Ministerstvo zdravotnictví (MZ) rozhodovalo o tom, zda maximální cenu tzv. „prvního podobného přípravku“ je možné zvýšit po zkrácené revizi úhrad nebo až po zkrácené revizi maximálních cen. Klíčovým bodem sporu byl tedy výklad pojmu „první následující zkrácená revize“, který je v zákoně o veřejném zdravotním pojištění uveden jako podmínka pro případné zvýšení maximální ceny.
Státní ústav
pro kontrolu léčiv (Ústav) v rámci řízení tvrdil, že se musí jednat
výhradně o revizi maximálních cen. Jelikož v dané skupině proběhla pouze
revize úhrad, nikoliv cen, žádost zamítl jako nepřípustnou.
Odvolatel oproti
tomu namítal, že zákon nerozlišuje mezi revizí cen a úhrad.
MZ k danému
sporu v rozhodnutí uvedlo, že zákon mluví obecně o „zkrácené revizi podle
§ 39p“, což zahrnuje jak revizi cen, tak revizi úhrad. Výklad Ústavu byl v
tomto směru dle jejich názoru příliš restriktivní.
Cílem
původního snížení ceny a úhrady u prvního generika bylo zabránit vysokým
doplatkům pro pacienty při jeho vstupu na trh. Poté, co Ústav provedl zkrácenou
revizi úhrad, došlo k sjednocení úhrad pro všechny přípravky v dané skupině
a tím pominulo riziko nerovnosti v doplatcích.
Z uvedených důvodů MZ konstatovalo, že pro podání žádosti o zvýšení ceny postačuje provedení zkrácené revize úhrad a z tohoto důvodu usnesení Ústavu, jímž bylo řízení zastaveno, zrušilo.
V našem prémiovém newsletteru podrobně rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte nás kontaktovat.
Naše znalosti, Vaše příležitost.
Články z rozhodovací praxe čerpají z veřejně dostupných textů rozhodnutí MZ ČR a rozhodnutí SÚKL.
Na stránkách společnosti Pharmeca a.s. je možné průběžně sledovat přehled vydaných rozhodnutí SÚKL a MZ ČR v oblasti cen a úhrad.