V rámci
správního řízení vedeného Státním ústavem pro kontrolu léčiv (Ústav) nebyly
uznány námitky plátců k nákladové efektivitě. Plátci namítali, že s ohledem
na existenci smluv snižujících náklady na srovnatelně účinné léčivé přípravky uzavřených
mezi pojišťovnou a držiteli rozhodnutí o registraci, není posuzovaná terapie
nákladově efektivní.
SUKL v provoinstančním řízení smlouvy o limitaci
nezohlednil, neboť argumentoval, že smlouvy nebyly rozhodující pro stanovení
úhrady srovnatelně účinným terapiím a srovnatelně účinné terapie byly nákladově
efektivní i bez uzavřených ujednání.
Správnost
tohoto postupu potvrdilo i Ministerstvo zdravotnictví (MZ) v rámci
odvolacího řízení s tím, že správní řízení musí vycházet z ověřitelných
údajů. Ústav nemůže vycházet z proklamované výše nákladů na srovnatelně účinnou
terapii, která mu však není známa. Ústav tedy správně vycházel z veřejných
úhrad uvedených v Seznamu cen a úhrad, které mu byly známy.
Po tomto rozhodnutí MZ bylo vydáno další ministerské rozhodnutí
ve věci úhrady přípravku zařazeného do stejné úhradové skupiny jako ve výše
popsaném případě.
I zde SUKL své rozhodnutí nezohlednit existenci smluv
při stanovení úhrady srovnatelně účinné terapii odůvodnil obdobně jako
v předchozím případě.
MZ i tento postup SÚKL potvrdilo. V tomto případě s odůvodněním
v tom smyslu, že podstatné části (výše dohodnuté nejvyšší ceny výrobce)
smluvních ujednání o limitaci nákladů přípravků jsou neveřejné a tyto smlouvy
proto i v daném řízení nelze zohlednit.
Odůvodnění ministerstva zdravotnictví by mohlo ovlivnit postup SÚKL v případě existence neveřejných smluv ovlivňujících úhradu komparátora/vzorového přípravku/srovnatelně účinné terapie.
V našem newsletteru jen tento týden podrobně rozebíráme dalších 11 klíčových hodnotících zpráv a jejich dopady do praxe. Tento článek je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé už od pondělí ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte nás kontaktovat.
V tomto týdnu jsme v newsletteru také upozornili na:
Nezmeškejte klíčové informace – přihlaste se k odběru!
Naše znalosti, Vaše příležitost.
Články z rozhodovací praxe čerpají
z veřejně dostupných textů rozhodnutí MZ ČR a rozhodnutí
SÚKL.
Na stránkách společnosti Pharmeca a.s. je možné průběžně sledovat přehled vydaných
rozhodnutí SÚKL a MZ ČR v oblasti cen a úhrad.
Ministerstvo zdravotnictví (MZ) rozhodlo o zařazení léčivých přípravků s glifloziny do skupiny v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků pro léčbu diabetu mellitu 2. typu (DM2). Toto rozhodnutí tak potvrdilo původní napadené rozhodnutí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (Ústav).
Glifloziny jsou používány v terapii DM2, přispívají
ke zlepšení glykemické kontroly a mají pozitivní vliv na další komorbidity
spojené s tímto onemocněním, jako jsou srdeční selhání a chronické onemocnění
ledvin.
V řízení byly posuzovány léčivé přípravky
obsahující následující léčivé látky ze skupiny inhibitorů sodíko-glukózového
kotransportéru 2 (SGLT2): dapagliflozin, empagliflozin, ertugliflozin.
Rozhodnutí se týkalo otázky, zda jsou přípravky s
gliflozinem v zásadě terapeuticky zaměnitelné v rámci referenční indikace
"terapie diabetu mellitu 2. typu".
Odvolatel ve svých námitkách proti terapeutické
zaměnitelnosti léčivých přípravků obsahujících dapagliflozin uváděl zejména
tyto stručné argumenty:
MZ navzdory vzneseným námitkách potvrdilo, že Ústav správně posoudil glifloziny jako v zásadě terapeuticky zaměnitelné, a to na základě obdobné účinnosti, bezpečnosti a klinického využití v referenční indikaci. Důvodem pro toto rozhodnutí bylo zjištění, že ačkoli jednotlivé glifloziny mohou mít různé benefity pro různé subpopulace pacientů, jejich celkové účinky v léčbě DM2 jsou srovnatelné.
MZ dále potvrdilo, že zařazení léčivého přípravku do skupiny v zásadě terapeuticky zaměnitelných přípravků se neřídí procentuálním zastoupením příslušné léčivé látky na trhu, ale odbornými hledisky, jako jsou účinnost, bezpečnost a klinické využití. Proto nebylo marginální používání jedné z látek v terapii DM2 důvodem pro její vyloučení z dané skupiny.
MZ poukázalo na rozsudek Městského soudu v Praze ze
dne 22. 5. 2015, č. j. 5 Ad 11/2010-164, v němž soud seznal, že pojmy „v
zásadě terapeuticky zaměnitelný“, „obdobná nebo blízká účinnost a bezpečnost“ a
„obdobné klinické využití“, zahrnuté v § 39c odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.,
nelze vykládat příliš úzce. Právě z toho důvodu zákon používá přívlastků „obdobný“
a „blízký“, resp. příslovečného určení „v zásadě“, aby tím vyjádřil, že
přípravky nemusejí mít po všech stránkách zcela shodné vlastnosti, bezpečnostní
profil apod. Tento svůj výklad Městský soud v Praze posléze potvrdil i v
rozsudku ze dne 23. 9. 2015, č. j. 7 Ad 19/2011-98.
Argumentaci opřelo i o rozsudek Nejvyššího správního
soudu, který v bodě 24 rozsudku č. j. 2 As 388/2017–66 uvedl, že „Není žádný
důvod klást rovnítko mezi pojmy ‚v zásadě terapeuticky zaměnitelné s obdobnou
nebo blízkou účinností a bezpečností a obdobným klinickým využitím‘ pro potřeby
stanovení úhrady a ‚zaměnitelností‘ léčivých přípravků pro účely poskytování
zdravotní péče. Účel předmětného správního řízení je jiný a sledovaná hlediska
nelze srovnávat s těmi, jež musí vyhodnotit lékař při volbě správné terapie
(…)“.
V našem newsletteru jen tento týden podrobně rozebíráme další 4 klíčové hodnotící zprávy a jejich dopady. Tento článek je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé už od pondělí ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte nás kontaktovat.
V tomto týdnu jsme v newsletteru také upozornili na:
Nezmeškejte klíčové informace – přihlaste se k odběru!
Naše znalosti, Vaše příležitost.
Články z rozhodovací praxe čerpají
z veřejně dostupných textů rozhodnutí MZ ČR a rozhodnutí
SÚKL.
Na stránkách společnosti Pharmeca a.s. je možné průběžně sledovat přehled vydaných
rozhodnutí SÚKL a MZ ČR v oblasti cen a úhrad.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (Ústav) posoudil námitky Svazu zdravotních pojišťoven (Svaz) a Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) týkající se údajně neakceptovatelného dopadu hodnocené léčby na rozpočet veřejného zdravotního pojištění.
Kalkulace Svazu vycházely z porovnání nákladů na léčbu jednoho pacienta – 1 509 429 Kč u hodnocené intervence oproti 151 503 Kč u hrazeného komparátoru, tedy s téměř desetinásobným navýšením. Ústav však konstatoval, že se jedná pouze o násobné zvýšení jednotkových nákladů, nikoliv o celkový dopad na rozpočet. Takový argument považoval Ústav za nedostatečně vypovídající o možnostech a plánovaném rozpočtu systému veřejného zdravotního pojištění.
Kalkulace Svazu i VZP
byly zároveň založeny na interních datech z let 2017-2023 (Svaz) a
2014-2023 (VZP) a v obou případech byly vypočítané predikce porovnávány
s dopadem na rozpočet uvedeným v 1. (starší) verzi hodnotící zprávy.
Ústav výsledné navýšení
nákladů ze strany pojišťoven posoudil jako nerelevantní, protože vycházely ze
starších údajů.
Aktuálně jsou náklady nižší díky novým cenovým referencím a předloženým
smlouvám o limitaci nákladů mezi žadatelem a zdravotními pojišťovnami. Ústav
tak nepřijal závěry pojišťoven jako platné pro současné rozhodování.
Jak má vypadat vyjádření plátců k neakceptovatelnému dopadu?
V aktualizovaném článku z roku 2023 Ústav na základě rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví informoval o nových požadavcích na podobu vyjádření plátců k neakceptovatelnosti.
Ústav mj. uvedl, že nelze akceptovat jednu hranici pro všechny terapie, která
by měla signalizovat hranici mezi akceptovatelným a neakceptovatelným dopadem
do rozpočtu.
Dále uvedl, že pro vyčíslení dopadu nejsou
rozhodné pouze farmaceutické náklady, ale celkový dopad do rozpočtu, tj. v
rámci i jiných – nefarmaceutických - segmentů péče.
Tento článek je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory, včetně podrobností k požadavkům SÚKL v rámci úhradových správních řízení, mají naši předplatitelé už od pondělí ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte nás kontaktovat.
Naše znalosti, Vaše příležitost.
Články z rozhodovací praxe čerpají
z veřejně dostupných textů rozhodnutí MZ ČR a rozhodnutí
SÚKL.
Na stránkách společnosti Pharmeca a.s. je možné průběžně sledovat přehled vydaných
rozhodnutí SÚKL a MZ ČR v oblasti cen a úhrad.
Městský soud (MS) vydal koncem roku 2024 rozsudek, který se týkal posouzení léčivého přípravku jako prvního podobného přípravku a generika. Soud řešil několik žalobních námitek vznesených proti rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví (MZ) a Státního ústavu pro kontrolu léčiv (Ústav).
Podobným přípravkem
se zjednodušeně myslí léčivý přípravek, který má shodnou léčivou látku/látky a
shodnou nebo obdobnou lékovou formu jako hrazený přípravek. (Obdobně to platí i
pro biologický přípravek.)
MS se zabýval
otázkou, zda lze považovat žádost účastníka za první v pořadí, přestože
jinému přípravku byla stanovena úhrada veřejného zdravotního pojištění dle
právní úpravy účinné do 31. prosince 2007.
Soud rozhodl,
že definice prvního podobného přípravku nestanoví, že by se muselo jednat o
přípravek, jehož žádost byla podána až po účinnosti novely zákona o veřejném
zdravotním pojištění.
Dále MS řešil,
zda je možné stavět na roveň žádost o změnu úhrady a žádost o stanovení
úhrady.
V případě
stanovení úhrady prvnímu podobnému přípravku, je žadatel povinen předložit
závazek obchodovanosti. Tato povinnost se však již nevztahuje na žádosti o
stanovení úhrady druhému a dalšímu podobnému přípravku.
Ústav přitom
zákon vykládal tak, že pro účely stanovení pořadí, tj. zda se jedná o první
nebo druhý a další podobný přípravek, je rozhodující pouze skutečnost, zda byla
dříve podána žádost o stanovení úhrady pro jiný podobný přípravek. Žádosti o
změnu úhrady Ústav nezohledňoval.
Soud naopak
přisvědčil žalobní námitce, že oba typy žádostí (o stanovení i o změnu) jsou
materiálně totožné a měly by být zohledněny při posuzování pořadí žádostí.
Pokud tedy před podáním žádosti o stanovení úhrady podobného přípravku bylo
dříve požádáno o změnu úhrady podobnému přípravku, pak nově posuzovanou žádost
nelze považovat za žádost o stanovení úhrady prvního podobného přípravku a není
nutné dokládat závazek obchodovanosti.
MS také řešil
otázku, zda posuzovaný léčivý přípravek může být považován za generikum.
Soud uvedl, že
pro nepřiznání úhrady v případě nedoložení závazku obchodovanosti po dobu
12 měsíců nestačí, že je požádáno o stanovení úhrady léčivému přípravku,
který je prvním podobným přípravkem, ale zákon zároveň vyžaduje, aby se
jednalo o léčivý přípravek, který byl registrován jako biologický léčivý
přípravek nebo generikum. Léčivý přípravek, pro který bylo uvedené řízení
vedeno, nebyl registrován jako generikum, a proto nemůže být za generikum
považován.
Na základě
rozsudku MS nyní Ústav přehodnotil žádost o stanovení maximální ceny a výše a
podmínek úhrady dotčeného léčivého přípravku a nevyhodnotil jej jako první
podobný přípravek. Místo toho za první podobný přípravek považuje jiný lék.
V našem newsletteru jen tento týden podrobně
rozebíráme dalších 7 klíčových hodnotících zpráv a jejich dopady. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé už od
pondělí ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
V tomto týdnu jsme v newsletteru také upozornili na:
Nezmeškejte klíčové informace – přihlaste se k odběru!
Naše znalosti, Vaše příležitost.
Články z rozhodovací praxe čerpají z veřejně dostupných textů rozhodnutí MZ ČR a rozhodnutí SÚKL.
Přípravek pro pacienty s akutní myeloidní leukémií (AML) měl dříve stanovenu dočasnou úhradu VILP (§ 39d) pro pacienty s AML s mutací FLT3 v prvním relapsu onemocnění, a to až do progrese, transplantace nebo nepřijatelné toxicity.
V rámci nové žádosti bylo požadováno pro stejný přípravek stanovení trvalé úhrady orphanu (§ 39da) s tím, že byla navržena úhrada pro širší populaci, než pro kterou byla dříve stanovena dočasná úhrada. Bylo žádáno o stanovení úhrady pro pacienty s AML po transplantaci a odstranění podmínky prvního relapsu.
MZ souhlasilo se
závěrem SÚKL, že žádost je nutné zamítnout z důvodu překryvu indikací s původní
dočasnou úhradou s ohledem na zákonnou překážku uvedenou v § 39da ZoVZP, která neumožňuje žádat o úhradu pro stejnou indikaci, v níž již byla
dříve přípravku stanovena úhrada. Odborná společnost nesouhlasila s rozhodnutím
Ústavu z obavy z negativního dopadu na léčbu pacientů a možného ohrožení
kvality zdravotní péče. MZ však trvalo na
zamítnutí žádosti s tím, že pravidla jsou konstantní a nelze upřednostnit potřebnost
léku před zákonem.
Odvolání bylo MZ zamítnuto a původní rozhodnutí Ústavu potvrzeno.
V našem newsletteru jen tento týden podrobně rozebíráme dalších 6 klíčových hodnotících zpráv a jejich dopady. Tento článek je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé už od pondělí ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte nás kontaktovat.
V tomto týdnu jsme v newsletteru také upozornili na:
Nezmeškejte klíčové informace – přihlaste se k odběru!
Naše znalosti, Vaše příležitost.
Články z rozhodovací praxe čerpají z veřejně dostupných textů rozhodnutí MZ ČR a rozhodnutí SÚKL.
Státní ústav pro kontrolu léčiv zahájil první ex offo (z vlastního podnětu) řízení, ve kterém rozhoduje o přehodnocení splnění podmínek vysoké inovativnosti léku (VILP) po vstupu dalšího komparátora do systému úhrad.
Za
zákona o veřejném zdravotním pojištění vyplývá, že pokud po dobu platnosti
rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady vysoce inovativního léčivého přípravku
Ústav rozhodne o stanovení úhrady v řízení dle § 39g jiného léčivého přípravku,
který má obdobné klinické využití, musí Ústav neprodleně zahájit správní řízení
z moci úřední, jehož účelem je vyhodnocení, zda VILP se stanovenou dočasnou
úhradou splňuje i nadále kritéria VILP. Řízení nezahájí, pokud by jinak
platnost rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady uplynula za méně než 12 měsíců.
A
přesně takováto situace nyní nastala a důvodem pro zahájení řízení bylo
rozhodnutí vykonatelné od 1. 11. 2024, kterým byla stanovena trvalá úhrada novému
relevantnímu komparátoru v obdobné indikaci (udržovací monoterapie
dospělých pacientek s mutovaným BRCA1/2 (stadium III a IV podle FIGO) s
pokročilým high-grade epiteliálním karcinomem vaječníku, vejcovodu nebo
primárně peritoneálním karcinomem, které jsou v kompletní nebo částečné
odpovědi na prvoliniovou chemoterapii režimem obsahujícím platinu.).
Ústav
nyní vydal finální hodnotící zprávu týkající se úhrady léku pro pacientky s
pokročilým karcinomem vaječníku, podle níž navrhuje ponechat druhou dočasnou
úhradu přípravku v platnosti.
Ústav totiž hodnotil účinnost a bezpečnost niraparibu ve srovnání s
olaparibem u pacientek s BRCA mutací a bez ní a dospěl k závěru, že srovnatelná
účinnost mezi těmito látkami byla prokázána, ale pouze u pacientek s BRCA
mutací a nikoli bez ní.
U
pacientek bez prokázané mutace BRCA1/2 (BRCAwt) nebo se statutem neznámým
nebylo možné srovnání účinnosti provést kvůli nedostatku klinické evidence. Pro tuto subpopulaci pacientek
proto Ústav konstatoval, že kritéria vysoké inovativnosti daného léku jsou
nadále splněna a relevantním komparátorem zůstává nejlepší podpůrná léčba -
observace („watch and waiting“).
Ústav zdůraznil, že v
rámci správního řízení nemůže změnit stanovené podmínky úhrady omezením úhrady
pouze na část populace. Rozhodnutí o zrušení nebo ponechání úhrady v platnosti
se tak odvíjí od hodnocení kritérií VILP jako celku.
Vzhledem k tomu,
že kritéria VILP jsou i nadále splněna u subpopulace pacientek (BRCAwt/statut
neznámý) a bylo prokázáno alespoň 30% zlepšení v primárním parametru přežití
bez progrese (PFS) ve prospěch hodnoceného léku v celkové populaci oproti
relevantnímu komparátoru, Ústav rozhodl ponechat dočasnou úhradu v platnosti.
Časová osa:
V našem newsletteru jen tento týden podrobně rozebíráme další 3 klíčové hodnotící zprávy a jejich dopady. Tento článek je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé už od pondělí ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte nás kontaktovat.
V newsletteru jsme také rozebírali:
Nezmeškejte klíčové informace – přihlaste se k odběru!
Naše znalosti, Vaše příležitost.
Články z rozhodovací praxe čerpají z veřejně dostupných textů rozhodnutí MZ ČR a rozhodnutí SÚKL.
Ústav zamítl žádost držitele rozhodnutí o registraci léčiva pro vzácná onemocnění (LPVO) o přerušení řízení o stanovení maximální ceny a úhrady.
Ministerstvo zdravotnictví vydalo závazné stanovisko pro LPVO v tom smyslu, že SÚKL nesmí danému LPVO stanovit úhradu. Držitel rozhodnutí o registraci s negativním závazným stanoviskem nesouhlasil a podal podnět, aby bylo toto stanovisko přezkoumáno. Současně požádal Ústav o přerušení řízení o úhradě LPVO do vyřízení podnětu k přezkumu tohoto stanoviska.
Ústav argumentuje, že je závazným stanoviskem MZ vázán a musí vydat rozhodnutí. Podnět k přezkumu stanoviska není důvodem k přerušení, protože na výsledku přezkumu podle SÚKL nezávisí rozhodnutí v tomto řízení. Ústav má k dispozici závazné stanovisko MZ, které je pro rozhodnutí klíčové, a musí rozhodnout v souladu s ním, a to i s ohledem na legitimní očekávání ostatních účastníků řízení. Proto řízení nepřeruší.
Od roku 2023, kdy do praxe vstoupila nová legislativa týkající se stanovení ceny a úhrady léčiv pro vzácná onemocnění doposud vydalo Ministerstvo zdravotnictví celkem 31 závazných stanovisek a z toho v 10 případech se stanovením úhrady nesouhlasilo, ve 2 případech navrhlo změnu podmínek úhrady ve srovnání s návrhem SÚKL a v jednom případě navrhlo změnu výše úhrady ve srovnání s návrhem SÚKL.
V našem newsletteru jen tento týden podrobně rozebíráme další 3 klíčové hodnotící zprávy a jejich dopady. Tento článek je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé už od pondělí ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte nás kontaktovat.
V tomto týdnu jsme v newsletteru rozebrali také:
Nezmeškejte klíčové informace – přihlaste se k odběru!
Naše znalosti, Vaše příležitost.
Články z rozhodovací praxe čerpají z veřejně dostupných textů rozhodnutí MZ ČR a rozhodnutí SÚKL.
V rámci správních řízení o stanovení výše a
podmínek úhrady léčivých přípravků lze za určitých okolností zohlednit tzv.
subjektivní parametr. Tento faktor umožňuje reflektovat specifika daného
léčivého přípravku, která nelze plně zachytit prostřednictvím standardních
objektivních kritérií.
Subjektivní parametr nemusí být vždy pro
řízení relevantní, jak ukazují následující příklady z praxe. Může se jevit
i jako limitace předkládaných podkladů.
Subjektivní parametr v úhradovém indikačním omezení
Ministerstvo zdravotnictví potvrdilo postup
SÚKL, který do indikačního omezení pro úhradu přípravku zahrnul dotazník
MSWS-12, přestože tento je subjektivním parametrem.
Ministerstvo správnost postupu odůvodnilo
zněním SmPC přípravku, které dává ošetřujícímu lékaři již v počáteční fázi
léčby v zásadě možnost, že nemusí pro ověření účinnosti léčivých přípravků použít
objektivní vyšetření dle testu T25FW, ale může použít pouze subjektivní
vyšetření pomocí dotazníku MSWS-12. Proto ministerstvo námitky odvolatele,
který zpochybňoval prokázání účinnosti prostřednictvím subjektivního dotazníku,
neuznalo. Prokázání účinnosti prostřednictvím dotazníku je podle něj již
dostatečně podloženo okolnostmi registračního řízení.
Zahrnutí subjektivních parametrů do analýz
nákladové efektivity nepovažuje ministerstvo v obecném duchu za nedostatek či
vadu takových analýz.
Subjektivní parametr v klinickém hodnocení
V některých případech je použití subjektivního hodnocení primárního parametru účinnosti při hodnocení terapeuticky účelné intervence pro účely stanovení úhrady SÚKL akceptováno:
Primární parametr účinnosti hodnocený v klinických studiích je založen na čistě subjektivním hodnocení pacientem. S ohledem na skutečnost, že MG-ADL skóre je více citlivé ke změně stavu než skóre QMG a také vzhledem k tomu, že byla zjištěna korelace mezi změnami ve skóre MG-ADL a QMG, lze tento parametr přínosu akceptovat. Účinnost hodnocené léčby oproti placebu lze hodnotit jako statisticky signifikantní, i když v primárním parametru nebyl rozdíl oproti placebu klinicky významný.
V jiných řízeních je naopak subjektivní charakter primárního parametru studie pro účely stanovení úhrady označen za nepřípustnou limitaci:
SÚKL navrhuje léčivému přípravku v indikaci
symptomatická léčba myotonie nepřiznat. S ohledem na limitace studie a další
limitace např. možné nadhodnocení účinnosti, výše použité dávky, subjektivní
primární endpoint,…
Primární parametr studie měl subjektivní
charakter (škála VAS dle hodnocení pacienta). Sekundární parametr (test s
židlí) již byl objektivně měřitelný. I zde je však rozdíl mezi jednotlivými
typy NDM, kdy některé typy postihují více horní končetiny a svaly obličeje a
některé více nohy. I EMA ve svém hodnocení uvedla, že vhodnější by bylo přímé
hodnocení svalové síly.
Z popsaných případů vyplývá, že subjektivní charakter primárního parametru studie může být v některých případech limitací pro účely stanovení úhrady léčivému přípravku. V případě, že je tento parametr vtělen do indikačního omezení dle SmPC, měl by být pro účely stanovení úhrady SÚKL akceptován.
V našem newsletteru jen
tento týden podrobně rozebíráme dalších klíčové rozhodnutí a jeho dopady. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé už od pondělí ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte nás kontaktovat.
V tomto týdnu jsme v newsletteru rozebrali také:
Nezmeškejte klíčové informace – přihlaste se k placenému odběru!
Naše znalosti, Vaše příležitost.
Články z rozhodovací praxe čerpají z veřejně dostupných textů rozhodnutí MZ ČR a rozhodnutí SÚKL.
Na stránkách společnosti Pharmeca a.s. je možné průběžně sledovat přehled vydaných rozhodnutí SÚKL a MZ ČR v oblasti cen a úhrad.