S platností od 31. 7. 2026 SÚKL aktualizoval seznam veřejně dostupných referenčních zdrojů cen léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely, které používá pro účely cenové a úhradové regulace.
Chcete se dozvědět jaký dopad na správní řízení může tato změna mít? V našem prémiovém newsletterupodrobně rozebíráme dopady změny pokynů a metodik do praxe. Detailní rozbory tak mají naši předplatitelé každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.
SÚKL aktualizoval seznam veřejně dostupných referenčních zdrojů cen léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely používaných pro účely cenové a úhradové regulace.
Evropská léková agentura (EMA) zahájila veřejnou konzultaci ke neklinickým požadavkům u závažně nebo život ohrožujících onemocnění.
Závažná nebo život ohrožující onemocnění jsou onemocnění spojená s morbiditou, která významně omezuje každodenní fungování pacientů a při absenci léčby dále progreduje, nebo jsou spojeny s vysokou pravděpodobností úmrtí. Metodický dokument by měl usnadnit vývoj léků v této oblasti. Přispěl by k harmonizaci požadavků na neklinický vývoj, podpořil by podávání žádostí o registraci léků a umožnil dřívější přístup pacientů k léčbě, která může zásadně změnit průběh onemocnění nebo zachránit život, zejména v indikacích s neuspokojenou léčebnou potřebou.
Návrhy a připomínky k této inciativě je možné zasílat e-mailem až do 30. 9. 2026.
SÚKL na svých stránkách informuje o zveřejnění dokumentu MDCG 2026-5 týkajícího se přidělování jedinečné identifikace prostředku (UDI) mezi výrobci a distributory.
Koordinační skupina pro zdravotnické prostředky (MDCG) zveřejnila dokument MDCG 2026-5, který sjednocuje výklad pravidel pro přidělování jedinečné identifikace prostředku (UDI) v případech, kdy je zdravotnický prostředek dodáván na trh pod obchodní značkou distributora nebo dovozce. Stanovisko potvrzuje, že za přidělení UDI, jeho registraci v databázi Eudamed i plnění souvisejících povinností odpovídá vždy výrobce a nelze tuto činnost delegovat na jiný subjekt. Dokument přispívá k jednotnému uplatňování požadavků nařízení MDR a IVDR v celé Evropské unii.
Zákon o
veřejném zdravotním pojištění definuje limit výše úhrady za balení pro
případy, kdy Státní ústav pro kontrolu léčiv (Ústav) rozhoduje o dočasné
úhradě pro novou terapeutickou indikaci u vysoce inovativního léčivého
přípravku (VILP), který již má stanovenou trvalou úhradu v jiné indikaci. Nově
stanovená dočasná úhrada nesmí překročit výši stávající úhrady tohoto
přípravku. Výjimka nastává pouze v situaci, kdy je přípravek zařazen do
referenční skupiny s jinými, terapeuticky zaměnitelnými přípravky.
Podle §
39d odst. 9 zákona o veřejném zdravotním pojištění platí: (9)
Pokud se vede řízení o stanovení dočasné úhrady u léčivého přípravku, který je
již v jiné terapeutické indikaci hrazen z prostředků zdravotního pojištění na
základě rozhodnutí Ústavu podle § 39h, pak Ústav stanoví výši dočasné úhrady
nejvýše do výše úhrady stanovené rozhodnutím Ústavu podle § 39h. To
neplatí, je-li takový léčivý přípravek rozhodnutím Ústavu podle § 39h zařazen
do referenční skupiny nebo jiné skupiny v zásadě terapeuticky zaměnitelných
léčivých přípravků, ve které jsou již zařazeny jiné léčivé přípravky. Pokud
má dočasnou úhradu stanovenou rovněž jiný vysoce inovativní léčivý přípravek a
dostupné důkazy prokazují, že se jedná o přípravek s obdobným klinickým
využitím a obdobnou nebo blízkou účinností a bezpečností, stanoví Ústav výši
dočasné úhrady posuzovaného léčivého přípravku nejvýše do výše dočasné úhrady
vysoce inovativního léčivého přípravku s obdobným klinickým využitím a obdobnou
nebo blízkou účinností a bezpečností, a to při zohlednění rozdílů v dávkování a
velikosti balení.
Skutečnost,
zda není překročen „zákonný limit“ kontroluje Ústav v jednotlivých
řízeních o dočasné úhradě.
V řízení, v němž úhrada navržená žadatelem byla ve shodné výši
jako trvalá úhrada v jiné indikaci, Ústav stanovil úhradu dle návrhu žadatele.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Nová strategie přináší konkrétní plán, jak zrychlit a zjednodušit zahajování klinických hodnocení, podpořit akademický výzkum, posílit kapacity pro časné fáze studií a přivést k českým pacientům více inovativních možností léčby.
Počítá například se standardizací smluvních vztahů mezi zdravotnickými zařízeními a zadavateli studií, vytvořením jednotného vstupního místa do systému klinických hodnocení, další digitalizací a efektivnějším využitím dat nebo stabilnější podporou akademických studií.
Potřebu těchto kroků potvrzuje i vývoj posledních let. V roce 2023 se do klinických hodnocení v Česku nově zapojilo 4 620 účastníků, což bylo o 15 % méně než v předchozím roce a o 32 % méně než v roce 2015. V roce 2025 bylo do klinických studií celkově zapojeno přibližně 17 400 pacientů. Z 932 studií evidovaných v České republice bylo pouze 64 akademických a přibližně tři čtvrtiny všech klinických hodnocení tvoří studie III. fáze. Strategie chce tento trend změnit a využít potenciál České republiky pro rozvoj akademických studií, časných fází klinického výzkumu i inovativních typů léčby.
Národní strategie klinických hodnocení humánních léčivých přípravků v ČR 2035 bude naplňována prostřednictvím navazujících dvou až tříletých akčních plánů. Jejím cílem je zvýšit počet realizovaných klinických hodnocení i zapojených pacientů, rozšířit spektrum studií včetně časných fází a pokročilých terapií a posílit pozici České republiky jako atraktivního místa pro špičkový klinický výzkum.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) spouští Inovační kancelář pro zdravotnické prostředky, nová služba podpoří inovace v českém zdravotnictví. Inovační kancelář pro zdravotnické prostředky bude poskytovat odborné konzultace subjektům vyvíjejícím inovativní zdravotnické prostředky, diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (IVD) a zdravotnický software.
Nová služba vznikla ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví jako součást aktivit zaměřených na podporu inovací v resortu zdravotnictví a na vytváření předvídatelného regulatorního prostředí pro vývoj nových zdravotnických technologií.
Cílem Inovační kanceláře je umožnit vývojářům získat již v rané fázi projektu základní orientaci v regulatorních požadavcích a včas identifikovat otázky a rizika, která mohou ovlivnit další vývoj výrobku. Včasná konzultace může přispět k efektivnějšímu plánování vývoje, správnému nastavení regulatorní strategie a hladšímu uvedení výrobku na trh.
Odborné konzultace mohou být zaměřeny například na určený účel zdravotnického prostředku, jeho regulatorní status, kvalifikaci a klasifikaci, klinické hodnocení nebo hodnocení funkční způsobilosti, postupy posuzování shody či potřebu zapojení oznámeného subjektu.
Současně SÚKL zveřejnil Metodický pokyn Inovační kanceláře pro zdravotnické prostředky, který stanoví podmínky podání žádosti, rozsah odborných konzultací i postup jejich poskytování. Součástí metodického pokynu je také triážní formulář, který slouží jako podklad pro předběžné posouzení žádosti a přípravu odborné konzultace.
Inovační kancelář je v první fázi realizována jako pilotní projekt. Jeho cílem je ověřit nastavené procesy v praxi a získat zkušenosti od žadatelů i odborných pracovníků SÚKL. Na základě poznatků z pilotního provozu může být metodika i rozsah poskytovaných konzultací dále upravován tak, aby co nejlépe odpovídaly potřebám inovátorů i regulatorní praxe.
Text vychází z článku zveřejněného na stránkách SÚKL, kde je dostupná jeho plná verze.
Evropská léková agentura (EMA) zahájila veřejnou konzultaci ke zlepšení přeshraničního přístupu k pediatrickým klinickým studiím.
Doporučení zdůrazňují, jak jazykové a logistické bariéry nadále omezují účast dětí v klinickém výzkumu, a to navzdory předpisům zakazujícím diskriminaci. Nedostatečné překladatelské zdroje, nevalidované nástroje a implicitní jazykové požadavky mohou omezovat přístup k inovativním terapiím, zejména pro děti se vzácnými onemocněními, které kvůli účasti na klinickém hodnocení potřebují cestovat do zahraničí.
Návrhy a připomínky k této inciativě je možné zasílat e-mailem až do 31. 8. 2026.
