CTIS byl zřízen farmaceutickým zákonem v rámci Nařízení o klinických studiích (Nařízení (EU) č. 536/2014) a po 30. lednu 2025 kompletně nahradí původní systém pro klinické studie EudraCT (Databáze klinických studií orgánů pro regulaci léčiv Evropské unie). CTIS podporuje interakce mezi sponzory klinických studií (výzkumníky nebo společnostmi, které provádějí klinickou studii a shromažďují a analyzují data) a regulačními orgány v členských státech EU a zemích EHP po celou dobu životního cyklu klinické studie.
Systém
CTIS
je zajišťován Evropskou lékovou agenturou (EMA) a pracuje v zabezpečeném prostředí.
Důležité
milníky pro klinické studie:
Klinické
studie zahájené po 30. lednu 2023 – všechny žádosti o počáteční
klinické studie v Evropské unii (EU)/Evropském hospodářském prostoru (EHP)
musí být podány prostřednictvím CTIS
Klinické
studie ukončené před 30. lednem 2025 – Klinická studie je
spravována v systému EudraCT
nebo národních systémech
Klinické
studie, u kterých se očekává, že budou pokračovat po 30. lednu 2025
– je nutný přechod z EudraCT nebo národních systémů na CTIS.
CTIS podporuje interakce mezi sponzory klinických studií (výzkumníky nebo společnostmi, které provádějí klinickou studii a shromažďují a analyzují data) a regulačními orgány v členských státech EU...
V souvislosti se změnou zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty od 1. 1. 2024 Ústav informuje účastníky, jak ve správních řízeních o stanovení výše a podmínek úhrady bude novou sazbu ve výši 12 % zohledňovat.
Řízení jsou vedena o stanovení výše tzv. jádrové úhrady (tj. bez nápočtu a daně z přidané hodnoty („DPH“) a podmínkách úhrady, tedy změna sazby DPH nemá vliv na případný výrok rozhodnutí vydaného v roce 2024 u řízení zahájeného v roce 2023 či dříve.
Nicméně i přes výše uvedené Ústav zavádí tato opatření:
Všechny hodnotící zprávy vydávané do konce roku 2023, u nichž se předpokládá vydání rozhodnutí po novém roce obsahují dvojí orientační přepočet výše koncové úhrady i s novou DPH; od 1. 1. 2024 po novém roce již standardně a výhradně přepočet výše koncové úhrady jen s novou DPH.
Hodnotící zprávy u řízení zahájených v roce 2023 či dříve, u nichž lze předpokládat, resp. nastane vydání rozhodnutí po 1. 1. 2024 obsahují navíc informaci a případný komentář Ústavu k možnému dopadu změny DPH na výsledky farmakoekonomických analýz, a to i ve vztahu k možné smlouvě mezi účastníky, která upravuje náklady hodnoceného přípravku či jeho komparátorů.
Hodnotící zprávy u řízení zahájených v roce 2023 (či vzácně dříve), u nichž lze předpokládat, resp. nastane vydání rozhodnutí po novém roce, a současně není pochyb, že bude výše ve výroku stanovované jádrové, a tedy i koncové, úhrady reálně uplatňovaná při vyúčtování v praxi, nebo je výše koncové úhrady, resp. kumulativní náklady na léčivé přípravky, klíčová pro naplnění dalších požadavků zákona (v režimech VILP a LPVO), budou aktualizovány, tedy nahrazeny novými hodnotícími zprávami včetně přepočtu výsledků farmakoekonomických analýz.
Pro účely nezbytného přepočtu farmakoekonomických analýz a zejména pro minimalizaci zpomalení vyřizování žádosti (např. dodatečnou výzvou k součinnosti na žadatele) Ústav ve výše popsaných případech vyzývá žadatele, aby doplnili do svých probíhajících řízení, pokud se jich týká výše uvedené, scénáře farmakoekonomických analýz (analýzy nákladové efektivity a dopadu na rozpočet) s novou výší DPH pro všechny léčivé přípravky zahrnuté v analýze (tj. hodnocená intervence, komparátor, léčivé přípravky k řešení nežádoucích účinků atd.).
Od minulého roku se Česká
republika potýká s nedostupností některých léků, což v období
kulminace respiračních onemocnění způsobilo problémy napříč celým zdravotním
systémem. Ministerstvo zdravotnictví ČR v reakci na tuto situaci
předložilo návrh novely zákona č. 378/2007 Sb. o léčivech, která má nejen
řešit, ale v budoucnu hlavně předcházet vzniku podobných situací.
Novela se zaměřuje na 3 hlavní
oblasti:
ohlašovací povinnost,
regulaci skladových zásob,
optimalizaci objednávek a distribuce.
Ohlašovací povinnost
Dozor nad pohybem léčiv je
v kompetenci Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Agendu plní díky informacím
získaným od držitelů rozhodnutí o registrací, kteří mají povinnost informovat o
zahájení, ale zejména o přerušení, obnovení a ukončení dodávek na trh
v ČR. Dalším zdrojem jsou pak distributoři a lékárny, které zase poskytují
informace o dodávkách léků do zdravotnických zařízení a následném výdeji léčiv. Novela by měla rozšířit tento
základ například o informace o skladových zásobách, ale i o přijatých krocích
ze strany držitelů řešících obnovu dodávek.
Regulace skladových zásob
Novinkou by měla být povinnost
„držení“ zásoby průměrných měsíčních nebo dvou měsíčních dodávek přípravků u
vybraných hrazených léků. Tato povinnost by měla sloužit ke zvládnutí
období mezi přerušením a opětovným obnovením dodávek v případě
krátkodobých výpadků.
Optimalizaci objednávek a
distribuce
Novela by měla zamezit
znevýhodnění některých lékáren, které si v minulosti stěžovaly na nerovný
přístup při vyřizování jejich objednávek. Distributor by měl nově povinnost
distribuovat přípravky, které si přípravek objednaly, pokud je má skladem. Lékárny by zároveň při své
objednávce měly u vybraných léků zohlednit reálnou poptávku v předchozím
období a zbytečně se nepředzásobovávat.
K novele
zákona o léčivech bylo v rámci zmíněného připomínkového řízení podáno 17 připomínek mj. z krajů,
odborných asociací a svazů. Jejich dopad na navrhovanou novelu zákona o
léčivech však zatím není znám. Účinnost zákona se ale předpokládá k 1. 1.
2024.
Chcete být
pravidelně informováni o legislativním dění? Společnost Pharmeca a.s.
pravidelně představuje a komentuje významné změny v legislativní oblasti
se zaměřením na léky a zdravotnické prostředky, a to v rámci svého
newsletteru.
Newsletter Vám přináší nejen informace o legislativních změnách, ale pomůže Vám
se zorientovat v rozhodovací praxi státních institucí, stejně jako
v důležitých aktivitách lékových agentur.
Na základě četných dotazů a podnětů ze strany odborné veřejnosti SÚKL upozorňuje (dále jen „Ústav“) na změnu definice tzv. jiné osoby uvádějící léčivý přípravek na trh v čl. I. písm. b) Cenového předpisu Ministerstva zdravotnictví č. 2/2023/OLZP ze dne 30. listopadu 2022, o regulaci cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, který je účinný ode dne 1. 1. 2023 (dále jen „Cenový předpis“).
Cenový předpis definuje nově jinou osobu dodávající léčivý přípravek na trh jako:
osobu oprávněnou k distribuční činnosti, která dodává hromadně vyráběné léčivé přípravky na trh v České republice a s původcem tvoří koncern, nebo
osobu oprávněnou k distribuční činnosti, která byla původcem jako jediná písemně pověřena k dodávání takových přípravků na trh v České republice, nebo
držitele povolení k souběžnému dovozu hromadně vyráběného léčivého přípravku do České republiky podle § 45 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o léčivech“), nebo
osobu, která učinila oznámení podle článku 76 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků.
Dle čl. I. písm. d) Cenového předpisu je cenou původce (tj. základem pro výpočet obchodní přirážky dle čl. V. odst. 2 a 5 Cenového předpisu) cena, za kterou je léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely dodávána původcem či jinou osobou dodávající léčivý přípravek na trh v České republice další osobě oprávněné léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely distribuovat nebo vydávat, bez obchodní přirážky a daně z přidané hodnoty.
Dle čl. I. písm. e) Cenového předpisu je obchodní přirážkou cena za výkony obchodu osoby:
podle písmene c) (tj. osoba vykonávající obchod) Cenového předpisu, nebo
podle písmene a) nebo b) Cenového předpisu (tj. původce nebo jiná osoba dodávající léčivý přípravek na trh), dodává-li léčivé přípravky uvedené v ustanovení § 77 odst. 1 písm. c) bodu 3 a 4 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, nebo osobě oprávněné vydávat.
Z výše uvedeného vyplývá, že distributoři, kteří ze zahraničí dovážejí do České republiky cenově regulované léčivé přípravky a splňují definici (viz čl. I. písm. b) Cenového předpisu) jiné osoby dodávajícíléčivý přípravek na trh v České republice:
jsoupovinni uvádět cenově regulované léčivé přípravky na trh v České republice za cenu, která nepřevyšuje maximální výši ceny původce stanovenou Ústavem (viz aktuálně platný Seznam cen a úhrad regulovaných léčivých přípravků), neboť je jimi uplatněná cena považována, dle čl. I. písm. d) Cenového předpisu, za cenu původce (tj. základ pro výpočet obchodní přirážky),
nejsou, dle čl. I. písm. e) bodu 1Cenového předpisu, oprávněni uplatňovat obchodní přirážku, vyjma případů, které upravuje čl. I. písm. e) bod 2 Cenového předpisu, tj. dodávají-li léčivé přípravky uvedené v ustanovení § 77 odst. 1 písm. c) bodu 3 a 4 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, nebo osobě oprávněné vydávat.
SÚKL na základě četných dotazů a podnětů ze strany odborné veřejnosti upozorňuje na změnu definice tzv. jiné osoby uvádějící léčivý přípravek na trh dle čl. I. písm. b) Cenového předpisu...
Ústavní soud zamítl
nálezem Pl. ÚS 49/18 návrh skupiny senátorů na zrušení vybraných ustanovení
zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a souvisejících
právních předpisů. Skupina senátorů tvrdila, že:
v přístupu k solidárně hrazené
zdravotní péči vznikají značné rozdíly v kvalitě a čekacích dobách v závislosti
na místu bydliště, druhu onemocnění a sociálním postavení;
pravidla úhrad jsou
neetická, když jsou zdravotníci „finančně trestáni za poskytování medicínsky
žádoucí péče a tím jsou vedeni k protiprávnímu odmítání nemocných pacientů a
také k poskytování zbytečné péče pacientům zdravým“;
cenotvorné mechanismy
nezohledňují náklady a přiměřený zisk, neboť jsou výsledkem korporativistických
dohod zájmových skupin a úhradový systém je nepředvídatelný, jelikož úspěch
podnikatele ve zdravotnictví není dán jeho úsilím, kvalitou či etickým
přístupem k pacientům, nýbrž schopností vyjednat si v netransparentním
prostředí ekonomické výhody s pojišťovnami.
Ústavní soud se zabýval
vytvářením a fungováním sítě poskytovatelů zdravotních služeb, oblastí center
specializované péče, centrovými léky, rámcovými službami, seznamem výkonů
s bodovými hodnotami, úhradovou vyhláškou a individuálními úhradovými
dodatky.
Ústavní soud uvedl, že posuzoval ústavnost a zákonnost celkové koncepce
právní úpravy financování poskytování zdravotní péče, v níž neshledal důvody
pro zrušení zákona. Současně však uvedl, že účastníci právních vztahů mají možnost
se dovolávat svých práv, pokud při aplikaci zákona dojde k jejich porušení. Protiústavnost
napadených, ale i souvisejících ustanovení, lze opětovně Ústavním soudem přezkoumávat
i pokud bude jinak odůvodněna.
Snahou novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním
pojištění bylo mj. odstranit zbytečnou administrativní zátěž SÚKL v podobě
hloubkových revizních řízení cen a úhrad, která běží již řadu let. A právě
požadavek na zastavení vybraných správních řízení stojí hned za 15 rozhodnutími,
která na svých stránkách
zveřejnilo dne 10. 1. 2022 Ministerstvo zdravotnictví ČR (dále jen MZ ČR) a 5 sděleními,
které dne 12. 1. 2022 na Úřední
desku vyvěsil Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen SÚKL).
Zmíněných 20 zastavených řízení trvalo v průměru 628 dní od jejich zahájení (bez ohledu na případné přerušení v průběhu řízení), přičemž jedno z nejdelších řízení bylo zahájeno
16. 8. 2009 a o jeho průběhu rozhodoval i soud.
Dosud zveřejněná rozhodnutí MZ ČR nabývají právní moci 15.
1. 2022 a změny by tedy měly být patrné v následujícím Seznamu cen a úhrad
LP (dále jen SCAU) platném od 1. 2. 2022.
Ve sděleních SÚKL se uvádí, že dotčená řízení jsou zastavena
k 1. 1. 2022.
Reálné dopady rozhodnutí MZ ČR
Dosud vydaná sdělení SÚKL, stejně tak i 3 zveřejněná rozhodnutí
MZ ČR, nepovedou ke změně ve SCAU, který bude vydán k 1. 2. 2022. Cena
nebo úhrada vyplývající z těchto řízení totiž nebyla v aktuálním SCAU
uplatněna, jejich zastavení tedy nijak nezmění aktuální výši cen a úhrad.
V případě 12 rozhodnutí MZ ČR však dojde od 1. 2. 2022
k navrácení úhrady či ceny na hodnotu vyplývající z posledního pravomocně
rozhodnutého řízení. V praxi to znamená, že celkem u 40 léků hrazených ze
zdravotního pojištění (odpovídá 106 kódům SÚKL z toho u 84 kódů byly hlášeny
dodávky na trh v posledním půlroce) dojde ke zvýšení ceny nebo úhrady.
Čl. II zákona č. 371/2021 Sb., přechodná ustanovení, v
bodě 1. stanoví, že: „Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se zastavují
hloubkové revize systému maximálních cen nebo úhrad vedené podle § 39l zákona
č. 48/1997 Sb., ve znění účinném od 1. prosince 2011 do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, pokud v těchto řízeních nedošlo k vydání rozhodnutí Státního
ústavu pro kontrolu léčiv, které nabylo právní moci přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona. To neplatí pro rozhodnutí vrácená odvolacím orgánem Státnímu
ústavu pro kontrolu léčiv k novému projednání věci a pro první hloubkové revize systému maximálních cen nebo úhrad prováděné v referenční skupině. Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se zastavují správní řízení
zahájená podle zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném do dne 30. listopadu
2011, která nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně
skončena“.
Zatímco citované přechodné ustanovení uvádí, že řízení se
zastavují ke dni nabytí účinnosti novely, tj. k 1. 1. 2022, v
rozhodnutí MZ ČR není přesné datum zastavení řízení uvedeno a výrok je
formulován tak, že řízení bude zastaveno až doručením rozhodnutí, tj. pátým
dnem po vyvěšení rozhodnutí na úřední desce (v daném případě 15. 1. 2022).
Zároveň není jasné, kdy budou následovat další rozhodnutí či
sdělení. Jedním z požadavků novely bylo mj. zastavení všech hloubkových
řízení zahájených do 30. 11. 2011, u kterých nebylo do dne platnosti novely
vydáno pravomocné rozhodnutí. Mezi takové patří i řízení ve skupině v zásadě
terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků s obsahem léčivé látky
botulotoxin (SUKLS203453/2010), které bylo zahájeno 6. 11. 2010 a dodnes nebylo
vydáno pravomocné rozhodnutí. I přesto zatím SÚKL nevydal žádné sdělení o
zastavení uvedeného řízení.
Jaké tedy budou další kroky Ministerstva zdravotní ČR a
Státního ústavu pro kontrolu léčiv v souvislosti s uplatněním
požadavků novely? Nejen na tuto otázku se budeme soustředit i nadále na našich
stránkách a v newsletteru.
Zajímají Vás podrobnosti k reálným dopadům novely
zákona o veřejném zdravotním pojištění? Společnost Pharmeca a.s. pravidelně
komentuje významné dopady novely zákona o veřejném zdravotním pojištění
v praxi, a to nejen na svých stránkách, ale i v rámci svého
newsletteru.
Newsletter Vám přináší nejen informace o legislativních změnách v lékové
oblasti, ale pomůže Vám se zorientovat v rozhodovací praxi státních institucí,
stejně jako v důležitých aktivitách lékových agentur.
Ministerstvo zdravotnictví ČR, stejně tak i Státní ústav pro kontrolu léčiv, v souladu s požadavky novely zákona o veřejném zdravotním pojištění začali zastavovat vybraná revizní řízení.
SÚKL informuje o aktualizaci webových formulářů pro podání žádosti o stanovení nebo změnu maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady léčivého přípravku/potraviny pro zvláštní lékařské účely a o aktualizaci formulářů pro platbu správních poplatků a náhrad výdajů k datu 1.1.2022.
Webové formuláře pro podání žádosti
V souvislosti s novelou zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, účinnou od 1. 1. 2022, byly aktualizoványwebové formulářepro podání žádosti o stanovení maximální ceny a/nebo výše a podmínek úhrady a formuláře pro podání žádosti o změnu maximální ceny a/nebo výše a podmínek úhrady léčivého přípravku/potraviny pro zvláštní lékařské účely.
Webový formulář pro úhradu správního poplatku
S účinností od 1.1.2022 došlo dle části čtvrté zákona č. 371/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ke změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to v položce 99 části VI Sazebníku.Předmětem poplatku ve výši 2 000,- Kč je přijetí žádosti o stanovení nebo změnu maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely. Od 1.1.2022 tak platí jednotná sazba správního poplatku za podání žádostí o stanovení maximální ceny a/nebo výše a podmínek úhrady a za podání žádosti o změnu maximální ceny a/nebo výše a podmínek úhrady léčivého přípravku/potraviny pro zvláštní lékařské účely LP/PZLÚ. Pokud je žadatelem zdravotní pojišťovna nebo jde-li o léčivé přípravky zařazené do registru přípravků pro vzácná onemocnění, není přijetí takové žádosti předmětem správního poplatku.
Webový formulář pro úhradu náhrad výdajů za odborné úkony
S účinností od 1.1.2022 je v souladu s ustanovením § 39f odst. 13 zákona o veřejném zdravotním pojištěnížadatel povinen spolu s podáním žádosti uhradit SÚKL náhradu výdajů za provedení odborných úkonů; to neplatí, pokud je žadatelem osoba uvedená v odstavci 2 písm. b) nebo c) tohoto paragrafu, nebo pokud jde o léčivé přípravky zařazené do registru přípravků pro vzácná onemocnění. Specifikace odborných úkonů a výše náhrad výdajů za provedení odborných úkonů souvisejících s řízením podle části šesté zákona jsou stanoveny v Sazebníku náhrad výdajů – přílohy vyhlášky č. 527/2021 Sb., o stanovení výše náhrady výdajů za odborné úkony a způsobu stanovení výše náhrad výdajů za odborné konzultace prováděné Státním ústavem pro kontrolu léčiv podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Formuláře pro podání žadatele a vyjádření účastníků řízení v řízeních podle ustanovení § 39da zákona o veřejném zdravotním pojištění
SÚKL odkazuje na informaci zveřejněnou dne 22.12.2021, která se týkala nového typu správního řízení s léčivými přípravky určenými pro léčbu vzácných onemocnění.
Plné znění článku je k dispozici na stránkách SÚKL.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále
jen SÚKL) v průběhu prosince uspořádal webinář, kde byly prezentovány první
informace, které by mohly pomoci v lepší orientaci. V rámci webináře jsme se
seznámili nejen s jeho pohledem, ale díky zastoupení Ministerstva zdravotnictví
(dále jen MZ ČR) i s vyjádřením odvolacího orgánu.
Zástupci SÚKL a MZ ČR se v rámci prosincového
webináře zaměřili zejména na změny týkající se vysoce inovativních léčiv, léků
používaných ve spojitosti se vzácnými onemocněními (tzv. orphans), poskytování
odborných konzultací, zkrácených revizí, podobných přípravků, smluvních
ujednání, obchodních tajemství a hlášení dodávek u PZLÚ.
Jednotlivá sdělení se soustředila
hlavně na výčet požadavků vyplývajících z novely zákona o veřejném zdravotním
pojištění, případně z důvodové zprávy. Jednalo se tedy o souhrn veřejně
dostupných informací, o kterých jsme i my již dříve psali nejen na webu, ale
velmi podrobně jsme je rozebírali v rámci speciálních příloh newsletteru
Pharmeca.
Mezi informacemi
vymykajícími se pouhému výtahu požadavků z legislativy, tak patřila
sdělení týkající se oblasti orphans. Byl popsán systém přerušení lhůt správního
řízení v rámci procesu stanovení ceny a úhrady u orphans. Bez povšimnutí
nezůstal ani Poradní orgán MZ ČR, který se bude významně podílet na procesu
stanovení jejich cen a úhrad. Byly představeny základní body ze statutu a
jednacího řádu Poradního orgánu, které byly publikovány v rámci Příkazu
Ministra.
Podrobnější rozbor
týkající se Poradního orgánu MZ ČR obsahuje i poslední vydání Newsletteru
společnosti Pharmeca a.s.
Důležité sdělení se týkalo
přechodných ustanovení k hloubkovým revizím. Navzdory jasnému textu přechodných
ustanovení, dle nichž mají být hloubkové revize zahájené po 1. 12. 2011
zastaveny ze zákona (až na výjimky), má MZ ČR v plánu u předběžně vykonatelných
řízení v odvolacím řízení zastavovat tato řízení vlastním rozhodnutím. V praxi
to povede k tomu, že vykonatelnost těchto rozhodnutí (změna v Seznamu
SCAU) bude nejdříve v únoru, spíše až v březnu a dalších měsících roku 2022.
Předběžně vykonatelná rozhodnutí tak mohou být v Seznamu SCAU déle, než
bylo na základě textu přechodných ustanovení očekáváno.
Prezentace se
věnovaly i z pohledu novely oblastem okrajovým, ale pro účastníky poměrně
významným. První z nich byl požadavek na doložení dodatků k dohodám o
úhradě, které obsahují závazek dostupnosti. V této souvislosti jsme již v našem
newsletteru informovali o praxi MZ ČR, která ruší revizní rozhodnutí SÚKL
stanovící základní úhradu dle dohod o úhradě bez závazku dostupnosti pro jejich
neplatnost.
Další se týkal nahlížení
do spisu prostřednictvím internetových stránek
SÚKL. Nově není nahlížení podmíněno použitím elektronického podpisu, ale
dostačuje pouze vyplnění kontrolního kódu, známého pod názvem CAPTCHA, který
chrání systém před zneužívání aplikace prostřednictvím „robotů“. Údaje o osobě
nahlížející do spisu nejsou nově nikde uchovávány ani zpracovávány.
To, že příprava
na platnost novely je v plném proudu, svědčí fakt, že v posledních
dnech roku SÚKL zveřejňuje hned několik aktualizací svých pokynů. Pokyny se
zaměřují na představení doporučené struktury předkládaných odborných podkladů
doplňujících žádost a strukturu vyjádření ostatních účastníků v řízeních týkajících
se výše a podmínek úhrady léků a PZLÚ. Další pak na aktualizaci požadavků na
vyplnění žádostí.
A jsme tedy připraveni
dostatečně? SÚKL i MZ ČR se snaží zejména v posledním měsíci zveřejnit co
nejvíce potřebných informací, ale zatím stále ještě nemáme odpovědi na všechny
podstatné otázky. Dosud chybí např. podrobná metodika k farmakoekonomickým
analýzám či návody pro účastníky ke sběru dat. Nelze tedy než doufat, že se
jich dočkáme hned v prvních měsících nového roku a změny
plynoucí z novely by se tak mohly v praxi odrazit bez větších potíží.
Vývoj
v oblasti cena a úhrad i nadále průběžně sledujeme a budeme vás opět
informovat na webových stránkách.
Zajímají Vás podrobnosti
k dopadům novely zákona o veřejném zdravotním pojištění? Společnost
Pharmeca a.s. pravidelně přestavuje a komentuje významné změny, které novela
v oblasti cen a úhrad přináší, a to v rámci svého newsletteru. Newsletter Vám přináší nejen
informace o legislativních změnách v lékové oblasti, ale pomůže Vám se
zorientovat v rozhodovací praxi státních institucí, stejně jako v důležitých
aktivitách lékových agentur.
V předchozích měsících jsme vás informovali o nových procesech a dalších změnách v systému stanovení cen a úhrad, a to v souvislosti s platností novely zákona o veřejném zdravotním pojištění....