Pharmeca.cz

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) zahájil veřejnou konzultaci k návrhu směrnice PHV-7 (verze 3) - Požadavky SÚKL k vytváření, obsahu a distribuci edukačních materiálů určených pro zdravotnické pracovníky a pacienty.

Komentáře/připomínky zasílejte na e-mailovou adresu lucie.skalova@sukl.gov.cz. Do předmětu e-mailu prosím uveďte: Připomínky k návrhu pokynu PHV-7 (verze 3).

Návrhy a připomínky k této inciativě je možné podávat až do 10. 7. 2026.

Státní ústav pro kontrolu léčiv („SÚKL“) informuje, že dne 24.6.2026 nabývá účinnosti Nařízení vlády č. 88/2026 Sb. o stanovení výše náhrady výdajů za odborné úkony a způsobu stanovení výše náhrad výdajů za odborné konzultace prováděné Státním ústavem pro kontrolu léčiv podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.

V souvislosti s tímto nařízením dochází k aktualizaci Sazebníku náhrad výdajů:

• zvyšují se sazby za jednotlivé odborné úkony,
• zavádějí se dvě nové kategorie odborných úkonů, týkající se přípravy odborného stanoviska k třetí žádosti o změnu obsahu podání, a to s rozlišením podle nutnosti provedení kompletního odborného klinického a farmakoekonomického posouzení.

SÚKL informuje, že pro všechny žádosti podané od 24.6.2026 včetně již bude nutné uhradit náhrady výdajů dle nového Sazebníku. 

SÚKL dále informuje o postupu při již uhrazené platbě dle původního sazebníku - případy, kdy náhrada výdajů byla uhrazena podle sazebníku platného do 23. 6. 2026 a žádost bude podána až po tomto datu.

Veškeré podrobnosti jsou uvedeny na stránkách SÚKL.

Dne 23. 6. 2026 od 8:30 se uskuteční kulatý stůl Onkologické platformy AIFP na téma: Jak připravit českou onkologii na výzvy další dekády?

Jak zajistit, aby se moderní onkologická péče dostala k pacientům včas a bez ohledu na to, kde žijí? Jak nastavit spolupráci mezi komplexními onkologickými centry a regionálními pracovišti tak, aby systém fungoval efektivně, kvalitně a dlouhodobě udržitelně? A kde existuje prostor pro posílení regionální péče? O těchto a dalších otázkách budou diskutovat přední odborníci z oblasti onkologie, organizace péče a zdravotnického systému.

Pozvání k diskusi přijali:

• PhDr. Ivan Duškov, MSc., ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR
• prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR
• MUDr. Jitka Vojtová, MBA, zdravotní ředitelka Oborové zdravotní pojišťovny
• MUDr. Patrik Zachar, vrchní ředitel sekce zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví ČR
• RNDr. Marian Rybář, MHA, odbor zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví ČR
• MUDr. Tomáš Hauer, předseda pracovní skupiny pro specializovanou zdravotní péči a centra vysoce specializované péče Ministerstva zdravotnictví ČR
• MUDr. Jiří Tomášek, Ph.D., Masarykův onkologický ústav a člen výboru České onkologické společnosti
• prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc., přednostka Ústavu radiační onkologie FN Bulovka a 1. LF UK, členka výboru České onkologické společnosti
• doc. MUDr. Kateřina Kopečková, PhDr., zástupkyně přednosty pro vědu a výzkum, Onkologická klinika FN Motol a Homolka a 2. LF UK 
• MUDr. Kateřina Jirsová, primářka Integrovaného onkologického oddělení Nemocnice Na Pleši
• MUDr. Marta Kučerová, primářka onkologické ambulance Nemocnice Jablonec nad Nisou
• Mgr. Petra Adámková, předsedkyně výboru Hlasu onkologických pacientů
• Bc. Michaela Tůmová, místopředsedkyně výboru Hlasu onkologických pacientů

Zdroj článku - stránky AIFP. 

Celkové výdaje na zdravotní péči v Česku v roce 2024 dosáhly zhruba 697 miliard korun, meziročně vzrostly o 8,5 %. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka to představovalo 64 tisíc korun. Největší výdaje zdravotních pojišťoven směřovaly na léčbu onkologických onemocnění.

Podle předběžných údajů činily v Česku v roce 2024 v mezinárodní metodice zdravotnických účtů celkové výdaje na zdravotní péči necelých 697 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 8,5 %. V přepočtu na jednoho obyvatele došlo k nárůstu o téměř 5 tisíc Kč na 64 tisíc Kč. Podíl celkových výdajů na zdravotní péči na HDP v roce 2024 tedy dosahoval 8,6 %, což bylo o 0,2 procentního bodu více než v předchozím roce. 

Ke zvýšení výdajů na zdravotní péči mezi roky 2023 a 2024 nejvíce přispěly výdaje zdravotních pojišťoven, které vzrostly o více než 10 %, v absolutním vyjádření o 47,6 mld. Kč. Zvýšily se rovněž výdaje z ostatních veřejných rozpočtů (o 5,8 mld. Kč), což odpovídalo nárůstu o 7,6 %.

Struktura výdajů na zdravotní péči podle zdroje financování se dlouhodobě příliš nemění. Největší část hradí zdravotní pojišťovny, které na ni v roce 2024 vydaly celkem 514,2 mld. Kč, což představovalo 73,8 % veškerých výdajů na zdravotní péči v Česku. Z ostatních veřejných zdrojů bylo na zdravotní péči vynaloženo 81,9 mld. Kč (11,8 % celkových výdajů), z toho ze státního rozpočtu 71,2 mld. Kč, z místních rozpočtů pak 10,7 mld. Kč. České domácnosti ze svých zdrojů za zdravotní péči zaplatily 94,5 mld. Kč, což odpovídá 13,6 % z celkových výdajů na zdraví. Z ostatních soukromých zdrojů šlo na zdravotní péči jen 6,1 mld. Kč.

Průměrné výdaje zdravotních pojišťoven na jednoho obyvatele v roce 2024 činily 47 234 Kč. Meziročně došlo ke zvýšení o 10 %. U žen činily výdaje v průměru 46 960 Kč na osobu, zatímco u mužů 44 596 Kč. „Největší objem finančních prostředků vydaly v roce 2024 zdravotní pojišťovny na léčbu zhoubných novotvarů. Poprvé tak výdaje na léčbu onkologicky nemocných pacientů, které činily 55,8 miliardy korun, převýšily výdaje na léčbu nemocí oběhové soustavy v objemu 54,2 miliardy korun,“ uvedla Romana Lojková z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Aktualizované předběžné údaje o výdajích na zdravotní péči za rok 2024 jsou zveřejněny na webových stránkách ČSÚ a v aplikaci DataStat.

Článek byl kompletně převzat ze stránek ČSÚ.

V rámci správního řízení o změně výše a podmínek úhrady žádal držitel o rozšíření preskripčního omezení o jednu další odbornost. Společně s žádostí uhradil náhradu výdajů pouze ve výši odpovídající případům, kdy se neprovádí kompletní odborné klinické a farmakoekonomické posouzení.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (Ústav) však v rámci řízení následně vyzval účastníka k uhrazení nedoplatku, neboť dle jeho názoru se jedná o případ, kdy bude nutné kompletní odborné posouzení.
Proti tomuto postupu se účastník řízení odvolal.

Ministerstvo zdravotnictví (MZ) v rámci odvolacího řízení potvrdilo postup Ústavu, který požadoval uhrazení náhrad výdajů ve výši odpovídající řízení zahrnující kompletní odborné posouzení.
Jakékoli odstranění preskripčního omezení podle MZ usnadňuje pacientům přístup k terapii, což samo o sobě zakládá potenciál pro vyšší čerpání prostředků veřejného zdravotního pojištění. Dokonce i to, kdy nedojde ke zvýšení absolutního počtu pacientů v dané indikaci, ale může dojít k vnitřním přesunům léčebných strategií ve prospěch předmětného přípravku. I to může z jeho pohledu představovat zvýšení výdajů ze systému.
Ústav proto podle MZ má legitimní povinnost tyto případné vlivy na fond veřejného zdravotního pojištění řádně posoudit a požadovaná náhrada výdajů tedy odpovídá prováděným úkonům.

V našem prémiovém newsletteru podrobně rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte nás kontaktovat. 

Naše znalosti, Vaše příležitost. 

Články z rozhodovací praxe čerpají z veřejně dostupných textů rozhodnutí MZ ČR a rozhodnutí SÚKL.

Na stránkách společnosti Pharmeca a.s. je možné průběžně sledovat přehled vydaných rozhodnutí SÚKL a MZ ČR v oblasti cen a úhrad.

Dne 17. 6. 2026 od 9:30 hodin se v budově Poslanecké sněmovny uskuteční kulatý stůl na téma: Hyperaktivní močový měchýř zásadně ovlivňuje zdraví a sociální život.

Program:

Zahájení a úvodní slovo 

• Mgr. Josef Flek 

I. Blok: Úvod a Světový týden kontinence

• Světový týden kontinence – World continence week
  MUDr. Lukáš Horčička, Ph.D. 
• Úvod, dosavadní zkušenosti, kontext
  MUDr. Lukáš Horčička, Ph.D.

 II. Blok: Hyperaktivní močový měchýř (OAB) 

• Současný stav, teorie a vývoj léčby
  Prof. MUDr. Martin Huser, Ph.D. 
• Léčebné možnosti řešení OAB – výhody a limity jednotlivých postupů
  Prof. MUDr. Jan Krhut, Ph.D. 
• Úkoly odborníků, náklady na léčbu OAB a shrnutí MUDr. Lukáš Horčička, Ph.D. 
• Diskuse 
• Závěr a dohodnutý další postup
  Mgr. Josef Flek

Videozáznam z kulatého stolu je po určitou dobu k dispozici na stránkách PSP.

Dne 10. 6. 2026 od 10 hodin se v budově Poslanecké sněmovny uskuteční seminář na téma: Národní diabetologický plán ČR: strategie pro zdravější budoucnost.

Program:

Úvodní slovo

• MUDr. Kamal Farhan, místopředseda Výboru pro zdravotnictví PSP ČR, předseda správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR

Vystoupení:

• prof. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D., předseda České diabetologické společnosti ČLS JEP,
• PhDr. Ivan Duškov, MSc, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky,
• prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, místopředseda České kardiologické společnosti ČLS JEP,
• JUDr. Lenka Teska Arnoštová, Ph. D, předsedkyně Společnosti medicínského práva (ČLS JEP),
• MUDr. Patrik Zachar, vrchní ředitel sekce zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví ČR,
• RNDr. Ondřej Májek, Ph.D., vedoucí Oddělení mezinárodních vztahů ÚZIS a vědecký vedoucí Národního screeningového centra,
• Zástupce vedení Svazu zdravotních pojišťoven ČR.

Videozáznam z konference je po určitou dobu k dispozici na stránkách PSP.