ČR a rozhodnutí SÚKL.

Na stránkách společnosti Pharmeca a.s. je možné průběžně sledovat přehled vydaných rozhodnutí SÚKL a MZ ČR v oblasti cen a úhrad.

Od vydání první verze pokynu nastal vývoj v oblasti diagnostiky amyotrofické laterální sklerózy (ALS) a posunul se i standard zdravotní péče. Zároveň byly zaznamenány rozdíly v registraci některých léčivých přípravků v EU a mimo EU, což může ovlivnit návrh studií. Pokyn se proto zaměřuje nejen na aktualizaci metodologických aspektů, které se týkají návrhu studií účinnosti ALS, ale i potenciální roli biomarkerů ve vývoji léčiv pro ALS atp.

Návrhy a připomínky k této inciativě je možné podávat až do 30. 9. 2026.

Dokument je dodatkem k pokynu pro klinická hodnocení léčivých přípravků pro léčbu plicní arteriální hypertenze (EMEA/CHMP/EWP/356954/2008), který je určen pro dospělé. Obsahuje doporučení pro vývoj léčivých přípravků v pediatrii, zdůrazňuje rozdíly oproti plicní arteriální hypertenzi u dospělých a upozorňuje na specifické otázky týkající se pediatrických pacientů.

Návrhy a připomínky k této inciativě je možné podávat až do 30. 9. 2026.

Tato metoda nahrazuje standardní (souběžné) kontrolní skupiny zvířat virtuálními kontrolními skupinami. Kvalifikací této metodologie s novým přístupem (NAM) může CHMP akceptovat důkazy generované pomocí virtuálních kontrolních skupin (v definovaném kontextu použití) jako vědecky validní v budoucích žádostech u léčivých přípravků.

Návrhy a připomínky k této inciativě je možné podávat až do 12. 5. 2026 prostřednictvím emailové adresy ScientificAdvice@ema.europa.eu v této šabloně. 

Dne 27. 3. 2026 zveřejnila na základě přijatých připomínek finální dokument o individuálně přizpůsobeném klinickém přístupu ve vývoji biosimilárních léků.

Tento dokument se zabývá situacemi, kdy lze podobnou klinickou účinnost a bezpečnost kandidáta na biosimilární léčivý přípravek a jeho referenčního léčivého přípravku (RMP) odvodit ze závěru analytické, tj. fyzikálně-chemické a funkční podobnosti a srovnatelné farmakokinetiky (PK).

Celý článek k této veřejné konzultaci naleznete na stránkách EMA.

Státní ústav pro kontrolu léčiv upřesňuje, že popisovaná povinnost není nově zaváděna na národní úrovni, ale vychází přímo z ustanovení čl. 1 bodu 1 a čl. 2 bodu 1 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1860, kterým se mění nařízení (EU) 2017/745 a (EU) 2017/746, pokud jde o postupné zavádění databáze Eudamed, povinnost informovat v případě přerušení nebo ukončení dodávek a přechodná ustanovení pro některé diagnostické zdravotnické prostředky in vitro.

Toto změnové nařízení zavedlo do nařízení (EU) 2017/745 a (EU) 2017/746 článek 10a, který ukládá výrobcům povinnost informovat příslušné orgány, ve kterých mají své sídlo oni, či jejich zplnomocněný zástupce, o předpokládaném přerušení nebo ukončení dodávek určitých prostředků, u kterých lze důvodně předpokládat, že by toto přerušení nebo ukončení mohlo vést k vážné újmě nebo vyvolat riziko vážné újmy pro pacienty nebo pro veřejné zdraví.

Nařízení je přímo použitelné ve všech členských státech EU a účinnost ustanovení článku 10a (resp. použitelnost příslušných ustanovení) je od 10. ledna 2025.

Informace o účinnosti Nařízení uvedl Státní ústav pro kontrolu léčiv na svých webových stránkách - Hlášení o přerušení nebo ukončení výroby prostředků (čl. 10a MDR/IVDR) – SÚKL

Národní legislativa, projednávaná nyní v České republice, tuto povinnost nezakládá, ale pouze vytváří procesní a institucionální rámec pro její praktické uplatnění (např. role SÚKL a Ministerstva zdravotnictví, způsob sběru a vyhodnocení dat).

Je proto důležité zdůraznit, že nejde o novou povinnost vytvořenou českou legislativou, ale o implementaci již existující povinnosti dané právem EU a zavedení možnosti doplňujících opatření na národní úrovni, jejichž cílem je ochrana pacientů a zajištění dostupnosti zdravotní péče.

Zdrojem článku je text publikovaný na stránkách SÚKL.

O tom, že se nejedná o žádosti nijak výjimečné svědčí statistika žádostí, kterou zveřejnila například Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR.

Následující článek je zkrácenou verzí plného text článku, který je dostupný na stránkách SÚKL.

Prostory výdejny a organizace výdeje

Výdej zdravotnických prostředků předepisovaných na ePoukaz musí probíhat v rámci provozně uzavřeného a funkčně provázaného celku. Není tedy přípustné vydávat zdravotnické prostředky z externích skladů, konsignačních skladů ani jiných prostor, které nejsou součástí schválené provozovny výdejce.
Ambulance mohou zdravotnický prostředek použít při ošetření v rámci poskytované péče, avšak pro následný výdej prostředků pacientovi na ePoukaz musí být splněny zákonné podmínky, zejména postavení oprávněného výdejce.

Zdravotnické prostředky může vydávat pouze subjekt, který splňuje zákonné podmínky pro výdej. Pojem „partnerská výdejna“ právní úprava nezná a sám o sobě nezakládá oprávnění k výdeji. 

Identifikátor ePoukazu a volba výdejce

Identifikátor ePoukazu musí být předán pacientovi a jeho předání nesmí být spojeno se zvýhodněním konkrétního výdejce ani se zásahem do práva pacienta na svobodnou volbu výdejce. Praxe, kdy je identifikátor automaticky nebo cíleně zasílán předepisujícím přímo konkrétní lékárně či výdejně je v rozporu se zákonem, a to i v případech, kdy se opírá o souhlas pacienta.

Praxe, kdy jsou pacienti směrováni k výdeji v rámci stejného poskytovatele zdravotních služeb, případně kdy jsou ordinace lékařů využívány jako faktická odběrná místa, je z právního pohledu problematická a může představovat obcházení zákonných pravidel. Výjimky se týkají pouze zvláštních situací v  případě ošetření akutního zdravotního stavu, nikoli obecného režimu předávání identifikátoru. 

Preskripce, výdej a schvalování v systému eRecept

Platnost ePoukazu stanoví lékař při jeho vystavení a systém v současnosti nekontroluje „dopřednou“ preskripci, ale vyhodnocuje již uskutečněné výdeje. Spolehlivá kontrola množstevních a preskripčních omezení bude reálně možná až ve chvíli, kdy bude převážná většina poukazů vystavována a vydávána elektronicky.

Výdejce může v systému opravovat pouze omezený okruh údajů. Věcné chyby na ePoukazu musí řešit předepisující lékař, případně je nutné vystavit nový ePoukaz. U složitějších případů, například při výdeji zdravotnického prostředku mimo provozovnu systém neumožňuje zpětný zápis data výdeje a je nutné nastavit procesy tak, aby byl výdej zaznamenán bezprostředně.

Dodavatelské systémy a další podněty z praxe

Řada praktických problémů nesouvisí přímo se systémem eRecept, ale s implementací požadavků v jednotlivých dodavatelských softwarových řešeních. SÚKL připomněl, že technická dokumentace, metodiky i testovací prostředí jsou dodavatelům dlouhodobě k dispozici na internetových stránkách ePoukaz – ePreskripce.

ePoukazy zatím nejsou součástí lékového záznamu a případná změna by vyžadovala legislativní úpravu.

SÚKL zároveň na svých stránkách již dříve zveřejnil a pravidelně aktualizuje FAQ - Pravidla pro předepisování a výdej zdravotnických prostředků od 1. 1. 2026.