Snahou novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním
pojištění bylo mj. odstranit zbytečnou administrativní zátěž SÚKL v podobě
hloubkových revizních řízení cen a úhrad, která běží již řadu let. A právě
požadavek na zastavení vybraných správních řízení stojí hned za 15 rozhodnutími,
která na svých stránkách
zveřejnilo dne 10. 1. 2022 Ministerstvo zdravotnictví ČR (dále jen MZ ČR) a 5 sděleními,
které dne 12. 1. 2022 na Úřední
desku vyvěsil Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen SÚKL).
Zmíněných 20 zastavených řízení trvalo v průměru 628 dní od jejich zahájení (bez ohledu na případné přerušení v průběhu řízení), přičemž jedno z nejdelších řízení bylo zahájeno
16. 8. 2009 a o jeho průběhu rozhodoval i soud.
Dosud zveřejněná rozhodnutí MZ ČR nabývají právní moci 15.
1. 2022 a změny by tedy měly být patrné v následujícím Seznamu cen a úhrad
LP (dále jen SCAU) platném od 1. 2. 2022.
Ve sděleních SÚKL se uvádí, že dotčená řízení jsou zastavena
k 1. 1. 2022.
Reálné dopady rozhodnutí MZ ČR
Dosud vydaná sdělení SÚKL, stejně tak i 3 zveřejněná rozhodnutí
MZ ČR, nepovedou ke změně ve SCAU, který bude vydán k 1. 2. 2022. Cena
nebo úhrada vyplývající z těchto řízení totiž nebyla v aktuálním SCAU
uplatněna, jejich zastavení tedy nijak nezmění aktuální výši cen a úhrad.
V případě 12 rozhodnutí MZ ČR však dojde od 1. 2. 2022
k navrácení úhrady či ceny na hodnotu vyplývající z posledního pravomocně
rozhodnutého řízení. V praxi to znamená, že celkem u 40 léků hrazených ze
zdravotního pojištění (odpovídá 106 kódům SÚKL z toho u 84 kódů byly hlášeny
dodávky na trh v posledním půlroce) dojde ke zvýšení ceny nebo úhrady.
Čl. II zákona č. 371/2021 Sb., přechodná ustanovení, v
bodě 1. stanoví, že: „Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se zastavují
hloubkové revize systému maximálních cen nebo úhrad vedené podle § 39l zákona
č. 48/1997 Sb., ve znění účinném od 1. prosince 2011 do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, pokud v těchto řízeních nedošlo k vydání rozhodnutí Státního
ústavu pro kontrolu léčiv, které nabylo právní moci přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona. To neplatí pro rozhodnutí vrácená odvolacím orgánem Státnímu
ústavu pro kontrolu léčiv k novému projednání věci a pro první hloubkové revize systému maximálních cen nebo úhrad prováděné v referenční skupině. Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se zastavují správní řízení
zahájená podle zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném do dne 30. listopadu
2011, která nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně
skončena“.
Zatímco citované přechodné ustanovení uvádí, že řízení se
zastavují ke dni nabytí účinnosti novely, tj. k 1. 1. 2022, v
rozhodnutí MZ ČR není přesné datum zastavení řízení uvedeno a výrok je
formulován tak, že řízení bude zastaveno až doručením rozhodnutí, tj. pátým
dnem po vyvěšení rozhodnutí na úřední desce (v daném případě 15. 1. 2022).
Zároveň není jasné, kdy budou následovat další rozhodnutí či
sdělení. Jedním z požadavků novely bylo mj. zastavení všech hloubkových
řízení zahájených do 30. 11. 2011, u kterých nebylo do dne platnosti novely
vydáno pravomocné rozhodnutí. Mezi takové patří i řízení ve skupině v zásadě
terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků s obsahem léčivé látky
botulotoxin (SUKLS203453/2010), které bylo zahájeno 6. 11. 2010 a dodnes nebylo
vydáno pravomocné rozhodnutí. I přesto zatím SÚKL nevydal žádné sdělení o
zastavení uvedeného řízení.
Jaké tedy budou další kroky Ministerstva zdravotní ČR a
Státního ústavu pro kontrolu léčiv v souvislosti s uplatněním
požadavků novely? Nejen na tuto otázku se budeme soustředit i nadále na našich
stránkách a v newsletteru.
Zajímají Vás podrobnosti k reálným dopadům novely
zákona o veřejném zdravotním pojištění? Společnost Pharmeca a.s. pravidelně
komentuje významné dopady novely zákona o veřejném zdravotním pojištění
v praxi, a to nejen na svých stránkách, ale i v rámci svého
newsletteru.
Newsletter Vám přináší nejen informace o legislativních změnách v lékové
oblasti, ale pomůže Vám se zorientovat v rozhodovací praxi státních institucí,
stejně jako v důležitých aktivitách lékových agentur.
Ministerstvo zdravotnictví ČR, stejně tak i Státní ústav pro kontrolu léčiv, v souladu s požadavky novely zákona o veřejném zdravotním pojištění začali zastavovat vybraná revizní řízení.
Společnost Pharmeca a.s. poskytuje služby v oblastech vymezených tímto
legislativním rámcem:
Zákon č. 48/1997 Sb., o
veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.
Prováděcí předpisy:
vyhláška č. 376/2011 Sb., kterou
se provádějí některá ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění, ve znění
pozdějších předpisů,
vyhláška č. 384/2007 Sb., o
seznamu referenčních skupin, ve znění pozdějších předpisů,
vyhláška č. 385/2007 Sb., o seznamu
léčivých látek určených k podpůrné nebo doplňkové léčbě, ve znění pozdějších
předpisů,
vyhláška
č. 63/2007
Sb., o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely, ve znění pozdějších
předpisů,
vyhláška
č. 618/2006
Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy, ve znění pozdějších předpisů,
vyhláška
č. 134/1998
Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve
znění pozdějších předpisů,
vyhláška
o stanovení hodnot bodu, výše úhrad uhrazených služeb a regulačních omezení -
vydávána vždy pro aktuální rok.
Zákon č. 551/1991 Sb., oVšeobecné
zdravotní pojišťovně ČR, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném
na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 378/2007 Sb., o
léčivech, ve znění pozdějších předpisů.
Prováděcí předpisy:
vyhláška č. 228/2008 Sb., o
registraci léčivých přípravků, ve znění pozdějších předpisů,
vyhláška č. 84/2008 Sb., o správné
lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách,
zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících
léčivé přípravky, ve znění pozdějších předpisů,
vyhláška č. 85/2008 Sb., o stanovení
seznamu léčivých látek a pomocných látek, které lze použít pro přípravu
léčivých přípravků, ve znění pozdějších předpisů,
vyhláška č. 226/2008 Sb., o správné
klinické praxi a bližších podmínkách klinického hodnocení léčivých přípravků, ve
znění pozdějších předpisů,
vyhláška č. 228/2008 Sb., o registraci
léčivých přípravků, ve znění pozdějších předpisů,
vyhláška č. 229/2008 Sb., o výrobě a
distribuci léčiv, ve znění pozdějších předpisů,
vyhláška č. 236/2015 Sb., o stanovení
podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání
individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné
použití, ve znění pozdějších předpisů,
vyhláška č. 329/2019 Sb., o
předepisování léčivých přípravků při poskytování zdravotních služeb, ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 167/1998
Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Prováděcí předpisy:
vyhláška č. 53/2014 Sb., o tiskopisech formulářů podle
zákona o návykových látkách,
vyhláška č. 123/2006 Sb., o evidenci a
dokumentaci návykových látek a přípravků, ve znění pozdějších předpisů,
vyhláška č. 243/2009 Sb., kterou se
stanoví seznam osob s uvedením jejich pracovišť, pro jejichž činnost se
nevyžaduje povolení k zacházení s návykovými látkami, přípravky je
obsahujícími, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon
č. 268/2014 Sb.,
o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o
správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 89/2021 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.
Prováděcí předpisy:
vyhláška č. 62/2015
Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zdravotnických prostředcích,
nařízení vlády č. 56/2015
Sb., o technických požadavcích na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro,
nařízení vlády č. 55/2015
Sb., o technických požadavcích na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky,
nařízení vlády č. 54/2015
Sb., o technických požadavcích na zdravotnické prostředky,
vyhláška č. 61/2015 Sb., o stanovení výše náhrad výdajů za odborné úkony provedené Státním ústavem pro kontrolu léčiv podle zákona o zdravotnických prostředcích,
vyhláška č. 170/2021 Sb., o stanovení výše náhrad výdajů za odborné úkony prováděné Státním ústavem pro kontrolu léčiv podle zákona o zdravotnických prostředcích,
vyhláška č. 171/2021 Sb., o stanovení výše náhrad výdajů za odborné úkony prováděné Státním ústavem pro kontrolu léčiv podle zákona o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro.
Zákon č. 22/1997 Sb.,o
technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 90/2016
Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh,
ve znění pozdějších předpisů.
Zákon
č. 372/2011
Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
(zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 373/2016 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického
informačního systému, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 500/2004 Sb., správní
řád, ve znění pozdějších předpisů.
Chcete mít stále aktuální informace o změnách v oblasti lékové regulace? Kontaktujte nás. V rámci našich služeb Vám nabízíme pravidelné přehledy důležitých zpráv z regulační oblasti, ale i z rozhodovací praxe či judikatury.
Aktuální přehled legislativních zdrojů týkající se léků a zdravotnických prostředků, které společnost Pharmeca a.s. využívá v rámci poskytovaných služeb.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále
jen SÚKL) v průběhu prosince uspořádal webinář, kde byly prezentovány první
informace, které by mohly pomoci v lepší orientaci. V rámci webináře jsme se
seznámili nejen s jeho pohledem, ale díky zastoupení Ministerstva zdravotnictví
(dále jen MZ ČR) i s vyjádřením odvolacího orgánu.
Zástupci SÚKL a MZ ČR se v rámci prosincového
webináře zaměřili zejména na změny týkající se vysoce inovativních léčiv, léků
používaných ve spojitosti se vzácnými onemocněními (tzv. orphans), poskytování
odborných konzultací, zkrácených revizí, podobných přípravků, smluvních
ujednání, obchodních tajemství a hlášení dodávek u PZLÚ.
Jednotlivá sdělení se soustředila
hlavně na výčet požadavků vyplývajících z novely zákona o veřejném zdravotním
pojištění, případně z důvodové zprávy. Jednalo se tedy o souhrn veřejně
dostupných informací, o kterých jsme i my již dříve psali nejen na webu, ale
velmi podrobně jsme je rozebírali v rámci speciálních příloh newsletteru
Pharmeca.
Mezi informacemi
vymykajícími se pouhému výtahu požadavků z legislativy, tak patřila
sdělení týkající se oblasti orphans. Byl popsán systém přerušení lhůt správního
řízení v rámci procesu stanovení ceny a úhrady u orphans. Bez povšimnutí
nezůstal ani Poradní orgán MZ ČR, který se bude významně podílet na procesu
stanovení jejich cen a úhrad. Byly představeny základní body ze statutu a
jednacího řádu Poradního orgánu, které byly publikovány v rámci Příkazu
Ministra.
Podrobnější rozbor
týkající se Poradního orgánu MZ ČR obsahuje i poslední vydání Newsletteru
společnosti Pharmeca a.s.
Důležité sdělení se týkalo
přechodných ustanovení k hloubkovým revizím. Navzdory jasnému textu přechodných
ustanovení, dle nichž mají být hloubkové revize zahájené po 1. 12. 2011
zastaveny ze zákona (až na výjimky), má MZ ČR v plánu u předběžně vykonatelných
řízení v odvolacím řízení zastavovat tato řízení vlastním rozhodnutím. V praxi
to povede k tomu, že vykonatelnost těchto rozhodnutí (změna v Seznamu
SCAU) bude nejdříve v únoru, spíše až v březnu a dalších měsících roku 2022.
Předběžně vykonatelná rozhodnutí tak mohou být v Seznamu SCAU déle, než
bylo na základě textu přechodných ustanovení očekáváno.
Prezentace se
věnovaly i z pohledu novely oblastem okrajovým, ale pro účastníky poměrně
významným. První z nich byl požadavek na doložení dodatků k dohodám o
úhradě, které obsahují závazek dostupnosti. V této souvislosti jsme již v našem
newsletteru informovali o praxi MZ ČR, která ruší revizní rozhodnutí SÚKL
stanovící základní úhradu dle dohod o úhradě bez závazku dostupnosti pro jejich
neplatnost.
Další se týkal nahlížení
do spisu prostřednictvím internetových stránek
SÚKL. Nově není nahlížení podmíněno použitím elektronického podpisu, ale
dostačuje pouze vyplnění kontrolního kódu, známého pod názvem CAPTCHA, který
chrání systém před zneužívání aplikace prostřednictvím „robotů“. Údaje o osobě
nahlížející do spisu nejsou nově nikde uchovávány ani zpracovávány.
To, že příprava
na platnost novely je v plném proudu, svědčí fakt, že v posledních
dnech roku SÚKL zveřejňuje hned několik aktualizací svých pokynů. Pokyny se
zaměřují na představení doporučené struktury předkládaných odborných podkladů
doplňujících žádost a strukturu vyjádření ostatních účastníků v řízeních týkajících
se výše a podmínek úhrady léků a PZLÚ. Další pak na aktualizaci požadavků na
vyplnění žádostí.
A jsme tedy připraveni
dostatečně? SÚKL i MZ ČR se snaží zejména v posledním měsíci zveřejnit co
nejvíce potřebných informací, ale zatím stále ještě nemáme odpovědi na všechny
podstatné otázky. Dosud chybí např. podrobná metodika k farmakoekonomickým
analýzám či návody pro účastníky ke sběru dat. Nelze tedy než doufat, že se
jich dočkáme hned v prvních měsících nového roku a změny
plynoucí z novely by se tak mohly v praxi odrazit bez větších potíží.
Vývoj
v oblasti cena a úhrad i nadále průběžně sledujeme a budeme vás opět
informovat na webových stránkách.
Zajímají Vás podrobnosti
k dopadům novely zákona o veřejném zdravotním pojištění? Společnost
Pharmeca a.s. pravidelně přestavuje a komentuje významné změny, které novela
v oblasti cen a úhrad přináší, a to v rámci svého newsletteru. Newsletter Vám přináší nejen
informace o legislativních změnách v lékové oblasti, ale pomůže Vám se
zorientovat v rozhodovací praxi státních institucí, stejně jako v důležitých
aktivitách lékových agentur.
V předchozích měsících jsme vás informovali o nových procesech a dalších změnách v systému stanovení cen a úhrad, a to v souvislosti s platností novely zákona o veřejném zdravotním pojištění....
Za vysoce inovativní léčivý
přípravek tzv. VILP lze dle novely označit přípravek, který může pacientovi
zajistit aspoň 30% zlepšení kvality života a při hodnocení celkového
přežití musí současně dojít k prodloužení nejméně o 3 měsíce. Uvedená změna
může tedy znamenat, že dosavadní VILP s první dočasnou úhradou již statut
VILP opětovně nezíská.
Novela dále přináší změny nejen
při stanovení a výpočtu úhrady, ale i v samotné délce platnosti úhrady,
která bude nově 3 roky u první dočasné úhrady a 2 roky u úhrady druhé dočasné. Delší
období dočasné úhrady má být využito zejména k efektivnějšímu sběru dat, která
budou soužit při následné žádosti o úhradu trvalou.
Řešení nákladů na doléčení
v případech, kdy uplynula lhůta dočasné úhrady nebo došlo k jejímu
zrušení či změně podmínek úhrady již nebude jen otázkou smluvních ujednání mezi
pojišťovnami a držiteli, konkrétní podmínky stanoví zákon. Držitel rozhodnutí o
registraci daného léku bude hradit pacientovi lék, a to až do doby jeho
převedení na srovnatelně účinnou a bezpečnou léčbu standardně hrazenou ze
zdravotního pojištění a pro něj vhodnou. Tato doba je stanovena
v maximální délce 24 měsíců.
Tématu vysoce inovativní léčby se
podrobněji věnujeme i v našem newsletteru, kde pečlivě sledujeme i další
vývoj okolo novely zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Zajímají Vás
podrobnosti k dopadům novely zákona o veřejném zdravotním pojištění? Společnost
Pharmeca a.s. pravidelně přestavuje a komentuje významné změny, které novela
v oblasti cen a úhrad přináší, a to v rámci svého newsletteru. Newsletter Vám
přináší nejen informace o legislativních změnách v lékové oblasti, ale
pomůže Vám se zorientovat v rozhodovací praxi státních institucí, stejně jako v důležitých
aktivitách lékových agentur.
U vysoce inovativních léčivých přípravků se dle novely zákona o veřejném zdravotním pojištění mění celková koncepce, stejně jako vybrané parametry při stanovení výše úhrady ze zdravotního...
Novela zákona č. 48/1997 Sb., o
veřejném zdravotním pojištění požaduje předložení farmakoekonomického hodnocení
– tzv. nákladové efektivity, pouze v případech, kdy dochází ke zvýšení
nákladů vynaložených z veřejného zdravotního pojištění. Důvodová zpráva k tomuto
bodu uvádí, že přípravky, které nepředstavují pro zdravotní systém výdaje
navíc, jsou automaticky nákladově efektivní.
Samotná definice nákladové
efektivity v sobě ale dopad do rozpočtu nezahrnuje.
Léky, které nebudou zatěžovat veřejný rozpočet, nemusí dle novely předkládat nákladovou efektivitu. Jaká je ale hranice akceptovatelného zatížení? Nejen na tuto oblast se soustředí speciální...
Jedním z cílů novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném
zdravotním pojištění je odstranit zbytečnou administrativní zátěž SÚKL
v podobě hloubkových revizních řízení cen a úhrad, která běží již řadu
let. Z tohoto důvodu budou vybraná řízení k 1. 1. 2022 úplně
zastavena.
Část řízení, kterých by se zastavení mohlo dotknout, však již
aktuálně je nebo do konce roku může být, předběžně vykonatelná. A právě u
této skupiny léků schválená novela blíže neuvádí, jaký bude postup onoho
zastavení.
Je možné předpokládat, že úhrada se k 1. 2. 2022 vrátí
na výši posledního pravomocného rozhodnutí, ať už v rámci dříve provedené
revize nebo individuálního správního řízení. Důležité je podotknout, že v důsledku
tohoto kroku ale mj. může dojít k opětovnému navýšení úhrady, což bude mít
dopad do již tak značně přetíženého systému zdravotního pojištění. Zároveň nelze vyloučit, že zastavená řízení neovlivní i splnění podmínky plně
hrazeného přípravku ve skupinách dle přílohy č. 2. V takovém případě bude
SÚKL nucen v co nejkratší době zahájit zkrácené revize úhrad, které tento
požadavek zajistí.
Jak ale naložit s nepravomocnými rozhodnutími z
hloubkových revizí, která by měla být vykonatelná v prvních dvou měsících
roku 2022? Dojde jen kpřechodné změně úhrady, kdy se u revizních
rozhodnutí, která mají být předběžně vykonatelná k 1. 1. 2022,
promítnou změny do lednového Seznamu cen a úhrad léčiv SÚKL (tzv. Seznam SCAU),
aby se následně v únorovém Seznamu SCAU ceny nebo úhrady opět vrátily na poslední
pravomocně rozhodnutou výši?
Vybraná řízení v hloubkové revizi budou dle novely zákona o veřejném zdravotním pojištění ke konci roku zastavena. Jaký může mít tento krok vliv na nepravomocná revizní rozhodnutí? Nejen na tuto...
Novela zákona, kterým se
mění zákon číslo 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně
a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nabývá
účinnosti 1. 1. 2022.
Od tohoto data tak dochází nejen
ke změnám v oblasti léčiv pro vzácná onemocnění, ale velmi významně se
mění např. i vstup vysoce inovativních přípravků, postup při schvalování úhrady
na § 16, koncepce revizních řízení a dále se změny promítají i do stanovení maximální ceny výrobce či úhrady ze zdravotního
pojištění.
Společnost Pharmeca a.s. bude od
4. 10. 2021 pravidelně představovat a komentovat významné změny, které novela
v oblasti cen a úhrad přináší, a to v rámci svého firemního
newsletteru.
Newsletter Vám přináší nejen informace o legislativních změnách
v lékové oblasti, ale pomůže Vám se zorientovat v rozhodovací praxi
státních institucí, stejně jako v důležitých aktivitách lékových agentur.
Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění byla schválena. Jaké změny nás čekají a co to bude znamenat v praxi je možné si přečíst v newsletteru společnosti Pharmeca.
Dne 14. 9. 2021 schválila
Poslanecká sněmovna velkou novelu zákona č. 48/1997, o veřejném zdravotním
pojištění ve znění přijatém Senátem.
Novela zejména mění způsob vstupu
léčivých přípravků a potravin pro zvláštní léčebné účely do systému úhrad z
veřejného zdravotního pojištění.
Nově je upraven např. vstup vysoce inovativních přípravků (VILP) vč.
změny jejich definice. Dočasná úhrada má být stanovena na 3+2 roky. Při
stanovení druhé dočasné bude současně změněna maximální cena. Pokud náklady na
úhradu VILP překročí BIA, kompenzuje rozdíl MAH. Upravuje podmínky, za kterých je
MAH povinen pacientovi hradit náklady na doléčení, limity výše úhrady VILPů
nebo podmínky pro zahájení revize statutu VILP.
Zákon dále přináší samostatný
proces vstupu orphanů. Účastníkem
řízení bude i příslušná odborná společnost a dotčená pacientská organizace.
Posuzuje se i mj. celospolečenský význam, dopady na systém zdravotního
pojištění a sociálního zabezpečení. Návrh hodnotící zprávy zašle SÚKL Ministerstvu
zdravotnictví, které vydá závazné stanovisko prostřednictvím poradního orgánu.
V případě nestanovení úhrady lze podat novou žádost za 6 měsíců.
Postup při schvalování úhrady na § 16 bude nově upravovat § 19.
Pokud pojišťovna nedá souhlas s péčí na základě žádosti, bude žádost řešena ve
správním řízení s 30 denní lhůtou pro rozhodnutí. V případě zamítnutí žádosti
ve správním řízení se lze odvolat k pětičlenné revizní komisi složené
zejména z externích členů.
Zavádí se platba za odborné
úkony.
Dochází ke změnám výše úhrad některých zdravotnických prostředků.
Ke změnám schváleným po vrácení novely Senátem patří např. doplnění
definice účelné terapeutické intervence pro orphany nebo skutečnost, že žádost
o úhradu vysoce inovativních přípravků nemůže podat zdravotní pojišťovna. MAH bude mít povinnost uzavřít dohodu
ohledně úhrady nákladů na VILP, které přesáhnou výši uvedenou
v analýze dopadu do rozpočtu,
s pojišťovnami, které o to požádají do 50ti dnů nebo kompenzovat náklady
na doléčení po dobu 24 měsíců. Sněmovna rovněž souhlasila s referencováním
cen přípravků reálně dostupných na trhu zemí referenčního koše, nikoli cen
zjištěných a dále s doplněním speciální fikce dostupnosti pro potraviny pro
zvláštní lékařské účely.
V souvislosti
se změnou zákona o veřejném zdravotním pojištění dochází rovněž ke změně řady souvisejících zákonů, zejm. zákona
o zdravotních službách, která nově upravuje např. vymezení pacientských
organizací nebo center duševního zdraví.
Novela čeká na podpis Prezidenta.
Účinnosti by měla nabýt k 1. lednu 2022.