Státní ústav pro kontrolu léčiv (Ústav) obdržel od
Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (VZP) žádost o změnu výše a
podmínek úhrady ze zdravotního pojištění u vybraných orphanů na základě
následujícího ustanovení zákona: ,,V případě významné změny cenových referencí
léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění Ústav zahájí na základě
žádosti zdravotní pojišťovny řízení podle § 39i o změně výše a podmínek úhrady
léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění.“ Ustanovení je účinné s novelou zákona od 1. 1.
2026.
V žádosti VZP byly uvedeny cenové reference, z nichž
vyplývala změna cenových referencí a potažmo změna výše úhrady. Ústav následně vydal v řízení rozhodnutí, jímž změnil
úhradu dotčeného léku. V rámci řízení byly zjištěny cenové reference, které by
eventuelně mohly vést k závěru, že došlo k podstatné změně cenových referencí.
Nicméně Ústav se v rozhodnutí nijak nevyjádřil k tomu, zda skutečně považuje
zjištěnou změnu v cenových referencích za významnou, popř. jak velká procentní
změna cenových referencí musí nastat, aby ji považoval za významnou. I když Ústav žádosti v plném rozsahu vyhověl, VZP se
proti rozhodnutí po jeho vydání odvolala, aby mohla vzít svou žádost v celém
rozsahu zpět. Řízení bylo po zpětvzetí žádosti zastaveno.
K posuzování pojmu „významná změna cenových
referencí“se Ústav vyjádřil v rámci dalšího řízení o změně úhrady orphanu
z téhož důvodu. Účastník namítal, že podle důvodové zprávy významná změna
cenových referencí se pohybuje v řádu desítek procent, což v daném řízení
není splněno, a že se Ústav nevypořádal s otázkou, zda došlo či nedošlo
k významné změně cenových referencí. Ústav uvedl, že pojem „významná změna cenových
referencí“ není zákonem definován a zákon Ústavu neukládá povinnost jej
abstraktně vymezovat nad rámec textu zákona. Ústav sice vzal na vědomí odkaz na
důvodovou zprávu, ale zdůraznil, že důvodová zpráva není právně závazným dokumentem
pro rozhodování a nemůže nahrazovat zákon. To, že v ní byl zmíněn možný pokles
o desítky procent, podle Ústavu neznamená, že pouze takto vysoké snížení ceny
může být důvodem pro zahájení řízení. Ústav zároveň upozornil na fakt, že řízení v případě
významné změny cenových referencí zahajuje na základě žádosti zdravotní
pojišťovny. Podle Ústavu je to právě zdravotní pojišťovna, která svou žádostí
implikuje, že změna cenových referencí je v konkrétním případě natolik
relevantní, aby se jí Ústav v rámci správního řízení zabýval.
Ústav na posouzení
splnění zákonné podmínky významné změny cenových referencí zcela rezignoval,
byť je pro zahájení řízení esenciální.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Ústav zahájil z moci úřední řízení o změně maximální
ceny LPVO podle § 39da odst. 10 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním
pojištění. Podle uvedeného ustanovení ve znění účinném ke dni zahájení řízení
platilo: ,,Nejpozději do 3 let ode dne vykonatelnosti
rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku určeného k
léčbě vzácného onemocnění Ústav z moci úřední zahájí správní řízení o změně
maximální ceny podle § 39i. Ustanovení § 39l a 39p se použijí obdobně.“
Držitel se bránil námitkou, že řízení nemělo být
vedeno „automaticky“, ale jen „v případě potřeby“. Ústav měl
zkoumat, zda má řízení smysl a zda povede k reálné úspoře, v opačném
případě měl řízení zastavit. Ústav uvedl, že zákon mu ukládá povinnost řízení o
změně maximální ceny zahájit bez výjimky do 3 let od vykonatelnosti rozhodnutí
o úhradě orphanu. Podmínka „v případě potřeby“ se podle něj
nevztahuje k samotnému zahájení řízení o změně maximální ceny LPVO. V tomto
případě tedy 3letá podmínka pro zahájení byla splněna.
Dále se držitel bránil tím, že nebyla prokázána
zákonem požadovaná úspora 30 mil. Kč ročně pro revizní řízení, na které § 39da
odst. 10 odkazuje. Ústav dle jeho názoru měl prokázat očekávanou úsporu
prostředků veřejného zdravotního pojištění, bez toho je řízení nezákonné či
nepřezkoumatelné. Ústav setrval na tom, že podmínka prokázání úspory
není zákonnou podmínkou pro tento typ řízení. „Obdobné použití“ neznamená
přenesení podmínek stanovených pro zahájení revize do tohoto, individuálního,
řízení o změně maximální ceny orphanu. Cílem tohoto řízení není úhradová
úspora, ale změna maximální ceny.
Držitel namítal i skutečnost, že maximální cena dotčeného
přípravku už byla změněna dříve, takže další ex officio řízení není důvodné. Ústav uvedl, že toto dřívější řízení nelze
považovat za naplnění povinnosti podle § 39da odst. 10, protože zákon
vyžaduje zahájit toto řízení nejpozději do 3 let od vykonatelnosti rozhodnutí o
úhradě orphanu, a to nezávisle na tom, že mezitím proběhla jiná změna maximální
ceny.
Ústav všechny námitky odmítl a ve věci vydal
rozhodnutí, které držitel napadl odvoláním.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Vstup léčivých přípravků pro léčbu vzácných
onemocnění (LPVO) do systému úhrad podléhá specifickým legislativním postupům.
Volba procesní cesty ze strany držitele rozhodnutí o registraci (MAH) však zásadně
rozhoduje, jaká kritéria budou posuzována v rámci hodnocení klinického
přínosu a ekonomické efektivity. Tuto situaci dokládá porovnání dvou správních
řízení, která se týkala stejného léku ve stejné indikaci. I přes tuto shodu regulátor
dospěl k odlišným závěrům ohledně zvoleného komparátora, který je v praxi
hrazen primárně cestou individuálního schválení revizním lékařem dle § 16 zákona
o veřejném zdravotním pojištění.
Úspěch pro "orphan", neúspěch pro
„klasiku“ V dřívějším řízení určeném pro léčivé přípravky pro
léčbu vzácných onemocnění (§ 39da) byl komparátor hrazený na základě § 16 relevantní. V klasickém řízení o stanovení trvalé úhrady, kdy se
stejný držitel rozhodnutí o registraci pokusil o stanovení úhrady v běžném typu
řízení, však narazil na odlišná pravidla. V tomto typu řízení dle Státního
ústav pro kontrolu léčiv (Ústav) nelze jako zákonný komparátor přípravek
hrazený přes § 16 použít. Tento postup následně potvrdilo i Ministerstvo
zdravotnictví.
Jako hlavní důvod bylo sděleno, že přípravek na § 16
není považován za "hrazený" ve smyslu obvyklého terapeutického
postupu, protože se tato úhrada váže pouze k výjimečným a individuálním
případům. Na rozdíl od "orphan" řízení, kdy přípravek
na § 16 byl uznán jako vhodný komparátor pro prokázání nákladové efektivity a
stal se tak nezbytnou podmínkou pro přiznání úhrady.
Ministerstvo v rozhodnutí zdůraznilo, že akceptace
komparátora na § 16 v předchozím "orphan" řízení nezakládá právo na
jeho použití v běžném řízení, kde jsou výsledky analýzy nákladové efektivity
pro rozhodnutí klíčové.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ) zrušilo
rozhodnutí ve zkrácené revizi úhrad a věc vrátilo Státnímu ústavu pro kontrolu
léčiv (Ústav), jelikož nezahrnul do správního řízení všechny léčivé přípravky,
které v době zahájení řízení byly terapeuticky zaměnitelné a jejich
držitele registrace. Ústav svůj krok odůvodnil tím, že nezařadil přípravky
obsahující léčivou látku, která dosud neprošla hloubkovou revizí, a proto
nemůže být dle jeho názoru předmětem zkrácené revize.
MZ však tento postup shledalo nezákonným a upozorňuje
na to, že zkrácená revize se vede formou společného řízení o všech léčivých
přípravcích zařazených do dané referenční či pseudoreferenční skupiny. Dotčený
přípravek byl do příslušné pseudoreferenční skupiny zařazen (byť
v individuálním řízení) a z prostředků veřejného zdravotního pojištění
hrazen již od 1. 5. 2023, tedy více než rok před zahájením přezkoumávaného
řízení. Zákonnou podmínku zařazení do skupiny tak prokazatelně splňoval, a
Ústav s ním proto měl řízení zahájit.
Dále MZ poukazuje na ustanovení zákona, které výslovně
umožňuje zahájit a vést zkrácenou revizi i o přípravcích, u nichž souběžně
probíhá řízení o stanovení úhrady– a které tedy logicky žádnou
předchozí revizí neprošly. Pokud může být zkrácená revize vedena s
přípravkem, u něhož se zařazení do skupiny teprve předpokládá, tím spíše musí
být vedena s přípravkem, který již do skupiny pravomocně zařazen byl.
MZ zároveň vytklo Ústavu i určitou míru vnitřní
rozpornosti, kdy Ústav na jedné straně neguje možnost zahájení a vedení
správního řízení, na straně druhé však s daným přípravkem počítá jako s
přípravkem referenčním. MZ sice obecně nevylučuje možnost, že by k něčemu
takovému mohlo v praxi dojít a že by to mohlo být za určitých okolností i v
souladu s právními předpisy, nikoli však v tomto případě.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Dne 10. 9. 2026 od 9:00 hodin se v budově Poslanecké sněmovny uskuteční kulatý stůl na téma: Naděje pro děti se vzácnými nádory mozku s podtitulem: Klinické studie a inovativní léčba pro děti se vzácnými nádory: bariéry a řešení na příkladů diagnózy DIPG/DMG.
Cílem kulatého stolu je:
Identifikovat konkrétní systémové překážky, kterým čelí dětští pacienti a jejich rodiny se vzácnými
druhy onkologických onemocnění.
Otevřít koordinovanou debatu mezi klíčovými institucemi.
Definovat realizovatelné kroky vedoucí ke zrychlení a zjednodušení přístupu pacientů k léčbě
a klinickým studiím
Václav Pláteník, poslanec a člen Výboru pro zdravotnictví
Manželé Chovancovi, Nadační fond Nina
Diagnóza DIPG - hledání naděje v temnotě
doc. MUDr. Lucie Šrámková, Ph.D., přednostka kliniky dětské hematologie a onkologie,
2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol a Homolka
prof. MUDr. Jaroslav Štěrba, Ph.D., přednosta Kliniky dětské onkologie, Lékařská fakulta
Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno
Manželé Chovancovi, Nadační fond Nina
Strategické dokumenty a vize (Národní strategie pro vzácná
onemocnění a Národní strategie pro klinická hodnocení humánních léčivých přípravků)
Metodika stanovuje postupy pro zařazení nového ZUM do Úhradového katalogu VZP – ZP, změny již zařazených prostředků i navýšení jejich ceny a úhrady.
Od 1. září 2026 je účinná nová verze 3.0, která přináší zásadní změnu v oblasti inovativních ZUM.
Původní rozdělení na mírnou a zásadní inovaci nahrazují tři režimy: ZUM s inovací v režimu bonifikace zdravotnického prostředku, odborné posouzení inovace, ekonomicko-klinické hodnocení (HTA).
📈 Bonifikace zdravotnického prostředku
Zjednodušený režim pro ZUM, u kterých lze klinický přínos doložit splněním předem stanovených klinických kritérií. Při splnění alespoň jednoho z nich může být přiznána bonifikace ve výši 15 % oproti referenčnímu komparátoru nebo skupině referenčních komparátorů. Mezi kritéria patří například zlepšení klinicky významného parametru, zkrácení doby hospitalizace či rekonvalescence nebo snížení rizika reoperace nebo reimplantace.
🔎 Odborné posouzení inovace
Režim určený pro ZUM s relevantním klinickým, bezpečnostním nebo organizačním přínosem, u kterých není nutné plné ekonomicko-klinické hodnocení. V rámci hodnocení je posuzována zejména klinická účinnost, bezpečnost, kvalitu důkazů, organizační přínosy či implementační náročnost a očekávaný dopad do rozpočtu. Součástí podání je analýza dopadu do rozpočtu (BIA).
📊 Ekonomicko-klinické hodnocení (HTA)
Nejkomplexnější režim, který se uplatní u inovativních ZUM s významným dopadem na systém veřejného zdravotního pojištění nebo tam, kde je potřeba posoudit, zda jsou dodatečné náklady přiměřené deklarovanému klinickému přínosu. Hodnotí se klinické přínosy, bezpečnost, nákladová efektivita a dopad do rozpočtu. V tomto režimu se zároveň uplatňuje Metodika ekonomicko-klinického hodnocení zdravotnických prostředků VZP ČR.
Metodika dále upravuje mj. maximální dobu hodnocení u vybraných procesů, možnost navýšení ceny a úhrady dle Cenového výměru nebo možnost přerušení posuzování z důvodu vyžádání odborných stanovisek.
Potřebujete pomoci s přípravou podkladů pro stanovení ceny a úhrady zdravotnického prostředku ze strany VZP? Neváhejte nás kontaktovat.
Společnost Pharmeca a.s. má dlouholetou praxi nejen v oblasti ekonomicko-klinického hodnocení (HTA). Díky těmto zkušenostem Vám můžeme pomoci s přípravou kompletních podkladů pro posouzení zdravotnických prostředků.
Byly vydány první hodnotící zprávy v řízeních o
imunitních léčivých přípravcích vedených podle nových pravidel dle novely
zákona o veřejném zdravotním pojištění.
V rámci řízení byl posuzován význam očkování
hned z několika klíčových hledisek:
Celospolečenský a sociální význam, který se
zabýval nejen dopadem na snížení počtu nakažených osob, ale například i zhoršením
školního prospěchu u dětí v souvislosti s nemocí či ochrana před
trvalým funkčním postižením, které v případě dospělých pacientů může za-sáhnout
do soběstačnosti, rodinného života a kvality života obecně.
Ekonomický význam se zaměřil na přímé náklady,
vyplývající z redukce potřeby léčby a snížení zátěže zdravotnických
zařízení, ale i nepřímé náklady v podoběvýpadku příjmů
domácností, ztráty produktivity či snížením výdajů státu na nemocenské dávky,
invalidní důchody atp.
Prevence očkováním byla v těchto konkrétních
případech vyhodnocena jako ekonomicky výhodnější strategií než následná léčba
komplikovaných případů onemocnění.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Dne 26. 8. 2026 od 9:00 hodin se uskuteční online tisková konference České skupiny pro chronickou lymfocytární leukémii (ČS CLL) u příležitosti Světového dne chronické lymfocytární leukemie.
Téma: Léčba pro české pacienty za desítky milionů - akademické studie pomáhají českým odborníkům zajistit špičkovou léčbu krevních nemocí.