Ministerstvo zdravotnictví (MZ) nevyhovělo žádosti o
obnovu řízení.
Žadatel namítal, že po ukončení původního revizního
řízení vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti - údaje o dodávkách a spotřebě
léčivých přípravků a jejich podílu na trhu. Podle žadatele tyto údaje
zpochybňují nebo vylučují správnost stanovené obvyklé denní terapeutické dávky
(ODTD).
Podle MZ údaje o dodávkách a spotřebě léků jsou
Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (Ústav) známy z úřední činnosti a každý
měsíc je zveřejňuje. Sám žadatel je tedy mohl mít k dispozici již v průběhu
původního řízení. Konkrétní dokumenty s údaji o spotřebě těchto
léčivých přípravků za rok 2022 byly po celou dobu součástí spisové dokumentace
původního revizního řízení. Zákonná podmínka „dříve neznámé skutečnosti“ tak
nebyla splněna.
Dále MZ uvedlo, že případná vyšší spotřeba některých
sil léků není pro stanovení ODTD rozhodující. Pro stanovení ODTD jsou klíčové
jiné faktory (doporučení WHO, SmPC, odborná literatura, doporučené postupy),
které byly v původním řízení řádně posouzeny. Návrh žadatele by proto ani
nemohl vést k jinému řešení otázky.
MZ proto žádost o obnovu řízení zamítlo a nové vedení
řízení nepovolilo.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
PhDr. Ivana Mádlová, PhD., MBA, členka Výboru pro zdravotnictví PS PČR a prof. MUDr. Věra Adámková, CSc., členka Výboru pro zdravotnictví PS PČR
Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, ministr zdravotnictví / pověřený zástupce
Mgr. Jiřina Žežulová, náměstkyně, Ministerstvo práce a sociálních věcí
Život mezi dvěma systémy: zkušenost pacientů, rodin a pečujících
Ing. Jitka Reineltová, ředitelka PARENT PROJECT, z. s., a místopředsedkyně Pacientské rady Ministra zdravotnictví ČR
Potřeby pacientů s Duchennovou svalovou dystrofií z pohledu medicíny
doc. MUDr. Jana Haberlová, Ph.D., vedoucí lékařka Centra vysoce specializované péče pro vzácná neuromuskulární onemocnění a primářka Kliniky dětské neurologie 2. LF UK a FNMH v Praze
Jaké legislativní změny jsou potřeba a co lze změnit nyní
Mgr. Jan Zahálka, Poradní unie pro legislativu ve zdravotnictví z.s.
Moderovaná panelová diskuse:
Kdo převezme odpovědnost za péči, která dnes zůstává na rodinách?
Kompetence zdravotních a sociálních služeb v domácím prostředí,
Zdravotní úkony prováděné mimo zdravotnická zařízení,
Dostupnost osobní asistence, odlehčovacích a terénních služeb,
Financování a meziresortní spolupráce,
Podpora rodin pečujících nepřetržitě,
Konkrétní legislativní a organizační kroky.
Účastníci panelu:
Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA,
ministr
zdravotnictví / pověřený zástupce
Mgr. Jiřina Žežulová, náměstkyně, Ministerstvo práce a sociálních věcí
Mgr. Ing. Taťána Malá, poslankyně PS PČR
MUDr. Jiří Mašek, poslanec a předseda
Výboru pro zdravotnictví PS PČR
MUDr. Lumír Kantor, Ph.D., senátor a předseda Výboru
pro sociální politiku Senátu PČR
Ing. Jitka Reineltová, ředitelka PARENT PROJECT,
z. s., a místopředsedkyně Pacientské rady Ministra zdravotnictví ČR
doc. MUDr.
Jana Haberlová, Ph.D., vedoucí lékařka Centra
vysoce specializované péče pro vzácná neuromuskulární onemocnění a primářka
Kliniky dětské neurologie 2. LF UK a FNMH v Praze
Mgr. Jan Zahálka, Poradní unie pro
legislativu ve zdravotnictví z.s.
V rámci rozhodnutí ozkrácené revizi úhrad z titulu
vstupu prvního podobného přípravku (generika) snížil Státní ústav pro kontrolu
léčiv (Ústav) základní úhradu pro skupinu léčivých přípravků stimulujících
tvorbu krevních destiček v důsledku vstupu prvního generického přípravku na
trh. Jeden z účastníků, držitel přípravku zařazeného do uvedené skupiny,
avšak obsahující jinou léčivou látku než nově vstupující první podobný
přípravek, zpochybňoval plnou terapeutickou zaměnitelnost jednotlivých účinných
látek, předkládal nové vědecké důkazy či námitky proti bezpečnosti. Ústav však
tyto připomínky zamítl s odkazem na předchozí správní řízení a platnou
legislativu upravující zkrácené revize.
Ústav v reakcích na námitky uvedl, že účelem této
zkrácené revize není přehodnocování terapeutické zaměnitelnosti léčivých
přípravků. Tato otázka je předmětem hloubkových revizí. Ústav v tomto řízení
vychází z již dříve pravomocně stanovených závěrů v hloubkové revizi a
individuálních správních řízeních.
Podle Ústavu musí být zkrácená revize dle zákona
rychlá a tím pádem se má vyhnout odborným polemikám s účastníky, aby bylo
dosaženo pružného dosažení úspor.
Jejím cílem je prosté přepočítání výše úhrad na
základě aktuální cenové reference.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Zákon o
veřejném zdravotním pojištění definuje limit výše úhrady za balení pro
případy, kdy Státní ústav pro kontrolu léčiv (Ústav) rozhoduje o dočasné
úhradě pro novou terapeutickou indikaci u vysoce inovativního léčivého
přípravku (VILP), který již má stanovenou trvalou úhradu v jiné indikaci. Nově
stanovená dočasná úhrada nesmí překročit výši stávající úhrady tohoto
přípravku. Výjimka nastává pouze v situaci, kdy je přípravek zařazen do
referenční skupiny s jinými, terapeuticky zaměnitelnými přípravky.
Podle §
39d odst. 9 zákona o veřejném zdravotním pojištění platí: (9)
Pokud se vede řízení o stanovení dočasné úhrady u léčivého přípravku, který je
již v jiné terapeutické indikaci hrazen z prostředků zdravotního pojištění na
základě rozhodnutí Ústavu podle § 39h, pak Ústav stanoví výši dočasné úhrady
nejvýše do výše úhrady stanovené rozhodnutím Ústavu podle § 39h. To
neplatí, je-li takový léčivý přípravek rozhodnutím Ústavu podle § 39h zařazen
do referenční skupiny nebo jiné skupiny v zásadě terapeuticky zaměnitelných
léčivých přípravků, ve které jsou již zařazeny jiné léčivé přípravky. Pokud
má dočasnou úhradu stanovenou rovněž jiný vysoce inovativní léčivý přípravek a
dostupné důkazy prokazují, že se jedná o přípravek s obdobným klinickým
využitím a obdobnou nebo blízkou účinností a bezpečností, stanoví Ústav výši
dočasné úhrady posuzovaného léčivého přípravku nejvýše do výše dočasné úhrady
vysoce inovativního léčivého přípravku s obdobným klinickým využitím a obdobnou
nebo blízkou účinností a bezpečností, a to při zohlednění rozdílů v dávkování a
velikosti balení.
Skutečnost,
zda není překročen „zákonný limit“ kontroluje Ústav v jednotlivých
řízeních o dočasné úhradě.
V řízení, v němž úhrada navržená žadatelem byla ve shodné výši
jako trvalá úhrada v jiné indikaci, Ústav stanovil úhradu dle návrhu žadatele.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Státní ústav pro
kontrolu léčiv (Ústav) obdržel společný požadavek odborných společností o
stanovení zvýšené úhrady pro přípravky s obsahem vybrané léčivé látky v
indikaci parafilní poruchy, u kterých se jedná o indikaci „off-label“. Ve svém
stanovisku uvedly, že žádost je podložena klinickými zkušenostmi, vědeckými
důkazy a bezpečnostními aspekty.
Terapii
vyhodnotil Ústav jako jedinou možnost léčby, a proto nepožadoval
předložení analýzy nákladové efektivity, dostačující byla pouze analýza
dopadu na rozpočet dle počtu pacientů uváděných odbornou společností
v jejím vyjádření.
Ústav dospěl na
základě těchto dokumentů k závěru, že stanovení úhrady v této off-label
indikaci je dostatečně odůvodněnovědeckým poznáním a jde o jedinou
možnost léčby, a proto navrhuje stanovení zvýšené úhrady i pro tuto
indikaci.
Dle § 39b odst.
3 zákona o veřejném zdravotním pojištění platí:
…Ústav může
stanovit úhradu u neregistrovaného léčivého přípravku, jestliže je jeho
použití dostatečně odůvodněné současným vědeckým poznáním a je jedinou
možností léčby, nebo je-li jeho použití nákladově efektivní ve srovnání s
dostupnou léčbou, a to na dobu schváleného specifického léčebného programu42b).
Ústav může stanovit úhradu u registrovaného léčivého přípravku i pro
indikace v souhrnu údajů o přípravku neuvedené, jestliže je použití
léčivého přípravku dostatečně odůvodněno současným vědeckým poznáním a je-li
použití léčivého přípravku jedinou možností léčby, nebo je-li nákladově
efektivní ve srovnání se stávající léčbou.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Od
1. ledna 2026 platí novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která mění
mj. pravidla pro výpočet cen strategicky významných léků. Cílem je
zabránit výpadkům jejich dodávek v ČR skrze pružnější stanovení maximálních
cen.
U
léků ve veřejném zájmu Státní ústav pro kontrolu léčiv (Ústav) nově stanovuje
cenu podle:
průměru z až 7 nejlevnějších zemí
referenčního koše EU.
Pokud lék není alespoň ve 2 zemích koše,
srovnává se s celou EU, případně s terapeuticky blízkými léky v ČR či referenčního
koše.
Aby
cena v ČR nebyla sražena příliš nízko náhodnými výkyvy, Ústav aplikuje tzv. vylučovací
pravidla:
pokud je nejnižší cena v EU o více
než 20 % nižší než průměr druhé a třetí, do výpočtu se nezahrne.
Vylučují se ceny ze zemí s prudkým
oslabením měny, je-li nalezeno 3 a více referencí.
Neuplatní se ceny deformované
krizovými zásahy vlád jiných států (má-li Ústav oficiální informaci).
Ústav
již vydal řadu rozhodnutí o stanovení maximální ceny významných léků. V
rozhodovací praxi Ústavu se však objevuje problematický trend. Ačkoliv je tento
„speciální režim“ výhodnější pro stabilitu trhu, rozhodnutí často postrádají
detailní odůvodnění, z něhož by jednoznačně vyplývalo, že jsou splněna
zákonná kritéria pro takový postup.
Nová
úprava dává státu silný nástroj k zajištění léků. Klíčem k její funkčnosti
však budepřezkoumatelnost rozhodnutí, aby držitelé registrací
přesně rozuměli, jak a proč byla výsledná cena stanovena.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Vystavit poukaz k výdeji hrazených
zdravotnických prostředků může pouze ošetřující lékařnebo zdravotnický
pracovník se specializovanou nebo zvláštní odbornou způsobilostí (zdravotní
sestra, zdravotní laborant, terapeut atp.). Od 1. 1. 2026 je k tomuto účelu
povinné (až na specifické výjimky) využívat pouze elektronickou podobu - ePoukaz.
Výdej zdravotnických
prostředků na poukaz s následným vyžádáním úhrady ze zdravotního pojištění
mohou na druhou stranu zajišťovat pouze výdejci. Tím může být lékárna,
výdejna zdravotnických prostředků, provozovatel oční optiky nebo smluvní
výdejce.
Poskytnutí zdravotnických
prostředků v ordinaci lékaře
Jak bylo uvedeno výše, tak osoba
oprávněná vystavit poukaz není oprávněna zdravotnický prostředek na poukaz
pacientovi vydat a následně poukaz vykázat k úhradě ze zdravotního pojištění.
Existují však skupiny ortopedicko-protetických
zdravotnických prostředků (např. ortézy, fixační límce či berle), které
mají stanovenou úhradu ze zdravotního pojištění při předepsání na poukaz,
nicméně jejich určený účel umožnuje jejich použití také při ošetření
akutních stavů. Z hlediska účelnosti a bezpečnosti je v takovýchto
případech umožněno, aby byl pacientovi potřebný zdravotnický prostředek
poskytnut přímo během ošetření v ordinaci.
V oblasti preskripce a výdeje zdravotnických prostředků nejen v souvislosti s povinnými ePoukazy došlo od začátku roku k některým změnám. Pro lepší orientaci proto následující text shrnuje všechny...
V rámci správního
řízení o změně výše a podmínek úhrady žádal držitel o rozšíření preskripčního
omezení o jednu další odbornost. Společně s žádostí uhradil náhradu výdajů
pouze ve výši odpovídající případům, kdy se neprovádí kompletní odborné
klinické a farmakoekonomické posouzení. Státní ústav
pro kontrolu léčiv (Ústav) však v rámci řízení následně vyzval účastníka
k uhrazení nedoplatku, neboť dle jeho názoru se jedná o případ, kdy
bude nutné kompletní odborné posouzení. Proti tomuto
postupu se účastník řízení odvolal.
Ministerstvo
zdravotnictví (MZ) v rámci odvolacího řízení potvrdilo postup Ústavu,
který požadoval uhrazení náhrad výdajů ve výši odpovídající řízení zahrnující
kompletní odborné posouzení. Jakékoli
odstranění preskripčního omezení podle MZ usnadňuje pacientům přístup k
terapii, což samo o sobě zakládá potenciál pro vyšší čerpání prostředků
veřejného zdravotního pojištění. Dokonce i to, kdy nedojde ke zvýšení
absolutního počtu pacientů v dané indikaci, ale může dojít k vnitřním přesunům
léčebných strategií ve prospěch předmětného přípravku. I to může z jeho
pohledu představovat zvýšení výdajů ze systému. Ústav proto
podle MZ má legitimní povinnost tyto případné vlivy na fond veřejného
zdravotního pojištění řádně posoudit a požadovaná náhrada výdajů tedy odpovídá
prováděným úkonům.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.