Každý evropský stát přistupuje ke
stanovení cen a úhrad léků vlastním způsobem. Společným cílem je zajistit dostupné
léky, které splňují celoevropské požadavky na kvalitu, bezpečnost a
účinnost. Přesto rozdíly v nastavení systémů mají přímý dopad nejen na výši
cen, ale i na dostupnost léčiv, strukturu trhu a chování výrobců.
Počet zahájených řízení: realita českého trhu
Podle Výroční zprávy Evropské
lékové agentury (European
Medicines Agency, 2025) bylo v roce 2024
v rámci centralizované registrace schváleno celkem 114 léků, z toho ve 46
případech se jednalo o léky s novou účinnou látkou (u 1 léku byla
následně registrace zrušena).
Naše analýza, provedená k 1. březnu 2026, potvrzuje, že se u
léků s novou účinnou látkou schválených Evropskou lékovou agenturou v roce 2024
podařilo:
✅
stanovit cenu a úhradu pouze u 5 z 45 léků,
⏳
u 20 léků je správní řízení o stanovení ceny a úhrady zahájeno a
rozpracováno,
🛑 u 20 léků zatím nepožádal držitel registrace o zařazení na Seznam hrazených léků,
🚚
distribuce byla zahájena u 16 léků, bez ohledu na stanovenou
úhradu.
Tato čísla ukazují, že cesta nových inovativních léků na
český trh je často pomalejší a administrativně náročná, což může mít
přímý dopad na pacienty i výrobce.
Otázka: důvody pro zpoždění
Studie 2025 Léčiva:
regulace versus potřeby pacientů, realizovanáIniciativou pro efektivní
zdravotnictví (Hlávka et al., 2025) upozorňuje, že přísná a
dlouhodobě neměnná pravidla pro stanovení úhrady jsou primárně zaměřena na
omezení dopadu na rozpočet. Typická opatření zahrnují:
hrazení
léků pouze pro část indikované populace,
omezení
preskripce na vybrané odbornosti či specializovaná zdravotnická zařízení.
Taková omezení přímo ovlivňují dostupnost léčiv a mohou
snižovat atraktivitu českého trhu pro výrobce, což se projevuje
opožděným vstupem inovativních terapií.
Doporučení: flexibilita a moderní nástroje financování
Autoři studie zároveň doporučují:
zavedení
flexibilnější hranice ochoty platit (WTP), aby byla lépe
reflektována naléhavost onemocnění, míra inovace a potřeby pacientů,
využití
moderních nástrojů financování, jako jsou coverage with evidence
development (CED) nebo sdílení rizik,
rozvoj
multikriteriálního hodnocení (MCDA) u velmi nákladných léčiv.
Studie rovněž upozorňuje na další faktory ovlivňující trh:
závislost na dovozu, nevyužitý potenciál farmaceutů, potřebu práce s daty z
reálné praxe či podporu konkurenceschopnosti a soběstačnosti. A nezapomíná ani
na pacienta:
„Aby byla léčiva účinná, je nutné, aby pacient svému
onemocnění a terapii rozuměl a aby věděl, proč a jak léčiva správně a bezpečně
užívat.“
Zdroje:
European
Medicines Agency. (2025). Annual report 2024. Publications Office.
https://data.europa.eu/doi/10.2809/6143038
Hlávka, J., Klimková, V., Brychtová, M., Selinger, E.,
Přecechtěl, Š., Milošič, A., Chadimová, K., Decker, B., Navrátil, M., Vaniš,
K., & Kučera, M. (2025, září). IEZ_Studie_Zdravotnictvi pro
budoucnost_4-Leciva.pdf. Studie 2025: Léčiva: regulace versus potřeby
pacientů.
https://www.efektivnizdravotnictvi.cz/post/studie-2025-leciva-regulace-versus-potreby-pacientu
Každý evropský stát přistupuje ke stanovení cen a úhrad léků vlastním způsobem. Společným cílem je však zajistit pro obyvatele dostupné léky, které splňují celoevropské požadavky na kvalitu,...
Evropská léková agentura (EMA) zahájila veřejnou konzultaci k dokumentu zaměřeného na vývoj a hodnocení léčivých přípravků založených na mikrobiomu.
V současné době neexistuje žádný regulační rámec pro neklinické hodnocení léčivých přípravků založených na mikrobiomu. Konvenční farmakologické a toxikologické přístupy nejsou vždy použitelné, zejména pokud jde o biodistribuci, bezpečnost a použití standardních farmakodynamických modelů in vivo na podporu výběru dávky a hodnocení účinnosti.
Pro vyloučení přípravku z cenové reference na
základě výše jeho ceny z důvodu, že se jedná o
cenu tendrovou, není v zákoně o veřejném zdravotním pojištění žádná opora a ani žádné jiné zákonné ustanovení takový postup
neumožňuje.
Ve správních řízeních ostanovení ceny a úhrady zahájených od 1. 1. 2026 je možné nad
rámec dosavadních možností vyloučit cenu výrobce v členském státě Evropské unie, pokud daný stát přijal plošné opatření ovlivňující cenu výrobce
přípravku. V takových případech je však třeba, aby SÚKL obdržel oficiální
informaci od zahraniční autority neboMinisterstva
zdravotnictví.
V případě stanovení maximální ceny výrobce je
vyloučena zahraniční cena i v případech odchylky nejnižší ceny o > 20 % oproti
průměru 2. a 3. nejnižší ceny nebo v případech, kdy jsou nalezeny více jak
3 ceny, pak je vyloučena cena s kurzem lišícím se o více jak 10 % od
průměru kurzu za posledních 6 kalendářních čtvrtletí.
Při stanovení základní úhrady může dále k vyloučení zjištěné zahraniční
ceny dojít tehdy, když je o ≥ 20 % nižší oproti průměru 2. a 3. nejnižší ceny.
Toto pravidlo však neplatí pro VILP a LPVO.
V našem prémiovém newsletterupodrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.
SÚKL zveřejnil formuláře pro ohlášení kategorizovaných potravin pro zvláštní lékařské účely odpovídající náležitostem pro podání ohlášení stanovených zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 376/2011 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Ohlášení je možné podat pouze přímo prostřednictvím webového formuláře určeného pro daný typ ohlášení:
V roce 2025 nabylo právní moci 12
rozhodnutí SÚKL, které se týkaly správních řízení ve věci stanovení ceny a
úhrady u léčivých přípravků pro vzácná onemocnění. Systém zavedený od roku 2022
je sice formálně postaven na rozhodnutí SÚKL, ten se však nesmí odklonit od závazného
stanoviska Ministerstva zdravotnictví ČR.
V roce 2025 vydal SÚKL na základě závazného stanoviska MZ ČR celkem 12 pravomocných rozhodnutí v řízeních týkajících se stanovení úhrady a ceny u léčiv pro vzácná onemocnění.
Cystická fibróza, spinální svalová atrofie nebo vrozené metabolické vady či genetické syndromy. To jsou jen některé z tzv. vzácných onemocnění, u nichž ještě před pár lety neexistovala pro pacienty naděje. Dnes jim ji v řadě případů dávají tzv. orphany. Jedná se o nejmodernější léčivé přípravky svého druhu, nezřídka na bázi genové terapie, kdy zasahují přímo do genomu pacienta.
Za poslední tři roky Česko registrovalo 25 nových orphanových léčiv, které hradí z veřejného zdravotního pojištění.
Za vzácné onemocnění je považována nemoc, která postihuje méně než 5 osob z 10 000. Jak uvádí Česká asociace pro vzácná onemocnění, 70 procent z nich propuká už v dětství. Většina má genetický původ, bývá chronická, progresivní a v naprosté většině dosud stále nevyléčitelná. „Orphany a molekulární terapie představují naději alespoň pro část pacientů, jsou také dokladem raketového rozvoje medicíny posledních let, pomáhají i tam, kde to dosud bylo pro vědu nepředstavitelné,“ říká náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči Jan Bodnár.
VZP léčbu nejmodernějšími orphany, které vstoupily na český trh od roku 2022, jen vloni hradila 1260 svým klientům v souhrnné částce 2,6 miliardy korun, léčba těmito přípravky se řadí jednoznačně k nejdražším ve světě. „Náklady na léčbu v těchto případech počítáme až na desítky milionů u jednoho pacienta,“ vysvětluje Jan Bodnár. Výše nákladů podle něj ale není a nesmí být rozhodujícím kritériem.
Efektivní cestě léku k pacientovi pomáhá úprava legislativy z roku 2022. Ta umožňuje vstup nových léčiv na český trh po centrální registraci pro státy EU. Způsob, jakým Česko tuto možnost využilo a promítlo do zákona o veřejném zdravotním pojištění, je ukázkový. K českým pacientům se novinky ze světových trhů dostávají transparentně a bez zbytečných prodlev. Od roku 2022 tak došlo v ČR k registraci 25 nových orphanů, které již byly podány 3600 pacientů z řad klientů VZP. Pojišťovna za ně od roku 2022 do konce loňského roku uhradila víc než 8 miliard korun. Nejčastěji se jednalo o léčbu cystické fibrózy, spinální svalové atrofie, vzácných nemocí srdce a krve nebo onemocnění onkologických.
Ústav rozhodl o stanovení maximální ceny a
úhrady pro léčivý přípravek s účinnou tamoxifen-citrát. Řízení bylo zahájeno na žádost společnosti
podle ustanovení § 32d zákona o veřejném zdravotním pojištění. Účelem tohoto
specifického postupu je zajistit dostupnost nenahraditelných léčivých přípravků
v situaci, kdy hrozí nebo již nastal jejich výpadek na trhu v České republice.
Hlavním důvodem pro toto rozhodnutí je
zajištění dostupnosti léčby pro onkologické pacienty, protože u dosud
registrovaných přípravků s uvedenou účinnou látkou došlo k přerušení
dodávek z výrobních důvodů. Jelikož v dané skupině není dostupná jiná
registrovaná alternativa pro perorální podání, Ministerstvo zdravotnictví
schválilo specifický léčebný program pro neregistrovaný lék a Ústav mu následně
stanovil maximální cenu a výši úhrady, přičemž podmínky úhrady převzal od
původního nedostupného přípravku. Rozhodnutí o stanovení ceny a úhrady bylo
vydáno 24 dnů po podání žádosti.
V našem prémiovém newsletterupodrobně
rozebíráme hodnotící zprávy a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.