Za vysoce inovativní léčivý
přípravek tzv. VILP lze dle novely označit přípravek, který může pacientovi
zajistit aspoň 30% zlepšení kvality života a při hodnocení celkového
přežití musí současně dojít k prodloužení nejméně o 3 měsíce. Uvedená změna
může tedy znamenat, že dosavadní VILP s první dočasnou úhradou již statut
VILP opětovně nezíská.
Novela dále přináší změny nejen
při stanovení a výpočtu úhrady, ale i v samotné délce platnosti úhrady,
která bude nově 3 roky u první dočasné úhrady a 2 roky u úhrady druhé dočasné. Delší
období dočasné úhrady má být využito zejména k efektivnějšímu sběru dat, která
budou soužit při následné žádosti o úhradu trvalou.
Řešení nákladů na doléčení
v případech, kdy uplynula lhůta dočasné úhrady nebo došlo k jejímu
zrušení či změně podmínek úhrady již nebude jen otázkou smluvních ujednání mezi
pojišťovnami a držiteli, konkrétní podmínky stanoví zákon. Držitel rozhodnutí o
registraci daného léku bude hradit pacientovi lék, a to až do doby jeho
převedení na srovnatelně účinnou a bezpečnou léčbu standardně hrazenou ze
zdravotního pojištění a pro něj vhodnou. Tato doba je stanovena
v maximální délce 24 měsíců.
Tématu vysoce inovativní léčby se
podrobněji věnujeme i v našem newsletteru, kde pečlivě sledujeme i další
vývoj okolo novely zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Zajímají Vás
podrobnosti k dopadům novely zákona o veřejném zdravotním pojištění? Společnost
Pharmeca a.s. pravidelně přestavuje a komentuje významné změny, které novela
v oblasti cen a úhrad přináší, a to v rámci svého newsletteru. Newsletter Vám
přináší nejen informace o legislativních změnách v lékové oblasti, ale
pomůže Vám se zorientovat v rozhodovací praxi státních institucí, stejně jako v důležitých
aktivitách lékových agentur.
U vysoce inovativních léčivých přípravků se dle novely zákona o veřejném zdravotním pojištění mění celková koncepce, stejně jako vybrané parametry při stanovení výše úhrady ze zdravotního...
Novela zákona č. 48/1997 Sb., o
veřejném zdravotním pojištění definuje nový postup pro stanovení ceny a výše a
podmínek úhrady ze zdravotního pojištění u skupiny léků určených pro léčbu
vzácných onemocnění tzv. orphan.
Až do fáze vydání hodnotící
zprávy vede správní řízení SÚKL, který ale dál v celém procesu figuruje spíše
jako odborný garant než jako rozhodující orgán, a to i přesto, že formálně výsledné
rozhodnutí vydává právě SÚKL. Po úvodní fázi
zpracování žádosti, sběru důkazů a vypracování hodnotící zprávy SÚKLem jsou hodnotící
zpráva a vyjádření účastníků postoupeny Ministerstvu zdravotnictví ČR. Vstup
ministerstva do prvního kola procesu stanovování cen a úhrad je významnou novelizační
novinkou. V této fázi se do řízení zapojuje i nově vznikající poradní
orgán ministerstva. Velkou neznámou je třeba průběh jednání právě zmíněného poradního
orgánu, například ústního jednání před vydáním závazného stanoviska. Na ústním
jednání má být dle důvodové zprávy k novele vedena diskuze o hodnotící
zprávě, tedy dokumentaci vysoce odborné, kdy kvalifikované vyjádření zpravidla
vyžaduje několikadenní přípravu, což v rámci ústního jednání není dost
možné předpokládat. Velkou neznámou je rovněž otázka, kteří účastníci se budou
moci účastnit jednotlivých částí ústního jednání, kterých, a zda bude možná
účast i jiných subjektů (např. SÚKL).
Palčivým momentem
je ale samotné vydání stanoviska Ministerstva zdravotnictví ČR, které je pro
SÚKL závazné. Řízení je tedy zakončeno vydáním rozhodnutí SÚKL, fakticky se ale
jedná pouze o překlopení stanoviska Ministerstva zdravotnictví do správného
formuláře. V tomto
kroku je však možné shledat protiústavnost principu dvouinstančnosti řízení.
Ministerstvo zdravotnictví ČR totiž i v tomto typu řízení figuruje jako
odvolací orgán. Jak ale bude v případě nesouhlasu účastníka řízení
přezkoumávat důvody a podklady pro rozhodnutí, když bylo vydáno na základě jeho
vlastního závazného stanoviska?
Od 1. 1. 2022 má být možné pro léky pro vzácná onemocnění tzv. orphany vést nový typ správních řízení. I přestože se zmíněný termín blíží, stále chybí podrobnější informace zejména k části...
Novela zákona č. 48/1997 Sb., o
veřejném zdravotním pojištění požaduje předložení farmakoekonomického hodnocení
– tzv. nákladové efektivity, pouze v případech, kdy dochází ke zvýšení
nákladů vynaložených z veřejného zdravotního pojištění. Důvodová zpráva k tomuto
bodu uvádí, že přípravky, které nepředstavují pro zdravotní systém výdaje
navíc, jsou automaticky nákladově efektivní.
Samotná definice nákladové
efektivity v sobě ale dopad do rozpočtu nezahrnuje.
Léky, které nebudou zatěžovat veřejný rozpočet, nemusí dle novely předkládat nákladovou efektivitu. Jaká je ale hranice akceptovatelného zatížení? Nejen na tuto oblast se soustředí speciální...
Jedním z cílů novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném
zdravotním pojištění je odstranit zbytečnou administrativní zátěž SÚKL
v podobě hloubkových revizních řízení cen a úhrad, která běží již řadu
let. Z tohoto důvodu budou vybraná řízení k 1. 1. 2022 úplně
zastavena.
Část řízení, kterých by se zastavení mohlo dotknout, však již
aktuálně je nebo do konce roku může být, předběžně vykonatelná. A právě u
této skupiny léků schválená novela blíže neuvádí, jaký bude postup onoho
zastavení.
Je možné předpokládat, že úhrada se k 1. 2. 2022 vrátí
na výši posledního pravomocného rozhodnutí, ať už v rámci dříve provedené
revize nebo individuálního správního řízení. Důležité je podotknout, že v důsledku
tohoto kroku ale mj. může dojít k opětovnému navýšení úhrady, což bude mít
dopad do již tak značně přetíženého systému zdravotního pojištění. Zároveň nelze vyloučit, že zastavená řízení neovlivní i splnění podmínky plně
hrazeného přípravku ve skupinách dle přílohy č. 2. V takovém případě bude
SÚKL nucen v co nejkratší době zahájit zkrácené revize úhrad, které tento
požadavek zajistí.
Jak ale naložit s nepravomocnými rozhodnutími z
hloubkových revizí, která by měla být vykonatelná v prvních dvou měsících
roku 2022? Dojde jen kpřechodné změně úhrady, kdy se u revizních
rozhodnutí, která mají být předběžně vykonatelná k 1. 1. 2022,
promítnou změny do lednového Seznamu cen a úhrad léčiv SÚKL (tzv. Seznam SCAU),
aby se následně v únorovém Seznamu SCAU ceny nebo úhrady opět vrátily na poslední
pravomocně rozhodnutou výši?
Vybraná řízení v hloubkové revizi budou dle novely zákona o veřejném zdravotním pojištění ke konci roku zastavena. Jaký může mít tento krok vliv na nepravomocná revizní rozhodnutí? Nejen na tuto...
Novela zákona, kterým se
mění zákon číslo 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně
a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nabývá
účinnosti 1. 1. 2022.
Od tohoto data tak dochází nejen
ke změnám v oblasti léčiv pro vzácná onemocnění, ale velmi významně se
mění např. i vstup vysoce inovativních přípravků, postup při schvalování úhrady
na § 16, koncepce revizních řízení a dále se změny promítají i do stanovení maximální ceny výrobce či úhrady ze zdravotního
pojištění.
Společnost Pharmeca a.s. bude od
4. 10. 2021 pravidelně představovat a komentovat významné změny, které novela
v oblasti cen a úhrad přináší, a to v rámci svého firemního
newsletteru.
Newsletter Vám přináší nejen informace o legislativních změnách
v lékové oblasti, ale pomůže Vám se zorientovat v rozhodovací praxi
státních institucí, stejně jako v důležitých aktivitách lékových agentur.
Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění byla schválena. Jaké změny nás čekají a co to bude znamenat v praxi je možné si přečíst v newsletteru společnosti Pharmeca.
Dne 14. 9. 2021 schválila
Poslanecká sněmovna velkou novelu zákona č. 48/1997, o veřejném zdravotním
pojištění ve znění přijatém Senátem.
Novela zejména mění způsob vstupu
léčivých přípravků a potravin pro zvláštní léčebné účely do systému úhrad z
veřejného zdravotního pojištění.
Nově je upraven např. vstup vysoce inovativních přípravků (VILP) vč.
změny jejich definice. Dočasná úhrada má být stanovena na 3+2 roky. Při
stanovení druhé dočasné bude současně změněna maximální cena. Pokud náklady na
úhradu VILP překročí BIA, kompenzuje rozdíl MAH. Upravuje podmínky, za kterých je
MAH povinen pacientovi hradit náklady na doléčení, limity výše úhrady VILPů
nebo podmínky pro zahájení revize statutu VILP.
Zákon dále přináší samostatný
proces vstupu orphanů. Účastníkem
řízení bude i příslušná odborná společnost a dotčená pacientská organizace.
Posuzuje se i mj. celospolečenský význam, dopady na systém zdravotního
pojištění a sociálního zabezpečení. Návrh hodnotící zprávy zašle SÚKL Ministerstvu
zdravotnictví, které vydá závazné stanovisko prostřednictvím poradního orgánu.
V případě nestanovení úhrady lze podat novou žádost za 6 měsíců.
Postup při schvalování úhrady na § 16 bude nově upravovat § 19.
Pokud pojišťovna nedá souhlas s péčí na základě žádosti, bude žádost řešena ve
správním řízení s 30 denní lhůtou pro rozhodnutí. V případě zamítnutí žádosti
ve správním řízení se lze odvolat k pětičlenné revizní komisi složené
zejména z externích členů.
Zavádí se platba za odborné
úkony.
Dochází ke změnám výše úhrad některých zdravotnických prostředků.
Ke změnám schváleným po vrácení novely Senátem patří např. doplnění
definice účelné terapeutické intervence pro orphany nebo skutečnost, že žádost
o úhradu vysoce inovativních přípravků nemůže podat zdravotní pojišťovna. MAH bude mít povinnost uzavřít dohodu
ohledně úhrady nákladů na VILP, které přesáhnou výši uvedenou
v analýze dopadu do rozpočtu,
s pojišťovnami, které o to požádají do 50ti dnů nebo kompenzovat náklady
na doléčení po dobu 24 měsíců. Sněmovna rovněž souhlasila s referencováním
cen přípravků reálně dostupných na trhu zemí referenčního koše, nikoli cen
zjištěných a dále s doplněním speciální fikce dostupnosti pro potraviny pro
zvláštní lékařské účely.
V souvislosti
se změnou zákona o veřejném zdravotním pojištění dochází rovněž ke změně řady souvisejících zákonů, zejm. zákona
o zdravotních službách, která nově upravuje např. vymezení pacientských
organizací nebo center duševního zdraví.
Novela čeká na podpis Prezidenta.
Účinnosti by měla nabýt k 1. lednu 2022.
SÚKL zahájil zkrácenou revizi úhrad
jedné z referenčních skupin, a to s ohledem na vstup 1. podobného
přípravku. Držitel dotčeného podobného přípravku však opakovaně porušil závazek
dodávat lék na trh. Tento přístup však z pohledu SÚKL není důvodem ke
zrušení úhrady u 1. podobného přípravku. S ohledem na to, že jedním z
hodnocených kritérii veřejného zájmu je dostupnost hrazených služeb, bylo by
zrušení úhrady daného léku v rozporu s veřejným zájmem na zajištění
dostupnosti, a proto k němu SÚKL nepřistoupil.
--
Ministerstvo zdravotnictví ČR zamítlo odvolání držitele, který
v rámci řízení o změně výše a podmínek úhrady zahájeného z moci
úřední požadoval rozšíření podmínek úhrady. Lék měl před zahájením řízení shodné podmínky úhrady jako ostatní léky
s obsahem stejné léčivé látky stanovené v poslední hloubkové revizi. SÚKL
není oprávněn v řízení zahájeném z moci úřední podle § 39i odst. 2 ZVZP stanovit
podmínky úhrady dotčenému léku nad rámec stanovených podmínek úhrady pro
ostatní léky zařazené do dané referenční skupiny. Skutečnost, že v předmětném správním řízení nezměnil, resp. odmítl
změnit podmínky úhrady předmětného LP, zcela odpovídá zvláštnímu účelu řízení a
okolnostem daného případu.
Podrobnosti o těchto případech, ale i dalších rozhodnutích SÚKL a
MZ ČR je možné pravidelně sledovat v našem newsletteru, který se mj.
zaměřuje i na legislativní monitoring či výstupy z výborů EMA.
Chcete mít stále aktuální informace o změnách v oblasti
správních řízení k cenám a úhradám léků?Kontaktuje nás.
Rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ČR i Státního ústavu pro kontrolu léčiv mohou mít vliv na další řízení v oblasti cen a úhrad. Průběžný monitoring rozhodnutí je tedy velmi podstatný při...
Společnost Medac požadovala
zachování zařazení treosulfanu jako léčivého přípravku pro vzácná onemocnění.
EMA konstatovala, že kritérium prevalence bylo splněno, je však ale nutné prokázat
existenci významného užitku, a to ve srovnání s léčivými přípravky busulfan
(Busilvex) a thiotepa (Tepadina), jakož i léky na bázi melfalanu a cyklofosfamidu
registrovanými na vnitrostátní úrovni.
I přes předložená srovnání EMA došla k závěru, že nebyla dostatečně prokázána
existence významného užitku u léčivých přípravků na bázi melfalanu a
cyklofosfamidu.
Evropská komise proto následně přijala rozhodnutí o registraci humánního
léčivého přípravku, ale zároveň rozhodla, že lék již nemůže být dále zařazen
jako léčivý přípravek pro vzácná onemocnění.
Evropský tribunál
tedy musel posoudit, zda jsou v projednávaném případě léčba vzácného onemocnění
a kategorie pacientů, u kterých se použije Trecondi-treosulfan, rovněž pokryty léky na bázi melfalanu a cyklofosfamidu podle jejich SmPC.
Ačkoli mezi nemocemi a populacemi, na něž se použijí srovnávané léky, dochází k
částečnému překrývání, nemění to nic na tom, že Trecondi-treosulfan je
indikován v případě některých nemocí a některých kategorií pacientů, k jejichž
léčbě nejsou indikovány léčivé přípravky na bázi melphalanu a cyclophosphamidu.
Z uvedených důvodů tribunál rozhodnutí
Komise zrušil.
Chcete i Vy mít přehled o soudních sporech,
které mohou mít vliv na oblast léků a zdravotnických prostředků? Kontaktujte nás. V rámci našich služeb Vám nabízíme
pravidelné přehledy důležitých zpráv z cenové a úhradové regulace, ale i z
rozhodovací praxe lékových agentur či ministerstev.