Státní ústav pro kontrolu léčiv zveřejnil aktualizace pokynů z oblasti regulace reklamy, ve kterých zpřesňuje výklad pojmu nepatrná hodnota, případně aktualizuje odkazy na webové stránky. Týká se to:
3 verze pokynu UST-16Sponzorování a poskytování darů a jiného prospěchu odborníkům podle zákona o regulaci reklamy.
5 verze pokynu UST-27Regulace reklamy na humánní léčivé přípravky a lidské tkáně a buňky
2 verze pokynu UST-39Regulace reklamy na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředkyin vitro
2. verze pokynu UST-42Sponzorování a poskytování darů a jiného prospěchu odborníkům a zaměstnancům poskytovatele zdravotních služeb u reklamy na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro
Platnost všech výše uvedených pokynů je shodná, a to k 29. 4. 2026.
SÚKL aktualizoval pokyny UST-16, UST-27, UST 39 a UST-42, které se týkají oblasti regulace reklamy u humánních léků, lidských tkání a buňky, ale i zdravotnických prostředků.
Ministerstvo
zdravotnictví zveřejnilo v říjnu roku 2025 Cenový výměr č. 1/2026/OLZP. Ten definuje ohlašovací povinnost držitelů, jejichž léčivý přípravekspadá
do ATC skupiny uvedené včlánku VIII. zmíněného cenového výměru.
Upozorňujeme držitele léků
z ATC skupin uvedených v článku VIII., kteří nemají uzavřenou účinnou
Smlouvu o dohodnuté nejvyšší ceně výrobce zveřejněnou ve SCAU (nejpozději ve verzi platné k 1.
4. 2026), že jsou povinni podat Ústavužádost o
stanovení maximální ceny, a todo 4. 5. 2026.
Nedodržení je považováno
za porušení cenových předpisů.
Další podrobnosti k této povinnosti byly zveřejněny i na stránkách SÚKL.
Nechcete být zaskočeni
ohlašovacími povinnostmi na poslední chvíli? Prémiový
newsletter společnosti Pharmeca a.s. Vám
pomůže se zorientovat v záplavě informací vztahujících se třeba i k legislativním povinnostem v oblasti léků a zdravotnických prostředků. Zároveň se jedná
o flexibilní službu, kterou je možné kdykoli upravit dle přání klienta.
Ministerstvo
zdravotnictví (MZ) rozhodovalo o tom, zda maximální cenu tzv. „prvního
podobného přípravku“ je možné zvýšit po zkrácené revizi úhrad nebo až po
zkrácené revizi maximálních cen. Klíčovým bodem sporu byl tedy výklad pojmu„první
následující zkrácená revize“, který je v zákoně o veřejném zdravotním
pojištění uveden jako podmínka pro případné zvýšení maximální ceny.
Státní ústav
pro kontrolu léčiv (Ústav) v rámci řízení tvrdil, že se musí jednat
výhradně o revizi maximálních cen. Jelikož v dané skupině proběhla pouze
revize úhrad, nikoliv cen, žádost zamítl jako nepřípustnou. Odvolatel oproti
tomu namítal, že zákon nerozlišuje mezi revizí cen a úhrad.
MZ k danému
sporu v rozhodnutí uvedlo, že zákon mluví obecně o „zkrácené revizi podle
§ 39p“, což zahrnuje jak revizi cen, tak revizi úhrad. Výklad Ústavu byl v
tomto směru dle jejich názoru příliš restriktivní. Cílem
původního snížení ceny a úhrady u prvního generika bylo zabránit vysokým
doplatkům pro pacienty při jeho vstupu na trh. Poté, co Ústav provedl zkrácenou
revizi úhrad, došlo k sjednocení úhrad pro všechny přípravky v dané skupině
a tím pominulo riziko nerovnosti v doplatcích.
Z uvedených
důvodů MZ konstatovalo, že pro podání žádosti o zvýšení ceny postačuje
provedení zkrácené revize úhrad a z tohoto důvodu usnesení Ústavu,
jímž bylo řízení zastaveno, zrušilo.
V našem prémiovém newsletterupodrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.
Státní ústav pro kontrolu léčiv aktualizoval pokyn CAU-15 - požadavky na strukturu odborných podkladů doplňujících žádost o hodnocení nákladů a přínosů léčivých přípravků používaných pouze při poskytování ústavní péče, příp. na vyjádření jiného subjektu předkládajícího důkazy v průběhu procesu hodnocení.
Druhá verze pokynu nahrazuje pokyn CAU-15 verze 1 a obsahuje významnou metodickou revizi původního vzoru, kdy dochází k rozšíření požadavků na klinicko-farmakoekonomické hodnocení, systematickému posuzování komparátorů, zapojení zahraničních HTA výstupů a k zavedení detailního modelového přístupu včetně hodnocení nákladové efektivity a dopadu do rozpočtu.
SÚKL aktualizoval pokynu k požadavkům na strukturu odborných podkladů doplňujících žádost u léčivých přípravků používaných pouze při poskytování ústavní péče.
Ministerstvo zdravotnictví (MZ) posuzovalo
odvolání proti rozhodnutí o změně úhrady dlefixované základní úhrady
z revize.
Odvolatel namítal, že Ústav chybně klasifikoval
srovnávací přípravek jako generikum ve smyslu prvního podobného přípravku.
Tvrdí, že u přípravků registrovaných na základě literárních údajů
(bibliografická registrace) nelze automaticky aplikovat ustanovení o krácení
úhrady, která jsou vyhrazena pro vstup generických přípravků na trh, neboť léky
registrované dle literárních žádostí nejsou generika. Poukazoval na dříve vydaný rozsudek Městského
soudu v Praze, který zrušil rozhodnutí Ústavu ve věci stanovení úhrady
z důvodu jeho nezákonnosti, kdy Ústav označil přípravek za generikum,
což podle soudu přípravek registrovaný na základě literární žádosti není. Odvolatel se proto domníval, že závěry soudu o
nezákonnosti postupu Ústavu při hodnocení literárních registrací jsou přímo
aplikovatelné i na další řízení.
Ministerstvo reflektuje změnu judikaturního
výkladu Městského soudu v Praze, ale zdůrazňuje, že správní orgány nemohou
svévolně ignorovat vlastní pravomocná rozhodnutí dříve, než je zruší příslušný
soud. Aktuální stav, kdy je podána žaloba proti reviznímu rozhodnutí, neopravňuje
úřad k odchýlení se od revizního rozhodnutí, byť je napadeno žalobou. Zároveň podle MZ v tomto konkrétním řízení nebyla
otázka povahy registrace (literární vs. generická) relevantní, protože předmětem
řízení byl pouze technický přepočet úhrady.
Z uvedených důvodů MZ rozhodnutí Ústavu
potvrdilo.
V našem prémiovém newsletterupodrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.
S platností od 1. 4. 2026 SÚKL aktualizoval seznam veřejně dostupných referenčních zdrojů cen léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely, které používá pro účely cenové a úhradové regulace.
Chcete se dozvědět jaký dopad na správní řízení může tato změna mít? V našem prémiovém newsletterupodrobně rozebíráme dopady změny pokynů a metodik do praxe. Detailní rozbory tak mají naši předplatitelé každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.
SÚKL aktualizoval seznam veřejně dostupných referenčních zdrojů cen léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely používaných pro účely cenové a úhradové regulace.
Ministerstvo zdravotnictví (MZ) se zabývalo
posouzením, zda léčivý přípravek v řízení splňuje kritéria pro přiznání
statusu vysoce inovativního léčivého přípravku (VILP). Státní ústav pro kontrolu léčiv (Ústav) totiž v řízení o
stanovení výše a podmínek ceny a úhrady odmítl přiznat první dočasnou úhradu,
neboť podle něj nesplňuje kritéria pro VILP.
Jako hlavní důvody uvedl:
Nedostatečný terapeutický přínos
Problematické postavení komparátorů
Nesplnění kritérií pro označení VILP u
všech navrhovaných indikací
Nedostatečné důkazy k době přežití
Problematická srovnávání v analýze
Bez splnění kritérií VILP proti všem posuzovaným
komparátorům nelze podle Ústavu přípravku přiznat dočasnou úhradu, a to ani s
upravenými podmínkami.
MZ rozhodnutí Ústavu potvrdilo a zároveň upozornilo
na nevhodnost využívání abstraktů, které jsou zestručnělé, souhrnné a nemají ambici rozkrýt pozadí údajů.
Správní orgán na jejich základě nemůže zodpovědně posoudit prezentované údaje. Dále pak doporučuje nepředkládat
odborná data v režimu obchodního tajemství, pokud
odvolatel očekává jejich podrobnější rozbor. Veřejná vyjádření k datům
chráněným obchodním tajemstvím jsou pak pouze obecného charakteru.
V našem prémiovém newsletterupodrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.
Evropská léková agentura (EMA) zahájila veřejnou konzultaci k pokynu ke klinickému hodnocení léčivých přípravků pro léčbu amyotrofické laterální sklerózy.
Od vydání první verze pokynu nastal vývoj v oblasti diagnostiky amyotrofické laterální sklerózy (ALS) a posunul se i standard zdravotní péče. Zároveň byly zaznamenány rozdíly v registraci některých léčivých přípravků v EU a mimo EU, což může ovlivnit návrh studií. Pokyn se proto zaměřuje nejen na aktualizaci metodologických aspektů, které se týkají návrhu studií účinnosti ALS, ale i potenciální roli biomarkerů ve vývoji léčiv pro ALS atp.