Státní ústav pro kontrolu
léčiv zahájil první ex offo (z vlastního podnětu) řízení, ve kterém rozhoduje
o přehodnocení splnění podmínek vysoké inovativnosti léku (VILP) po vstupu dalšího
komparátora do systému úhrad.
Za
zákona o veřejném zdravotním pojištění vyplývá, že pokud po dobu platnosti
rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady vysoce inovativního léčivého přípravku
Ústav rozhodne o stanovení úhrady v řízení dle § 39g jiného léčivého přípravku,
který má obdobné klinické využití, musí Ústav neprodleně zahájit správní řízení
z moci úřední, jehož účelem je vyhodnocení, zda VILP se stanovenou dočasnou
úhradou splňuje i nadále kritéria VILP. Řízení nezahájí, pokud by jinak
platnost rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady uplynula za méně než 12 měsíců.
A
přesně takováto situace nyní nastala a důvodem pro zahájení řízení bylo
rozhodnutí vykonatelné od 1. 11. 2024, kterým byla stanovena trvalá úhrada novému
relevantnímu komparátoru v obdobné indikaci (udržovací monoterapie
dospělých pacientek s mutovaným BRCA1/2 (stadium III a IV podle FIGO) s
pokročilým high-grade epiteliálním karcinomem vaječníku, vejcovodu nebo
primárně peritoneálním karcinomem, které jsou v kompletní nebo částečné
odpovědi na prvoliniovou chemoterapii režimem obsahujícím platinu.).
Ústav
nyní vydal finální hodnotící zprávu týkající se úhrady léku pro pacientky s
pokročilým karcinomem vaječníku, podle níž navrhuje ponechat druhou dočasnou
úhradu přípravku v platnosti. Ústav totiž hodnotil účinnost a bezpečnost niraparibu ve srovnání s
olaparibem u pacientek s BRCA mutací a bez ní a dospěl k závěru, že srovnatelná
účinnost mezi těmito látkami byla prokázána, ale pouze u pacientek s BRCA
mutací a nikoli bez ní. U
pacientek bez prokázané mutace BRCA1/2 (BRCAwt) nebo se statutem neznámým
nebylo možné srovnání účinnosti provést kvůli nedostatku klinické evidence. Pro tuto subpopulaci pacientek
proto Ústav konstatoval, že kritéria vysoké inovativnosti daného léku jsou
nadále splněna a relevantním komparátorem zůstává nejlepší podpůrná léčba -
observace(„watch and waiting“).
Ústav zdůraznil, že v
rámci správního řízení nemůže změnit stanovené podmínky úhrady omezením úhrady
pouze na část populace. Rozhodnutí o zrušení nebo ponechání úhrady v platnosti
se tak odvíjí od hodnocení kritérií VILP jako celku.
Vzhledem k tomu,
že kritéria VILP jsou i nadále splněna u subpopulace pacientek (BRCAwt/statut
neznámý) a bylo prokázáno alespoň 30% zlepšení v primárním parametru přežití
bez progrese (PFS) ve prospěch hodnoceného léku v celkové populaci oproti
relevantnímu komparátoru, Ústav rozhodl ponechat dočasnou úhradu v platnosti.
Časová osa:
3/2024 - lék s účinnou látkou niraparib - druhá dočasná úhrada ve SCAU
11/2024 - lék s účinnou látkou olaparib -
úhrada ve SCAU
11/2024 - zahájeno ex offo řízení k přehodnocení splnění podmínek
inovativnosti
V našem newsletteru jen tento týden podrobně
rozebíráme další 3 klíčové hodnotící zprávy a jejich dopady. Tento článek je
jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé už od
pondělí ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
V newsletteru jsme také rozebírali:
Přehledy návrhů zákonů a vyhlášek, která
mohou ovlivnit vaše strategie v roce 2025.
Jaké podklady jsou vhodné pro splnění
podmínky vysoké inovativnosti.
Nově doporučené léky k registraci –
nevstupující právě do vaší terapeutické skupiny?
Odborné zpravodajské informace z farma průmyslu – neutekla Vám nějaká?
Ústav zamítl žádost držitele rozhodnutí o registraci léčiva pro vzácná onemocnění (LPVO) o přerušení řízení o stanovení maximální ceny a úhrady.
Ministerstvo zdravotnictví vydalo závazné
stanovisko pro LPVO v tom smyslu, že SÚKL nesmí danému LPVO stanovit
úhradu. Držitel rozhodnutí o registraci s negativním závazným stanoviskem
nesouhlasil a podal podnět, aby bylo toto stanovisko přezkoumáno. Současně požádal
Ústav o přerušení řízení o úhradě LPVO do vyřízení podnětu k přezkumu tohoto
stanoviska.
Ústav argumentuje, že je závazným stanoviskem
MZ vázán a musí vydat rozhodnutí. Podnět k přezkumu
stanoviska není důvodem k přerušení, protože na výsledku přezkumu podle SÚKL
nezávisí rozhodnutí v tomto řízení. Ústav má k dispozici
závazné stanovisko MZ, které je pro rozhodnutí klíčové, a musí rozhodnout v
souladu s ním, a to i s ohledem na legitimní očekávání ostatních účastníků
řízení. Proto řízení nepřeruší.
Od roku 2023, kdy do praxe vstoupila nová
legislativa týkající se stanovení ceny a úhrady léčiv pro vzácná onemocnění doposud
vydalo Ministerstvo zdravotnictví celkem 31 závazných stanovisek a z toho v 10
případech se stanovením úhrady nesouhlasilo, ve 2 případech navrhlo změnu
podmínek úhrady ve srovnání s návrhem SÚKL a v jednom případě navrhlo změnu
výše úhrady ve srovnání s návrhem SÚKL.
V našem newsletteru jen tento týden podrobně
rozebíráme další 3 klíčové hodnotící zprávy a jejich dopady. Tento článek je
jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé už od
pondělí ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny,
neváhejte nás kontaktovat.
V tomto týdnu jsme v newsletteru
rozebrali také:
Přehledy návrhů zákonů a vyhlášek, která
mohou ovlivnit vaše strategie v roce 2025.
Jaké podklady jsou vhodné pro splnění
podmínky vysoké inovativnosti.
Nově doporučené léky k registraci –
nevstupující právě do vaší terapeutické skupiny?
22 odborných zpravodajských informací
z farma průmyslu – neutekl Vám nějaký?
V rámci správních řízení o stanovení výše a
podmínek úhrady léčivých přípravků lze za určitých okolností zohlednit tzv.
subjektivní parametr. Tento faktor umožňuje reflektovat specifika daného
léčivého přípravku, která nelze plně zachytit prostřednictvím standardních
objektivních kritérií. Subjektivní parametr nemusí být vždy pro
řízení relevantní, jak ukazují následující příklady z praxe. Může se jevit
i jako limitace předkládaných podkladů.
Subjektivní
parametr v úhradovém indikačním omezení
Ministerstvo zdravotnictví potvrdilo postup
SÚKL, který do indikačního omezení pro úhradu přípravku zahrnul dotazník
MSWS-12, přestože tento je subjektivním parametrem. Ministerstvo správnost postupu odůvodnilo
zněním SmPC přípravku, které dává ošetřujícímu lékaři již v počáteční fázi
léčby v zásadě možnost, že nemusí pro ověření účinnosti léčivých přípravků použít
objektivní vyšetření dle testu T25FW, ale může použít pouze subjektivní
vyšetření pomocí dotazníku MSWS-12. Proto ministerstvo námitky odvolatele,
který zpochybňoval prokázání účinnosti prostřednictvím subjektivního dotazníku,
neuznalo. Prokázání účinnosti prostřednictvím dotazníku je podle něj již
dostatečně podloženo okolnostmi registračního řízení. Zahrnutí subjektivních parametrů do analýz
nákladové efektivity nepovažuje ministerstvo v obecném duchu za nedostatek či
vadu takových analýz.
Subjektivní
parametr v klinickém hodnocení
V některých případech je použití
subjektivního hodnocení primárního parametru účinnosti při hodnocení
terapeuticky účelné intervence pro účely stanovení úhrady SÚKL akceptováno:
Primární parametr účinnosti hodnocený v
klinických studiích je založen na čistě subjektivním hodnocení pacientem. S
ohledem na skutečnost, že MG-ADL skóre je více citlivé ke změně stavu než skóre
QMG a také vzhledem k tomu, že byla zjištěna korelace mezi změnami ve skóre
MG-ADL a QMG, lze tento parametr přínosu akceptovat. Účinnost hodnocené léčby
oproti placebu lze hodnotit jako statisticky signifikantní, i když v primárním
parametru nebyl rozdíl oproti placebu klinicky významný.
V jiných řízeních je naopak subjektivní
charakter primárního parametru studie pro účely stanovení úhrady označen za
nepřípustnou limitaci:
SÚKL navrhuje léčivému přípravku v indikaci
symptomatická léčba myotonie nepřiznat. S ohledem na limitace studie a další
limitace např. možné nadhodnocení účinnosti, výše použité dávky, subjektivní
primární endpoint,… Primární parametr studie měl subjektivní
charakter (škála VAS dle hodnocení pacienta). Sekundární parametr (test s
židlí) již byl objektivně měřitelný. I zde je však rozdíl mezi jednotlivými
typy NDM, kdy některé typy postihují více horní končetiny a svaly obličeje a
některé více nohy. I EMA ve svém hodnocení uvedla, že vhodnější by bylo přímé
hodnocení svalové síly.
Z popsaných
případů vyplývá, že subjektivní charakter primárního parametru studie může být
v některých případech limitací pro účely stanovení úhrady léčivému
přípravku. V případě, že je tento parametr vtělen do indikačního omezení
dle SmPC, měl by být pro účely stanovení úhrady SÚKL akceptován.
V našem newsletteru jen
tento týden podrobně rozebíráme dalších klíčové rozhodnutí a jeho dopady. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé už od pondělí ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte nás kontaktovat.
V tomto týdnu jsme v newsletteru
rozebrali také:
Rozhodnutí SÚKL a MZ, která mohou ovlivnit
vaše strategie v roce 2025.
Stanovisko Ministerstva zdravotnictví
k lékům pro vzácná onemocnění.
Nově doporučené léky k registraci –
nevstupující právě do vaší terapeutické skupiny?
20 odborných zpravodajských informací
z farma průmyslu – neutekl Vám nějaký?
Dne 15. 4. 2025 zveřejnila Evropská komise nařízení
Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro posílení dostupnosti
a bezpečnosti dodávek kritických léčivých přípravků, jakož i dostupnosti a
přístupnosti léčivých přípravků společného zájmu, a kterým se mění nařízení
(EU) 2024/795.
Cílem tohoto návrhu je:
řešit
zranitelnost dodavatelských řetězců a snížit závislost EU, aby se zlepšilo
zásobování kriticky důležitými léčivy,
zlepšit
dostupnost dalších léčivých přípravků společného zájmu.
Dne 14. 4. 2025 zveřejnila EMA návrh dokumentu k možnosti zahrnutí části "klíčové informace" do příbalového letáku centrálně registrovaných léčivých přípravků.
Sekce „Klíčové informace“ by mimo jiné umožnila pacientům a zdravotnickým pracovníkům rychle identifikovat klíčové bezpečnostní zprávy a najít informace o profilu přínosů a rizik léčiv.
Ve stejný den zveřejnila EMA k připomínkám i druhý dokument, a to 11. verzi šablony QRD (Quality review of documents) používané u centrálně registrovaných léků.
Cílem návrhu je, aby příbalová informace byla pro pacienty srozumitelnější a relevantnější, a přitom byla v souladu se současným legislativním rámcem, směrnicí 2001/83/ES.
Mezi hlavní navrhované změny šablony patří:
odstranění nebo nastavení vybraných částí textu jako nepovinné, a to za účelem zkrácení příbalové informace,
vytvoření standardních prohlášení pro zlepšení srozumitelnosti pro pacienty a sjednocení napříč produkty,
přemístění důležitých informací na začátek příbalové informace,
seskupení informací podle předmětu, aby bylo snazší je najít,
uspořádání varování / opatření v logičtějším pořadí.
Státní ústav pro kontrolu léčiv s platností od 14. 4. 2025 zveřejnila aktualizaci pokynu REG-80Zařazení léčivého přípravku již registrovaného v ČR národní procedurou do procedury vzájemného uznávání, případně do decentralizované procedury.
Zařazení léčivého přípravku do procedury vzájemného uznávání (MRP) musí proběhnout postupem podle § 41 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, na základě předložení žádosti o registraci procedurou vzájemného uznávání a na konci tohoto postupu musí být vydáno nové rozhodnutí o registraci.
V rámci aktualizace byla provedena úprava dle aktuálních požadavků včetně revize Přílohy 1, kterou by měl žadatel předkládat.
Aktualizovaná verze pokynu a další podrobnosti jsou uvedeny na stránkách SÚKL.
SÚKL aktualizoval pokyn REG-80 Zařazení léčivého přípravku již registrovaného v ČR národní procedurou do procedury vzájemného uznávání, případně do decentralizované procedury
Stanovisko Ministerstva zdravotnictví České republiky k výběru léčivého
přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění s úhradou stanovenou
podle § 39da jako srovnávané intervence (komparátora) v rámci hodnocení
nákladové efektivity v řízení o stanovení nebo změně výše a podmínek
úhrady léčivého přípravku v tzv. trvalé úhradě, vedeném podle § 39g
nebo § 39i zákona č. 48/1997Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně
a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Hodnocení nákladové efektivity je jakožto součást posouzení účelnosti terapeutické
intervence nezbytným prvkem správního řízení o stanovení nebo změně úhrady léčivého
přípravku vedeném podle § 39g nebo § 39i zákona č. 48/1997Sb., o veřejném
zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1977 Sb.“ nebo „zákon o veřejném
zdravotním pojištění“), a to v případech vyjmenovaných v ustanovení § 15 odst. 9 tohoto
zákona. Splnění podmínky účelné terapeutické intervence je přitom jednou za základních
podmínek pro stanovení úhrady léčivému přípravku pro určitou indikaci (lhostejno, zda
vymezenou konkrétní podobou znění indikačního omezení, nebo souhrnem údajů
o přípravku), jelikož podle § 15 odst. 6 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb. platí, že „Ústav
nepřizná úhradu, jde-li o léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely které
nesplňují podmínky účelné terapeutické intervence“.
Podle § 15 odst. 7 věty druhé zákona č. 48/1997 Sb. pak platí, že „Účelnou
terapeutickou intervencí se rozumí zdravotní služby poskytované k prevenci nebo léčbě
onemocnění za účelem dosažení co nejúčinnější a nejbezpečnější léčby při zachování
nákladové efektivity“. Dle citované věty je tedy zachování nákladové efektivity jednou
z kumulativních podmínek účelné terapeutické intervence ve smyslu § 15 odst. 7 zákona
č. 48/1997 Sb.
Nicméně, definice účelné terapeutické intervence pro léčivý přípravek určený k léčbě
vzácného onemocnění (dále také jen „LPVO“) v rámci stanovení úhrady podle § 39da je
odlišná od definice účelné terapeutické intervence pro léčivý přípravek v rámci stanovení úhrady v tzv. trvalé úhradě, tj. s úhradou z veřejného zdravotního pojištění stanovenou
v řízení vedeném podle ustanovení § 39g nebo § 39i zákona č. 48/1997Sb. Podle § 15
odst. 7 věty třetí zákona č. 48/1997 Sb. totiž platí, že „Jde-li o léčivé přípravky určené k
léčbě vzácného onemocnění podle § 39da, účelnou terapeutickou intervencí se rozumí
zdravotní služby poskytované k prevenci nebo léčbě vzácného onemocnění za účelem
dosažení co nejúčinnější a nejbezpečnější léčby, pokud farmakoterapeutické ovlivnění
tohoto onemocnění má celospolečenský význam a finanční dopad do systému
zdravotního pojištění (dále jen „dopad do rozpočtu“) je v souladu s veřejným zájmem
podle § 17 odst. 2.“
Odlišný způsob nazírání na splnění požadavku účelné terapeutické intervence v řízení
o stanovení nebo změně výše a podmínek úhrady LPVO podle § 39da oproti léčivým
přípravkům v tzv. trvalé úhradě je pak také vyjádřen v § 39da odst. 3 písm. i) zákona
č. 48/1997 Sb., podle něhož platí, že „V řízení o stanovení výše a podmínek úhrady se
u léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění posuzují…, i) analýza
nákladové efektivity, avšak bez zohlednění jejího výsledku v podobě poměru
inkrementálních nákladů a přínosů, a…“
Léčivý přípravek určený k léčbě vzácného onemocnění, kterému byla stanovena úhrada
postupem dle § 39da zákona o veřejném zdravotním pojištění, tedy vůbec nemusel
naplnit podmínku účelné terapeutické intervence ve smyslu požadavků kladených
zákonem na léčivé přípravky v tzv. trvalé úhradě. LPVO hrazený postupem dle § 39da
nemusí naplňovat podmínku zachování nákladové efektivity, a tím pádem ani nemusí být
účelnou terapeutickou intervencí ve smyslu § 15 odst. 7 věty druhé zákona (je účelnou
terapeutickou intervencí ve smyslu § 15 odst. 7 věty třetí zákona). Předpokládaná
neschopnost LPVO prokázat svou nákladovou efektivitu tak, jak je vyžadováno v řízení
dle § 39g, je ostatně i jeden z důvodů, proč LPVO mají prostřednictvím § 39da zákona
o veřejném zdravotním pojištění stanoven odlišný postup pro stanovení výše a podmínek
úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
Z výše uvedených důvodů nelze při prokazování účelné terapeutické intervence léčivého
přípravku, který vstupuje do tzv. trvalé úhrady postupem dle § 39g, případně u změny
výše a podmínek úhrady dle § 39i zákona, vycházet z prokázané účelné terapeutické
intervence LPVO, který do systému úhrad vstoupil postupem dle § 39da zákona. Jde
o dva různé typy účelné terapeutické intervence, které vyžadující prokázání odlišných
okolností a uplatní se v jiných typech řízeních, a proto mezi nimi není možné učinit
rovnítko a předpokládat, že pokud LPVO s úhradou stanovenou podle § 39da splňuje
podmínku účelné terapeutické intervence podle § 15 odst. 7 věty třetí zákona, pak
splňuje i podmínku účelné terapeutické intervence podle § 15 odst. 7 věty druhé zákona.
Využití LPVO s úhradou stanovenou podle § 39da jako komparátoru v řízení o stanovení
nebo změně výše a podmínek úhrady léčivého přípravku v tzv. trvalé úhradě v základním
scénáři by vedlo k metodologickým nesrovnalostem v hodnocení nákladové efektivity
předkládaném žadatelem a následně k nerovnostem v posuzování nákladové efektivity
hodnocené intervence ze strany Ústavu oproti jiným léčivým přípravkům v tzv. trvalé
úhradě.
Z výše uvedeného je zřejmé, že nelze mít za to, že hodnocená intervence v řízení
o stanovení nebo změně výše a podmínek úhrady v tzv. trvalé úhradě naplňuje
podmínku účelné terapeutické intervence, pokud je v základním scénáři analýzy
nákladové efektivity využit jako srovnávaná intervence (komparátor) léčivý
přípravek určený k léčbě vzácného onemocnění s úhradou stanovenou podle
§ 39da.
Ministerstvo je na základě výše uvedeného přesvědčeno, že využití léčivého přípravku
určeného k léčbě vzácného onemocnění s úhradou stanovenou podle § 39da jako
srovnávané intervence (komparátora) v základním scénáři v rámci hodnocení nákladové
efektivity v řízení o stanovení nebo změně výše a podmínek úhrady léčivého přípravku
v tzv. trvalé úhradě nijak nemůže prokazovat, že tato hodnocená intervence naplňuje
podmínku účelné terapeutické intervence ve smyslu věty druhé § 15 odst. 7 zákona
č. 48/1997 Sb. Neprokázání účelné terapeutické intervence podle věty druhé § 15 odst. 7
zákona č. 48/1997 Sb. v rámci řízení o stanovení nebo změně výše a podmínek úhrady
v tzv. trvalé úhradě je pak zákonným důvodem pro nepřiznání úhrady léčivému přípravku
ve smyslu § 15 odst. 6 písm. d) téhož zákona.
Přehled nejdůležitějších novinek z oblasti léků a zdravotnických prostředků –
přehledně, srozumitelně a ve formátu PDF přímo do Vaší e-mailové schránky. Vybrané informace doplněné o naše
podrobnější rozbory a komentářek možným dopadům do praxe, které plynou z
našeho dlouhodobého působení v oblasti a dokonalé orientace v systému.
Dne 9. 4. 2025 zveřejnil SÚKL návrh pokynu REG-29 - Metodika posuzování přijatelnosti názvů léčivých přípravků pro účely registračního řízení.
Tento pokyn je vytvořen k ulehčení orientace v problematice názvů léčivých přípravků a v pravidlech pro posuzování a tvorbu názvů s ohledem na ochranu veřejného zdraví, bezpečnost pacientů a legislativní požadavky.
Připomínky k pokynu je možné podávat až do 24. 5. 2025.
V rámci zkrácené revize z titulu úspor (§ 39p
odst. 1) Ústav sjednotil podmínky úhrady. Konkrétně se jednalo o odstranění
symbolu "A" (přípravek pro ambulantní péči) u přípravků, které
pacienti mohou aplikovat sami po předchozím zaškolení. Ústav argumentoval, že
pokud jsou všechny přípravky v dané skupině určeny pro stejný účel a mohou být
aplikovány pacienty, není důvod, aby se na ně vztahovaly rozdílné podmínky
úhrady. U některých přípravků dříve platilo, že jejich aplikace musela probíhat
bezprostředně lékařem (označení symbolem "A"), zatímco u jiných, v
podstatě terapeuticky zaměnitelných, toto omezení neplatilo.
Odvolací orgán se s tímto odůvodněním
ztotožnil a označil předchozí stav za neúčelný.
Ke stejnému závěru Ústav dospěl již v roce 2022 a řízení byl uvedeno i v našem pravidelném prémiovém newsletteru. V rámci rozhodnutí se tehdy vyjádřil tak, že pokud doprovodné texty (SPC/PIL) umožňují po proškolení pacienta
samoaplikaci přípravku namísto aplikace v ambulantní péči, může být preskripční
omezení „A“ (ZULP v ambulantní péči) odstraněno bez doložení
farmakoekonomického hodnocení, neboť k rozšíření počtu pacientů nedochází.
V našem prémiovém newsletteru jen tento týden podrobně
rozebíráme dalších 9 klíčových rozhodnutí a jejich dopady. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé už od pondělí ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte nás kontaktovat.
V tomto týdnu jsme v prémiovém newsletteru
rozebrali také:
Použití reálných započitatelných doplatků v rozhodovací praxi.
Rozhodnutí SÚKL a MZ, která mohou ovlivnit Vaše strategie v roce 2025.
Nově registrované léky –
nevstupující právě do vaší terapeutické skupiny?
12 odborných zpravodajských informací
z farma průmyslu – neutekl Vám nějaký?
Dne 14 . 4. 2025 od 9 hodin se v budově Poslanecké sněmovny uskuteční konference s názvem: Udržitelné zdravotnictví díky lepšímu managementu péče.
Program:
I. blok Labyrint zdravotnictví aneb jak a proč pacienti bloudí zdravotním
systémem
Cesta pacienta zdravotním systémem a jak ji napřímit
Mgr. Petra Adámková, ředitelka ONKO Unie, předsedkyně výboru Hlasu
onkologických pacientů
Jaká je a jaká má být role praktických lékařů v koordinaci péče
MUDr. Ludmila Bezdíčková, praktická lékařka, vedoucí katedry
všeobecného praktického lékařství IPVZ
Implementation of patient-centred care from a WHO perspective (v angličtině)
Dr. Zsofia Pusztai, ředitelka české pobočky Světové zdravotnické
organizace
Efektivita a řízení cesty pacienta jako zásadní cíl koncepčních změn
JUDr. Ladislav Švec, zakladatel iniciativy Zdravotnictví 2030+
II. blok RESTART: lepší management péče rovná se vyšší efektivita
zdravotnictví
Disease management: proč je potřeba a kde máme rezervy
MUDr. Ing. Daniel Hodyc, Ph.D., spoluzakladatel a partner Advance
Healthcare Management Institute
Možnosti využití dat na úrovni pacienta zdravotními pojišťovnami
doc. Dr.Rer.Nat. Aleš Tichopád, Ph.D., vedoucí výzkumu v týmu CzechHTA,
Fakulta biomedicínského inženýrství, ČVUT
Koordinátor péče v českém zdravotnictví – co ukazují data
RNDr. Marian Rybář, MHA, odbor zdravotní péče Ministerstva
zdravotnictví ČR
Plán na zavedení celonárodního online rezervačního systému
doc. MUDr. Ján Dudra, PhD., MPH
Jak zapojit do primární péče lékárny
PharmDr. Stanislav Havlíček, farmaceut, novinář
III. blok Máme vizi pro lepší organizaci péče o pacienty?
panelová diskuse s odborníky a zástupci politických stran
Plně hrazené léčivé přípravky
hrají klíčovou roli v dostupnosti zdravotní péče pro pacienty v České
republice. Jejich regulace vychází ze zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném
zdravotním pojištění, který stanoví podmínky pro jejich zařazení do Seznamu cen
a úhrad (SCAU). Cílem je zajistit pacientům dostupnou léčbu při optimalizaci
nákladů veřejného zdravotního pojištění.
Plná úhrada v lůžkové a
ambulantní péči
Zákon č. 48/1997 Sb. stanoví, že
při poskytování lůžkové péče jsou plně hrazeny:
léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské
účely,
individuálně připravované léčivé přípravky,
radiofarmaka,
transfúzní přípravky,
zdravotnické prostředky,
léčivé přípravky pro moderní terapii,
tkáně a buňky.
Tyto položky jsou hrazeny v
nejméně ekonomicky náročném provedení a pojištěnec se na jejich úhradě
nepodílí.
V ambulantní péči hraje
zásadní roli příloha č. 2 zákona, která zajišťuje, aby v každé
terapeutické skupině byl alespoň jeden léčivý přípravek plně hrazený z
veřejného zdravotního pojištění. To garantuje pacientům přístup k léčbě bez
doplatků, zejména u chronických a závažných onemocnění.
Plná úhrada a reálná
dostupnost léčiv
Plná úhrada léčivého přípravku
však neznamená automaticky jeho reálnou dostupnost na trhu. Jak ukazují data,
pouze část plně hrazených léčiv je skutečně dostupná pro pacienty, což
ovlivňují faktory jako rozhodnutí výrobců o dodávkách, změny v poptávce nebo
regulační opatření.
Seznam léčivých přípravků a
potravin pro zvláštní lékařské účely hrazených ze zdravotního pojištění
obsahuje (SCAU250401) celkem 8873 položek, z nichž je plně hrazených 987.
Z tohoto počtu je reálně dostupných 748 přípravků. Zajištění plné úhrady
podle přílohy č. 2 zákona se vztahuje na 467 z nich, zatímco 281
přípravků do přílohy č. 2 zařazeno není.
Plně hrazené přípravky tvoří 11,12 % všech
položek v Seznamu hrazených léčiv.
Reálně dostupných plně hrazených přípravků je
75,79 % z celkového počtu plně hrazených.
Z položek plně hrazených spadá 47,32 % do
přílohy č. 2 zákona.
Mimo přílohu č. 2 je 28,47 % plně hrazených
přípravků.
Reálně dostupných plně hrazených přípravků je
pouze 8,43 % z celkového počtu položek Seznamu.
Z reálně dostupných plně hrazených je 62,42 % z
přílohy č. 2.
Mimo přílohu č. 2 je z dostupných plně hrazených
37,58 %.
Plně hrazené léčivé přípravky hrají klíčovou roli v dostupnosti zdravotní péče pro pacienty v České republice. Jejich regulace vychází ze zákona o veřejném zdravotním pojištění, jehož cílem je...
Státní ústav pro kontrolu léčiv informuje držitele rozhodnutí o registraci o tom, jak v textech (bod 4.8 SmPC a bod 4 PIL) uvádět informace o hlášení nežádoucích účinků.
Na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky jsou zveřejněny platné verze QRD šablony, které jsou pravidelně aktualizovány Product-information (QRD) templates.
Podrobnosti k jednotlivým bodů naleznete na stránkách SÚKL.
Zároveň SÚKL upozorňuje držitele na změnu informací v Dodatku V, ve kterém jsou uvedeny konkrétní kontaktní údaje, kam hlásit nežádoucí účinky. V souvislosti se změnou webové adresy SÚKL (zavedení domény „sukl.gov.cz“) a s ohledem na upřesnění poštovní adresy Ústavu přistoupil SÚKL ke změně údajů v tomto Dodatku.
Podrobný popis změn, včetně návodu jak postupovat při úpravě informací opět naleznete na stránkách SÚKL.
SÚKL informuje držitele rozhodnutí o registraci o tom, jak v textech SmPC a PIL uvádět informace o hlášení nežádoucích účinků a návod jak postupovat při jejich úpravě.
Ministerstvo zdravotnictví zrušilo rozhodnutí Ústavu, neboť nerespektoval dřívější závazný právní názor ministerstvauvedený v jeho předchozím rozhodnutí, o kterém jsme Vás informovali v našem pravidelném prémiovém newsletteru v roce 2021.
V roce 2021 totiž odvolatel Svaz ZP vznesl námitky proti rozšíření podmínek úhrady přípravků dotčených v rámci hloubkové revize úhrad léků s léčivou látkou inosin
pranobex. Ústav totiž k rozšíření přistoupil, aniž by posoudil nákladovou
efektivitu a dopad na rozpočet navrhované změny podmínek úhrady.
Ministerstvo
zdravotnictví k tomu uvedlo, že odstranění podmínek úhrady u dotčených léčivých
přípravků, tedy preskripčního i indikačního omezení, je rozšířením podmínek
úhrady, které vede ke zvýšení počtu léčených pacientů. Nově totiž mohli léčivé
přípravky předepisovat k úhradě z prostředků veřejného zdravotního pojištění
lékaři všech odborností, a to v rámci terapeutických indikací dle platného SPC
předmětných léků. Bylo však přitom možné se domnívat, že prevalence onemocnění
spadajících do výčtu terapeutických indikací těchto léků je v české populaci
nesrovnatelně vyšší, než kolik činí počet pacientů v rámci dosud hrazeného
indikačního a preskripčního omezení. Napadené rozhodnutí v tomto duchu by tedy logicky
vedlo ke zvýšení počtu balení předmětných přípravků vykázaných k úhradě z
prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Rozšířením úhrady
bez náležitého posouzení nákladové efektivity a dopadu do rozpočtu tak Ústav
postupoval v daném případě nezákonně.
V dalším průběhu
předmětného správního řízení Ústav bez doložení a posouzení příslušných
farmakoekonomických analýz od účastníků předmětného správního řízení nesměl
provést takové změny v podmínkách úhrady předmětných přípravků, které by vedly
ke zvýšení počtu léčených pacientů, což Ústav učinil. Poté, co účastníci ani na
výzvu Ústavu nepředložili farmakoekonomické analýzy, Ústav provedl vlastní
výpočty a podmínky úhrady opětovně rozšířil. Rozhodnutí bylo opětovně napadeno
odvoláním, které podali všichni plátci.
Ministerstvo zdravotnictví po dalším posouzení postupu Ústavu uvedlo,
že Ústav nemůže vytvářet vlastní farmakoekonomické analýzyza účelem změny podmínek úhrady,
nepředložili-li tyto analýzy účastníci správního řízení. Ústav je oprávněn
pouze v rámci účastníky předložených farmakoekonomických analýz provádět
korektivní dopočty a podobně. Z uvedených důvodů
rozhodnutí Ústavu opět zrušilo.
V našem prémiovém newsletteru jen tento týden podrobně
rozebíráme dalších 7 klíčových rozhodnutí a jejich dopady. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé už od pondělí ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte nás kontaktovat.
V tomto týdnu jsme v prémiovém newsletteru
rozebrali také:
Rozhodnutí SÚKL a MZ, která mohou ovlivnit Vaše strategie v roce 2025.
Čtyři důvody, proč některé žádosti o úhradu
neprokazují nákladovou efektivitu.
Nově doporučené léky k registraci –
nevstupující právě do vaší terapeutické skupiny?
16 odborných zpravodajských informací
z farma průmyslu – neutekl Vám nějaký?
Dne 1. 4. 2025 zveřejnila EMA návrh dokumentu k přístupu ke klinickým údajům požadovaným k vývoji a schvalování biosimilárních léčiv.
Tento dokument zkoumá, zda by nebylo potenciálně možné snížit množství klinických údajů požadovaných pro vývoj a schvalování biosimilárních léčiv. Upuštěním od určitých požadavků na klinické údaje by se zjednodušil proces vývoje a hodnocení při zachování nejvyšších standardů bezpečnosti a účinnosti.
Připomínky k této inciativě je možné podávat až do 30. 9. 2025.