SÚKL aktualizoval metodiku SP-CAU-010 o přepočtu nalezené ceny na cenu referenční, a to s platností od 19. 1. 2026.
Cílem metodiky je stanovení přepočet nalezené ceny léčivého přípravku, nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely v zahraničních datových zdrojích, použitých při správním řízení o výši a podmínkách úhrady, na cenu očištěnou o obchodní přirážky a daně tak, aby mohly být zohledněny rozdílné výše obchodních přirážek a daní LP/PZLÚ mezi zahraniční zemí a Českou republikou na základě ustanovení § 39c odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. A dále stanovit metodiku pro přepočet nalezené ceny LP/PZLÚ v zahraničních datových zdrojích, použitých při správním řízení o stanovení maximální ceny, na cenu výrobce dle ustanovení § 39a zákona o veřejném zdravotním pojištění.
S platností od 19. 1. 2026 SÚKL aktualizoval seznam veřejně dostupných referenčních zdrojů cen léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely, které používá pro účely cenové a úhradové regulace.
SÚKL aktualizoval seznam veřejně dostupných referenčních zdrojů cen léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely používaných pro účely cenové a úhradové regulace.
Státní ústav pro kontrolu léčiv zveřejnil 1. verzi pokynu CAU-15 - Požadavky na strukturu odborných podkladů doplňujících žádost o hodnocení nákladů a přínosů léčivých přípravků používaných pouze při poskytování ústavní péče, příp. na vyjádření jiného subjektu předkládajícího důkazy v průběhu procesu hodnocení, a to s platností od 19. 1. 2026.
Tento pokyn je vydáván v návaznosti na novelizaci ustanovení § 17 odst. 6 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, provedenou zákonem č. 289/2025 Sb. (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění).
Pokyn má doporučující charakter.
Dle ustanovení § 17 odst. 6 zákona o veřejném zdravotním pojištění, může zdravotní pojišťovna smluvně sjednat s poskytovatelem lůžkové péče způsob vykazování a úhrady léčivých přípravků použitých při poskytování lůžkové péče, u kterých sjednala výši a podmínky úhrady s držitelem rozhodnutí o registraci nebo s výrobcem. Pro účely sjednání výše a podmínek úhrady s držitelem rozhodnutí o registraci léčivého přípravku, provede Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen „Ústav“) na základě žádosti zdravotní pojišťovny nebo držitele rozhodnutí o registraci zhodnocení přínosů a nákladů spojených s použitím takového léčivého přípravku. Držitel rozhodnutí o registraci, zdravotní pojišťovny a příslušná odborná společnost poskytují Ústavu v rámci hodnocení součinnost.
Ústav očekává, že zavedení jednotné struktury pro podávání odborné dokumentace bude mít pozitivní dopad na všechny subjekty, kterých se dané hodnocení týká. Pokyn je vytvořen Ústavem k:
zavedení jednotných standardů pro typově stejné situace, čímž by mělo dojít ke snížení počtu nedostatků a chybějících údajů usnadňující proces posouzení,
usnadnění komunikace mezi žadatelem o hodnocení (příp. jiným subjektem, jež má zájem na hodnocení) a Ústavem,
zjednodušení přípravy podkladů na straně žadatele/jiného subjektu,
zpřehlednění odborných podkladů pro hodnocení Ústavu.
SÚKL zveřejnil pokyn CAU-15 Požadavky na strukturu odborných podkladů doplňujících žádost o hodnocení nákladů a přínosů léčivých přípravků používaných pouze při poskytování ústavní péče, příp. na...
Státní ústav pro kontrolu léčiv zveřejnil již 4. verzi pokynu CAU-08 - Požadavky na strukturu odborných podkladů doplňujících žádost a na strukturu vyjádření ostatních účastníků při předkládání důkazů v řízeních o stanovení nebo změnu výše a podmínek úhrady LP/PZLÚ, a to s platností od 16. 1. 2026.
Aktualizace přináší novou přílohu č. 6 - Strukturované vyjádření B pro Státní zdravotní ústav – imunizace.
SÚKL aktualizoval pokyn CAU-08 Požadavky na strukturu odborných podkladů doplňujících žádost a na strukturu vyjádření ostatních účastníků při předkládání důkazů v řízeních o stanovení nebo změnu...
Dne 28. 1. 2026 od 13 hodin se v budově Poslanecké sněmovny uskuteční kulatý stůl s názvem: Buněčná terapie jako
investice: Příklad léčby mnohočetného myelomu.
Úvodní slovo
MUDr. Jiří Mašek, předseda Výboru pro zdravotnictví
Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, ministr zdravotnictví
Prezentace studie
"Přímá a nepřímá ekonomická zátěž mnohočetného myelomu
v České republice" Mag.
Juliana Grand Müllerová,
Fakulta biomedicínského inženýrství, České vysoké učení technické v Praze
Prezentace studie
"Analýza dopadů zátěže onemocnění mnohočetného myelomu
z hlediska veřejných rozpočtů v České republice" prof.
PhDr. Róbert Babeľa, PhD., MBA, MSc.
(HTA), FISAC, Fakulta verejného zdravotníctva, Slovenská zdravotnícka
univerzita
Prezentace
“Management léčby mnohočetného myelomu v České republice” prof.
MUDr. Roman Hájek, CSc.,
předseda České myelomové skupiny, přednosta Kliniky hematoonkologie Fakultní
nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity
Panelová diskuse
MUDr. Jiří Mašek, předseda Výboru pro zdravotnictví
Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, ministr zdravotnictví
Mag.
Juliana Grand Müllerová,
Fakulta biomedicínského inženýrství, České vysoké učení technické v Praze
PhDr. Mgr. Jan Bodnár, LL.M., náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči
Pavel Mlynář, vedoucí samostatného oddělení léčiv a zdravotnických prostředků,
ČPZP
prof.
MUDr. Roman Hájek, CSc.,
předseda České myelomové skupiny, přednosta Kliniky hematoonkologie Fakultní
nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity (moderátor)
MZ posuzovalo, zda byly v hloubkové revizi
splněny podmínky pro navýšení úhrady z titulu zajištění alespoň jednoho plně
hrazeného přípravku ze skupiny zaměnitelných přípravků (§ 39c odst. 5 ZoVZP).
Podle MZ nebylo možné přípravek
v daném řízení označit jako relevantní plně hrazený přípravek ze
dvou hlavních důvodů:
odkazovaný přípravek měl nahlášeno přerušení
uvádění na tuzemský trh s platností od 25. 12. 2023, tedy ještě před
nástupem vykonatelnosti napadeného rozhodnutí (vydaného 27. 11. 2023). U
přípravku s nahlášeným přerušením lze důvodně předpokládat dočasný výpadek a
tím i nemožnost jeho plného hrazení v praxi.
odkazovaný přípravek je zároveň hrazen pro
léčbu karcinomu močového měchýře. Přípravky, pro které bylo navýšení úhrady
posuzováno, jsou hrazeny pouze u pacientů s karcinomem ledviny a sarkomem
měkkých tkání. Přestože karcinom močového měchýře a karcinom ledviny spadají
do karcinomu urogenitálního traktu, MZ je nepovažuje za typově stejná
onemocnění ve smyslu právního názoru Ústavního soudu.
Plnou úhradu proto nebylo možné pro
skupinu pacientů s indikací karcinomu močového měchýře zajistit
prostřednictvím hodnoceného přípravku, ale byla zajištěna prostřednictvím
jiných přípravků.
V našem prémiovém newsletterupodrobně
rozebíráme hodnotící zprávy a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.
S platností od 1. 1. 2026 přechází elektronický
poukaz na zdravotnické prostředky (tzv. ePoukaz) do POVINNÉHO režimu.
Elektronická verze se tak stává jediným způsobem předepisování prostředků.
Standardní platnost ePoukazu je 30 dnů, přičemž lékař
ji může prodloužit až na jeden rok.
Stejně jako v případě elektronického receptů ho lékař
může pacientovi zaslat prostřednictvím e-mailu, SMS, případně na papírové
průvodce. Dostupný je i v aplikaci eRecept.
K 2. 1. 2025 byla spuštěna pilotní verze dalšího
projektu, a to Národního portálu elektronického zdravotnictví (dále jen portál). Jeho součástí bude systém elektronických
žádanek a elektronických posudků.
Portál by měl lékařům umožnit vystavovat elektronické
žádanky například na zobrazovací, konziliární či fyzioterapeutická vyšetření.
Poskytovatelé zdravotní péče je následně elektronicky přijmou a celý proces
bude možné sledovat od vystavení až po realizaci vyšetření.
Novou funkcionalitou portálu bude také možnost vystavení
elektronických posudků o zdravotní způsobilosti například pro řidičské
oprávnění. Zároveň zde budou k dispozici i informace o držení zbrojního
oprávnění pacientů.
Kromě přímého vstupu přes Portál probíhá i postupné napojování
stávajících ambulantních softwarů na rozhraní Portálu.
V souvislosti s novou povinností předepisovat zdravotnické prostředky výhradě prostřednictvím ePoukazu, zveřejnil SÚKL sadu otázek a odpovědí týkající se právě pravidel pro předepisování a výdej od 1. 1. 2026.
Aktuálně se např. dozvíte:
Jaká jsou pravidla pro předepisování a výdej zdravotnických prostředků od 1. 1. 2026?
Od kdy platí povinnost vystavovat ePoukazy pro předepisování a výdej zdravotnických prostředků?
Co znamená povinný ePoukaz pro pacienta?
Může být ještě použit listinný (papírový) poukaz?
Za jakých podmínek může být zdravotnický prostředek hrazený na poukaz poskytnut pacientovi přímo v ordinaci při akutním ošetření, a jaký je v takovém případě postup v systému ePoukaz?
Jak ePoukaz ovlivní ceny či úhrady zdravotnických prostředků?
Evropská komise (EK) zahájila veřejnou konzultaci k návrhu prováděcího nařízení zaměřeného na jednotné uplatňování požadavků na oznámené subjekty u zdravotnických prostředků.
Účelem iniciativy je stanovit pravidla pro uplatňování požadavků, které musí splňovat tzv. oznámené subjekty – nezávislé subjekty pověřené posuzováním a certifikací zdravotnických prostředků a diagnostiky in vitro. Tyto subjekty jsou jmenovány a monitorovány příslušnými vnitrostátními orgány.
Návrhy a připomínky k této inciativě je možné podávat až do 23. 1. 2026.
Rok 2025 přinesl hned několik průlomových legislativních kroků, které Vám shrnujeme v následujícím článku.
1.
Farmaceutický balíček (Reforma základních
pravidel)
Jedná
se o největší změnu za posledních 20 let. Cílem je najít rovnováhu mezi
ochranou investic firem a dostupností levnějších generik. Po
intenzivních jednáních dosáhla Rada EU a Evropský parlament politické shody na
největší revizi lékové legislativy za posledních 20 let. Novinky:
Ochrana dat a trhu
(systém 8+1+1):
Základní doba ochrany
regulatorních dat (kdy výrobci generik nesmí čerpat z dat
originálního léku) zůstává na 8 letech.
K tomu se přidává 1 rok
ochrany trhu.
Tuto ochranu lze
prodloužit o další 1 rok, pokud lék řeší "dosud neuspokojené
léčebné potřeby" (unmet medical needs) nebo přináší významný
klinický přínos v nové indikaci.
Celková maximální doba
exkluzivity je zastropována na 11 letech.
Léky pro vzácná
onemocnění (Orphan Drugs):
Základní tržní exkluzivita
bude 9 let.
U léků na onemocnění, pro
která dosud neexistuje žádná léčba, se prodlužuje na 11 let.
Boj proti antibiotické
rezistenci: Zavádí se tzv. přenosné poukazy na exkluzivitu
(Vouchers). Firma, která vyvine nové průlomové antibiotikum, získá
poukaz na jeden rok dodatečné ochrany, který může využít pro jakýkoliv
svůj jiný lék, nebo jej prodat jiné firmě. Poukaz však nelze použít na
"trháky" s obratem nad 490 mil. EUR ročně.
Zrychlení
schvalování: Agentura EMA zjednoduší svou strukturu. Cílem je zkrátit
dobu vědeckého posuzování nových léků z 210 na 180 dní.
Návrh,
který Evropská komise předložila 16. prosince 2025, se zaměřuje na
technologickou špičku farmacie (biologická léčiva, genové terapie). Evropská
komise představila tento nový zákon s cílem udělat z EU globální velmoc v
biotechnologiích a snížit závislost na dovozu ze zemí jako Čína či USA.
Zrychlení klinických
studií: Návrh počítá se zkrácením lhůt pro schvalování nadnárodních
klinických studií ze 106 dní na 75 dní (a v ideálních případech až
na 47 dní).
Podpora výroby v EU:
Aby firmy získaly určité výhody, musí být podstatná část výroby léku (kromě
balení) realizována přímo v Evropské unii.
Regulatorní pískoviště
(Sandboxes): Vznikne bezpečné testovací prostředí, kde budou moci
inovativní firmy testovat nové technologie (včetně využití AI v medicíně)
pod dohledem regulátorů dříve, než budou plně schváleny.
Financování: Zakládá
se nový investiční nástroj EU, který má usnadnit přístup k soukromému i
veřejnému kapitálu pro tzv. scale-ups (firmy ve fázi růstu, které
se snaží o masovou výrobu).
Zdravotní data: Akt
se úzce propojuje s Evropským prostorem pro zdravotní data (EHDS), což má
vědcům umožnit bezpečný přístup k anonymizovaným datům pacientů pro vývoj
personalizované léčby.
Novinky nejen z oblasti
legislativy mají předplatitelé našeho prémiového newsletteru
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité informace,
neváhejte nás kontaktovat.
Státní ústav pro kontrolu léčiv informuje o aktualizaci webových formulářů pro podání žádosti o stanovení/změnu/zrušení maximální ceny a/nebo výše a podmínek úhrady léčivých přípravků (LP) a o zveřejnění nového webového formuláře pro podání žádosti nekategorizované potraviny pro zvláštní lékařské účely (PZLÚ).
Novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, s účinností od 1. 1. 2026 vyčleňuje potraviny pro zvláštní lékařské účely do části osmé a zavádí některé nové typy správních řízení v části šesté (§ 39d odst. 12 a 13, § 39da odst. 13 a 14, § 39db).
Státní ústav pro kontrolu léčiv zveřejňuje stanovisko k diagnostickým zdravotnickým prostředkům in vitro pro jedno použití, uvedeným na trh dle IVDD a dále dodávaným v rámci přechodných ustanovení IVDR.
V souvislosti s přechodem z právní úpravy Směrnice 98/79/ES (IVDD) na Nařízení (EU) 2017/746 (IVDR) vzniká otázka, jakým způsobem určovat status „pro jedno použití“ u tzv. legacy devices – tedy prostředků, které byly uvedeny na trh dle IVDD a jsou nadále dodávány na základě přechodných ustanovení IVDR.
Podle IVDR je požadováno, aby informace o určení prostředku pro jedno použití byla jasně deklarována výrobcem a jednotně v celé EU, a to jak na obalu, v návodu k použití, tak v databázi UDI/EUDAMED. Po jejím plném zprovoznění musí být tato informace součástí záznamu UDI (na úrovni UDI-DI) v souladu s čl. 28 IVDR.
U prostředků uvedených na trh dle IVDD však tyto formální požadavky nemusely být vždy splněny. U takových prostředků je proto nutné stanovit, jakým způsobem lze u těchto prostředků doložit jejich určení pro jedno použití pro účely legislativních a regulatorních požadavků (např. snížené sazby DPH, úhrady apod.).
Z těchto důvodů vydává Sekce regulace zdravotnických prostředků Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) k této problematice toto stanovisko:
Rozhodující je stanovisko výrobce
Klíčovým kritériem pro určení, zda je IVD prostředek určen pro jedno použití, je deklarace výrobce. Výrobce je povinen tuto skutečnost jasně a jednoznačně deklarovat, a to v souladu s požadavky evropské legislativy a jednotně pro celou EU.
Akceptace deklarace výrobce pro různé účely
Pro účely regulatorních požadavků (např. zařazení do skupiny pro sníženou sazbu DPH, úhrady apod.) je akceptovatelná deklarace výrobce, která bude obsahovat:
Identifikaci výrobce (název, sídlo, IČO/ID)
Identifikaci produktu (název, katalogové číslo, UDI, případně další identifikátory)
Výslovné prohlášení o určení pro jedno použití
Ujištění, že toto prohlášení platí jednotně pro celou EU
Tato deklarace může být předložena samostatně nebo být součástí technické dokumentace výrobce.
Vzor deklarace
Vzor akceptovatelné deklarace obsahující minimální výše uvedené požadavky je uveden v příloze tohoto stanoviska a je připraven bilingválně, v českém i anglickém jazyce.
SÚKL zveřejnil stanovisko k diagnostickým zdravotnickým prostředkům in vitro pro jedno použití, uvedeným na trh dle IVDD a dále dodávaným v rámci přechodných ustanovení IVDR.
Státní ústav pro kontrolu léčiv zveřejnil aktualizovanou v pořadí již 3. verzipokynu CAU-08Požadavky na strukturu odborných podkladů doplňujících žádost a na strukturu vyjádření ostatních účastníků při předkládání důkazů v řízeních o stanovení nebo změnu výše a podmínek úhrady LP/PZLÚ, s platností od 2. 1. 2026.
Hlavní změnou je nová příloha č. 5 - Strukturované podání A pro držitele rozhodnutí o registraci – imunizace.
SÚKL aktualizoval pokyn CAU-08 - Požadavky na strukturu odborných podkladů doplňujících žádost a na strukturu vyjádření ostatních účastníků při předkládání důkazů v řízeních o stanovení nebo změnu...