Slovensko přijalo velkou novelu zákona
č. 363/2011 Z. z., o rozsahu a podmínkách úhrady léků, zdravotnických
prostředků a dietetických potravin na základě veřejného zdravotního pojištění,
kterou se významně mění mj. pravidla pro stanovení úhrad. Hlavní část
zákona nabývá účinnosti 1. listopadu 2026, navazující vyhlášky nevstoupí
v účinnost před 1. prosincem 2026.
Následující článek poukazuje na vybrané
změny, které s touto novelizací vstupují v účinnost.
Prahové hodnoty QALY a klinická kritéria
Nově se stanovuje standardní a
zvýšená prahová hodnota QALY, která je platná pro léky na vzácná onemocnění,
inovativní a pediatrické léky.
Pokud lék nesplní požadavky
definované u parametru HDP, může být i takvýjimečně zařazen (jde-li
o orphan drug, pediatrickou indikaci, inovativní léčbu nebo léky na závažná
onemocnění) za předpokladu splnění přísných klinických indikátorů.
Smlouvy o podmínkách úhrady (MEA) a finanční závazky
žadatele
Uzavření Smlouvy o podmínkách
úhrady je povinnou podmínkou pro zařazení léku, pokud předpokládaný
dopad na rozpočet přesáhne 1 500 000 EUR za 12 měsíců nebo pokud lék
vstupuje v režimu odpuštění prahu.
Smlouva se sjednává nejméně na 3
rozhodná období (36 měsíců), obsahuje závazky držitele při překročení
ročního limitu úhrad nebo při zániku registrace v případě podmíněné
registrace.Držitel nese náklady na doléčení v případě
jednostranného odstoupení od smlouvy nebo v případě vyřazení z
kategorizace z důvodu nesplnění podmínek.
Cenové stropy a vstup generik/biosimilars
Návrh úředně určené ceny nesmí
přesáhnout aritmetický průměr 3 nejnižších cen v členských státech EU.
V případě prvního generického či biosimilárního léku je stanovena výše povinných
srážek (procentního snížení) z nejnižších platných cen.
Stávající rozhodnutí o osobitní
cenové regulaci zanikají k 31. prosinci 2026 a ceny se upravují na
úroveň evropské referenční ceny, pokud nebylo požádáno o úpravu ceny dle nových
pravidel.
Procesní pravidla a regulace distribuce
Všechna podání se podávají
výhradně přes elektronický portál.
Ministerstvo zdravotnictví
získává pravomoc zamezit vývozu kategorizovaného léku, pokud by hrozil jeho
kritický nedostatek na slovenském trhu.
Hlavní část novely nabývá
účinnosti od 1. listopadu 2026. U vybraných navazujících mechanismů
stanovení cen a úhrad však platí odložená účinnost. V připomínkovém
řízení jsou aktuálně i další související normy upravující např. podrobnosti
výpočtu příslušeného násobku hrubého domácího produktu pro stanovení prahové
hodnoty posuzovaného léku a dále třeba o podrobnostech farmako-ekonomického
rozboru léku, jejichž schválené lze očekávat v následujícím období.
Nová pravidla přinášejí změny
v požadavcích na stanovení cen a úhrad léčivých přípravků na Slovensku. Pokud
plánujete vstup na slovenský trh nebo potřebujete podporu při přípravě
farmakoekonomických analýz a podkladů pro kategorizaci, rádi Vám pomůžeme. Neváhejte
nás kontaktovat.
Slovensko pokračuje v novelizaci legislativních pravidel pro stanovování úhrad léků a zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění. První změny jsou účinné již od 1. 11. 2026.
Ministerstvo zdravotnictví (MZ) zamítlo v
řízení o stanovení MC a VAPÚ odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení z
důvodu nezaplacení doplatku na náhradách výdajů. Odvolatel totiž uhradil
náhrady ve výši odpovídající výši náhrad bez kompletního posouzení, zatímco Státní
ústav pro kontrolu léčiv (Ústav) mu doměřil úhradu vč. kompletního odborného
posouzení. V rámci řízení MZ rozhodovalo hned o několika námitkách.
Odvolatel namítal, že Ústav neprokázal splnění
podmínek pro uplatnění vyšší sazby náhrady výdajů za kompletní odborné
posouzení. Podle MZ se rozsah úkonů na počátku řízení určuje prognosticky a
u přípravku v nové lékové formě s intermitentním dávkováním, který poprvé
vstupuje do systému úhrad, nelze potřebu kompletního klinického posouzení
vyloučit.
Odvolatel tvrdil, že po doplnění podkladů a zúžení
požadavků (respektování rámce referenční skupiny, vzdání se bonifikace,
snížení navrhované úhrady) již nebylo kompletní posouzení nutné. MZ
uvedlo, že i po zúžení musí Ústav samostatně posoudit základní klinické
parametry (terapeutickou zaměnitelnost, bezpečnost dávkování atd.) pro zařazení
do referenční skupiny, což naplňuje znaky kompletního posouzení.
Odvolatel poukázal na změnu sazebníku náhrad
výdajů v průběhu řízení, z pohledu MZ je však rozhodná úprava účinná v
době vzniku platební povinnosti, tedy v den podání žádosti.
Podle odvolatele nebylo neuhrazení doplatku
podstatnou vadou žádosti a považuje zastavení řízení za nepřiměřené. Potvrzení
o zaplacení náhrady v zákonné výši je dle MZ povinnou náležitostí žádosti, bez
které nelze v řízení pokračovat. Ústav zároveň poskytl odvolateli součinnost i
dostatečnou lhůtu k nápravě, a proto neshledává ze strany Ústavu žádné
pochybení.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Ústav se v řízení o stanovení ceny a úhrady přípravku
určeného k imunizaci vyjádřil k jeho nakládání s informacemi, které mají
prokázat zahraniční cenovou referenci v režimu obchodního tajemství.
Ústav uvedl, že:
za účelem prokázání skutečné výše ceny výrobce v
referenční zemi bývají zpravidla předkládány doklady vztahující se k rozhodnému
období, především faktury či jiné obdobně průkazné dokumenty. Je-li takový
důkaz akceptován a jeho obsah je předložen v režimu obchodního tajemství, Ústav
při stanovení ceny a úhrady zohlední prokázanou výši ceny v rozsahu nezbytném
pro odůvodnění svého postupu a závěrů a použitou cenu z režimu obchodního
tajemství vyjme.
V případech, kdy držitel hodlá prokázat pouze odlišnou
výši marže, například předložením prohlášení třetí strany (např.
distributora), které má Ústav od zjištěné ceny odečíst, lze toto prohlášení v
plném rozsahu označit za obchodní tajemství.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
V rámci správního řízení o změně výše a podmínek
úhrady se Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen Ústav) zabýval rozšířením
a změnou podmínek úhrady pro onkologický lék.
Před vydáním 3. hodnotící zprávy doložil žadatel
Ústavu smlouvy o limitaci rizik, které sice snižovaly celkový dopad na
rozpočet veřejného zdravotního pojištění, avšak nesnižovaly samotné náklady
na léčbu tak, aby byla naplněna kritéria nákladové efektivity. Výsledný
poměr nákladů a přínosů (ICER) se pohyboval nad akceptovatelnou hranicí 1,2
milionů Kč/QALY, a Ústav proto ve 3. hodnotící zprávě konstatoval, že není
splněna podmínka nákladové efektivity, pročež navrhl úhradu v dalších liniích
léčby nepřiznat.
V reakci na tento závěr však byla se zdravotními
pojišťovnami dojednána a uzavřena nová smluvní ujednání o limitaci nákladů
(cenové dohody garantující nákladovou efektivitu). Po doložení těchto smluv o
limitaci nákladů byl finanční požadavek vyřešen, což vedlo k tomu, že čtvrtá
hodnotící zpráva již byla pozitivní a navrhla přiznání úhrady.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (Ústav) zrušil úhradu
u specifických variant léčivého přípravku ze skupiny alergenů na základě žádosti
výrobce. V rámci řízení posuzoval dostupnost na trhu a veřejný
zájem. Analýza potvrdila, že zrušení úhrad neohrozí pacienty, protože v
dané terapeutické skupině existují plnohodnotné alternativy pro léčbu
alergií.
Při posuzování dostupnosti léčby a veřejného zájmu v
souvislosti se zrušením úhrady přípravků vycházel Ústav z následujících
skutečností:
1. Zákonná kritéria posouzení Ústav může rozhodnout o zrušení výše a podmínek
úhrady, pokud léčivý přípravek není dodáván na český trh déle než 12 měsíců a
zároveň zrušení úhrady není v rozporu s veřejným zájmem na zabezpečení
dostupnosti účinné a bezpečné zdravotní péče. V případě žádosti držitele
rozhodnutí o registraci nemusí být podmínka 12 měsíců absence na trhu splněna,
ale posouzení veřejného zájmu zůstává klíčové.
2. Posouzení dostupnosti trhu Ústav zjišťoval reálné dodávky přípravků v posledních
12 měsících na trhu. V případě 2 kódů ze 3 byly zaznamenány
v uvedeném období dodávky na trh.
3. Nahraditelnost a zajištění péče Klíčovým argumentem pro konstatování, že dostupnost
hrazené péče nebude ohrožena, je existence alternativ v rámci stejné
referenční skupiny. Ústav potvrdil, že pro pacienty jsou dostupné jiné hrazené
přípravky. Vzhledem k této terapeutické nahraditelnosti dospěl
Ústav k závěru, že zrušení úhrady neovlivní dostupnost účinné a bezpečné
zdravotní péče pro pacienty.
4. Veřejný zájem Na základě výše uvedené nahraditelnosti Ústav
konstatoval, že zrušení úhrady není v rozporu s veřejným zájmem.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (Ústav) obdržel od
Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (VZP) žádost o změnu výše a
podmínek úhrady ze zdravotního pojištění u vybraných orphanů na základě
následujícího ustanovení zákona: ,,V případě významné změny cenových referencí
léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění Ústav zahájí na základě
žádosti zdravotní pojišťovny řízení podle § 39i o změně výše a podmínek úhrady
léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění.“ Ustanovení je účinné s novelou zákona od 1. 1.
2026.
V žádosti VZP byly uvedeny cenové reference, z nichž
vyplývala změna cenových referencí a potažmo změna výše úhrady. Ústav následně vydal v řízení rozhodnutí, jímž změnil
úhradu dotčeného léku. V rámci řízení byly zjištěny cenové reference, které by
eventuelně mohly vést k závěru, že došlo k podstatné změně cenových referencí.
Nicméně Ústav se v rozhodnutí nijak nevyjádřil k tomu, zda skutečně považuje
zjištěnou změnu v cenových referencích za významnou, popř. jak velká procentní
změna cenových referencí musí nastat, aby ji považoval za významnou. I když Ústav žádosti v plném rozsahu vyhověl, VZP se
proti rozhodnutí po jeho vydání odvolala, aby mohla vzít svou žádost v celém
rozsahu zpět. Řízení bylo po zpětvzetí žádosti zastaveno.
K posuzování pojmu „významná změna cenových
referencí“se Ústav vyjádřil v rámci dalšího řízení o změně úhrady orphanu
z téhož důvodu. Účastník namítal, že podle důvodové zprávy významná změna
cenových referencí se pohybuje v řádu desítek procent, což v daném řízení
není splněno, a že se Ústav nevypořádal s otázkou, zda došlo či nedošlo
k významné změně cenových referencí. Ústav uvedl, že pojem „významná změna cenových
referencí“ není zákonem definován a zákon Ústavu neukládá povinnost jej
abstraktně vymezovat nad rámec textu zákona. Ústav sice vzal na vědomí odkaz na
důvodovou zprávu, ale zdůraznil, že důvodová zpráva není právně závazným dokumentem
pro rozhodování a nemůže nahrazovat zákon. To, že v ní byl zmíněn možný pokles
o desítky procent, podle Ústavu neznamená, že pouze takto vysoké snížení ceny
může být důvodem pro zahájení řízení. Ústav zároveň upozornil na fakt, že řízení v případě
významné změny cenových referencí zahajuje na základě žádosti zdravotní
pojišťovny. Podle Ústavu je to právě zdravotní pojišťovna, která svou žádostí
implikuje, že změna cenových referencí je v konkrétním případě natolik
relevantní, aby se jí Ústav v rámci správního řízení zabýval.
Ústav na posouzení
splnění zákonné podmínky významné změny cenových referencí zcela rezignoval,
byť je pro zahájení řízení esenciální.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Ústav zahájil z moci úřední řízení o změně maximální
ceny LPVO podle § 39da odst. 10 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním
pojištění. Podle uvedeného ustanovení ve znění účinném ke dni zahájení řízení
platilo: ,,Nejpozději do 3 let ode dne vykonatelnosti
rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku určeného k
léčbě vzácného onemocnění Ústav z moci úřední zahájí správní řízení o změně
maximální ceny podle § 39i. Ustanovení § 39l a 39p se použijí obdobně.“
Držitel se bránil námitkou, že řízení nemělo být
vedeno „automaticky“, ale jen „v případě potřeby“. Ústav měl
zkoumat, zda má řízení smysl a zda povede k reálné úspoře, v opačném
případě měl řízení zastavit. Ústav uvedl, že zákon mu ukládá povinnost řízení o
změně maximální ceny zahájit bez výjimky do 3 let od vykonatelnosti rozhodnutí
o úhradě orphanu. Podmínka „v případě potřeby“ se podle něj
nevztahuje k samotnému zahájení řízení o změně maximální ceny LPVO. V tomto
případě tedy 3letá podmínka pro zahájení byla splněna.
Dále se držitel bránil tím, že nebyla prokázána
zákonem požadovaná úspora 30 mil. Kč ročně pro revizní řízení, na které § 39da
odst. 10 odkazuje. Ústav dle jeho názoru měl prokázat očekávanou úsporu
prostředků veřejného zdravotního pojištění, bez toho je řízení nezákonné či
nepřezkoumatelné. Ústav setrval na tom, že podmínka prokázání úspory
není zákonnou podmínkou pro tento typ řízení. „Obdobné použití“ neznamená
přenesení podmínek stanovených pro zahájení revize do tohoto, individuálního,
řízení o změně maximální ceny orphanu. Cílem tohoto řízení není úhradová
úspora, ale změna maximální ceny.
Držitel namítal i skutečnost, že maximální cena dotčeného
přípravku už byla změněna dříve, takže další ex officio řízení není důvodné. Ústav uvedl, že toto dřívější řízení nelze
považovat za naplnění povinnosti podle § 39da odst. 10, protože zákon
vyžaduje zahájit toto řízení nejpozději do 3 let od vykonatelnosti rozhodnutí o
úhradě orphanu, a to nezávisle na tom, že mezitím proběhla jiná změna maximální
ceny.
Ústav všechny námitky odmítl a ve věci vydal
rozhodnutí, které držitel napadl odvoláním.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Vstup léčivých přípravků pro léčbu vzácných
onemocnění (LPVO) do systému úhrad podléhá specifickým legislativním postupům.
Volba procesní cesty ze strany držitele rozhodnutí o registraci (MAH) však zásadně
rozhoduje, jaká kritéria budou posuzována v rámci hodnocení klinického
přínosu a ekonomické efektivity. Tuto situaci dokládá porovnání dvou správních
řízení, která se týkala stejného léku ve stejné indikaci. I přes tuto shodu regulátor
dospěl k odlišným závěrům ohledně zvoleného komparátora, který je v praxi
hrazen primárně cestou individuálního schválení revizním lékařem dle § 16 zákona
o veřejném zdravotním pojištění.
Úspěch pro "orphan", neúspěch pro
„klasiku“ V dřívějším řízení určeném pro léčivé přípravky pro
léčbu vzácných onemocnění (§ 39da) byl komparátor hrazený na základě § 16 relevantní. V klasickém řízení o stanovení trvalé úhrady, kdy se
stejný držitel rozhodnutí o registraci pokusil o stanovení úhrady v běžném typu
řízení, však narazil na odlišná pravidla. V tomto typu řízení dle Státního
ústav pro kontrolu léčiv (Ústav) nelze jako zákonný komparátor přípravek
hrazený přes § 16 použít. Tento postup následně potvrdilo i Ministerstvo
zdravotnictví.
Jako hlavní důvod bylo sděleno, že přípravek na § 16
není považován za "hrazený" ve smyslu obvyklého terapeutického
postupu, protože se tato úhrada váže pouze k výjimečným a individuálním
případům. Na rozdíl od "orphan" řízení, kdy přípravek
na § 16 byl uznán jako vhodný komparátor pro prokázání nákladové efektivity a
stal se tak nezbytnou podmínkou pro přiznání úhrady.
Ministerstvo v rozhodnutí zdůraznilo, že akceptace
komparátora na § 16 v předchozím "orphan" řízení nezakládá právo na
jeho použití v běžném řízení, kde jsou výsledky analýzy nákladové efektivity
pro rozhodnutí klíčové.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.