Celkové výdaje na zdravotní péči v Česku v roce 2024 dosáhly zhruba 697 miliard korun, meziročně vzrostly o 8,5 %. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka to představovalo 64 tisíc korun. Největší výdaje zdravotních pojišťoven směřovaly na léčbu onkologických onemocnění.
Podle předběžných údajů činily v Česku v roce 2024 v mezinárodní metodice zdravotnických účtů celkové výdaje na zdravotní péči necelých 697 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 8,5 %. V přepočtu na jednoho obyvatele došlo k nárůstu o téměř 5 tisíc Kč na 64 tisíc Kč. Podíl celkových výdajů na zdravotní péči na HDP v roce 2024 tedy dosahoval 8,6 %, což bylo o 0,2 procentního bodu více než v předchozím roce.
Ke zvýšení výdajů na zdravotní péči mezi roky 2023 a 2024 nejvíce přispěly výdaje zdravotních pojišťoven, které vzrostly o více než 10 %, v absolutním vyjádření o 47,6 mld. Kč. Zvýšily se rovněž výdaje z ostatních veřejných rozpočtů (o 5,8 mld. Kč), což odpovídalo nárůstu o 7,6 %.
Struktura výdajů na zdravotní péči podle zdroje financování se dlouhodobě příliš nemění. Největší část hradí zdravotní pojišťovny, které na ni v roce 2024 vydaly celkem 514,2 mld. Kč, což představovalo 73,8 % veškerých výdajů na zdravotní péči v Česku. Z ostatních veřejných zdrojů bylo na zdravotní péči vynaloženo 81,9 mld. Kč (11,8 % celkových výdajů), z toho ze státního rozpočtu 71,2 mld. Kč, z místních rozpočtů pak 10,7 mld. Kč. České domácnosti ze svých zdrojů za zdravotní péči zaplatily 94,5 mld. Kč, což odpovídá 13,6 % z celkových výdajů na zdraví. Z ostatních soukromých zdrojů šlo na zdravotní péči jen 6,1 mld. Kč.
Průměrné výdaje zdravotních pojišťoven na jednoho obyvatele v roce 2024 činily 47 234 Kč. Meziročně došlo ke zvýšení o 10 %. U žen činily výdaje v průměru 46 960 Kč na osobu, zatímco u mužů 44 596 Kč. „Největší objem finančních prostředků vydaly v roce 2024 zdravotní pojišťovny na léčbu zhoubných novotvarů. Poprvé tak výdaje na léčbu onkologicky nemocných pacientů, které činily 55,8 miliardy korun, převýšily výdaje na léčbu nemocí oběhové soustavy v objemu 54,2 miliardy korun,“ uvedla Romana Lojková z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Aktualizované předběžné údaje o výdajích na zdravotní péči za rok 2024 jsou zveřejněny na webových stránkách ČSÚ a v aplikaci DataStat.
V rámci správního
řízení o změně výše a podmínek úhrady žádal držitel o rozšíření preskripčního
omezení o jednu další odbornost. Společně s žádostí uhradil náhradu výdajů
pouze ve výši odpovídající případům, kdy se neprovádí kompletní odborné
klinické a farmakoekonomické posouzení. Státní ústav
pro kontrolu léčiv (Ústav) však v rámci řízení následně vyzval účastníka
k uhrazení nedoplatku, neboť dle jeho názoru se jedná o případ, kdy
bude nutné kompletní odborné posouzení. Proti tomuto
postupu se účastník řízení odvolal.
Ministerstvo
zdravotnictví (MZ) v rámci odvolacího řízení potvrdilo postup Ústavu,
který požadoval uhrazení náhrad výdajů ve výši odpovídající řízení zahrnující
kompletní odborné posouzení. Jakékoli
odstranění preskripčního omezení podle MZ usnadňuje pacientům přístup k
terapii, což samo o sobě zakládá potenciál pro vyšší čerpání prostředků
veřejného zdravotního pojištění. Dokonce i to, kdy nedojde ke zvýšení
absolutního počtu pacientů v dané indikaci, ale může dojít k vnitřním přesunům
léčebných strategií ve prospěch předmětného přípravku. I to může z jeho
pohledu představovat zvýšení výdajů ze systému. Ústav proto
podle MZ má legitimní povinnost tyto případné vlivy na fond veřejného
zdravotního pojištění řádně posoudit a požadovaná náhrada výdajů tedy odpovídá
prováděným úkonům.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Dne 17. 6. 2026 od 9:30 hodin se v budově Poslanecké sněmovny uskuteční kulatý stůl na téma: Hyperaktivní močový měchýř zásadně ovlivňuje zdraví a sociální život.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (Ústav) zveřejňuje k desátému dni kalendářního měsíce ve veřejné části Informačního systému zdravotnických prostředků (ISZP) všechna ohlášení doručená v předchozím kalendářním měsíci, která obsahují veškeré zákonem požadované údaje stanovené v § 39r odst. 5 a 8 zákona č. 48/1997 Sb.
Aby mohlo být ohlášení zveřejněno v nejbližším termínu, musí být ke dni posledního kalendářního dne příslušného měsíce úplné, bezvadné a způsobilé k dokončení zpracování. Pokud Ústav v průběhu posuzování zjistí nedostatky a vyzve ohlašovatele k doplnění údajů nebo dokumentace, bude ohlášení zveřejněno až po odstranění zjištěných vad.
V případě, že je požadované doplnění provedeno až po skončení kalendářního měsíce, ve kterém bylo ohlášení podáno, nebude možné takové ohlášení zahrnout do zveřejnění k desátému dni následujícího měsíce. Ohlášení bude zařazeno až do následujícího cyklu zveřejnění po dokončení jeho zpracování.
Ústav proto doporučuje podávat ohlášení s dostatečným časovým předstihem a věnovat zvýšenou pozornost správnosti a úplnosti všech předkládaných údajů a příloh. Včasné a bezvadné podání minimalizuje riziko nutnosti doplnění dokumentace a přispívá k plynulému zveřejnění ohlášení i následnému zařazení zdravotnického prostředku do Seznamu všech zdravotnických prostředků hrazených na základě předepsání na poukaz.
Nejvyšší
správní soud (NSS) potvrdil požadavek na dokládání aktuálních analýz nákladové
efektivity (CEA) u žádostí o zvýšení úhrady, a to v případech, kdy požadovaná
částka sice odpovídá tzv. základní úhradě referenční skupiny, ale je vyšší než
úhrada ostatních zaměnitelných přípravků. Podle NSS je rozhodující, zda krok
přinese systému úsporu, nebo naopak zvýší výdaje.
V rámci
správního řízení žádal držitel rozhodnutí o registraci o zvýšení úhrady u svého
přípravku. Z jeho pohledu se jednalo pouze o dorovnání úrovně „základní
úhrady“ stanovené v předchozí revizi pro danou skupinu, které nevyžaduje nové
nákladové studie. SÚKL i
Ministerstvo zdravotnictví však trvaly na doložení analýz a pro jejich absenci
řízení zastavily.
V argumentaci
správních úřadů se uvádí, že hodnocení nákladové efektivity a analýzy dopadu do
rozpočtu zdravotního pojištění je dle zákona o veřejném zdravotním pojištění vyžadováno
tehdy, vykazuje-li předpokládaný dopad do rozpočtu spojený s úhradou
přípravku po provedení navrhované změny výše úhrady zvýšení výdajů ze
systému zdravotního pojištění a je-li navrhována vyšší úhrada, než je
výše úhrad ostatních v zásadě terapeuticky zaměnitelných přípravků.
NSS
uvedl, že analýzy se nevyžadují, pokud léčivý přípravek přinese systému
veřejného zdravotního pojištění úspory. Pokud o úsporu nejde a dochází k
negativnímu dopadu do rozpočtu je jejich předložení nezbytné. Návrh
na zvýšení úhrady v tomto případě prokazatelně vykazuje známky
předpokládaného negativního dopadu do rozpočtu (zvýšení nákladů) a navrhovaná
úhrada je vyšší, než je úhrada jediného terapeuticky zaměnitelného přípravku.
S ohledem na splnění obou zákonných podmínek měl podle NSS žadatel
povinnost CEA předložit.
Soud tedy definitivně
potvrdil postup dle legislativy účinné od roku 2022, kdy v případech že je
požadovaná úhrada vyšší než u jiných terapeuticky zaměnitelných léků na trhu,
musí být její efektivita vždy prokázána novými daty.
Prémiový newsletter společnosti Pharmeca a.s. Vám pomůže se
zorientovat v záplavě informací vztahující se k lékům i zdravotnickým
prostředkům. Zároveň se jedná o flexibilní službu, kterou je možné
kdykoli upravit dle přání klienta.
Dne 10. 6. 2026 od 10 hodin se v budově Poslanecké sněmovny uskuteční seminář na téma: Národní diabetologický plán ČR: strategie pro zdravější
budoucnost.
Program:
Úvodní slovo
MUDr. Kamal Farhan, místopředseda Výboru pro zdravotnictví PSP ČR, předseda správní
rady Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR
Vystoupení:
prof. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D., předseda České diabetologické společnosti ČLS JEP,
PhDr. Ivan Duškov, MSc, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky,
prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, místopředseda České kardiologické společnosti
ČLS JEP,
JUDr. Lenka Teska Arnoštová, Ph. D, předsedkyně Společnosti medicínského práva (ČLS JEP),
MUDr. Patrik Zachar, vrchní ředitel sekce zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví ČR,
RNDr. Ondřej Májek, Ph.D., vedoucí Oddělení mezinárodních vztahů ÚZIS a vědecký vedoucí
Národního screeningového centra,
Zástupce vedení Svazu zdravotních pojišťoven ČR.
Videozáznam z konference je po určitou dobu k dispozici na stránkách PSP.
V návaznosti na přechod databáze EUDAMED do povinného použití od 28. května 2026 a související změny procesů v oblasti zdravotnických prostředků SÚKL průběžně vyhodnocuje praktické dopady na národní agendy.
S ohledem na přetrvávající technické překážky při komunikaci mezi Informačním systémem zdravotnických prostředků (ISZP) a databází EUDAMED, zejména v oblasti ověřování a validace údajů nezbytných pro vydávání FSC, bude až do odvolání dočasně zachována možnost podávání žádostí o FSC prostřednictvím RZPRO.
Toto opatření bylo přijato s cílem zajistit kontinuitu poskytovaných služeb a minimalizovat dopady na výrobce a další dotčené subjekty. Současně probíhá intenzivní komunikace s relevantními technickými a podpůrnými strukturami na evropské úrovni za účelem odstranění identifikovaných překážek.
Ostatní změny související s povinným použitím modulů EUDAMED zůstávají beze změny, včetně povinností registrace aktérů a prostředků podle MDR/IVDR. Ostatní typy žádostí související s ohlašováním činností výrobců, dovozců a zplnomocněných zástupců a notifikací zdravotnických prostředků nebudou od 28. 5. 2026 vyřizovány, pokud bezprostředně nesouvisí s žádostí o vydání FSC.
SÚKL bude o dalším postupu a případných změnách průběžně informovat prostřednictvím svých internetových stránek.
Do systému úhrad vstoupil lék, který je prvním
podobným přípravkem k referenčnímu (vzorovému) přípravku, a to i bez předložení
tajných ujednání, která u vzorového přípravku zajišťují nákladovou efektivitu.
V rámci řízení zdravotní pojišťovny
upozorňovaly, že v praxi může dojít k situaci, že i po zákonném 40%
snížení ceny prvního podobného přípravku bude jeho cena stále vyšší než reálná
(smluvní) cena originálu. Tato situace tak povede k porušení podmínky
účelné terapeutické intervence. Z pohledu plátce je tento postup
neakceptovatelný z hlediska stability rozpočtu a v rozporu s veřejným zájmem.
Státní ústav pro kontrolu léčiv námitky
pojišťoven zamítl s odkazem na novelizaci zákona o veřejném zdravotním
pojištění účinnou od 1. 1. 2026. Podle této úpravy je podobný
přípravek nákladově efektivní i v případě, že úhrada vzorového léku jiného
držitele rozhodnutí byla ovlivněna smlouvou uzavřenou mezi držitelem a
zdravotní pojišťovnou a pro posuzovaný přípravek nebyla uzavřena obdobná
smlouva.
Část textu novelizovaného ustanovení zákona: „Má se za
to, že podobné přípravky splňují podmínky účelné terapeutické intervence podle
§ 15 odst. 6 písm. d) a Ústav je neposuzuje, vyjma podobných přípravků
totožného držitele rozhodnutí o registraci, který uzavřel smlouvu se
zdravotními pojišťovnami, a tato smlouva byla rozhodná pro přiznání úhrady
původnímu hrazenému přípravku.“
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek
je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně
každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
Dne 22. 5. 2026 byl ukončen
proces Návrhu vyhlášky Ministerstva zdravotnictví Slovenské republiky,
kterou se ustanovují podrobnosti výpočtu příslušného násobku hrubého domácího
produktu pro stanovení prahové hodnoty posuzovaného léku.
Po vlně odporu a 333 připomínkách z legislativního procesu
byl návrh stažena schvalovací proces byl v této podobě zastaven.
Nová právní úprava již není součástí technické vyhlášky, ale
byla kompletně přesunuta do novely samotného zákona. Ministerstvo k tomuto kroku přistoupilo z důvodu potřeby zrychlení vstupu
významných léků na trh a snížení tlaku na dosavadní výjimkový režim zdravotních
pojišťoven, který byl pro stát ekonomicky neudržitelný.
Byl ukončen proces Návrhu vyhlášky Ministerstva zdravotnictví Slovenské republiky, kterou se ustanovují podrobnosti výpočtu příslušného násobku hrubého domácího produktu pro stanovení prahové...
Státní ústav pro kontrolu léčiv informuje o zveřejnění nové verze otázek a odpovědí vztahujících se k procesům souvisejícím s ohlašovací povinností osob v ISZP účinných od 28. 5. 2025.
V otázkách najdete i postupy související s plněním povinností v databázi EUDAMED.
SÚKL informuje o zveřejnění nové verze otázek a odpovědí vztahujících se k procesům souvisejícím s ohlašovací povinností osob v ISZP účinných od 28. 5. 2025.
Přesně před rokem předložilo Ministerstvo
zdravotnictví Slovenské republiky do připomínkového řízení návrh vyhlášky,
která má zásadně změnit pravidla pro stanovování úhrad léků z veřejného
zdravotního pojištění. Ačkoliv jde o technický dokument, vzbudil značnou
pozornost a v rámci řízení k němu bylo vzneseno a aktuálně zveřejněno celkem 333
připomínek, z nichž 16 je klasifikováno jako zásadních.
Hlavním účelem této navrhované
vyhlášky je stanovení podrobností výpočtu násobku hrubého domácího produktu
(HDP) na obyvatele, který slouží k určení tzv. prahové hodnotyposuzovaného
léku. Tato hodnota je klíčová pro rozhodování o tom, zda bude lék hrazen z
veřejného pojištění na základě jeho nákladové efektivity.
Původní předpoklad byl, že
vyhláška nabude účinnosti 1. června 2025. Tento termín se zatím posunuje, neboť
k 15. 5. 2026 ministerstvo teprve oznámilo zahájení zpracování připomínek.
U dalšího návrhu, který se týká farmako-ekonomického
rozboru léku, bylo zatím ukončeno vyhodnocení připomínkového řízení a čeká
na zpracování připomínek ministerstvem.
Cílem návrhu této vyhlášky je
úprava výše diskontní sazby používané při farmako-ekonomickém rozboru léku
z 5 % na 3,7 % ročně v návaznosti na úpravu způsobu stanovení prahové hodnoty
nákladové efektivity.
I zde bylo v připomínkovém řízení
vzneseno 16 připomínek, z toho 5 zásadních. Přijaté návrhy se zaměřovaly
nejen na výši navrhované diskontní sazby, ale i možnosti nižší diskontní sazby
u technologií s dlouhodobým přínosem. Připomínky vzneslo i Ministerstvo financí
SR, které zásadně nesouhlasí se způsobem, jakým byla vyhodnocena finanční
zátěž. Očekávaný pozitivní dopad na rozpočet není dle ministerstva dostatečně
transparentní a není ani zřejmé, jaký podíl na tom má právě změna diskontní
sazby oproti jiným opatřením, například oproti návrhu výše uvedené změny
prahové hodnoty léčiv. Na provázanost obou návrhů
upozorňuje i Protimonopolní úřad SR a doporučuje návrh stáhnout z
legislativního procesu do doby, než bude dosaženo odborného konsenzu v širším
rámci kategorizace léčiv.
Jak dopadne vypořádání připomínek
pro Vás budeme i nadále sledovat.
Aktuální dění okolo návrhů vyhlášek Ministerstva zdravotnictví Slovenské republiky, které se týkají výpočtu násobku hrubého domácího produktu pro stanovení prahové hodnoty posuzovaného léku, ale i...
Státní ústav pro kontrolu léčiv zveřejnil nový pokyn ZP-26 verze 1 - Žádost o povolení uvedení na trh na území České republiky, uvedení do provozu a použití zdravotnického prostředku.
Žádost o povolení uvedení na trh na území České republiky, uvedení do provozu a použití zdravotnického prostředku, u kterého nebyly provedeny postupy posuzování shody podle článku 59 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (dále jen „nařízení (EU) 2017/745“) a článku 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (dále jen „nařízení (EU) 2017/746“) předložená v souladu s ustanovením § 64 odst. 2 zákona č. 375/2022 Sb., o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o prostředcích“) a ustanovením § 45 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).
Státní ústav pro kontrolu léčiv zveřejnil nový pokyn ZP-27 verze 1 - Metodický pokyn k podávání žádosti o vydání Certifikátu o volném prodeji (Free Sale Certificate, FSC) pro zdravotnické prostředky.
V souvislosti se spuštěním čtyř modulů databáze EUDAMED do povinného použití dochází ke změně procesu podávání žádostí o vydání FSC. Žádosti již nebudou podávány prostřednictvím systému RZPRO, ale nově prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředků (ISZP).
Proces vydávání FSC bude současně navázán na zdravotnické prostředky registrované v databázi EUDAMED z pozice výrobce.
Účelem tohoto je tak pokynu sjednotit postup žadatelů při podávání žádosti o vydání Certifikátu o volném prodeji (dále jen „FSC“), stanovit požadavky na předkládanou dokumentaci a zajistit jednotnou aplikační praxi Státního ústavu pro kontrolu léčiv (dále jen „SÚKL“).
Tento metodický pokyn vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (dále jen „MDR“) a z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (dále jen „IVDR“), které stanoví pravidla pro uvádění zdravotnických prostředků na trh a jejich dohled, ze zákona č. 375/2022 Sb., o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o prostředcích“) a ze zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) v rozsahu vedení správního řízení.
Od 28. května 2026 vstupují čtyři moduly databáze EUDAMED do povinného použití, a to v rozsahu modulu aktérů, UDI databáze, modulu certifikátů a oznámených subjektů a modulu dozoru nad trhem. V této souvislosti se řada procesů dosud prováděných na národní úrovni přesouvá na úroveň evropskou.
K uvedenému datu budou deaktivovány procesy v Registru zdravotnických prostředků (dále jen “RZPRO”) na úrovni ohlašování činnosti výrobce, zplnomocněného zástupce a dovozce a dále veškeré procesy související s notifikací prostředků, které dosud probíhaly na základě přechodných ustanovení zákona č. 375/2022 Sb., o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o prostředcích”).
RZPRO bude i nadále využíván pro podávání žádostí o povolení klinických zkoušek, studií funkční způsobilosti a související povinnost mít ohlášenou činnost zadavatele klinických zkoušek. Současně bude RZPRO nadále využíván pro zveřejňování bezpečnostních upozornění v terénu (FSN) až do okamžiku přesunu této agendy do Informačního systému zdravotnických prostředků (dále jen „ISZP“).
Od uvedeného data vzniká výrobcům, výrobcům systémů a souprav, zplnomocněným zástupcům a dovozcům povinnost registrace v databázi EUDAMED a povinnost mít přidělené jediné registrační číslo (SRN). Výrobce má zároveň povinnost registrovat všechny prostředky, které uvádí na trh, a to jak prostředky uváděné na trh podle MDR/IVDR („regulation devices“), tak prostředky uváděné na trh v přechodném režimu podle MDR („legacy devices“). Evropská komise stanovila lhůty pro vložení uvedených údajů do databáze EUDAMED.
O hypertenzi se hovoří jako o jednom z největších zdravotních problémů současnosti. Hlavně proto, že jeho příznaky zůstávají dlouho skryté. Vážné následky, jako je infarkt, mrtvice nebo poškození ledvin, se mohou dostavit až po letech. Právě hypertenze už trápí téměř každého čtvrtého klienta Všeobecné zdravotní pojišťovny, konkrétně 1 311 204 pacientů.
VZP za jejich léčbu vloni zaplatila přes 4,5 miliardy korun. Odborníci upozorňují, že se onemocnění stále častěji týká i mladších pacientů. Velkým problémem je chronický stres.
„V souvislosti s hypertenzí už roky mluvíme o jednom z nejrozšířenějších civilizačních onemocnění. Dokazují to i data, kdy počet klientů VZP léčených na vysoký tlak stoupl za posledních 10 let o bezmála 200 tisíc. U nákladů za léčbu pak došlo za stejné období k navýšení o téměř 1,8 miliardy korun. Loňský účet za léčbu vysokého tlaku je skoro 4,6 miliardy korun,“ vypočítává Miroslav Jankůj, pověřený náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči, a zdůrazňuje: „Tím, že hypertenze velmi dlouho probíhá bez příznaků, doprovází ji i určitá zákeřnost. Pozornost je nutné věnovat pravidelným kontrolám. Nejjednodušší je pravidelně co dva roky chodit na preventivní prohlídky k praktickému lékaři. Včasný záchyt a léčba vysokého krevního tlaku může do budoucna snížit riziko závažných komplikací, jako jsou srdeční infarkt nebo mrtvice.“
Z dat VZP vyplývá, že v průměru přibude každým rokem 20 tisíc nových klientů léčených na hypertenzi. Meziroční nárůst v roce 2025 byl 24 268 klientů. Meziročně přibylo i klientů s hypertenzí do 18 let věku, a to o 281 na loňských 3886.
Ačkoli genetické predispozice mají určitý vliv, u přibližně 90 % lidí je vysoký krevní tlak způsoben především nezdravým způsobem života. U zbývajících 10 % pacientů je hypertenze spojena s jiným onemocněním. Vysoký krevní tlak je proto považován za civilizační chorobu, protože k jeho vzniku výrazně přispívají faktory, jako jsou kouření, nadváha a obezita, nadměrná konzumace alkoholu, přílišný příjem soli, stres, nedostatek spánku a nedostatek pohybu.
Ministerstvo zdravotnictví (MZ) vyhovělo odvolání ve
věci zamítnutí žádosti o zrušení maximální ceny poté, co mu věc vrátil k
dalšímu řízení Nejvyšší správní soud.
Ústav v rámci rozhodnutí zastával názor, že o
zrušení maximální ceny může být požádáno pouze z důvodu 12měsíční
neobchodovanosti a zároveň uvedl, že přípravky v řízení jsou dle jeho zjištění
používány jen za hospitalizace a v ambulancích se používají jen jako suroviny
pro individuální přípravu, nikoli jako hotový přípravek.
Hlavní námitkou odvolatele byla naopak použitelnost
léku nově i v ambulantní péči. Odvolatel uváděl, že přípravku by měla být
zrušena maximální cena, jelikož dle cenových předpisů přípravky použitelné i
v ambulantní péči bez stanovené úhrady cenové regulaci nepodléhají. Zákon sice výslovně neuvádí změnu segmentu použití
jako důvod pro zrušení maximální ceny, ale podle odvolatele jde o nechtěnou
mezeru v zákoně, kterou je třeba překlenout analogií.
MZ v souladu se závazným názorem soudu uznalo,
že v zákoně existuje "nevědomá mezera". Pokud účastník prokáže v
následujícím průběhu řízení ambulantní použití, je to legitimní důvod pro
zrušení maximální ceny, i když to zákon výslovně neuvádí. Zároveň rozhodlo, že Ústav se musí otázkou
faktické použitelnosti přípravku v ambulantní péči zabývat znovu a důsledněji.
Napadené rozhodnutí Ústavu proto zrušilo a věc vrátilo
k novému projednání.
V našem prémiovém newsletterupodrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.