SÚKL informuje, že Komise zahajuje veřejnou konzultaci a výzvu k předkládání důkazů pro hodnocení zdravotnických prostředků v EU.
Tato veřejná konzultace a výzva k předkládání důkazů o právních předpisech EU týkajících se zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro byla Komisí zahájena v rámci cíleného hodnocení těchto předpisů.
Konzultace poskytuje zúčastněným stranám příležitost vyjádřit se k tomu, jak současná pravidla fungují, a upozornit na případné nedostatky.
Cílem nařízení o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro je zajistit, aby byly na trhu dostupné pouze bezpečné a účinné prostředky, a zároveň podpořit konkurenceschopný a inovativní průmysl v této oblasti.
Hodnocení se bude mimo jiné zabývat tím, jak jsou pravidla účinná, jaká je jejich nákladnost a administrativní zátěž, zejména pro malé a střední podniky, a jaký přínos mají pro pacienty a uživatele. Hodnocení se bude zabývat také dopadem, který mají pravidla na dostupnost prostředků, včetně „prostředků pro vzácná onemocnění“, a na vývoj inovativních prostředků.
Konzultace a výzva k předkládání důkazů budou otevřeny do 21. března 2025 a jsou k dispozici zde.
Výzva k předložení důkazů pro hodnocení nařízení 2017/745 o zdravotnických prostředcích a nařízení 2017/746 a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro.
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) oznámila
spuštění nové platformy, která bude sloužit k pravidelnému monitorování
nedostatku centrálně registrovaných léčivých přípravků. Tato platforma byla zřízena v souladu s nařízením (EU) 2022/123, jehož cílem je zlepšit připravenost na
nedostatek léčiv a jeho řešení v členských státech EU.
Hlavní body:
Dostupnost
platformy: Evropská platforma pro monitorování nedostatku léčiv (ESMP)
je nyní dostupná online.
Povinné
používání:Od 2. února 2025 budou všichni držitelé rozhodnutí o
registraci (MAHs) pro centrálně registrované přípravky povinni platformu
ESMP používat.
Seznámení se s novou platformou: Již
nyní je možné si platformu vyzkoušet na dobrovolné bázi. EMA doporučuje držitelům
rozhodnutí o registraci, aby této možnosti využili a seznámili se s platformou
před stanoveným termínem povinného hlášení.
Podávání
dat: Do 2. února 2025 mohou držitelé rozhodnutí o registraci a národní
kompetentní autority poskytovat data o dodávkách, výdejích a
dostupnosti u centrálně i národně registrovaných léčiv prostřednictvím Výkonné
řídící skupiny EMA pro nedostatek a bezpečnost léčiv (MSSG).
Monitorování
léčiv: Platforma bude sloužit k pravidelnému sledování všech centrálně
registrovaných léčiv a může být využita také k monitorování národně
registrovaných léčiv ve zvláštních situacích.
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) oznámila spuštění nové platformy, která bude sloužit k pravidelnému monitorování nedostatku centrálně registrovaných léčivých přípravků.
Dne 4. 12. 2024 od 10 hodin se uskuteční tisková konference Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) a Fakultní nemocnice Motol k novým datům Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a moderní léčbě rakoviny tlustého střeva a konečníku.
Zúčastní se ředitel ÚZIS Ladislav Dušek, primář Onkologické kliniky FN Motol Zdeněk Linke, onkolog Stanislav Batko, ředitel AIFP David Kolář a pacient.
Online tisková konference AIFP a FN Motol k novým datům Ústavu zdravotnických informací a statistiky a moderní léčbě rakoviny tlustého střeva a konečníku.
Evropský prostor pro zdravotní data byl měl vést k posílení postavení občanů a podporu výzkumu a inovací.
Obyvatelé EU získají větší kontrolu nad svými zdravotními údaji. Budou mít možnost k nim elektronicky přistupovat a sdílet je přeshraničně. To přináší výhody zejména pro přeshraniční zdravotní péči, kdy jednotlivci mohou snadno získat přístup k lékařským záznamům a využívat zdravotní péči po celé EU.
EHDS podporuje sekundární využití zdravotních dat pro výzkum, inovace a politik. Výzkumníci a inovátoři budou moci přistupovat k datům snadněji a bezpečněji, což by mohlo urychlit vývoj nových léčebných metod, zdravotnických prostředků a AI aplikací.
Evropský prostor pro zdravotní data (European Health Data Space, EHDS) od počátečního konceptu digitální transformace zdravotnictví ve všech členských státech EU výrazně pokročil.
CTIS byl
zřízen farmaceutickým zákonem v rámci Nařízení o klinických studiích (Nařízení (EU) č. 536/2014) a po 30.
lednu 2025 kompletně nahradí původní systém pro klinické studie EudraCT
(Databáze klinických studií orgánů pro regulaci léčiv Evropské unie).
Evropská léková agentura (EMA) průběžně
publikuje zprávy, jak proces přechodu na nový systém pokračuje.
V předchozím článku jsme
ukazovali, jaká byla situace v únoru 2024, v tomto článku jsme informace o počtu
podání a rozhodnutí o přechodu aktualizovali ke konci srpna 2024.
Obr. č. 1 – Změny v počtu
podaných žádostí, resp. v počtu podání, kde již bylo rozhodnuto, v porovnání
s předchozím měsícem
Artificial inteligence
(AI) je poslední dva roky tématem, které rychle nabírá na významu. AI je čím
dál více vnímána jako silný nástroj, který je třeba dobře zvládnout, aby
přinášel užitek a byla minimalizována rizika zneužití nebo chyb.
Pro země EU bylo 12. 7. 2024
zveřejněno nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2024/1689 známé jako AI
Act.Nařízení je platné od 1. 8. 2024.
Jedná se první systematickou regulaci AI na světě.
Zároveň vznikl úřad pro AI, který
má přispívat k podpoře implementace nařízení, vývoji nástrojů a metodik
pro hodnocení univerzálních modelů a také mj. vyšetřování porušování pravidle
daných nařízením.
Na implementaci nařízení mají
členské státy 2 roky, některé části nařízení se však uplatní již dříve.
Týká se to zejména zákazů používání AI ve vyjmenovaných oblastech a kodexů pro
použití AI.
Co AI Act zejména upravuje:
zakazuje používání AI v některých
oblastech jako je např. biometrická identifikace fyzických osob na dálku v
reálném čase ve veřejně přístupných prostorech, zakazuje diskriminaci na
podkladě používání AI systémů či jiné neetické použití AI;
zavádí klasifikaci systémů AI, vyčlenil
vysoce rizikové systémy AI a u nich upravuje pravidla používání a systém řízení
rizik.
Z pohledu využívání AI
v oblasti zdravotnictví jsou jako rizikové označeny systémy, které slouží
k hodnocení nároků fyzických osob na základní dávky a služby veřejné
podpory, včetně služeb v oblasti zdravotní péče.
AI Act se také dotkne oblasti zdravotnických
prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro jako
systémů, které jsou určeny k použití jako bezpečnostní součást výrobku nebo
jsou samy výrobkem, na který se vztahuje posouzení shody třetí stranou podle
jiných předpisů EU, a které proto spadají do působnosti harmonizačních právních
předpisů EU uvedených v příloze nařízení.
Na implementaci nařízení jsou
vymezeny dva roky s vyjmenovanými výjimkami. Implementaci je tedy nezbytné
věnovat pozornost. I my budeme proces sledovat a i nadále Vás informovat.
Obecnější informace
k obsahu a implementaci AI Act najdete zde.
Regiony se s potřebou
kontrolovat a regulovat AI vypořádávají odlišně. Zatímco Evropa vydala nařízení
o regulaci AI, které v krátké době hodlá v některých částech
aplikovat, v Kalifornii (USA) byl pokus o regulaci AI neúspěšný. Guvernér
koncem září zákon o bezpečnosti AI vetoval.
V Kalifornii sídlí společnosti, které vyvíjejí velké jazykové modely.
Odmítnutí zákona o bezpečnosti AI nejspíš souvisí s obavou o rozvoj tohoto
průmyslu.
O rozvoji a používání AI se
rovněž diskutuje v Číně. Čína má řadu dílčích zákonů, které
upravují používání AI v různých odvětvích. Zákon, který by upravoval
používání, bezpečnost a ochranu dat v systémech s využitím AI obecně však
zatím přijat nebyl, ačkoliv se o potřebě tohoto zákona diskutuje a zákon se
připravuje (viz článek).
Pokud se o využití AI zajímáte,
sledujte v průběhu října také mesic.ai
Dne 26. 6. 2024 od 15 hodin se uskuteční Kulatý stůl organizovaný místopředsedou Výboru pro zdravotnictví, MUDr.
Tomem Philippem, Ph.D., MBA, ve spolupráci s Národní asociací pacientských
organizací, z.s. (NAPO), na téma: Proč se bojíme zásilkového výdeje léčiv?
Program:
Úvodní slovo
Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M., náměstek ministra zdravotnictví
Příspěvky:
PharmDr. Vladimír Finsterle, MBA, člen představenstva Evropské asociace elékáren, zakladatel Lékárna.cz: Zásilkový výdej léčivých přípravků – zkušenosti ze
zahraničí
Ing. Robert Hejzák, předseda Národní asociace pacientských organizací NAPO:
Jaký je postoj Čechů k zásilkovému výdeji léků na předpis
Mgr. Daniela Rrahmaniová, ředitelka odboru léčiv a zdravotnických prostředků
Ministerstva zdravotnictví ČR: Jaké legislativní řešení zásilkového výdeje léků zvolí
Česká republika
Diskusní panel:
PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D., viceprezident České lékárnické komory
Mgr. et Mgr. Romana Skácelová, vedoucí Oddělení strategických analýz a právní
podpory, Sekce hospodářské soutěže, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Mgr. Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením
Martin Kasa, předseda Asociace pro elektronickou komerci
Jan Žák, Asociace provozovatelů lékárenských sítí
MUDr. Alena Miková, ředitelka Odboru léčiv a zdravotnických prostředků,
Všeobecná zdravotní pojišťovna
zástupce Státního ústavu pro kontrolu léčiv
vystupující z první části
Diskusní témata:
Jaké jsou výhody a nevýhody zavedení možnosti zásilkového výdeje léků na předpis
v ČR
Hrozí zavedením zásilkového výdeje léků na předpis další oligopolizace trhu
s negativním dopadem na pacienty?
Je kvůli zásilkovému výdeji léků na předpis nutné měnit systém organizace
lékárenských služeb v ČR?
V čem je online výdej léků stejný jako e-commerce a v čem je jiný?
Za jakých podmínek by měl zásilkový výdej léků probíhat?
Jaké další kroky jsou nutné k zavedení zásilkového výdeje?
Dne 21. 6. 2024 od 9 hodin se uskuteční odborná konference pořádaná pod záštitou Mgr. Josefa Fleka, člena Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky
ve spolupráci s Poradní unií pro legislativu ve zdravotnictví (dále jen „PULZ“)
na téma
Léčivé přípravky.
Program:
Úvodní slovo
Mgr. Josef Flek, člen a ověřovatel Výboru pro zdravotnictví
I. blok: regulace reklamy na léčivé přípravky
Mgr. Martin Dymáček, zakládající člen PULZu
Mgr. Jaroslava Doležalová, vedoucí Oddělení dozoru nad reklamou, Státní úřad pro kontrolu léčiv
zástupce Ministerstva zdravotnictví
MUDr. Pavel Kovář, MHA, člen etické komise, Asociace inovativního farmaceutického průmyslu
Ing. René Břečťan, člen výkonného výboru Národní asociace pacientských organizací a místopředseda
České asociace pro vzácná onemocnění, člen Parent Project
II. blok: market access – obecně
Mgr. Martin Schimmer, zakládající člen PULZu
Mgr. David Kolář, výkonný ředitel, Asociace inovativního farmaceutického průmyslu
MUDr. Barbora Decker, členka výboru spolku, Iniciativa pro efektivní zdravotnictví
Mgr. Ing. Ondřej Němeček, ředitel Odboru cenotvorby a právní podpory řízení, pověřen řízením sekce
Cenové a úhradové regulace, Státní úřad pro kontrolu léčiv
Mgr. Filip Vrubel, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem
MUDr. Alena Miková, ředitelka Odboru léčiv, VZP ČR
III. blok: market access – postavení pacienta v systému úhrad léčivých přípravků
Mgr. Jan Zahálka, zakládající člen PULZu
Jakub Hlávka, Ph.D., M.A., spoluzakladatel, předseda spolku Iniciativa pro efektivní zdravotnictví
Ing. René Břečťan, člen výkonného výboru Národní asociace pacientských organizací a místopředseda
České asociace pro vzácná onemocnění, člen Parent Project
doc. MUDr. Karel Němeček, CSc., farmakoekonomický konzultant