Ministerstvo
zdravotnictví (MZ) rozhodlo o zařazení léčivých přípravků s glifloziny do
skupiny v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků pro léčbu
diabetu mellitu 2. typu (DM2). Toto rozhodnutí tak potvrdilo původní napadené rozhodnutí
Státního ústavu pro kontrolu léčiv (Ústav).
Glifloziny jsou používány v terapii DM2, přispívají
ke zlepšení glykemické kontroly a mají pozitivní vliv na další komorbidity
spojené s tímto onemocněním, jako jsou srdeční selhání a chronické onemocnění
ledvin. V řízení byly posuzovány léčivé přípravky
obsahující následující léčivé látky ze skupiny inhibitorů sodíko-glukózového
kotransportéru 2 (SGLT2): dapagliflozin, empagliflozin, ertugliflozin.
Rozhodnutí se týkalo otázky, zda jsou přípravky s
gliflozinem v zásadě terapeuticky zaměnitelné v rámci referenční indikace
"terapie diabetu mellitu 2. typu". Odvolatel ve svých námitkách proti terapeutické
zaměnitelnosti léčivých přípravků obsahujících dapagliflozin uváděl zejména
tyto stručné argumenty:
Rozdílné
schválené indikace – Dapagliflozin má dle společnosti širší schválené
indikace (např. srdeční selhání se sníženou i zachovanou ejekční frakcí),
které nejsou u všech ostatních gliflozinů schváleny ve stejném rozsahu.
Rozdílná
účinnost a bezpečnost – argumentace spočívala v existenci rozdílů v
klinických výstupech studií jednotlivých molekul a poukazovala na
odlišnosti v bezpečnostním profilu dapagliflozinu oproti jiným
gliflozinům.
Odlišná
dostupnost klinických dat – pro dapagliflozin existuje více robustních
klinických důkazů pro různé indikace, zatímco u jiných gliflozinů jsou
data buď neúplná, nebo neexistující.
Nezastupitelnost
v konkrétních indikacích – z pohledu klinické praxe je dapagliflozin
nezaměnitelný, protože v některých indikacích nemá žádnou alternativu se
stejným spektrem účinku a mírou doložení účinnosti a bezpečnosti.
MZ navzdory vzneseným námitkách potvrdilo, že Ústav
správně posoudil glifloziny jako v zásadě terapeuticky zaměnitelné, a to na
základě obdobné účinnosti, bezpečnosti a klinického využití v referenční
indikaci. Důvodem pro toto rozhodnutí bylo zjištění, že ačkoli jednotlivé
glifloziny mohou mít různé benefity pro různé subpopulace pacientů, jejich
celkové účinky v léčbě DM2 jsou srovnatelné.
MZ dále potvrdilo, že zařazení léčivého přípravku do
skupiny v zásadě terapeuticky zaměnitelných přípravků se neřídí procentuálním
zastoupením příslušné léčivé látky na trhu, ale odbornými hledisky, jako jsou
účinnost, bezpečnost a klinické využití. Proto nebylo marginální používání jedné
z látek v terapii DM2 důvodem pro její vyloučení z dané skupiny.
MZ poukázalo na rozsudek Městského soudu v Praze ze
dne 22. 5. 2015, č. j. 5 Ad 11/2010-164, v němž soud seznal, že pojmy „v
zásadě terapeuticky zaměnitelný“, „obdobná nebo blízká účinnost a bezpečnost“ a
„obdobné klinické využití“, zahrnuté v § 39c odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.,
nelze vykládat příliš úzce. Právě z toho důvodu zákon používá přívlastků „obdobný“
a „blízký“, resp. příslovečného určení „v zásadě“, aby tím vyjádřil, že
přípravky nemusejí mít po všech stránkách zcela shodné vlastnosti, bezpečnostní
profil apod. Tento svůj výklad Městský soud v Praze posléze potvrdil i v
rozsudku ze dne 23. 9. 2015, č. j. 7 Ad 19/2011-98. Argumentaci opřelo i o rozsudek Nejvyššího správního
soudu, který v bodě 24 rozsudku č. j. 2 As 388/2017–66 uvedl, že „Není žádný
důvod klást rovnítko mezi pojmy ‚v zásadě terapeuticky zaměnitelné s obdobnou
nebo blízkou účinností a bezpečností a obdobným klinickým využitím‘ pro potřeby
stanovení úhrady a ‚zaměnitelností‘ léčivých přípravků pro účely poskytování
zdravotní péče. Účel předmětného správního řízení je jiný a sledovaná hlediska
nelze srovnávat s těmi, jež musí vyhodnotit lékař při volbě správné terapie
(…)“.
V našem newsletteru jen tento týden podrobně
rozebíráme další 4 klíčové hodnotící zprávy a jejich dopady. Tento článek je
jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé už od
pondělí ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
V tomto týdnu jsme v newsletteru
také upozornili na:
Možnost zapojit se do veřejných konzultací
regulátorů k léčivým přípravkům.
Fungování systému rezervních zásob
23 odborných zpravodajských informací
z farma průmyslu – neutekl Vám nějaký?
Články z rozhodovací praxe čerpají
z veřejně dostupných textů rozhodnutí MZ ČR a rozhodnutí
SÚKL. Na stránkách společnosti Pharmeca a.s. je možné průběžně sledovat přehled vydaných
rozhodnutí SÚKL a MZ ČR v oblasti cen a úhrad.
Státní ústav pro kontrolu
léčiv (Ústav) posoudil námitky Svazu zdravotních pojišťoven (Svaz) a Všeobecné
zdravotní pojišťovny (VZP) týkající se údajně neakceptovatelného dopadu
hodnocené léčby na rozpočet veřejného zdravotního pojištění.
Kalkulace Svazu vycházely
z porovnání nákladů na léčbu jednoho pacienta – 1 509 429 Kč u hodnocené
intervence oproti 151 503 Kč u hrazeného komparátoru, tedy s téměř
desetinásobným navýšením. Ústav však konstatoval, že se jedná pouze o
násobné zvýšení jednotkových nákladů, nikoliv o celkový dopad na rozpočet. Takový argument považoval
Ústav za nedostatečně vypovídající o možnostech a plánovaném rozpočtu systému
veřejného zdravotního pojištění.
Kalkulace Svazu i VZP
byly zároveň založeny na interních datech z let 2017-2023 (Svaz) a
2014-2023 (VZP) a v obou případech byly vypočítané predikce porovnávány
s dopadem na rozpočet uvedeným v 1. (starší) verzi hodnotící zprávy. Ústav výsledné navýšení
nákladů ze strany pojišťoven posoudil jako nerelevantní, protože vycházely ze
starších údajů.
Aktuálně jsou náklady nižší díky novým cenovým referencím a předloženým
smlouvám o limitaci nákladů mezi žadatelem a zdravotními pojišťovnami. Ústav
tak nepřijal závěry pojišťoven jako platné pro současné rozhodování.
Jak má vypadat vyjádření plátců k neakceptovatelnému dopadu?
V aktualizovaném článku z roku
2023 Ústav na základě rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví informoval o nových
požadavcích na podobu vyjádření plátců k neakceptovatelnosti.
Ústav mj. uvedl, že nelze akceptovat jednu hranici pro všechny terapie, která
by měla signalizovat hranici mezi akceptovatelným a neakceptovatelným dopadem
do rozpočtu. Dále uvedl, že pro vyčíslení dopadu nejsou
rozhodné pouze farmaceutické náklady, ale celkový dopad do rozpočtu, tj. v
rámci i jiných – nefarmaceutických - segmentů péče.
Tento článek je jen ukázkou našeho přehledu.
Detailní rozbory, včetně podrobností k požadavkům SÚKL v rámci úhradových
správních řízení, mají naši předplatitelé už od pondělí ve svých e-mailech.
Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte nás kontaktovat.
Naše znalosti, Vaše příležitost.
Články z rozhodovací praxe čerpají
z veřejně dostupných textů rozhodnutí MZ ČR a rozhodnutí
SÚKL. Na stránkách společnosti Pharmeca a.s. je možné průběžně sledovat přehled vydaných
rozhodnutí SÚKL a MZ ČR v oblasti cen a úhrad.
Městský soud
(MS) vydal koncem roku 2024 rozsudek, který se týkal posouzení léčivého
přípravku jako prvního podobného přípravku a generika. Soud řešil několik
žalobních námitek vznesených proti rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví (MZ) a
Státního ústavu pro kontrolu léčiv (Ústav).
Podobným přípravkem
se zjednodušeně myslí léčivý přípravek, který má shodnou léčivou látku/látky a
shodnou nebo obdobnou lékovou formu jako hrazený přípravek. (Obdobně to platí i
pro biologický přípravek.)
MS se zabýval
otázkou, zda lze považovat žádost účastníka za první v pořadí, přestože
jinému přípravku byla stanovena úhrada veřejného zdravotního pojištění dle
právní úpravy účinné do 31. prosince 2007. Soud rozhodl,
že definice prvního podobného přípravku nestanoví, že by se muselo jednat o
přípravek, jehož žádost byla podána až po účinnosti novely zákona o veřejném
zdravotním pojištění.
Dále MS řešil,
zda je možné stavět na roveň žádost o změnu úhrady a žádost o stanovení
úhrady. V případě
stanovení úhrady prvnímu podobnému přípravku, je žadatel povinen předložit
závazek obchodovanosti. Tato povinnost se však již nevztahuje na žádosti o
stanovení úhrady druhému a dalšímu podobnému přípravku. Ústav přitom
zákon vykládal tak, že pro účely stanovení pořadí, tj. zda se jedná o první
nebo druhý a další podobný přípravek, je rozhodující pouze skutečnost, zda byla
dříve podána žádost o stanovení úhrady pro jiný podobný přípravek. Žádosti o
změnu úhrady Ústav nezohledňoval. Soud naopak
přisvědčil žalobní námitce, že oba typy žádostí (o stanovení i o změnu) jsou
materiálně totožné a měly by být zohledněny při posuzování pořadí žádostí.
Pokud tedy před podáním žádosti o stanovení úhrady podobného přípravku bylo
dříve požádáno o změnu úhrady podobnému přípravku, pak nově posuzovanou žádost
nelze považovat za žádost o stanovení úhrady prvního podobného přípravku a není
nutné dokládat závazek obchodovanosti.
MS také řešil
otázku, zda posuzovaný léčivý přípravek může být považován za generikum. Soud uvedl, že
pro nepřiznání úhrady v případě nedoložení závazku obchodovanosti po dobu
12 měsíců nestačí, že je požádáno o stanovení úhrady léčivému přípravku,
který je prvním podobným přípravkem, ale zákon zároveň vyžaduje, aby se
jednalo o léčivý přípravek, který byl registrován jako biologický léčivý
přípravek nebo generikum. Léčivý přípravek, pro který bylo uvedené řízení
vedeno, nebyl registrován jako generikum, a proto nemůže být za generikum
považován.
Na základě
rozsudku MS nyní Ústav přehodnotil žádost o stanovení maximální ceny a výše a
podmínek úhrady dotčeného léčivého přípravku a nevyhodnotil jej jako první
podobný přípravek. Místo toho za první podobný přípravek považuje jiný lék.
V našem newsletteru jen tento týden podrobně
rozebíráme dalších 7 klíčových hodnotících zpráv a jejich dopady. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé už od
pondělí ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
V tomto týdnu jsme v newsletteru
také upozornili na:
Přehled léků s omezenou dostupností - nejsou mezi těmito léky i ty Vaše?
Nově doporučené léky k registraci –
nevstupující právě do Vaší terapeutické skupiny?
32 odborných zpravodajských informací
z farma průmyslu – neutekl Vám nějaký?
Přípravek pro
pacienty s akutní myeloidní leukémií (AML) měl dříve stanovenu dočasnou úhradu VILP
(§ 39d) pro pacienty s AML s mutací FLT3 v prvním
relapsu onemocnění, a to až do progrese, transplantace nebo nepřijatelné
toxicity.
V rámci nové
žádosti bylo požadováno pro stejný přípravek stanovení trvalé úhrady orphanu (§
39da) s tím, že byla navržena úhrada pro širší populaci, než pro kterou
byla dříve stanovena dočasná úhrada. Bylo žádáno o stanovení úhrady pro
pacienty s AML po transplantaci a odstranění podmínky prvního relapsu.
MZ souhlasilo se
závěrem SÚKL, že žádost je nutné zamítnout z důvodu překryvu indikací s původní
dočasnou úhradou s ohledem na zákonnou překážku uvedenou v § 39da ZoVZP, která neumožňuje žádat o úhradu pro stejnou indikaci, v níž již byla
dříve přípravku stanovena úhrada. Odborná společnost nesouhlasila s rozhodnutím
Ústavu z obavy z negativního dopadu na léčbu pacientů a možného ohrožení
kvality zdravotní péče. MZ však trvalo na
zamítnutí žádosti s tím, že pravidla jsou konstantní a nelze upřednostnit potřebnost
léku před zákonem.
Odvolání bylo MZ zamítnuto a původní
rozhodnutí Ústavu potvrzeno.
V našem newsletteru jen tento týden podrobně
rozebíráme dalších 6 klíčových hodnotících zpráv a jejich dopady. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé už od
pondělí ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
V tomto týdnu jsme v newsletteru
také upozornili na:
Možnost zapojit se do veřejných konzultací
regulátorů k léčivým přípravkům.
Nově doporučené léky k registraci –
nevstupující právě do vaší terapeutické skupiny?
11 odborných zpravodajských informací
z farma průmyslu – neutekl Vám nějaký?
Dne 26 . 5. 2025 od 9 hodin se v budově Poslanecké sněmovny uskuteční konference s názvem: Udržitelné zdravotnictví díky prevenci
Program:
I. blok - PREVENCE – jak jsme na tom v České republice?
Jak je na tom ČR v oblasti prevence – v datech
RNDr. Ondřej Májek, Ph.D., vědecký ředitel Národního screeningového
centra Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR
Vize ministerstva zdravotnictví pro prevenci a veřejné zdraví v ČR
Mgr. Matyáš Fošum, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva
zdravotnictví ČR
Jak mohou zdravotní pojišťovny přispět k rozvoji prevence a uspořit
tak náklady na léčbu?
MUDr. Jitka Vojtová, MBA, zdravotní ředitelka Oborové zdravotní
pojišťovny
Priority pro prevenci v ČR pohledem zaměstnavatelů
Ing. Tomáš Kolář, MBA, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR
Mgr. Lenka Kaška, M.L., LL.M., zástupkyně Svazu průmyslu a dopravy ČR
II. blok - RESTART: Co se musí změnit, aby se prevence stala prioritou nejen na papíře
Kde v zahraničí se může ČR inspirovat v oblasti podpory prevence?
Jakub Hlávka, Ph.D., M.A., ředitel Institutu pro zdravotní ekonomii,
politiku a inovace MUNI, poradce prezidenta ČR pro zdravotnictví,
klinický docent na University of Southern California v Los Angeles
Jaká je vize pacientů pro prevenci v ČR? Co je nutné změnit?
Mgr. Kristýna Čillíková, předsedkyně České aliance pro kardiovaskulární
onemocnění
Jaká je vize praktiků pro prevenci v ČR? Co je nutné změnit?
MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů
Jaká je vize pro očkování v ČR? Co je nutné změnit?
(online)
prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D., epidemiolog, místopředseda
České vakcinologické společnosti ČLS JEP
III. blok - PANELOVÁ DEBATA ODBORNÍKŮ A POLITIKŮ
panelová diskuze s odborníky a zástupci politických stran
Státní ústav pro kontrolu
léčiv zahájil první ex offo (z vlastního podnětu) řízení, ve kterém rozhoduje
o přehodnocení splnění podmínek vysoké inovativnosti léku (VILP) po vstupu dalšího
komparátora do systému úhrad.
Za
zákona o veřejném zdravotním pojištění vyplývá, že pokud po dobu platnosti
rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady vysoce inovativního léčivého přípravku
Ústav rozhodne o stanovení úhrady v řízení dle § 39g jiného léčivého přípravku,
který má obdobné klinické využití, musí Ústav neprodleně zahájit správní řízení
z moci úřední, jehož účelem je vyhodnocení, zda VILP se stanovenou dočasnou
úhradou splňuje i nadále kritéria VILP. Řízení nezahájí, pokud by jinak
platnost rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady uplynula za méně než 12 měsíců.
A
přesně takováto situace nyní nastala a důvodem pro zahájení řízení bylo
rozhodnutí vykonatelné od 1. 11. 2024, kterým byla stanovena trvalá úhrada novému
relevantnímu komparátoru v obdobné indikaci (udržovací monoterapie
dospělých pacientek s mutovaným BRCA1/2 (stadium III a IV podle FIGO) s
pokročilým high-grade epiteliálním karcinomem vaječníku, vejcovodu nebo
primárně peritoneálním karcinomem, které jsou v kompletní nebo částečné
odpovědi na prvoliniovou chemoterapii režimem obsahujícím platinu.).
Ústav
nyní vydal finální hodnotící zprávu týkající se úhrady léku pro pacientky s
pokročilým karcinomem vaječníku, podle níž navrhuje ponechat druhou dočasnou
úhradu přípravku v platnosti. Ústav totiž hodnotil účinnost a bezpečnost niraparibu ve srovnání s
olaparibem u pacientek s BRCA mutací a bez ní a dospěl k závěru, že srovnatelná
účinnost mezi těmito látkami byla prokázána, ale pouze u pacientek s BRCA
mutací a nikoli bez ní. U
pacientek bez prokázané mutace BRCA1/2 (BRCAwt) nebo se statutem neznámým
nebylo možné srovnání účinnosti provést kvůli nedostatku klinické evidence. Pro tuto subpopulaci pacientek
proto Ústav konstatoval, že kritéria vysoké inovativnosti daného léku jsou
nadále splněna a relevantním komparátorem zůstává nejlepší podpůrná léčba -
observace(„watch and waiting“).
Ústav zdůraznil, že v
rámci správního řízení nemůže změnit stanovené podmínky úhrady omezením úhrady
pouze na část populace. Rozhodnutí o zrušení nebo ponechání úhrady v platnosti
se tak odvíjí od hodnocení kritérií VILP jako celku.
Vzhledem k tomu,
že kritéria VILP jsou i nadále splněna u subpopulace pacientek (BRCAwt/statut
neznámý) a bylo prokázáno alespoň 30% zlepšení v primárním parametru přežití
bez progrese (PFS) ve prospěch hodnoceného léku v celkové populaci oproti
relevantnímu komparátoru, Ústav rozhodl ponechat dočasnou úhradu v platnosti.
Časová osa:
3/2024 - lék s účinnou látkou niraparib - druhá dočasná úhrada ve SCAU
11/2024 - lék s účinnou látkou olaparib -
úhrada ve SCAU
11/2024 - zahájeno ex offo řízení k přehodnocení splnění podmínek
inovativnosti
V našem newsletteru jen tento týden podrobně
rozebíráme další 3 klíčové hodnotící zprávy a jejich dopady. Tento článek je
jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé už od
pondělí ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
V newsletteru jsme také rozebírali:
Přehledy návrhů zákonů a vyhlášek, která
mohou ovlivnit vaše strategie v roce 2025.
Jaké podklady jsou vhodné pro splnění
podmínky vysoké inovativnosti.
Nově doporučené léky k registraci –
nevstupující právě do vaší terapeutické skupiny?
Odborné zpravodajské informace z farma průmyslu – neutekla Vám nějaká?
Ústav zamítl žádost držitele rozhodnutí o registraci léčiva pro vzácná onemocnění (LPVO) o přerušení řízení o stanovení maximální ceny a úhrady.
Ministerstvo zdravotnictví vydalo závazné
stanovisko pro LPVO v tom smyslu, že SÚKL nesmí danému LPVO stanovit
úhradu. Držitel rozhodnutí o registraci s negativním závazným stanoviskem
nesouhlasil a podal podnět, aby bylo toto stanovisko přezkoumáno. Současně požádal
Ústav o přerušení řízení o úhradě LPVO do vyřízení podnětu k přezkumu tohoto
stanoviska.
Ústav argumentuje, že je závazným stanoviskem
MZ vázán a musí vydat rozhodnutí. Podnět k přezkumu
stanoviska není důvodem k přerušení, protože na výsledku přezkumu podle SÚKL
nezávisí rozhodnutí v tomto řízení. Ústav má k dispozici
závazné stanovisko MZ, které je pro rozhodnutí klíčové, a musí rozhodnout v
souladu s ním, a to i s ohledem na legitimní očekávání ostatních účastníků
řízení. Proto řízení nepřeruší.
Od roku 2023, kdy do praxe vstoupila nová
legislativa týkající se stanovení ceny a úhrady léčiv pro vzácná onemocnění doposud
vydalo Ministerstvo zdravotnictví celkem 31 závazných stanovisek a z toho v 10
případech se stanovením úhrady nesouhlasilo, ve 2 případech navrhlo změnu
podmínek úhrady ve srovnání s návrhem SÚKL a v jednom případě navrhlo změnu
výše úhrady ve srovnání s návrhem SÚKL.
V našem newsletteru jen tento týden podrobně
rozebíráme další 3 klíčové hodnotící zprávy a jejich dopady. Tento článek je
jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé už od
pondělí ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
V tomto týdnu jsme v newsletteru
rozebrali také:
Přehledy návrhů zákonů a vyhlášek, která
mohou ovlivnit vaše strategie v roce 2025.
Jaké podklady jsou vhodné pro splnění
podmínky vysoké inovativnosti.
Nově doporučené léky k registraci –
nevstupující právě do vaší terapeutické skupiny?
22 odborných zpravodajských informací
z farma průmyslu – neutekl Vám nějaký?