Dne 21. 2. 2025 zveřejnila EK návrh prováděcího nařízení - cílem iniciativy EU je zavést návody k použití v elektronické podobě u všech zdravotnických prostředků, které jsou určené k výhradnímu použití zdravotnickými pracovníky.
Připomínky k této inciativě je možné podávat až do 21. 3. 2025.
Dne 27. 2. 2025 od 13 hodin se uskuteční Kulatý stůl pořádaný pod záštitou MUDr. Kamala Farhana, předsedy podvýboru pro lékovou politiku,
přístrojovou techniku a zdravotnické prostředky a MUDr. Davida Kasala, MHA, předsedy
podvýboru pro elektronizaci ve zdravotnictví a evropskou zdravotní legislativu, na téma: Budoucnost péče o lidi se vzácným onemocněním.
Program:
Úvodní slovo
MUDr. Kamal Farhan, předseda podvýboru pro lékovou politiku, přístrojovou techniku a
zdravotnické prostředky
MUDr. David Kasal, MHA, předseda podvýboru pro elektronizaci ve zdravotnictví a evropskou
zdravotní legislativu
Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M, náměstek ministra zdravotnictví
Cíle a program kulatého stolu:
Den vzácných onemocnění – kde jsme a co nás čeká Bc. Anna Arellanesová – předsedkyně České asociace pro vzácná onemocnění
Výsledky průzkumu Povědomí o vzácných onemocnění a zkušeností PED + GP Ing. René Břečťan – místopředseda České asociace pro vzácná onemocnění
Systémová komplexní péče o lidi se vzácným onemocněním
Budoucnost systémové péče o lidi se vzácným onemocněním a Národní strategie pro vzácná
onemocnění
Prof. MUDr. Pavla Doležalová, CSc., zástupkyně ČR v Radě členských států (BoMs) a vedoucí
lékařka, Centrum vysoce specializované péče pro vzácná dětská revmatická a autoinflamatorní
onemocnění ERN RITA, VFN v Praze
Zástupci Ministerstva zdravotnictví, České kardiologické společnosti a Ústavu zdravotnických informací a statistiky společně představili Národní kardiovaskulární plán na období 2025–2035, který představuje komplexní přístup k prevenci, diagnostice a léčbě kardiovaskulárních nemocí, které jsou v současnosti nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Každý rok na ně zemře téměř 40 000 lidí, přičemž mnoho z těchto úmrtí je předčasných a preventabilních.
Plán je výsledkem úzké spolupráce odborníků z Ministerstva zdravotnictví, České kardiologické společnosti, zdravotních pojišťoven, dalších odborných společností a pacientských organizací.
Plán se zaměřuje na několik klíčových oblastí, které zajistí ještě kvalitnější kardiovaskulární péči pro všechny občany. Důraz je kladen na prevenci, která zahrnuje jak podporu zdravého životního stylu, tak nové screeningové programy. Kromě tradičních preventivních prohlídek byl spuštěn i nový screening výdutě břišní aorty či program „Buď Fit 24“, který se zaměřuje na prevenci obezity u dětí. Občané ČR nebudou muset za prevenci nic platit, neboť vše bude plně hrazeno zdravotními pojišťovnami. Součástí plánu jsou i nové metodiky a doporučené postupy pro efektivitu preventivních prohlídek u praktických lékařů.
Vzhledem k rostoucímu počtu pacientů s kardiovaskulárními onemocněními se klade důraz na zajištění dostatečných personálních kapacit. V reakci na stárnutí zdravotníků připravuje Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vládní program zaměřený na podporu vzdělávání nelékařských zdravotnických profesí, zejména sester. Tento program pomůže zabránit výpadkům v kapacitách zdravotnických profesí.
Plán si klade za cíl zajistit, aby každý pacient měl přístup k vysoce kvalitní kardiovaskulární péči včas. Pro zajištění kvalitní péče probíhá reakreditace kardiovaskulárních center, která bude vycházet z objektivních dat a indikátorů kvality péče. Systém sledování pacientské cesty systémem zdravotních služeb bude nově zahrnovat širokou škálu indikátorů, které zajistí maximální efektivitu poskytované péče.
Dne 13. 3. 2025 od 14 hodin se uskuteční konference pořádaná pod záštitou MUDr. Romany Bělohlávkové
členky Výboru pro zdravotnictví, předsedkyně
Podvýboru pro veřejné zdravotnictví, epidemiologii
a prevenci
MUDr. Toma Philippa, Ph.D., MBA
místopředsedy Výboru pro zdravotnictví
MUDr. Víta Kaňkovského
předsedy Výboru pro sociální politiku, na téma: Tichá epidemie - Dramatický vzestup neurologických a neurodegenerativních onemocnění v ČR.
Celosvětově dochází k nárůstu výskytu
neurodegenerativních chorob. Podle odborníků
z Národního ústavu pro neurologický výzkum
(NEURIN) postihne mozkové onemocnění každého
třetího člověka. Do roku 2035 se počet lidí s demencí
zdvojnásobí. Zdravotní a ekonomický dopad na
společnost bude enormní.
Témata diskuze:
Ekonomické dopady na systém zdravotní péče -
kolik nás stojí pacient aneb úspory díky prevenci
Národní politika a strategie pro budoucnost
excelentního neurologického výzkumu
Moderní léčba a metody pro včasnou diagnostiku
neurodegenerativních chorob
Jak zajistit efektivní spolupráci akademického
výzkumu, pacientských organizací a nemocnic
SÚKL s platností od 3. 2. 2025 aktualizoval pokyn ÚST-44Požadavky Státního ústavu pro kontrolu léčiv k vytváření, obsahu a distribuci dopisu pro provozovatele souvisejícího se závadou v jakosti léčivých přípravků.
Nová verze pokynu zahrnuje úpravu emailové adresy na gov.cz.
SÚKL informuje, že dne 3. 2. 2025 odešel notifikační email na distributory zdravotnických prostředků a osoby provádějící servis, které byly migrovány do Informačního systému zdravotnických prostředků (ISZP) z Registru zdravotnických prostředků (RZPRO).
Email upozorňuje na končící platnost činnosti, která uplyne 2. 3. 2025.
Do této doby je potřeba v souladu s § 25 zákona č. 375/2022 Sb. potvrdit správnost údajů nebo podat ohlášení změny osoby. Pokud tak osoba neučiní ve stanovené lhůtě, ohlášená činnost bude zneplatněna.
Iniciativa EU se zaměřuje na kritické léky, jejichž
nedostatek může způsobit vážnou újmu pacientům. Kromě toho se týká i dalších
léčivých přípravků společného zájmu, u kterých trh sám o sobě nezajišťuje
dostatečnou dostupnost.
Hlavním záměrem je zajistit bezpečnost dodávek a
dostupnost kritických léčiv, stejně jako podpořit dostupnost ostatních léčiv
společného zájmu. Mezi navrhovaná opatření patří usnadnění investic do
diverzifikace výrobních kapacit. Důležité je také snížení rizika výpadků
dodávek pomocí pobídek v oblasti veřejných zakázek. Významnou roli hraje
využití společné poptávky členských států prostřednictvím společného nákupu
léčiv. V rámci konkrétních návrhů se počítá s vytvořením příznivějšího rámce
pro zřizování nebo rozšiřování výrobních zařízení kritických léků v EU.
Součástí je také zavedení opatření motivujících k používání i jiných kritérií
než nejnižší ceny při nákupu kritických léků. Důležitá je podpora strategických
projektů s rychlejšími administrativními postupy a přístupem k finanční
podpoře.
Tato iniciativa doplňuje navrhovanou revizi pravidel pro farmaceutické
přípravky v rámci farmaceutického balíčku EU.
Připomínky k této inciativě je možné podávat až do 27. 2. 2025.
Evropská léková agentura (EMA) upozorňuje na povinnost držitelů používat novou platformu pro monitorování
nedostatku centrálně registrovaných léčivých přípravků (ESMP), a to od 1. 2. 2025.
Tato platforma byla zřízena v souladu s nařízením (EU) 2022/123 a slouží k pravidelnému sledování všech centrálně registrovaných léčiv a může být využita také k monitorování národně registrovaných léčiv ve zvláštních situacích.
Harmonizované standardy podávání zpráv v ESMP povedou také k lepší použitelnosti údajů, což urychlí schopnost EU/EHP zavést koordinační opatření k prevenci a zmírnění nedostatku.
Evropská léková agentura upozorňuje na povinnost držitelů využívat novou platformu sloužící k monitorování nedostatku centrálně registrovaných léčivých přípravků.