Od minulého roku se Česká
republika potýká s nedostupností některých léků, což v období
kulminace respiračních onemocnění způsobilo problémy napříč celým zdravotním
systémem. Ministerstvo zdravotnictví ČR v reakci na tuto situaci
předložilo návrh novely zákona č. 378/2007 Sb. o léčivech, která má nejen
řešit, ale v budoucnu hlavně předcházet vzniku podobných situací.
Novela se zaměřuje na 3 hlavní
oblasti:
ohlašovací povinnost,
regulaci skladových zásob,
optimalizaci objednávek a distribuce.
Ohlašovací povinnost
Dozor nad pohybem léčiv je
v kompetenci Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Agendu plní díky informacím
získaným od držitelů rozhodnutí o registrací, kteří mají povinnost informovat o
zahájení, ale zejména o přerušení, obnovení a ukončení dodávek na trh
v ČR. Dalším zdrojem jsou pak distributoři a lékárny, které zase poskytují
informace o dodávkách léků do zdravotnických zařízení a následném výdeji léčiv. Novela by měla rozšířit tento
základ například o informace o skladových zásobách, ale i o přijatých krocích
ze strany držitelů řešících obnovu dodávek.
Regulace skladových zásob
Novinkou by měla být povinnost
„držení“ zásoby průměrných měsíčních nebo dvou měsíčních dodávek přípravků u
vybraných hrazených léků. Tato povinnost by měla sloužit ke zvládnutí
období mezi přerušením a opětovným obnovením dodávek v případě
krátkodobých výpadků.
Optimalizaci objednávek a
distribuce
Novela by měla zamezit
znevýhodnění některých lékáren, které si v minulosti stěžovaly na nerovný
přístup při vyřizování jejich objednávek. Distributor by měl nově povinnost
distribuovat přípravky, které si přípravek objednaly, pokud je má skladem. Lékárny by zároveň při své
objednávce měly u vybraných léků zohlednit reálnou poptávku v předchozím
období a zbytečně se nepředzásobovávat.
K novele
zákona o léčivech bylo v rámci zmíněného připomínkového řízení podáno 17 připomínek mj. z krajů,
odborných asociací a svazů. Jejich dopad na navrhovanou novelu zákona o
léčivech však zatím není znám. Účinnost zákona se ale předpokládá k 1. 1.
2024.
Chcete být
pravidelně informováni o legislativním dění? Společnost Pharmeca a.s.
pravidelně představuje a komentuje významné změny v legislativní oblasti
se zaměřením na léky a zdravotnické prostředky, a to v rámci svého
newsletteru.
Newsletter Vám přináší nejen informace o legislativních změnách, ale pomůže Vám
se zorientovat v rozhodovací praxi státních institucí, stejně jako
v důležitých aktivitách lékových agentur.
Jen za minulý rok vydal Státní
ústav pro kontrolu léčiv přes 1000 dnes již pravomocných rozhodnutí
v oblasti cen a úhrad léčiv. Zároveň s tím pak Ministerstvo
zdravotnictví ve stejném roce přezkoumalo kolem 100 rozhodnutí SÚKL. Přitom každé
z těchto rozhodnutí může mít zároveň dopad na správní řízení následující. Že
se v tom již nyní ztrácíte? Přitom oblast cen a úhrad léků není jedinou
oblastí, která svět léků ovlivňuje.
Společnost Pharmeca a.s. proto
pro Vás pravidelně zpracovává přehled nejdůležitějších událostí uplynulého
týdne zaměřených na léky i zdravotnické prostředky.
O tom, jak důležitý nástroj
může pro Vás náš newsletter být, ilustruje jeden z článků publikovaný v
prosincovém vydání:
Nový výklad § 39d: Ústav má
zkoumat u VILP dopad do rozpočtu, řeklo MZ
Ústav musí, podle MZ, v
řízeních o stanovení dočasné úhrady VILP podle § 39d zákona o veřejném
zdravotním pojištění zkoumat, zda je výše dopadu do rozpočtu v souladu s
veřejným zájmem. Pokud by výše dopadu do rozpočtu byla v rozporu s veřejným
zájmem, Ústav dočasnou úhradu nepřizná. Ústav bude nucen změnit dosavadní
výklad novely § 39d, který uplatňoval v řízeních zahájených po 1. 1. 2022.
Podle výkladu Ústavu v řízeních zahájených po novele nebyl předpokládaný dopad
první dočasné úhrady na finanční prostředky zdravotního pojištění za okolností,
která by mohla mít vliv na stanovení první dočasné úhrady, a mohla by být
důvodem pro nepřiznání úhrady.
Dne 12. 1. 2023,tedytéměřpo měsíci od zprávy v našem newsletteru, SÚKL změnu své rozhodovací
praxe potvrdil článkem na svém webu.
Elektronický newsletter
společnosti Pharmeca a.s. Vám ve strukturované podobě nabízí jasné a dobře
čitelné zprávy monitorující činnost:
Ministerstva zdravotnictví,
Státního ústavu pro kontrolu léčiv i Evropské
lékové agentury,
Evropské komise,
soudů v ČR i Evropského soudu,
odborných zpravodajských serverů.
Zajímají Vás podrobnosti k legislativním
změnám, dopady z rozhodovací praxe nebo aktivity lékových agentur? Nebo
potřebujete zajistit monitoring vývoje i v jiné oblasti?
Newsletter společnosti
Pharmeca Vám pomůže se zorientovat v záplavě informací vztahující se
k lékům i zdravotnickým prostředkům.
Zároveň se jedná o flexibilní službu, kterou je možné kdykoli upravit
dle přání klienta.
Jste zavaleni informacemi z lékové oblasti, ale to důležité Vám stále uniká? Nebo naopak máte pocit, že se Vám informací nedostává? Společnost Pharmeca a.s. připravuje každý týden vlastní...
Ústavní soud zamítl
nálezem Pl. ÚS 49/18 návrh skupiny senátorů na zrušení vybraných ustanovení
zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a souvisejících
právních předpisů. Skupina senátorů tvrdila, že:
v přístupu k solidárně hrazené
zdravotní péči vznikají značné rozdíly v kvalitě a čekacích dobách v závislosti
na místu bydliště, druhu onemocnění a sociálním postavení;
pravidla úhrad jsou
neetická, když jsou zdravotníci „finančně trestáni za poskytování medicínsky
žádoucí péče a tím jsou vedeni k protiprávnímu odmítání nemocných pacientů a
také k poskytování zbytečné péče pacientům zdravým“;
cenotvorné mechanismy
nezohledňují náklady a přiměřený zisk, neboť jsou výsledkem korporativistických
dohod zájmových skupin a úhradový systém je nepředvídatelný, jelikož úspěch
podnikatele ve zdravotnictví není dán jeho úsilím, kvalitou či etickým
přístupem k pacientům, nýbrž schopností vyjednat si v netransparentním
prostředí ekonomické výhody s pojišťovnami.
Ústavní soud se zabýval
vytvářením a fungováním sítě poskytovatelů zdravotních služeb, oblastí center
specializované péče, centrovými léky, rámcovými službami, seznamem výkonů
s bodovými hodnotami, úhradovou vyhláškou a individuálními úhradovými
dodatky.
Ústavní soud uvedl, že posuzoval ústavnost a zákonnost celkové koncepce
právní úpravy financování poskytování zdravotní péče, v níž neshledal důvody
pro zrušení zákona. Současně však uvedl, že účastníci právních vztahů mají možnost
se dovolávat svých práv, pokud při aplikaci zákona dojde k jejich porušení. Protiústavnost
napadených, ale i souvisejících ustanovení, lze opětovně Ústavním soudem přezkoumávat
i pokud bude jinak odůvodněna.
Jak jsme psali v předchozím
článku, k vypořádání dlouholetých řízení přistoupil přímo zákonodárce,
a to prostřednictvím přechodného ustanovení novely zákona, dle kterého se k 1.
1. 2022 měla zastavit vybraná revizní řízení. Tento krok byl v důvodové
zprávě odůvodněn hlavně „odbřemeněním SÚKL od relativně zbytečné
administrativní zátěže“. Počet řízení, která měla být tímto krokem ovlivněna
byl v důvodové zprávě odhadnut na „několik set řízení od kterých nelze
očekávat posun co do změny výše nebo podmínek úhrady.“
Na konci roku a
v průběhu měsíce ledna došlo k zastavení 22 řízení, a každý
z dotčených orgánů k tomu přistupoval jinak. Zatímco SÚKL vydal
sdělení, ve kterých informoval o zastavení řízení dle zákona, tedy k 1. 1.
2022, MZ ČR vydalo vlastní rozhodnutí, která zastavila řízení až v průběhu
prvních měsíců roku 2022.
Mezi řízeními zastavenými
na základě Rozhodnutí MZ ČR překvapivě figurovalo i správní řízení týkající se
léků s účinnou látkou febuxostat (SUKLS290474/2016). Překvapivě
z toho důvodu, že řízení je
vedeno jako 1. hloubková revize úhrad
a dříve u této léčivé látky proběhla pouze revize maximální ceny. V případě 1.
hloubkových revizí zahájených po 1. 12. 2011 podle přechodných ustanovení však
k zastavení dojít nemělo. Tento názor
potvrdil svým rozhodnutím ze dne 7. 3. 2022 ministr zdravotnictví, když zrušil
rozhodnutí MZ o zrušení rozhodnutí SÚKL a zastavení řízení podle přechodných
ustanovení. Ministr dospěl k závěru, že ve skupině léčivých přípravků s obsahem
léčivé látky febuxostat dosud neproběhla první hloubková revize, a proto MZ ČR nemělo
vydat rozhodnutí, kterým zastavuje revizi s odkazem na přechodná ustanovení. Ministr navíc v
rozhodnutí potvrdil náš právní názor, že k zastavení řízení došlo na základě
přechodných ustanovení ze zákona, a proto MZ ČR nemělo vydat toto rozhodnutí,
jímž zrušilo rozhodnutí SÚKL a řízení zastavilo.
Z uvedeného
názoru dovozujeme, že v únorovém SCAU se objevily nesprávně některé úhrady,
které byly dle výkladu ministra zrušeny na základě přechodných ustanovení, již
k 1. 1. 2022. Vykonatelnost rozhodnutí, kterým MZ ČR zrušilo rozhodnutí SÚKL (s
odkazem na přechodná ustanovení), až k 1. 3. 2022 byla zcela irelevantní, neboť
podle výkladu ministra nebyl pro vydání takového rozhodnutí právní důvod. V
únorovém SCAU proto měly být v těchto případech uvedeny výše úhrad z
rozhodnutí předcházejícího rozhodnutí vydanému v zastavené revizi, např. u RS
90/1 měly být úhrady dle SUKLS165999/2016 namísto SUKLS196911/2021.
Na druhé straně
naopak zůstávají některá další řízení, u kterých by se dalo očekávat, že MZ ČR
či SÚKL k jejich zastavení přistoupí. Mezi řízení, které splňuje
podmínky pro zastavení, patří revize úhrad parciálních agonistů dopaminových
receptorů, p. o. (SUKLS48833/2017). Řízení, které bylo zahájeno po 1. 12. 2011, nebylo vráceno SÚKL z MZ
ČR, nenabylo právní moci do 31. 12. 2021 a nejedná se ani o 1. hloubkovou
revizi úhrad. Tedy řízení, které splňuje všechny požadavky potřebné
k zastavení, o čemž však dosud nebylo informováno či rozhodnuto.
SÚKL ani MZ na
svých stránkách dosud neinformovali, zda proces zastavování řízení, podle
přechodných ustanovení, již byl ukončen, nebo zda se bude v zastavování
pokračovat, z čehož plyne určitá nejistota nejen pro účastníky řízení.
Dobrou zprávou je, že zastavování
se v absolutních číslech týká pouze pár desítek řízení, a tak se nemusíme
obávat náporu stovek písemností, jak se předpokládalo v důvodové zprávě.
Zda MZ ČR či SÚKL podrobněji
vysvětlí výklad přechodných ustanovení zatím není jasné. Rozhodně budeme i nadále
vývoj spojený s novelou zákona sledovat.
Zajímají Vás podrobnosti
k novele zákona o veřejném zdravotním pojištění? Společnost
Pharmeca a.s. pravidelně komentuje významné dopady novely zákona o veřejném
zdravotním pojištění v praxi, a to nejen na svých stránkách, ale i
v rámci svého newsletteru.
Newsletter Vám přináší nejen informace o legislativních změnách v lékové
oblasti, ale pomůže Vám se zorientovat v rozhodovací praxi státních institucí,
stejně jako v důležitých aktivitách lékových agentur.
Poznámka: Článek pojednává o
řízeních ve věci cen a úhrad léčivých přípravků. Informace ze
správních řízení ve věci cen a úhrad potravin pro zvláštní lékařské účely (PZLÚ)
nejsou obsahem tohoto článku.
Přechodná ustanovení novely zákona o veřejném zdravotním pojištění pomohla uzavřít některá dlouhotrvající revizní řízení. Tento krok, kdy přímo zákonodárce ukončil vybraná řízení, je možné chápat...
Značnou nejistotu v procesu cen a úhrad vyvolávají kromě
nezahájených revizních řízeních, o kterých jsme psali v minulém článku, i řízení neukončená. Ke konci března 2022 je evidováno zhruba 300 řízení bez pravomocného rozhodnutí, většinu
(cca 68 %) tvořila řízení zahájená v roce 2021.
Přechodná ustanovení novely zákona o veřejném zdravotním pojištění pomohla uzavřít některá dlouhotrvající revizní řízení. Tento krok, kdy přímo zákonodárce ukončil vybraná řízení, je možné chápat...
Od roku 2008 stanovuje v České
republice ceny a úhrady léků Státní ústav pro kontrolu léčiv. V průběhu
posledních 14 let byla pravidla několikrát aktualizována, přičemž poslední významnou
úpravou byla nedávná novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která je účinná
od 1. 1. 2022.
SÚKL v období let 2008 –
2021 zahájil ročně průměrně cca 1190 řízení a vydal cca 1580 rozhodnutí (v
části nebo v celém řízení, tzn. k jednomu řízení může být vydáno více
rozhodnutí).
Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, v médiích často označovaná jako velká novela, přinesla s platností od 1. 1. 2022 v oblasti cenových a úhradových řízení zásadní změny. A právě období...
Snahou novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním
pojištění bylo mj. odstranit zbytečnou administrativní zátěž SÚKL v podobě
hloubkových revizních řízení cen a úhrad, která běží již řadu let. A právě
požadavek na zastavení vybraných správních řízení stojí hned za 15 rozhodnutími,
která na svých stránkách
zveřejnilo dne 10. 1. 2022 Ministerstvo zdravotnictví ČR (dále jen MZ ČR) a 5 sděleními,
které dne 12. 1. 2022 na Úřední
desku vyvěsil Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen SÚKL).
Zmíněných 20 zastavených řízení trvalo v průměru 628 dní od jejich zahájení (bez ohledu na případné přerušení v průběhu řízení), přičemž jedno z nejdelších řízení bylo zahájeno
16. 8. 2009 a o jeho průběhu rozhodoval i soud.
Dosud zveřejněná rozhodnutí MZ ČR nabývají právní moci 15.
1. 2022 a změny by tedy měly být patrné v následujícím Seznamu cen a úhrad
LP (dále jen SCAU) platném od 1. 2. 2022.
Ve sděleních SÚKL se uvádí, že dotčená řízení jsou zastavena
k 1. 1. 2022.
Reálné dopady rozhodnutí MZ ČR
Dosud vydaná sdělení SÚKL, stejně tak i 3 zveřejněná rozhodnutí
MZ ČR, nepovedou ke změně ve SCAU, který bude vydán k 1. 2. 2022. Cena
nebo úhrada vyplývající z těchto řízení totiž nebyla v aktuálním SCAU
uplatněna, jejich zastavení tedy nijak nezmění aktuální výši cen a úhrad.
V případě 12 rozhodnutí MZ ČR však dojde od 1. 2. 2022
k navrácení úhrady či ceny na hodnotu vyplývající z posledního pravomocně
rozhodnutého řízení. V praxi to znamená, že celkem u 40 léků hrazených ze
zdravotního pojištění (odpovídá 106 kódům SÚKL z toho u 84 kódů byly hlášeny
dodávky na trh v posledním půlroce) dojde ke zvýšení ceny nebo úhrady.
Čl. II zákona č. 371/2021 Sb., přechodná ustanovení, v
bodě 1. stanoví, že: „Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se zastavují
hloubkové revize systému maximálních cen nebo úhrad vedené podle § 39l zákona
č. 48/1997 Sb., ve znění účinném od 1. prosince 2011 do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, pokud v těchto řízeních nedošlo k vydání rozhodnutí Státního
ústavu pro kontrolu léčiv, které nabylo právní moci přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona. To neplatí pro rozhodnutí vrácená odvolacím orgánem Státnímu
ústavu pro kontrolu léčiv k novému projednání věci a pro první hloubkové revize systému maximálních cen nebo úhrad prováděné v referenční skupině. Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se zastavují správní řízení
zahájená podle zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném do dne 30. listopadu
2011, která nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně
skončena“.
Zatímco citované přechodné ustanovení uvádí, že řízení se
zastavují ke dni nabytí účinnosti novely, tj. k 1. 1. 2022, v
rozhodnutí MZ ČR není přesné datum zastavení řízení uvedeno a výrok je
formulován tak, že řízení bude zastaveno až doručením rozhodnutí, tj. pátým
dnem po vyvěšení rozhodnutí na úřední desce (v daném případě 15. 1. 2022).
Zároveň není jasné, kdy budou následovat další rozhodnutí či
sdělení. Jedním z požadavků novely bylo mj. zastavení všech hloubkových
řízení zahájených do 30. 11. 2011, u kterých nebylo do dne platnosti novely
vydáno pravomocné rozhodnutí. Mezi takové patří i řízení ve skupině v zásadě
terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků s obsahem léčivé látky
botulotoxin (SUKLS203453/2010), které bylo zahájeno 6. 11. 2010 a dodnes nebylo
vydáno pravomocné rozhodnutí. I přesto zatím SÚKL nevydal žádné sdělení o
zastavení uvedeného řízení.
Jaké tedy budou další kroky Ministerstva zdravotní ČR a
Státního ústavu pro kontrolu léčiv v souvislosti s uplatněním
požadavků novely? Nejen na tuto otázku se budeme soustředit i nadále na našich
stránkách a v newsletteru.
Zajímají Vás podrobnosti k reálným dopadům novely
zákona o veřejném zdravotním pojištění? Společnost Pharmeca a.s. pravidelně
komentuje významné dopady novely zákona o veřejném zdravotním pojištění
v praxi, a to nejen na svých stránkách, ale i v rámci svého
newsletteru.
Newsletter Vám přináší nejen informace o legislativních změnách v lékové
oblasti, ale pomůže Vám se zorientovat v rozhodovací praxi státních institucí,
stejně jako v důležitých aktivitách lékových agentur.
Ministerstvo zdravotnictví ČR, stejně tak i Státní ústav pro kontrolu léčiv, v souladu s požadavky novely zákona o veřejném zdravotním pojištění začali zastavovat vybraná revizní řízení.
Společnost Pharmeca a.s. poskytuje služby v oblastech vymezených tímto
legislativním rámcem:
Zákon č. 48/1997 Sb., o
veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.
Prováděcí předpisy:
vyhláška č. 376/2011 Sb., kterou
se provádějí některá ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění, ve znění
pozdějších předpisů,
vyhláška č. 384/2007 Sb., o
seznamu referenčních skupin, ve znění pozdějších předpisů,
vyhláška č. 385/2007 Sb., o seznamu
léčivých látek určených k podpůrné nebo doplňkové léčbě, ve znění pozdějších
předpisů,
vyhláška
č. 63/2007
Sb., o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely, ve znění pozdějších
předpisů,
vyhláška
č. 618/2006
Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy, ve znění pozdějších předpisů,
vyhláška
č. 134/1998
Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve
znění pozdějších předpisů,
vyhláška
o stanovení hodnot bodu, výše úhrad uhrazených služeb a regulačních omezení -
vydávána vždy pro aktuální rok.
Zákon č. 551/1991 Sb., oVšeobecné
zdravotní pojišťovně ČR, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném
na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 378/2007 Sb., o
léčivech, ve znění pozdějších předpisů.
Prováděcí předpisy:
vyhláška č. 228/2008 Sb., o
registraci léčivých přípravků, ve znění pozdějších předpisů,
vyhláška č. 84/2008 Sb., o správné
lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách,
zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících
léčivé přípravky, ve znění pozdějších předpisů,
vyhláška č. 85/2008 Sb., o stanovení
seznamu léčivých látek a pomocných látek, které lze použít pro přípravu
léčivých přípravků, ve znění pozdějších předpisů,
vyhláška č. 226/2008 Sb., o správné
klinické praxi a bližších podmínkách klinického hodnocení léčivých přípravků, ve
znění pozdějších předpisů,
vyhláška č. 228/2008 Sb., o registraci
léčivých přípravků, ve znění pozdějších předpisů,
vyhláška č. 229/2008 Sb., o výrobě a
distribuci léčiv, ve znění pozdějších předpisů,
vyhláška č. 236/2015 Sb., o stanovení
podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání
individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné
použití, ve znění pozdějších předpisů,
vyhláška č. 329/2019 Sb., o
předepisování léčivých přípravků při poskytování zdravotních služeb, ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 167/1998
Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Prováděcí předpisy:
vyhláška č. 53/2014 Sb., o tiskopisech formulářů podle
zákona o návykových látkách,
vyhláška č. 123/2006 Sb., o evidenci a
dokumentaci návykových látek a přípravků, ve znění pozdějších předpisů,
vyhláška č. 243/2009 Sb., kterou se
stanoví seznam osob s uvedením jejich pracovišť, pro jejichž činnost se
nevyžaduje povolení k zacházení s návykovými látkami, přípravky je
obsahujícími, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon
č. 268/2014 Sb.,
o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o
správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 89/2021 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.
Prováděcí předpisy:
vyhláška č. 62/2015
Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zdravotnických prostředcích,
nařízení vlády č. 56/2015
Sb., o technických požadavcích na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro,
nařízení vlády č. 55/2015
Sb., o technických požadavcích na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky,
nařízení vlády č. 54/2015
Sb., o technických požadavcích na zdravotnické prostředky,
vyhláška č. 61/2015 Sb., o stanovení výše náhrad výdajů za odborné úkony provedené Státním ústavem pro kontrolu léčiv podle zákona o zdravotnických prostředcích,
vyhláška č. 170/2021 Sb., o stanovení výše náhrad výdajů za odborné úkony prováděné Státním ústavem pro kontrolu léčiv podle zákona o zdravotnických prostředcích,
vyhláška č. 171/2021 Sb., o stanovení výše náhrad výdajů za odborné úkony prováděné Státním ústavem pro kontrolu léčiv podle zákona o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro.
Zákon č. 22/1997 Sb.,o
technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 90/2016
Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh,
ve znění pozdějších předpisů.
Zákon
č. 372/2011
Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
(zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 373/2016 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického
informačního systému, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 500/2004 Sb., správní
řád, ve znění pozdějších předpisů.
Chcete mít stále aktuální informace o změnách v oblasti lékové regulace? Kontaktujte nás. V rámci našich služeb Vám nabízíme pravidelné přehledy důležitých zpráv z regulační oblasti, ale i z rozhodovací praxe či judikatury.
Aktuální přehled legislativních zdrojů týkající se léků a zdravotnických prostředků, které společnost Pharmeca a.s. využívá v rámci poskytovaných služeb.