Iniciativa EU se zaměřuje na kritické léky, jejichž
nedostatek může způsobit vážnou újmu pacientům. Kromě toho se týká i dalších
léčivých přípravků společného zájmu, u kterých trh sám o sobě nezajišťuje
dostatečnou dostupnost.
Hlavním záměrem je zajistit bezpečnost dodávek a
dostupnost kritických léčiv, stejně jako podpořit dostupnost ostatních léčiv
společného zájmu. Mezi navrhovaná opatření patří usnadnění investic do
diverzifikace výrobních kapacit. Důležité je také snížení rizika výpadků
dodávek pomocí pobídek v oblasti veřejných zakázek. Významnou roli hraje
využití společné poptávky členských států prostřednictvím společného nákupu
léčiv. V rámci konkrétních návrhů se počítá s vytvořením příznivějšího rámce
pro zřizování nebo rozšiřování výrobních zařízení kritických léků v EU.
Součástí je také zavedení opatření motivujících k používání i jiných kritérií
než nejnižší ceny při nákupu kritických léků. Důležitá je podpora strategických
projektů s rychlejšími administrativními postupy a přístupem k finanční
podpoře.
Tato iniciativa doplňuje navrhovanou revizi pravidel pro farmaceutické
přípravky v rámci farmaceutického balíčku EU.
Připomínky k této inciativě je možné podávat až do 27. 2. 2025.
Evropská unie zavedla systém jedinečné identifikace prostředku (UDI), který zajišťuje, že v případě potřeby je možné zdravotnické prostředky vysledovat.
U některých prostředků však dochází k neúměrně vysokému počtu přidělených identifikátorů, které nevede k naplnění regulačního očekávání ani bezpečnostnímu přínosu.
Cílem této iniciativy je proto seskupit prostředky s jasnou klinickou podobností, např. brýlové obroučky, čočky a brýle na čtení, pod stejný identifikátor: tzv.Master UDI-DI.
Připomínky k této inciativě je možné podávat až do 27. 2. 2025.
Dne 10.1.2025 vstupují v účinnost části Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1860, které ukládají výrobcům prostředků za stanovených okolností povinnost hlásit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv informace o přerušení nebo ukončení výroby prostředků.
Tyto povinnosti jsou uvedeny v článku 10a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích a článku 10a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro.
SÚKL zveřejnil upozornění na účinnost části Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1860, které ukládají výrobcům prostředků hlásit informace o přerušení nebo ukončení výroby prostředků.
Ministerstvo zdravotnictví se vyjádřilo k otázce,
zda se zákaz distribuce léčiva do zahraničí vztahuje i na přípravky, které má
sice distributor ve skladu na území ČR, ale v době vydání OOP zákazu jsou
již prodané kupujícímu mimo ČR.
"Léčivé přípravky v době platnosti zákazu distribuce do zahraničí není možné do zahraničí
distribuovat. Soukromoprávní ujednání učiněná distributorem (prodej do zahraničí) nejsou
relevantní.
Opatření obecné povahy zakazující vývoz léčivých přípravků do zahraničí jsou vydávána na
základě zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změně některých souvisejících zákonů, ve
znění pozdějších předpisů, tedy jedná se o postup zákonem předvídaný a regulované subjekty
(distributoři) musí postupovat při své činnosti v souladu s právními předpisy i opatřeními
obecné povahy.
Vzhledem ke skutečnosti, že uplatňování práva soukromého a veřejného je na sobě nezávislé,
skutečnost, že distributor formálně léčivé přípravky prodal, ale fakticky je ještě nedistribuoval,
není pro povinnosti plynoucí ze zákona o léčivech (tedy i pro opatření obecné povahy na jeho
základě vydaná) relevantní.
Povinné subjekty musí svá soukromoprávní ujednání o distribuci do zahraničí koncipovat tak,
aby reflektovala skutečnost, že distribuce léčiv do zahraničí může být v zákonem předvídaných
situacích zakázána."
Pharmeca a. s. upozorňuje výrobce, držitele rozhodnutí o registraci a distributory na vyjádření Ministerstva zdravotnictví ČR k otázce zákazu distribuce do zahraničí.
SÚKL informuje, že Komise zahajuje veřejnou konzultaci a výzvu k předkládání důkazů pro hodnocení zdravotnických prostředků v EU.
Tato veřejná konzultace a výzva k předkládání důkazů o právních předpisech EU týkajících se zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro byla Komisí zahájena v rámci cíleného hodnocení těchto předpisů.
Konzultace poskytuje zúčastněným stranám příležitost vyjádřit se k tomu, jak současná pravidla fungují, a upozornit na případné nedostatky.
Cílem nařízení o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro je zajistit, aby byly na trhu dostupné pouze bezpečné a účinné prostředky, a zároveň podpořit konkurenceschopný a inovativní průmysl v této oblasti.
Hodnocení se bude mimo jiné zabývat tím, jak jsou pravidla účinná, jaká je jejich nákladnost a administrativní zátěž, zejména pro malé a střední podniky, a jaký přínos mají pro pacienty a uživatele. Hodnocení se bude zabývat také dopadem, který mají pravidla na dostupnost prostředků, včetně „prostředků pro vzácná onemocnění“, a na vývoj inovativních prostředků.
Konzultace a výzva k předkládání důkazů budou otevřeny do 21. března 2025 a jsou k dispozici zde.
Výzva k předložení důkazů pro hodnocení nařízení 2017/745 o zdravotnických prostředcích a nařízení 2017/746 a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro.
Od 1. ledna 2025 dojde
na Slovensku k významné změně v oblasti daňové politiky. Léky a zdravotnické
prostředky budou nově zařazeny do snížené sazby DPH ve výši 5 %. Tento krok je
součástí širší daňové reformy, která má za cíl podpořit dostupnost základních
potřeb pro obyvatele a zároveň snížit finanční zátěž pacientů. Změny jsou
pravděpodobně reakcí na hodnocení veřejných financí Evropské komise a snahou
snížit rozpočtový deficit.
Tato změna je v
kontrastu s vývojem v České republice, kde od 1. ledna 2024 došlo ke zvýšení
sazby DPH na léky z původních 10 % na 12 %, jak jsme psali v našem předchozím
článku Změna
sazby DPH na léčiva.
Jaký bude mít dopad
snížená sazba na Slovensku?
Nižší sazba DPH by
měla pacientům na Slovensku zásadně snížit náklady na zdravotnické prostředky i
léky, a to jak v ambulantní, tak nemocniční péči. Přímý finanční dopad na
jednotlivce bude záviset na konkrétních opatřeních a nastavení cenové politiky.
Pro srovnání, na Slovensku klesla DPH na léky z 10 % na 5 %, což může znamenat
výraznější dopad na konečné ceny oproti České republice, kde byla sazba naopak
zvýšena.
Dopad na vnější
cenovou referenci léčiv
Snížená sazba DPH na
Slovensku naopak nebude mít vliv na vnější cenovou referenci (VCR) léčiv,
kterou využívají některé státy při stanovování maximálních cen a úhrad léčiv na
svém trhu. Změna DPH se v rámci VCR neprojeví z toho důvodu, že jako
referenční cena bývá prakticky plošně využívána cena na úrovni výrobce.
Současně tato změna
přináší příležitost ke srovnání daňových politik v rámci EU, kde sazby DPH na
léky a zdravotnické prostředky značně variují. Například podle dat
EFPIA (Evropská
federace farmaceutického průmyslu a asociací) k 1. lednu 2024 uplatňuje
Španělsko na léky sazbu DPH 4 %, zatímco Dánsko má standardní sazbu 25 %.
Sledujte náš web pro
další aktuální informace o změnách v legislativě a jejich dopadu na
zdravotnictví v EU.
Od 1. ledna 2025 dojde na Slovensku k významné změně v oblasti daňové politiky. Tento krok je součástí širší daňové reformy, která má za cíl podpořit dostupnost základních potřeb pro obyvatele a...
SÚKL informuje, že v důsledku novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, bude Seznam cen a úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely (SCAU) včetně Seznamu léčiv nehrazených ze zdravotního pojištění nově vydáván již27. den v měsíci (s účinností od 1. dne měsíce následujícího), respektive předchozí pracovní den, pokud by toto datum připadlo na víkend či svátek.
S ohledem na výše uvedené dojde tedy k vydání prvního SCAU dle § 39n odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění 27. prosince 2024 a to s účinností od 1. 1. 2025.
Zároveň SÚKL uvádí, že za účelem příprav na bezproblémové vydání SCAU 27. prosince 2024 vydá nezávazný, čistě informativní SCAU již 27. listopadu 2024.
Státní ústav pro kontrolu léčiv informuje o změně termínu vydávání Seznamu cen a úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely (SCAU) v důsledku novely zákona o veřejném...
Evropský prostor pro zdravotní data byl měl vést k posílení postavení občanů a podporu výzkumu a inovací.
Obyvatelé EU získají větší kontrolu nad svými zdravotními údaji. Budou mít možnost k nim elektronicky přistupovat a sdílet je přeshraničně. To přináší výhody zejména pro přeshraniční zdravotní péči, kdy jednotlivci mohou snadno získat přístup k lékařským záznamům a využívat zdravotní péči po celé EU.
EHDS podporuje sekundární využití zdravotních dat pro výzkum, inovace a politik. Výzkumníci a inovátoři budou moci přistupovat k datům snadněji a bezpečněji, což by mohlo urychlit vývoj nových léčebných metod, zdravotnických prostředků a AI aplikací.
Evropský prostor pro zdravotní data (European Health Data Space, EHDS) od počátečního konceptu digitální transformace zdravotnictví ve všech členských státech EU výrazně pokročil.