Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ) zrušilo
rozhodnutí ve zkrácené revizi úhrad a věc vrátilo Státnímu ústavu pro kontrolu
léčiv (Ústav), jelikož nezahrnul do správního řízení všechny léčivé přípravky,
které v době zahájení řízení byly terapeuticky zaměnitelné a jejich
držitele registrace. Ústav svůj krok odůvodnil tím, že nezařadil přípravky
obsahující léčivou látku, která dosud neprošla hloubkovou revizí, a proto
nemůže být dle jeho názoru předmětem zkrácené revize.
MZ však tento postup shledalo nezákonným a upozorňuje
na to, že zkrácená revize se vede formou společného řízení o všech léčivých
přípravcích zařazených do dané referenční či pseudoreferenční skupiny. Dotčený
přípravek byl do příslušné pseudoreferenční skupiny zařazen (byť
v individuálním řízení) a z prostředků veřejného zdravotního pojištění
hrazen již od 1. 5. 2023, tedy více než rok před zahájením přezkoumávaného
řízení. Zákonnou podmínku zařazení do skupiny tak prokazatelně splňoval, a
Ústav s ním proto měl řízení zahájit.
Dále MZ poukazuje na ustanovení zákona, které výslovně
umožňuje zahájit a vést zkrácenou revizi i o přípravcích, u nichž souběžně
probíhá řízení o stanovení úhrady– a které tedy logicky žádnou
předchozí revizí neprošly. Pokud může být zkrácená revize vedena s
přípravkem, u něhož se zařazení do skupiny teprve předpokládá, tím spíše musí
být vedena s přípravkem, který již do skupiny pravomocně zařazen byl.
MZ zároveň vytklo Ústavu i určitou míru vnitřní
rozpornosti, kdy Ústav na jedné straně neguje možnost zahájení a vedení
správního řízení, na straně druhé však s daným přípravkem počítá jako s
přípravkem referenčním. MZ sice obecně nevylučuje možnost, že by k něčemu
takovému mohlo v praxi dojít a že by to mohlo být za určitých okolností i v
souladu s právními předpisy, nikoli však v tomto případě.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Byly vydány první hodnotící zprávy v řízeních o
imunitních léčivých přípravcích vedených podle nových pravidel dle novely
zákona o veřejném zdravotním pojištění.
V rámci řízení byl posuzován význam očkování
hned z několika klíčových hledisek:
Celospolečenský a sociální význam, který se
zabýval nejen dopadem na snížení počtu nakažených osob, ale například i zhoršením
školního prospěchu u dětí v souvislosti s nemocí či ochrana před
trvalým funkčním postižením, které v případě dospělých pacientů může za-sáhnout
do soběstačnosti, rodinného života a kvality života obecně.
Ekonomický význam se zaměřil na přímé náklady,
vyplývající z redukce potřeby léčby a snížení zátěže zdravotnických
zařízení, ale i nepřímé náklady v podoběvýpadku příjmů
domácností, ztráty produktivity či snížením výdajů státu na nemocenské dávky,
invalidní důchody atp.
Prevence očkováním byla v těchto konkrétních
případech vyhodnocena jako ekonomicky výhodnější strategií než následná léčba
komplikovaných případů onemocnění.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Ministerstvo zdravotnictví (MZ) nevyhovělo žádosti o
obnovu řízení.
Žadatel namítal, že po ukončení původního revizního
řízení vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti - údaje o dodávkách a spotřebě
léčivých přípravků a jejich podílu na trhu. Podle žadatele tyto údaje
zpochybňují nebo vylučují správnost stanovené obvyklé denní terapeutické dávky
(ODTD).
Podle MZ údaje o dodávkách a spotřebě léků jsou
Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (Ústav) známy z úřední činnosti a každý
měsíc je zveřejňuje. Sám žadatel je tedy mohl mít k dispozici již v průběhu
původního řízení. Konkrétní dokumenty s údaji o spotřebě těchto
léčivých přípravků za rok 2022 byly po celou dobu součástí spisové dokumentace
původního revizního řízení. Zákonná podmínka „dříve neznámé skutečnosti“ tak
nebyla splněna.
Dále MZ uvedlo, že případná vyšší spotřeba některých
sil léků není pro stanovení ODTD rozhodující. Pro stanovení ODTD jsou klíčové
jiné faktory (doporučení WHO, SmPC, odborná literatura, doporučené postupy),
které byly v původním řízení řádně posouzeny. Návrh žadatele by proto ani
nemohl vést k jinému řešení otázky.
MZ proto žádost o obnovu řízení zamítlo a nové vedení
řízení nepovolilo.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
V rámci rozhodnutí ozkrácené revizi úhrad z titulu
vstupu prvního podobného přípravku (generika) snížil Státní ústav pro kontrolu
léčiv (Ústav) základní úhradu pro skupinu léčivých přípravků stimulujících
tvorbu krevních destiček v důsledku vstupu prvního generického přípravku na
trh. Jeden z účastníků, držitel přípravku zařazeného do uvedené skupiny,
avšak obsahující jinou léčivou látku než nově vstupující první podobný
přípravek, zpochybňoval plnou terapeutickou zaměnitelnost jednotlivých účinných
látek, předkládal nové vědecké důkazy či námitky proti bezpečnosti. Ústav však
tyto připomínky zamítl s odkazem na předchozí správní řízení a platnou
legislativu upravující zkrácené revize.
Ústav v reakcích na námitky uvedl, že účelem této
zkrácené revize není přehodnocování terapeutické zaměnitelnosti léčivých
přípravků. Tato otázka je předmětem hloubkových revizí. Ústav v tomto řízení
vychází z již dříve pravomocně stanovených závěrů v hloubkové revizi a
individuálních správních řízeních.
Podle Ústavu musí být zkrácená revize dle zákona
rychlá a tím pádem se má vyhnout odborným polemikám s účastníky, aby bylo
dosaženo pružného dosažení úspor.
Jejím cílem je prosté přepočítání výše úhrad na
základě aktuální cenové reference.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Zákon o
veřejném zdravotním pojištění definuje limit výše úhrady za balení pro
případy, kdy Státní ústav pro kontrolu léčiv (Ústav) rozhoduje o dočasné
úhradě pro novou terapeutickou indikaci u vysoce inovativního léčivého
přípravku (VILP), který již má stanovenou trvalou úhradu v jiné indikaci. Nově
stanovená dočasná úhrada nesmí překročit výši stávající úhrady tohoto
přípravku. Výjimka nastává pouze v situaci, kdy je přípravek zařazen do
referenční skupiny s jinými, terapeuticky zaměnitelnými přípravky.
Podle §
39d odst. 9 zákona o veřejném zdravotním pojištění platí: (9)
Pokud se vede řízení o stanovení dočasné úhrady u léčivého přípravku, který je
již v jiné terapeutické indikaci hrazen z prostředků zdravotního pojištění na
základě rozhodnutí Ústavu podle § 39h, pak Ústav stanoví výši dočasné úhrady
nejvýše do výše úhrady stanovené rozhodnutím Ústavu podle § 39h. To
neplatí, je-li takový léčivý přípravek rozhodnutím Ústavu podle § 39h zařazen
do referenční skupiny nebo jiné skupiny v zásadě terapeuticky zaměnitelných
léčivých přípravků, ve které jsou již zařazeny jiné léčivé přípravky. Pokud
má dočasnou úhradu stanovenou rovněž jiný vysoce inovativní léčivý přípravek a
dostupné důkazy prokazují, že se jedná o přípravek s obdobným klinickým
využitím a obdobnou nebo blízkou účinností a bezpečností, stanoví Ústav výši
dočasné úhrady posuzovaného léčivého přípravku nejvýše do výše dočasné úhrady
vysoce inovativního léčivého přípravku s obdobným klinickým využitím a obdobnou
nebo blízkou účinností a bezpečností, a to při zohlednění rozdílů v dávkování a
velikosti balení.
Skutečnost,
zda není překročen „zákonný limit“ kontroluje Ústav v jednotlivých
řízeních o dočasné úhradě.
V řízení, v němž úhrada navržená žadatelem byla ve shodné výši
jako trvalá úhrada v jiné indikaci, Ústav stanovil úhradu dle návrhu žadatele.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Státní ústav pro
kontrolu léčiv (Ústav) obdržel společný požadavek odborných společností o
stanovení zvýšené úhrady pro přípravky s obsahem vybrané léčivé látky v
indikaci parafilní poruchy, u kterých se jedná o indikaci „off-label“. Ve svém
stanovisku uvedly, že žádost je podložena klinickými zkušenostmi, vědeckými
důkazy a bezpečnostními aspekty.
Terapii
vyhodnotil Ústav jako jedinou možnost léčby, a proto nepožadoval
předložení analýzy nákladové efektivity, dostačující byla pouze analýza
dopadu na rozpočet dle počtu pacientů uváděných odbornou společností
v jejím vyjádření.
Ústav dospěl na
základě těchto dokumentů k závěru, že stanovení úhrady v této off-label
indikaci je dostatečně odůvodněnovědeckým poznáním a jde o jedinou
možnost léčby, a proto navrhuje stanovení zvýšené úhrady i pro tuto
indikaci.
Dle § 39b odst.
3 zákona o veřejném zdravotním pojištění platí:
…Ústav může
stanovit úhradu u neregistrovaného léčivého přípravku, jestliže je jeho
použití dostatečně odůvodněné současným vědeckým poznáním a je jedinou
možností léčby, nebo je-li jeho použití nákladově efektivní ve srovnání s
dostupnou léčbou, a to na dobu schváleného specifického léčebného programu42b).
Ústav může stanovit úhradu u registrovaného léčivého přípravku i pro
indikace v souhrnu údajů o přípravku neuvedené, jestliže je použití
léčivého přípravku dostatečně odůvodněno současným vědeckým poznáním a je-li
použití léčivého přípravku jedinou možností léčby, nebo je-li nákladově
efektivní ve srovnání se stávající léčbou.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Od
1. ledna 2026 platí novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která mění
mj. pravidla pro výpočet cen strategicky významných léků. Cílem je
zabránit výpadkům jejich dodávek v ČR skrze pružnější stanovení maximálních
cen.
U
léků ve veřejném zájmu Státní ústav pro kontrolu léčiv (Ústav) nově stanovuje
cenu podle:
průměru z až 7 nejlevnějších zemí
referenčního koše EU.
Pokud lék není alespoň ve 2 zemích koše,
srovnává se s celou EU, případně s terapeuticky blízkými léky v ČR či referenčního
koše.
Aby
cena v ČR nebyla sražena příliš nízko náhodnými výkyvy, Ústav aplikuje tzv. vylučovací
pravidla:
pokud je nejnižší cena v EU o více
než 20 % nižší než průměr druhé a třetí, do výpočtu se nezahrne.
Vylučují se ceny ze zemí s prudkým
oslabením měny, je-li nalezeno 3 a více referencí.
Neuplatní se ceny deformované
krizovými zásahy vlád jiných států (má-li Ústav oficiální informaci).
Ústav
již vydal řadu rozhodnutí o stanovení maximální ceny významných léků. V
rozhodovací praxi Ústavu se však objevuje problematický trend. Ačkoliv je tento
„speciální režim“ výhodnější pro stabilitu trhu, rozhodnutí často postrádají
detailní odůvodnění, z něhož by jednoznačně vyplývalo, že jsou splněna
zákonná kritéria pro takový postup.
Nová
úprava dává státu silný nástroj k zajištění léků. Klíčem k její funkčnosti
však budepřezkoumatelnost rozhodnutí, aby držitelé registrací
přesně rozuměli, jak a proč byla výsledná cena stanovena.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
V roce 2025 nabylo právní moci 12
rozhodnutí SÚKL, které se týkaly správních řízení ve věci stanovení ceny a
úhrady u léčivých přípravků pro vzácná onemocnění. Systém zavedený od roku 2022
je sice formálně postaven na rozhodnutí SÚKL, ten se však nesmí odklonit od závazného
stanoviska Ministerstva zdravotnictví ČR.
V roce 2025 vydal SÚKL na základě závazného stanoviska MZ ČR celkem 12 pravomocných rozhodnutí v řízeních týkajících se stanovení úhrady a ceny u léčiv pro vzácná onemocnění.