Ministerstvo
zdravotnictví předložilo na konci října návrh novely zákona č.
48/1997 Sb., který se mj. zaměřuje i na nahrazení dosavadního systému stanovení
cen a úhrad zdravotnických prostředků hrazených jako zvlášť účtovaný materiál
(ZUM) založeného na Metodice VZP novou zákonnou úpravou.
🔎 Nový systém Kategorizace zvlášť účtovaných prostředků
Podle
návrhu by agendu Kategorizace zvlášť účtovaných prostředků (nové
pojmenování kategorie ZUM) měl převzít Státní ústav pro kontrolu léčiv
(SÚKL), který již nyní zajišťuje agendu zdravotnických prostředků vydávaných na
poukaz.
Zdravotnické
prostředky by v rámci správního řízení SÚKL zařazoval do úhradových
kategorií postavených na schématu evropské nomenklatury EMDN (European Medical Device Nomenclature) a na základě jejich
určeného účelu, funkčních a technických vlastností a vzájemné srovnatelnosti.
Pro
jednotlivé úhradové kategorie se navrhuje stanovení základní vykazovací
hodnoty na měrnou jednotku, z níž se vypočítá vykazovací hodnota a
maximální vykazovací hodnota konkrétního prostředku. Prostředku může být přiznána
i zvýhodněná vykazovací hodnota – bonifikace. V případěinovativních
prostředkůnávrh upravuje 3 režimy úhrady - trvalou úhradu,
dočasnou úhradu a ověřovací režim.
💡 Revize i platby za úkon
Udržitelnost
systému dle návrhu zajistí pravidelně prováděné revize stanovených vykazovacích
hodnot, a to jak ve zrychleném (zkráceném) režimu, tak v podobě
hloubkových revizí.
Komunikace
v rámci správního řízení poběží prostřednictvím Informačního systému
zdravotnických prostředků (ISZP) i úřední desky SÚKL.
Za
provedení vybraných úkonů žadatel uhradí náhrady výdajů.
⏱️
Kdy by nová pravidla mohla začít platit?
Návrh
předpokládáúčinnost od 1. července 2027 a postupný přechod na
nový systém. Dosavadní úhradové podmínky mají být v přechodném období zachovány
do zavedení příslušných nových pravidel.
Návrh
dosud neprošel legislativním procesem a jeho konečné znění se může změnit. Do té doby zůstávají pro zařazování ZUM
relevantní aktuální pravidla VZP, včetně metodiky verze 3.0 účinné od 1. 9.
2026.
Připravované
legislativní změny budeme nadále sledovat.
Nechcete přijít o žádnou významnou legislativní novinku?
V našem prémiovém newsletteru pravidelně informujeme o změnách v
legislativní oblasti vztahující se k lékům i zdravotnickým prostředkům. Naši
předplatitelé tak mají každý týden přehled toho nejdůležitějšího ve svých
emailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte nás kontaktovat.
Potřebujete pomoct se zpracováním žádosti o úhradu zdravotnických
prostředků? Kvalitu našich služeb poznáte na precizně připravených podkladech
pro jednání o budoucnosti Vašeho zdravotnického prostředku. Neváhejte nás kontaktovat.
Připravovaná novela zákona o veřejném zdravotním pojištění přináší návrh nové právní úpravy týkající se zdravotnických prostředků vykazovaných jako zvlášť účtovaný materiál.
Slovensko přijalo velkou novelu zákona
č. 363/2011 Z. z., o rozsahu a podmínkách úhrady léků, zdravotnických
prostředků a dietetických potravin na základě veřejného zdravotního pojištění,
kterou se významně mění mj. pravidla pro stanovení úhrad. Hlavní část
zákona nabývá účinnosti 1. listopadu 2026, navazující vyhlášky nevstoupí
v účinnost před 1. prosincem 2026.
Následující článek poukazuje na vybrané
změny, které s touto novelizací vstupují v účinnost.
Prahové hodnoty QALY a klinická kritéria
Nově se stanovuje standardní a
zvýšená prahová hodnota QALY, která je platná pro léky na vzácná onemocnění,
inovativní a pediatrické léky.
Pokud lék nesplní požadavky
definované u parametru HDP, může být i takvýjimečně zařazen (jde-li
o orphan drug, pediatrickou indikaci, inovativní léčbu nebo léky na závažná
onemocnění) za předpokladu splnění přísných klinických indikátorů.
Smlouvy o podmínkách úhrady (MEA) a finanční závazky
žadatele
Uzavření Smlouvy o podmínkách
úhrady je povinnou podmínkou pro zařazení léku, pokud předpokládaný
dopad na rozpočet přesáhne 1 500 000 EUR za 12 měsíců nebo pokud lék
vstupuje v režimu odpuštění prahu.
Smlouva se sjednává nejméně na 3
rozhodná období (36 měsíců), obsahuje závazky držitele při překročení
ročního limitu úhrad nebo při zániku registrace v případě podmíněné
registrace.Držitel nese náklady na doléčení v případě
jednostranného odstoupení od smlouvy nebo v případě vyřazení z
kategorizace z důvodu nesplnění podmínek.
Cenové stropy a vstup generik/biosimilars
Návrh úředně určené ceny nesmí
přesáhnout aritmetický průměr 3 nejnižších cen v členských státech EU.
V případě prvního generického či biosimilárního léku je stanovena výše povinných
srážek (procentního snížení) z nejnižších platných cen.
Stávající rozhodnutí o osobitní
cenové regulaci zanikají k 31. prosinci 2026 a ceny se upravují na
úroveň evropské referenční ceny, pokud nebylo požádáno o úpravu ceny dle nových
pravidel.
Procesní pravidla a regulace distribuce
Všechna podání se podávají
výhradně přes elektronický portál.
Ministerstvo zdravotnictví
získává pravomoc zamezit vývozu kategorizovaného léku, pokud by hrozil jeho
kritický nedostatek na slovenském trhu.
Hlavní část novely nabývá
účinnosti od 1. listopadu 2026. U vybraných navazujících mechanismů
stanovení cen a úhrad však platí odložená účinnost. V připomínkovém
řízení jsou aktuálně i další související normy upravující např. podrobnosti
výpočtu příslušeného násobku hrubého domácího produktu pro stanovení prahové
hodnoty posuzovaného léku a dále třeba o podrobnostech farmako-ekonomického
rozboru léku, jejichž schválené lze očekávat v následujícím období.
Nová pravidla přinášejí změny
v požadavcích na stanovení cen a úhrad léčivých přípravků na Slovensku. Pokud
plánujete vstup na slovenský trh nebo potřebujete podporu při přípravě
farmakoekonomických analýz a podkladů pro kategorizaci, rádi Vám pomůžeme. Neváhejte
nás kontaktovat.
Slovensko pokračuje v novelizaci legislativních pravidel pro stanovování úhrad léků a zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění. První změny jsou účinné již od 1. 11. 2026.
Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP) zveřejnila novou Metodiku řízeného vstupu inovací, verze 1.0, účinnou od 21. 9. 2026. Cílem je vytvořit jednotný a strukturovaný proces pro posouzení inovací, u kterých je třeba ověřit jejich klinickou nebo systémovou hodnotu, bezpečnost, ekonomické dopady, provozní proveditelnost a vhodnou cestu případného dalšího financování nebo úhrady.
Proces je určen zejména pro:
zdravotnické prostředky a přístrojové technologie s digitální komponentou,
software jako zdravotnický prostředek,
digitální zdravotní technologie,
telemedicínu a vzdálený monitoring,
AI a algoritmické nástroje s klinickým či provozním dopadem.
Návrh mohou připravovat zejména:
výrobci a dodavatelé zdravotnických technologií,
výzkumná a akademická pracoviště,
případně konsorcia více subjektů.
VZP přijímá návrhy inovací dvěma způsoby:
Průběžný příjem mimořádně přínosných inovací VZP již spustila průběžný příjem návrhů na inovace s významným dopadem do ekonomické efektivity systému veřejného zdravotního pojištění. Základní podmínkouje prokazatelná úspora přímých nákladů veřejného zdravotního pojištění nejméně o 5 % v jednom roce oproti stávajícímu stavu, a to při zachování nebo zlepšení klinických výsledků, bezpečnosti, dostupnosti a kvality zdravotní péče.
Úspora musí být doložena ekonomickou analýzou zpracovanou metodikou Budget Impact Analysis (BIA).
Tematické výzvy Vedle průběžného příjmu bude VZP vyhlašovat také výzvy zaměřené na konkrétní oblasti odpovídající jejím strategickým prioritám a zdravotní politice. Mezi uváděné oblasti patří zejména onkologická a kardiovaskulární onemocnění, diabetes a související metabolická onemocnění nebo neurodegenerativní onemocnění. Příjem návrhů bude zpravidla otevřen po dobu tří měsíců a návrhy podané v dané výzvě budou následně hodnoceny společně.
Co bude VZP hodnotit?
Rozsah hodnocení se má odvíjet od povahy a rizika konkrétní inovace. Posuzována bude zejména klinická hodnota a bezpečnost, hodnota pro pacienta, ekonomický dopad, vliv na organizaci péče, regulatorní, datová a bezpečnostní připravenost a možnost měřit výsledky inovace.
Proces může vést k přímému zařazení do systému úhrad, podmíněnému vstupu, pilotnímu ověření nebo zamítnutí návrhu. V případě pilotního ověření nebo dočasné úhrady mají být předem stanoveny mimo jiné cílová populace, měřitelné ukazatele (KPI), datové zdroje, finanční rámec a pravidla pro pokračování či ukončení.
Řízený vstup inovací nenahrazuje zákonná cenová a úhradová řízení ani regulatorní schválení či posouzení shody a nezakládá automatický nárok na úhradu.
Metodika stanovuje postupy pro zařazení nového ZUM do Úhradového katalogu VZP – ZP, změny již zařazených prostředků i navýšení jejich ceny a úhrady.
Od 1. září 2026 je účinná nová verze 3.0, která přináší zásadní změnu v oblasti inovativních ZUM.
Původní rozdělení na mírnou a zásadní inovaci nahrazují tři režimy: ZUM s inovací v režimu bonifikace zdravotnického prostředku, odborné posouzení inovace, ekonomicko-klinické hodnocení (HTA).
📈 Bonifikace zdravotnického prostředku
Zjednodušený režim pro ZUM, u kterých lze klinický přínos doložit splněním předem stanovených klinických kritérií. Při splnění alespoň jednoho z nich může být přiznána bonifikace ve výši 15 % oproti referenčnímu komparátoru nebo skupině referenčních komparátorů. Mezi kritéria patří například zlepšení klinicky významného parametru, zkrácení doby hospitalizace či rekonvalescence nebo snížení rizika reoperace nebo reimplantace.
🔎 Odborné posouzení inovace
Režim určený pro ZUM s relevantním klinickým, bezpečnostním nebo organizačním přínosem, u kterých není nutné plné ekonomicko-klinické hodnocení. V rámci hodnocení je posuzována zejména klinická účinnost, bezpečnost, kvalitu důkazů, organizační přínosy či implementační náročnost a očekávaný dopad do rozpočtu. Součástí podání je analýza dopadu do rozpočtu (BIA).
📊 Ekonomicko-klinické hodnocení (HTA)
Nejkomplexnější režim, který se uplatní u inovativních ZUM s významným dopadem na systém veřejného zdravotního pojištění nebo tam, kde je potřeba posoudit, zda jsou dodatečné náklady přiměřené deklarovanému klinickému přínosu. Hodnotí se klinické přínosy, bezpečnost, nákladová efektivita a dopad do rozpočtu. V tomto režimu se zároveň uplatňuje Metodika ekonomicko-klinického hodnocení zdravotnických prostředků VZP ČR.
Metodika dále upravuje mj. maximální dobu hodnocení u vybraných procesů, možnost navýšení ceny a úhrady dle Cenového výměru nebo možnost přerušení posuzování z důvodu vyžádání odborných stanovisek.
Potřebujete pomoci s přípravou podkladů pro stanovení ceny a úhrady zdravotnického prostředku ze strany VZP? Neváhejte nás kontaktovat.
Společnost Pharmeca a.s. má dlouholetou praxi nejen v oblasti ekonomicko-klinického hodnocení (HTA). Díky těmto zkušenostem Vám můžeme pomoci s přípravou kompletních podkladů pro posouzení zdravotnických prostředků.
Vystavit poukaz k výdeji hrazených
zdravotnických prostředků může pouze ošetřující lékařnebo zdravotnický
pracovník se specializovanou nebo zvláštní odbornou způsobilostí (zdravotní
sestra, zdravotní laborant, terapeut atp.). Od 1. 1. 2026 je k tomuto účelu
povinné (až na specifické výjimky) využívat pouze elektronickou podobu - ePoukaz.
Výdej zdravotnických
prostředků na poukaz s následným vyžádáním úhrady ze zdravotního pojištění
mohou na druhou stranu zajišťovat pouze výdejci. Tím může být lékárna,
výdejna zdravotnických prostředků, provozovatel oční optiky nebo smluvní
výdejce.
Poskytnutí zdravotnických
prostředků v ordinaci lékaře
Jak bylo uvedeno výše, tak osoba
oprávněná vystavit poukaz není oprávněna zdravotnický prostředek na poukaz
pacientovi vydat a následně poukaz vykázat k úhradě ze zdravotního pojištění.
Existují však skupiny ortopedicko-protetických
zdravotnických prostředků (např. ortézy, fixační límce či berle), které
mají stanovenou úhradu ze zdravotního pojištění při předepsání na poukaz,
nicméně jejich určený účel umožnuje jejich použití také při ošetření
akutních stavů. Z hlediska účelnosti a bezpečnosti je v takovýchto
případech umožněno, aby byl pacientovi potřebný zdravotnický prostředek
poskytnut přímo během ošetření v ordinaci.
V oblasti preskripce a výdeje zdravotnických prostředků nejen v souvislosti s povinnými ePoukazy došlo od začátku roku k některým změnám. Pro lepší orientaci proto následující text shrnuje všechny...
Nejvyšší
správní soud (NSS) potvrdil požadavek na dokládání aktuálních analýz nákladové
efektivity (CEA) u žádostí o zvýšení úhrady, a to v případech, kdy požadovaná
částka sice odpovídá tzv. základní úhradě referenční skupiny, ale je vyšší než
úhrada ostatních zaměnitelných přípravků. Podle NSS je rozhodující, zda krok
přinese systému úsporu, nebo naopak zvýší výdaje.
V rámci
správního řízení žádal držitel rozhodnutí o registraci o zvýšení úhrady u svého
přípravku. Z jeho pohledu se jednalo pouze o dorovnání úrovně „základní
úhrady“ stanovené v předchozí revizi pro danou skupinu, které nevyžaduje nové
nákladové studie. SÚKL i
Ministerstvo zdravotnictví však trvaly na doložení analýz a pro jejich absenci
řízení zastavily.
V argumentaci
správních úřadů se uvádí, že hodnocení nákladové efektivity a analýzy dopadu do
rozpočtu zdravotního pojištění je dle zákona o veřejném zdravotním pojištění vyžadováno
tehdy, vykazuje-li předpokládaný dopad do rozpočtu spojený s úhradou
přípravku po provedení navrhované změny výše úhrady zvýšení výdajů ze
systému zdravotního pojištění a je-li navrhována vyšší úhrada, než je
výše úhrad ostatních v zásadě terapeuticky zaměnitelných přípravků.
NSS
uvedl, že analýzy se nevyžadují, pokud léčivý přípravek přinese systému
veřejného zdravotního pojištění úspory. Pokud o úsporu nejde a dochází k
negativnímu dopadu do rozpočtu je jejich předložení nezbytné. Návrh
na zvýšení úhrady v tomto případě prokazatelně vykazuje známky
předpokládaného negativního dopadu do rozpočtu (zvýšení nákladů) a navrhovaná
úhrada je vyšší, než je úhrada jediného terapeuticky zaměnitelného přípravku.
S ohledem na splnění obou zákonných podmínek měl podle NSS žadatel
povinnost CEA předložit.
Soud tedy definitivně
potvrdil postup dle legislativy účinné od roku 2022, kdy v případech že je
požadovaná úhrada vyšší než u jiných terapeuticky zaměnitelných léků na trhu,
musí být její efektivita vždy prokázána novými daty.
Prémiový newsletter společnosti Pharmeca a.s. Vám pomůže se
zorientovat v záplavě informací vztahující se k lékům i zdravotnickým
prostředkům. Zároveň se jedná o flexibilní službu, kterou je možné
kdykoli upravit dle přání klienta.
Přesně před rokem předložilo Ministerstvo
zdravotnictví Slovenské republiky do připomínkového řízení návrh vyhlášky,
která má zásadně změnit pravidla pro stanovování úhrad léků z veřejného
zdravotního pojištění. Ačkoliv jde o technický dokument, vzbudil značnou
pozornost a v rámci řízení k němu bylo vzneseno a aktuálně zveřejněno celkem 333
připomínek, z nichž 16 je klasifikováno jako zásadních.
Hlavním účelem této navrhované
vyhlášky je stanovení podrobností výpočtu násobku hrubého domácího produktu
(HDP) na obyvatele, který slouží k určení tzv. prahové hodnotyposuzovaného
léku. Tato hodnota je klíčová pro rozhodování o tom, zda bude lék hrazen z
veřejného pojištění na základě jeho nákladové efektivity.
Původní předpoklad byl, že
vyhláška nabude účinnosti 1. června 2025. Tento termín se zatím posunuje, neboť
k 15. 5. 2026 ministerstvo teprve oznámilo zahájení zpracování připomínek.
U dalšího návrhu, který se týká farmako-ekonomického
rozboru léku, bylo zatím ukončeno vyhodnocení připomínkového řízení a čeká
na zpracování připomínek ministerstvem.
Cílem návrhu této vyhlášky je
úprava výše diskontní sazby používané při farmako-ekonomickém rozboru léku
z 5 % na 3,7 % ročně v návaznosti na úpravu způsobu stanovení prahové hodnoty
nákladové efektivity.
I zde bylo v připomínkovém řízení
vzneseno 16 připomínek, z toho 5 zásadních. Přijaté návrhy se zaměřovaly
nejen na výši navrhované diskontní sazby, ale i možnosti nižší diskontní sazby
u technologií s dlouhodobým přínosem. Připomínky vzneslo i Ministerstvo financí
SR, které zásadně nesouhlasí se způsobem, jakým byla vyhodnocena finanční
zátěž. Očekávaný pozitivní dopad na rozpočet není dle ministerstva dostatečně
transparentní a není ani zřejmé, jaký podíl na tom má právě změna diskontní
sazby oproti jiným opatřením, například oproti návrhu výše uvedené změny
prahové hodnoty léčiv. Na provázanost obou návrhů
upozorňuje i Protimonopolní úřad SR a doporučuje návrh stáhnout z
legislativního procesu do doby, než bude dosaženo odborného konsenzu v širším
rámci kategorizace léčiv.
Jak dopadne vypořádání připomínek
pro Vás budeme i nadále sledovat.
Aktuální dění okolo návrhů vyhlášek Ministerstva zdravotnictví Slovenské republiky, které se týkají výpočtu násobku hrubého domácího produktu pro stanovení prahové hodnoty posuzovaného léku, ale i...
Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění zavedla nový
typ úhradového řízení pro přípravky k imunizaci (vakcíny), určené
zejména pro nepovinné očkování. K 1. 5. 2026 bylo dle informací Státního
ústavu pro kontrolu léčiv (dále jen Ústav) zahájeno 10 správních řízení, která
jsou v současnosti v různém stádiu průběhu.
V rámci uvedeného typu řízení by se měl uplatňovat princip multikriteriálního
hodnocení, kdy je kladen důraz nejen na ekonomická, ale především na
neekonomická kritéria, která zohledňují celospolečenské potřeby a zájmy.
Posuzovaná
kritéria tak vedle standardních úhradových kritérií (bezpečnost, účinnost a
v případě vakcín i imunogenita) zahrnují např. i:
hodnocení závažnosti
samotného onemocnění, proti kterému vakcína cílí,
celospolečenský
význam prevence,
přínos pro veřejné
zdraví, ve smysluzvýšení kolektivní imunity, prevence ohrožení
veřejného zdraví, podpora a zlepšení zdraví populace atp.
doporučené postupy odborných
společností a institucí.
Rozdílný přístup je i v otázce dopadu do rozpočtu, kdy vysoký
dopad může znamenat vysokou proočkovanost, která je však v tomto případě žádoucí.Dopad do rozpočtu se stanoví jako rozdíl nákladů na prevenci vs. náklady
na léčbu + diagnostiku + celospolečenské náklady, pokud by společnost nebyla
imunizována.
Hodnotící
zpráva Ústavu bude zahrnovat i vyjádření Státního zdravotního ústavu
(SZÚ). SZÚ se již vyjádřil v prvních dvou správních řízeních, v rámci
kterých se velmi podrobně soustředil na epidemiologii onemocnění. Dále uvádí
zdravotní dopady, společenské a ekonomické dopady onemocnění a možnosti jejich
ovlivnění díky vakcinaci. Vyjádření obsahuje i doporučený časový horizont
pro tvorbu analýzy dopadu na rozpočet s ohledem na charakteristiky
onemocnění, ale i přehled aktuálně platných doporučení pro očkování.
Stejně jako
v případě orphans, i v tomto případě bude hodnotící zprávu následně posuzovat poradní
orgán Ministerstva zdravotnictví (MZ) v rámci neveřejného
jednání, na němž bude probíhat dohodovací řízení.
Vydané
závazné stanovisko MZ pak bude zapracováno do finálního rozhodnutí Ústavu.
Chcete být pravidelně informováni o novinkách v oblasti cena a úhrad léků? Prémiový newsletter společnosti Pharmeca a.s. Vám pomůže se zorientovat v záplavě informací vztahující se právě k této oblasti. Zároveň se jedná o flexibilní službu, kterou je možné kdykoli upravit dle přání klienta.
Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění s platností od začátku roku 2026 zavedla zvláštní úhradová řízení pro některé vybrané vakcíny. A první řízení jsou již v běhu.