Dne 23. 3. 2026 od 14 hodin se v budově Poslanecké sněmovny uskuteční kulatý stůl na téma: Vzácná onemocnění, co přinese
Národní strategie z pohledu pacientů?
MUDr. David Kasal,
MHA, předseda podvýboru pro elektronizaci ve zdravotnictví, AI a evropskou
zdravotní legislativu
MUDr. Jiří Mašek, předseda
Výboru pro zdravotnictví PS PČR
MUDr. Patrik Zachar, vrchní ředitel pro zdravotní péči,
Ministerstvo zdravotnictví
PhDr. Ivan Duškov, MSc., ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny
Dále vystoupí:
Bc. Anna Arellanesová, předsedkyně České asociace pro vzácná
onemocnění (ČAVO)
prof. Pavla Doležalová, CSc., Klinika pediatrie a dědičných poruch
metabolismu, VFN
Ing. René Břečťan, místopředseda České asociace pro vzácná
onemocnění (ČAVO)
prof. MUDr. Milan Macek, DrSc., MHA, přednosta Ústavu biologie a
lékařské genetiky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v
Motole a vedoucí Národního koordinačního centra pro vzácná onemocnění
doc. MUDr. Martin Vyhnálek, Ph.D., Neurologická klinika 2.LF UK a
FN Motol
MUDr. Magda Horáková Ph.D., Neuromuskulární centrum ERN, FN Brno
Videozáznam z konference je po určitou dobu k dispozici na stránkách PSP.
Předchozí
znění zákona o veřejném zdravotním pojištění umožnovalo v případě
zkrácených řízení u podobných přípravků zvolit jako vzorový přípravek i
nejdražší lék ve skupině, čímž docházelo k nerovnostem v rámci referenční
skupiny a znevýhodnění jiných léků. Od 1. 1. 2026 nově platí, že žadatel
nesmí požádat o stanovení úhrady, která by byla vyšší, než jaká byla stanovena
prvnímu podobnému přípravkunebo než jaká by byla stanovena přepočtem ze
základní úhrady referenční skupiny.
Dle § 39b odst. 5 Ústav stanoví výši a podmínky
úhrady posuzovaného podobného přípravku podle výše a podmínek úhrady léčivého
přípravku, kterému je posuzovaný léčivý přípravek podobný. Je-li takových
vzorových přípravků více nebo pokud již byla podána žádost o stanovení výše a
podmínek úhrady podobného přípravku jiným držitelem rozhodnutí o registraci,
pak nesmí žadatel požádat o výši úhrady, která by byla vyšší, než jaká byla
stanovena prvnímu podobnému přípravku podle § 39b odst. 6 nebo než jaká
by byla stanovena přepočtem ze základní úhrady referenční skupiny podle § 39b
odst. 8.
V prvních měsících tohoto roku se uvedené pravidlo
uplatnilo hned ve dvou řízeních. V obou případech žadatel zvolil vzorový
léčivý přípravek, jehož výše úhrady neodpovídala základní úhradě referenční
skupiny (RS) ve smyslu § 39b odst. 5 a 8 zákona. Tj. jednalo se o takový
vzorový přípravek, jehož základní úhrada (a tím i jádrová úhrada) byla vyšší
oproti základní úhradě RS. Výsledkem řízení bylo v jednom případě
zastavení na základě zpětvzetí žádosti a v případě druhém, po změně obsahu
podání, došlo k úspěšnému stanovení úhrady.
V našem prémiovém newsletterupodrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.
Státní ústav pro kontrolu léčiv informuje, že aktuálně neeviduje technické potíže s funkčností služeb Verso a DSŘ (dokumenty správních řízení CAU), ke kterým došlo v lednu a na počátku února tohoto roku.
V případě opětovných výpadků služeb platí doporučení zveřejněné sekcí CAU dne 6. 2. 2025, viz níže uvedený související článek.
Dne 19. 3. 2026 od 8:30 hodin se v budově Poslanecké sněmovny uskuteční kulatý stůl na téma: Kompetence lékárníků a jejich přidaná hodnota pro veřejné zdraví.
Cílem akce je:
Zvýšit povědomí o roli lékárníků v
systému veřejného zdraví.
Diskutovat o aktuálních
legislativních a praktických otázkách týkajících se kompetencí lékárníků.
Identifikovat možnosti rozvoje
služeb lékáren pro prevenci, edukaci a podporu pacientů.
Navrhnout doporučení pro státní
správu a odbornou veřejnost.
Evropská léková agentura (EMA) zahájila veřejnou konzultaci k návrhu směrnice zaměřené na vývoj protinádorových léčivých přípravků u pediatrických pacientů.
Dokument identifikuje doporučení na obecné úrovni, která podněcují generování a hodnocení smysluplných dat jako důkaz proveditelnosti v oblasti podpory vývoje nových produktů v pediatrické onkologii. Nastiňuje také výzvy spojené s hodnocením těchto dat.
Každý evropský stát přistupuje ke
stanovení cen a úhrad léků vlastním způsobem. Společným cílem je zajistit dostupné
léky, které splňují celoevropské požadavky na kvalitu, bezpečnost a
účinnost. Přesto rozdíly v nastavení systémů mají přímý dopad nejen na výši
cen, ale i na dostupnost léčiv, strukturu trhu a chování výrobců.
Počet zahájených řízení: realita českého trhu
Podle Výroční zprávy Evropské
lékové agentury (European
Medicines Agency, 2025) bylo v roce 2024
v rámci centralizované registrace schváleno celkem 114 léků, z toho ve 46
případech se jednalo o léky s novou účinnou látkou (u 1 léku byla
následně registrace zrušena).
Naše analýza, provedená k 1. březnu 2026, potvrzuje, že se u
léků s novou účinnou látkou schválených Evropskou lékovou agenturou v roce 2024
podařilo:
✅
stanovit cenu a úhradu pouze u 5 z 45 léků,
⏳
u 20 léků je správní řízení o stanovení ceny a úhrady zahájeno a
rozpracováno,
🛑 u 20 léků zatím nepožádal držitel registrace o zařazení na Seznam hrazených léků,
🚚
distribuce byla zahájena u 16 léků, bez ohledu na stanovenou
úhradu.
Tato čísla ukazují, že cesta nových inovativních léků na
český trh je často pomalejší a administrativně náročná, což může mít
přímý dopad na pacienty i výrobce.
Otázka: důvody pro zpoždění
Studie 2025 Léčiva:
regulace versus potřeby pacientů, realizovanáIniciativou pro efektivní
zdravotnictví (Hlávka et al., 2025) upozorňuje, že přísná a
dlouhodobě neměnná pravidla pro stanovení úhrady jsou primárně zaměřena na
omezení dopadu na rozpočet. Typická opatření zahrnují:
hrazení
léků pouze pro část indikované populace,
omezení
preskripce na vybrané odbornosti či specializovaná zdravotnická zařízení.
Taková omezení přímo ovlivňují dostupnost léčiv a mohou
snižovat atraktivitu českého trhu pro výrobce, což se projevuje
opožděným vstupem inovativních terapií.
Doporučení: flexibilita a moderní nástroje financování
Autoři studie zároveň doporučují:
zavedení
flexibilnější hranice ochoty platit (WTP), aby byla lépe
reflektována naléhavost onemocnění, míra inovace a potřeby pacientů,
využití
moderních nástrojů financování, jako jsou coverage with evidence
development (CED) nebo sdílení rizik,
rozvoj
multikriteriálního hodnocení (MCDA) u velmi nákladných léčiv.
Studie rovněž upozorňuje na další faktory ovlivňující trh:
závislost na dovozu, nevyužitý potenciál farmaceutů, potřebu práce s daty z
reálné praxe či podporu konkurenceschopnosti a soběstačnosti. A nezapomíná ani
na pacienta:
„Aby byla léčiva účinná, je nutné, aby pacient svému
onemocnění a terapii rozuměl a aby věděl, proč a jak léčiva správně a bezpečně
užívat.“
Zdroje:
European
Medicines Agency. (2025). Annual report 2024. Publications Office.
https://data.europa.eu/doi/10.2809/6143038
Hlávka, J., Klimková, V., Brychtová, M., Selinger, E.,
Přecechtěl, Š., Milošič, A., Chadimová, K., Decker, B., Navrátil, M., Vaniš,
K., & Kučera, M. (2025, září). IEZ_Studie_Zdravotnictvi pro
budoucnost_4-Leciva.pdf. Studie 2025: Léčiva: regulace versus potřeby
pacientů.
https://www.efektivnizdravotnictvi.cz/post/studie-2025-leciva-regulace-versus-potreby-pacientu
Každý evropský stát přistupuje ke stanovení cen a úhrad léků vlastním způsobem. Společným cílem je však zajistit pro obyvatele dostupné léky, které splňují celoevropské požadavky na kvalitu,...
Evropská léková agentura (EMA) zahájila veřejnou konzultaci k dokumentu zaměřeného na vývoj a hodnocení léčivých přípravků založených na mikrobiomu.
V současné době neexistuje žádný regulační rámec pro neklinické hodnocení léčivých přípravků založených na mikrobiomu. Konvenční farmakologické a toxikologické přístupy nejsou vždy použitelné, zejména pokud jde o biodistribuci, bezpečnost a použití standardních farmakodynamických modelů in vivo na podporu výběru dávky a hodnocení účinnosti.
Pro vyloučení přípravku z cenové reference na
základě výše jeho ceny z důvodu, že se jedná o
cenu tendrovou, není v zákoně o veřejném zdravotním pojištění žádná opora a ani žádné jiné zákonné ustanovení takový postup
neumožňuje.
Ve správních řízeních ostanovení ceny a úhrady zahájených od 1. 1. 2026 je možné nad
rámec dosavadních možností vyloučit cenu výrobce v členském státě Evropské unie, pokud daný stát přijal plošné opatření ovlivňující cenu výrobce
přípravku. V takových případech je však třeba, aby SÚKL obdržel oficiální
informaci od zahraniční autority neboMinisterstva
zdravotnictví.
V případě stanovení maximální ceny výrobce je
vyloučena zahraniční cena i v případech odchylky nejnižší ceny o > 20 % oproti
průměru 2. a 3. nejnižší ceny nebo v případech, kdy jsou nalezeny více jak
3 ceny, pak je vyloučena cena s kurzem lišícím se o více jak 10 % od
průměru kurzu za posledních 6 kalendářních čtvrtletí.
Při stanovení základní úhrady může dále k vyloučení zjištěné zahraniční
ceny dojít tehdy, když je o ≥ 20 % nižší oproti průměru 2. a 3. nejnižší ceny.
Toto pravidlo však neplatí pro VILP a LPVO.
V našem prémiovém newsletterupodrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.