Pharmeca.cz

Rychlejší přístup k moderním zdravotnickým technologiím, širší výběr hrazených prostředků a transparentnější a hospodárnější  systém jejich úhrad. To jsou hlavní cíle nových pravidel pro regulaci zvlášť účtovaných zdravotnických prostředků, na které z veřejného zdravotního pojištění směřuje více než 20 miliard korun ročně. Změny jsou součástí návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, ta nyní směřuje do meziresortního připomínkového řízení.

„Pro pacienta je podstatné, že pokud existuje nová zdravotnická technologie s prokázaným přínosem pro jeho léčbu, má mít jasnou a předvídatelnou cestu do systému úhrad. Dnes mohou některé inovace na zařazení čekat velmi dlouho a bez jasně nastavených pravidel. Nový systém má jejich cestu k pacientům urychlit a zároveň vytvořit prostor pro širší nabídku hrazených zdravotnických prostředků. Chceme, aby veřejné prostředky byly využívány efektivně a vracely se pacientům v podobě dostupnější moderní péče,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Novela nahrazuje dosavadní systém založený na číselníku VZP jednotnými zákonnými pravidly. Regulaci úhrad nově svěří Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), který bude stanovovat společné vykazovací hodnoty pro srovnatelné prostředky a v případě potřeby je revidovat.

Významnou novinkou jsou tři režimy úhrad inovativních technologií – trvalý, dočasný a ověřovací. Ty umožní zohlednit klinický přínos nových prostředků i kvalitu dostupných důkazů a za stanovených podmínek zpřístupnit pacientům také technologie, jejichž přínos se ještě ověřuje. Návrh zároveň pamatuje na ochranu pacientů, kteří léčbu v režimu dočasné úhrady zahájili.

INFOBOX

Co jsou zvlášť účtované zdravotnické prostředky?

Jde o prostředky používané při zdravotních výkonech, které nemocnice a další poskytovatelé vykazují zdravotním pojišťovnám samostatně. Z veřejného zdravotního pojištění na ně směřuje více než 20 miliard korun ročně.

Hlavní přínosy nových pravidel:

• Rychlejší přístup k inovacím: Jasná cesta nových technologií do systému úhrad prostřednictvím tří režimů podle doloženého přínosu.
• Širší výběr hrazených prostředků: Jednodušší ohlašování může rozšířit nabídku dostupných prostředků.
• Transparentnější pravidla: Úhradovou regulaci bude zajišťovat SÚKL dle jednotných zákonných kritérií, bude zveřejňovat seznam prostředků a jejich vykazovacích hodnot a provádět revize v případě potřeby.
• Bonifikace: Možnost 20% navýšení základní vykazovací hodnoty u prostředků s mírnou inovací.
• Hospodárnější systém: Motivace nemocnic k výhodnějším nákupům a vytváření prostoru pro další moderní technologie.
• Zachování dostupnosti péče: Dosavadní úhrady zůstanou zachovány do stanovení nových hodnot.

Návrh již prošel vnitřním připomínkovým řízením a nyní směřuje do meziresortního připomínkového řízení.

Text článku byl převzat ze stránek MZ ČR.

Podle finálních výsledků zdravotnických účtů činily v roce 2024 celkové výdaje na zdravotní péči v Česku 697 mld. Kč. Oproti roku 2023 vzrostly o 8,5 %. V přepočtu na jednoho obyvatele činily přibližně 64 tisíc korun a odpovídaly 8,6 % hrubého domácího produktu. Téměř tři čtvrtiny těchto výdajů byly hrazeny prostřednictvím systému veřejného zdravotního pojištění, ze kterého putovalo na zdravotní péči poprvé v historii více než půl bilionu korun, konktrétně 514 mld. Kč.

Největší objem prostředků zdravotních pojišťoven směřoval na léčbu onkologických onemocnění. Výdaje na péči o pacienty se zhoubnými novotvary dosáhly v roce 2024 celkem 55,8 mld. Kč a poprvé převýšily výdaje na léčbu nemocí oběhové soustavy, které ve stejném roce činily 54,2 mld. Kč. Onkologická péče se tak stala finančně nejnákladnější skupinou diagnóz hrazenou zdravotními pojišťovnami.

Významný růst zaznamenaly rovněž výdaje zdravotních pojišťoven na péči související s duševním zdravím. V roce 2024 činily 25,4 mld. Kč, což bylo o 16 % více než v roce předchozím. Ve srovnání s rokem 2019 se jejich objem zvýšil na dvojnásobek. Tento vývoj souvisí s rostoucí poptávku po péči o duševní zdraví, rozvojem služeb v této oblasti i s probíhající reformou psychiatrické péče.

Celkové výdaje domácností na zdravotní péči dosáhly v roce 2024 částky 94,5 mld. Kč a představovaly 13,6 % všech výdajů na zdravotní péči v Česku. Polovinu výdajů domácností na zdravotní péči tvořily léky a ostatní zdravotnický materiál. V průměru vydaly domácnosti v Česku na jednoho obyvatele 1 973 Kč za volně prodejné léky a 1 492 Kč za doplatky u léků na recept. Vedle léků vynaložily domácnosti významnou část prostředků zejména za ambulantní stomatologickou péči. V roce 2024 na ni připadlo 21,5 mld. Kč, tedy stejně jako na volně prodejné léky.

Z veřejných rozpočtů směřovalo v roce 2024 na zdravotní péči celkem 81,9 mld. Kč. Z toho bylo ze státního rozpočtu vydáno 71,2 mld. Kč a z krajských či obecních rozpočtů 10,7 mld. Kč. Ze státního rozpočtu byla hrazena zejména dlouhodobá zdravotní péče, z krajských rozpočtů pak především doprava pacientů.

Podrobné statistiky jsou zveřejněny v publikaci Výsledky zdravotnických účtů – 2024, která přináší informace o výdajích na zdravotní péči podle druhu péče, typu poskytovatele a zdroje financování. Detailněji se zaměřuje na výdaje zdravotních pojišťoven podle diagnóz, pohlaví a věku pacientů, výdaje na léky či dlouhodobou péči.

Text byl kompletně převzat ze stránek ČSÚ.

SÚKL zveřejnil novou informační stránku věnovanou vydávání certifikátů o volném prodeji (FSC), na které jsou souhrnně uvedeny aktuální podmínky a postup pro podání žádosti. 

Na nové stránce naleznete zejména informace o vazbě ISZP na databázi EUDAMED, podmínkách pro podání žádosti, požadovanou dokumentaci a rozsahu údajů uváděných v certifikátu. Součástí jsou rovněž odkazy na příslušný pokyn SÚKL a video manuál k podání žádosti prostřednictvím ISZP.   

Od 1. září 2026 bude možné žádosti o vydání FSC podávat již výhradně prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředků (ISZP). Možnost podávání žádostí prostřednictvím Registru zdravotnických prostředků (RZPRO) bude k 31. srpnu 2026 ukončena. 

Zdrojový text článku je dostupný na stránkách SÚKL.

Dne 7. 9. 2026 od 14:00 hodin se v budově Poslanecké sněmovny uskuteční kulatý stůl na téma: Světový den povědomí o Duchennově svalové dystrofii.

Program:

Přivítání a úvodní slovo 

• PhDr. Ivana Mádlová, PhD., MBA, členka Výboru pro zdravotnictví PS PČR a prof. MUDr. Věra Adámková, CSc., členka Výboru pro zdravotnictví PS PČR
• Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, ministr zdravotnictví / pověřený zástupce 
• Mgr. Jiřina Žežulová, náměstkyně, Ministerstvo práce a sociálních věcí 

Život mezi dvěma systémy: zkušenost pacientů, rodin a pečujících 

• Ing. Jitka Reineltová, ředitelka PARENT PROJECT, z. s., a místopředsedkyně Pacientské rady Ministra zdravotnictví ČR

Potřeby pacientů s Duchennovou svalovou dystrofií z pohledu medicíny 

• doc. MUDr. Jana Haberlová, Ph.D., vedoucí lékařka Centra vysoce specializované péče pro vzácná neuromuskulární onemocnění a primářka Kliniky dětské neurologie 2. LF UK a FNMH v Praze 

Jaké legislativní změny jsou potřeba a co lze změnit nyní 

• Mgr. Jan Zahálka, Poradní unie pro legislativu ve zdravotnictví z.s. 

Moderovaná panelová diskuse: 

• Kdo převezme odpovědnost za péči, která dnes zůstává na rodinách? 
• Kompetence zdravotních a sociálních služeb v domácím prostředí, 
• Zdravotní úkony prováděné mimo zdravotnická zařízení, 
• Dostupnost osobní asistence, odlehčovacích a terénních služeb, 
• Financování a meziresortní spolupráce, 
• Podpora rodin pečujících nepřetržitě, 
• Konkrétní legislativní a organizační kroky.  

Účastníci panelu:

• Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, ministr zdravotnictví / pověřený zástupce
• Mgr. Jiřina Žežulová, náměstkyně, Ministerstvo práce a sociálních věcí
• Mgr. Ing. Taťána Malá, poslankyně PS PČR
• MUDr. Jiří Mašek, poslanec a předseda Výboru pro zdravotnictví PS PČR
• MUDr. Lumír Kantor, Ph.D., senátor a předseda Výboru pro sociální politiku Senátu PČR
• Ing. Jitka Reineltová, ředitelka PARENT PROJECT, z. s., a místopředsedkyně Pacientské rady Ministra zdravotnictví ČR
• doc. MUDr. Jana Haberlová, Ph.D., vedoucí lékařka Centra vysoce specializované péče pro vzácná neuromuskulární onemocnění a primářka Kliniky dětské neurologie 2. LF UK a FNMH v Praze
• Mgr. Jan Zahálka, Poradní unie pro legislativu ve zdravotnictví z.s.

Záznam z konference je po určitou dobu dostupný na stránkách PSP ČR.

Od 10. srpna 2026 bude možné podávat žádosti o vydání certifikátu o volném prodeji (FSC) prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředků (ISZP). Do 31. srpna 2026 bude probíhat přechodné období, během kterého bude možné žádosti podávat jak prostřednictvím ISZP, tak prostřednictvím Registru zdravotnických prostředků (RZPRO).

Od 10. srpna 2026 je možné podávat žádosti o vydání certifikátu o volném prodeji (Free Sale Certificate – FSC) prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředků (ISZP).

Do 31. srpna 2026 bude v rámci přechodného období možné žádosti o FSC podávat dvěma způsoby:

• prostřednictvím ISZP, nebo
• prostřednictvím Registru zdravotnických prostředků (RZPRO).

Na konci srpna 2026 bude modul Zdravotnické prostředky v systému RZPRO deaktivován. Od tohoto okamžiku bude možné podávat žádosti o FSC výhradně prostřednictvím ISZP.

Žádosti podané prostřednictvím RZPRO do 31. srpna 2026 budou standardně zpracovány i po deaktivaci tohoto modulu.

Pro podání žádosti o FSC prostřednictvím ISZP musí být zdravotnický prostředek v databázi EUDAMED ve stavu „Registered“. Prostředky, které jsou v EUDAMED dosud vedeny ve stavu „Submitted“, nebude možné při podání žádosti v ISZP vybrat.

Plný text článku je dostupný na stránkách SÚKL.

SÚKL na svých stránkách informuje o zveřejnění dokumentu MDCG 2026-5 týkajícího se přidělování jedinečné identifikace prostředku (UDI) mezi výrobci a distributory.

Koordinační skupina pro zdravotnické prostředky (MDCG) zveřejnila dokument MDCG 2026-5, který sjednocuje výklad pravidel pro přidělování jedinečné identifikace prostředku (UDI) v případech, kdy je zdravotnický prostředek dodáván na trh pod obchodní značkou distributora nebo dovozce.
Stanovisko potvrzuje, že za přidělení UDI, jeho registraci v databázi Eudamed i plnění souvisejících povinností odpovídá vždy výrobce a nelze tuto činnost delegovat na jiný subjekt.
Dokument přispívá k jednotnému uplatňování požadavků nařízení MDR a IVDR v celé Evropské unii.

Český překlad stanoviska  

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) spouští Inovační kancelář pro zdravotnické prostředky, nová služba podpoří inovace v českém zdravotnictví.
Inovační kancelář pro zdravotnické prostředky bude poskytovat odborné konzultace subjektům vyvíjejícím inovativní zdravotnické prostředky, diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (IVD) a zdravotnický software. 

Nová služba vznikla ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví jako součást aktivit zaměřených na podporu inovací v resortu zdravotnictví a na vytváření předvídatelného regulatorního prostředí pro vývoj nových zdravotnických technologií.

Cílem Inovační kanceláře je umožnit vývojářům získat již v rané fázi projektu základní orientaci v regulatorních požadavcích a včas identifikovat otázky a rizika, která mohou ovlivnit další vývoj výrobku. Včasná konzultace může přispět k efektivnějšímu plánování vývoje, správnému nastavení regulatorní strategie a hladšímu uvedení výrobku na trh.

Odborné konzultace mohou být zaměřeny například na určený účel zdravotnického prostředku, jeho regulatorní status, kvalifikaci a klasifikaci, klinické hodnocení nebo hodnocení funkční způsobilosti, postupy posuzování shody či potřebu zapojení oznámeného subjektu.

Současně SÚKL zveřejnil Metodický pokyn Inovační kanceláře pro zdravotnické prostředky, který stanoví podmínky podání žádosti, rozsah odborných konzultací i postup jejich poskytování. Součástí metodického pokynu je také triážní formulář, který slouží jako podklad pro předběžné posouzení žádosti a přípravu odborné konzultace.

Inovační kancelář je v první fázi realizována jako pilotní projekt. Jeho cílem je ověřit nastavené procesy v praxi a získat zkušenosti od žadatelů i odborných pracovníků SÚKL. Na základě poznatků z pilotního provozu může být metodika i rozsah poskytovaných konzultací dále upravován tak, aby co nejlépe odpovídaly potřebám inovátorů i regulatorní praxe.

Text vychází z článku zveřejněného na stránkách SÚKL, kde je dostupná jeho plná verze.