Evropská léková agentura (EMA) zahájila veřejnou konzultaci k návrhu pokynu ke klinickému hodnocení léčivých přípravků určených k léčbě idiopatické plicní fibrózy (IPF).
V současné době neexistuje žádný vědecký pokyn EMA týkající se klinického výzkumu léčivých přípravků pro léčbu idiopatické plicní fibrózy (IPF). Následující pokyn by tak měl usnadnit vývoj a podpořit žádosti o registraci léků pro toto onemocnění.
Evropská léková agentura (EMA) zahájila veřejnou konzultaci k návrhu revize pokynu ke klinickému hodnocení léčivých přípravků určených k léčbě psoriatické artritidy.
V rámci současné revize bylo zohledněno, že od vydání předchozí verze došlo v klinické praxi k významnému vývoji. Relevantní cíle léčby, obecný návrh klinických studií, definice studované populace a koncové body studie z hlediska účinnosti a bezpečnosti byly aktualizovány s ohledem na aktuálně dostupné možnosti léčby psoriatické artritidy (PsA).
Evropská léková agentura (EMA) zahájila veřejnou konzultaci k využití umělé inteligence při vývoji a hodnocení léčiv.
Cílem průzkumu je shromáždit informace o klíčových příležitostech a prioritních oblastech souvisejících s využitím umělé inteligence ve vývoji a hodnocení léčiv.
Průzkum je určen pro následující subjekty:
evropská síť pro regulaci léčiv
akademici
farmaceutický průmysl
malé a střední podniky
pacienti a spotřebitelé
zdravotničtí pracovníci a jejich organizace.
Vaše zpětná vazba bude použita k identifikaci oblastí dalšího výzkumu, které mohou pomoci snížit nejistotu a usnadnit bezpečné a efektivní používání umělé inteligence.
Evropská léková agentura (EMA) zahájila veřejnou konzultaci k údajům, které přímo odrážejí zkušenosti pacientů, aniž by je interpretovali lékaři nebo jiné strany.
Názory pacientů na léky a jejich přínosy a rizika jsou pro EMA velmi důležité. Data o zkušenostech pacientů poskytují cenné poznatky o tom, co je pro pacienty nejdůležitější, a to nad rámec vědeckých výstupů. Příkladem jsou léky na rakovinu, u kterých mohou pacienti v některých případech upřednostňovat kvalitu života před tradičními klinickými cílovými ukazateli, jako je celkové přežití.
Dokument k připomínkám popisuje obecné zásady, jak data od pacientů generovat, shromažďovat a analyzovat.
Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci k plán EU pro oblast kardiovaskulárního zdraví, který se zaměří na opatření, která budou mít hmatatelný přínos pro jednotlivce, vlády a zúčastněné strany v celé EU.
Cílem plánu EU v oblasti kardiovaskulárního zdraví je pomoci členským státům snížit počet osob postižených kardiovaskulárními onemocněními a zabránit předčasným úmrtím osob s existujícími onemocněními nebo rizikovými faktory, jako je obezita, hypertenze nebo související komorbidity, které zvyšují riziko vzniku srdečních onemocnění.
Návrhy a připomínky k této inciativě je možné podávat až do 15. 9. 2025.
Evropská léková agentura (EMA) zahájila veřejnou konzultacio nutnosti revize pokynů ke klinickému hodnocení léčivých přípravků určených k léčbě Alzheimerovy choroby.
Tato směrnice je vodítkem zaměřeným na vývoj léčiv pro všechna stádia Alzheimerovy choroby. Zahrnuje dopad nových diagnostických kritérií pro Alzheimerovu chorobu, včetně raných a dokonce asymptomatických stádií onemocnění, faktory, které je třeba zvážit při výběru parametrů pro měření výsledků klinických studií v různých stádiích Alzheimerovy choroby, potenciální využití biomarkerů v různých fázích vývoje léčiv a návrh a analýzu studií účinnosti a bezpečnosti.
Evropská léková agentura (EMA) zveřejnila návrh dokumentu k vypracování vědeckého pokynu zaměřeného na využití externích kontrol v rámci rozhodovací praxe.
Randomizované kontrolované studie jsou považovány za zlatý standard pro získání důkazů o příčinné souvislosti mezi přínosy a riziky léčiv při rozhodování regulačních orgánů v průběhu celého životního cyklu léčiv. V některých situacích je možné dojít k závěrům o příčinné souvislosti i na základě údajů, kdy byla data o hodnoceném léčivém přípravku sbírána podle protokolu klinického hodnocení, ale kontrolní rameno nebylo randomizováno v rámci téhož protokolu. V takových případech se používá tzv. externí kontrola – tedy srovnávací data pocházející z jiných klinických studií, reálné klinické praxe (RWD) nebo jiných zdrojů.
K tomuto tématu bude vypracován vědecký pokyn, který popíše hlavní problémy spojené s použitím externích kontrol a blíže se zaměří na podmínky a metodologická omezení, za kterých může být použití externích kontrol považováno za vhodné pro získání klíčových nebo podpůrných důkazů – ať už z hlediska účinnosti, bezpečnosti, nebo jiných aspektů důležitých pro rozhodování regulačních orgánů.
