Pro léčivé přípravky zařazené do referenční
skupiny, kterým není stanovena výše ani podmínky úhrady nad rámec zaměnitelných
přípravků, není třeba dokládat analýzu nákladové efektivity. Nově se ale
předkládá dopad do rozpočtu s kalkulací započitatelných doplatků.
Podle Ústavu by v analýze dopadu na rozpočet
měly být zohledněny všechny léčivé přípravky zařazené do referenční skupiny. Na druhou stranu například v případě řízení
o stanovení ceny a úhrady v referenční skupině č. 104/7 - terapeutické extrakty
alergenů - standardizované, injekční depotní, je nutné při kalkulaci
započitatelných doplatků zohlednit praxi, ve které přípravek obsahující
alergeny z roztočů bude opět nahrazen výhradně přípravky obsahující pouze tyto
alergeny. Z tohoto důvodu by zahrnutí ostatních zaměnitelných přípravků (ze
stejné referenční skupiny) do analýzy dopadu na rozpočet nemělo žádný vliv na
výsledek, neboť jejich náklady by byly ve světě s i bez hodnocené intervence
totožné, a tedy by se ve výsledku vzájemně odečetly.
V analýze
se pracuje s náklady na započitatelné doplatky, které by vznikly zdravotním
pojišťovnám při překročení ročního ochranného limitu. Nezahrnutí
ochranného limitu pojištěnce ve výši 1000,-Kč do analýzy Ústav ale akceptoval ve
výše zmíněném řízení jako konzervativní nastavení. Dospěl totiž ke zjištění, že zahrnutí
ochranného limitu 5000 Kč na pojištěnce by vedlo k odečtení vyšších nákladů ve
světě s hodnocenou intervencí (5 000 Kč na pacienta), než ve světě bez
hodnocené intervence (méně než 5 000 Kč na pacienta). Výsledný dopad na rozpočet
by tak byl nižší. Při zohlednění ochranného limitu ve výši 1
000 Kč by pacient ve světě bez hodnocené intervence tento limit sice v prvním
roce překročil, ale v dalších letech již nikoliv. I při započtení tohoto
nižšího limitu by tedy výsledný dopad na rozpočet zůstal nižší.
Analýza by měla obsahovat samostatně
vyhodnocení dopadu na rozpočet bez zahrnutí započitatelných doplatků a se
zahrnutím započitatelných doplatků.
Dříve publikovaný postup Ústavu dále uvádí, že v analýzeje
nutné zohlednit doplatky reálně uplatňované v praxi. K výpočtu
reálných započitatelných doplatků proto Ústav využívá průměrné ceny v lékárnách
za jednotlivá balení, získané z hlášení podle pokynu LEK-13.
Náklady na započitatelné doplatky se váží k
přípravkům vydávaným na recept, z tohoto důvodu se do analýzy spotřeby nezahrnují
léky vykázané na žádanky.
V našem prémiovém newsletterupodrobně
rozebíráme hodnotící zprávy a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé už od pondělí ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.
Příští týden se můžete opět těšit na další díl z nové série článků věnované Novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, tentokrát na téma úhrady.
Naše znalosti, Vaše příležitost.
Články z rozhodovací praxe čerpají
z veřejně dostupných textů rozhodnutí MZ ČR a rozhodnutí
SÚKL. Na stránkách společnosti Pharmeca a.s. je možné průběžně sledovat přehled vydaných
rozhodnutí SÚKL a MZ ČR v oblasti cen a úhrad.
Dne 25. 9. 2025 od 9h se uskuteční konference konaná pod záštitou mpř. VZ P. Fifky, ve spolupráci s Ústavem pro zdraví a gramotnost, z.ú.: 20th M-POHL Meeting
Hlavní body programu:
The importance of policies to shape health literacy supportive environments
The importance of policies to shape health literacy responsive environments.
Záznam konference je dostupný na internetových stránkách PSP po dobu 1 měsíce od uskutečnění akce.
Dne 24. 9. 2025 od 10h se uskuteční seminář konaný pod záštitou místopředsedkyně Výboru pro zdravotnictví
prof. MUDr. Věry Adámkové, CSc.
na téma: IgA nefropatie.
Zúčastní se:
prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc., MBA, přednosta Kliniky nefrologie, 1. LF UK
a VFN v Praze
Dne 12. 8. 2025 byla ve Sbírce
zákonů pod číslem 289/2025 Sb. vyhlášena novela zákona o veřejném zdravotním
pojištění. Účinnost novely je k 1. 1. 2026, s výjimkou vybraných
ustanovení, která jsou účinná v průběhu roku, případně v letech
následujících.
Novela navrhuje zásadní změny v
regulaci veřejného zdravotního pojištění. Změny v oblasti stanovení cen a úhrad
léčivých přípravků se mají dotknout např. postupu při referencování zahraničních
cen, úpravy automatické dostupnosti, definice vysoce inovativních léčivých
přípravků (VILP), řízení o úhradě VILP a léčivých přípravků pro vzácná
onemocnění (LPVO) používaných v kombinaci, smluvních závazků uzavíraných s
plátci, posuzování přípravku jako LPVO, podobných přípravků, litispendence,
předkládání modelů, revizních řízení. Mění se způsob úhrady léčivých přípravků,
zejména očkovacích látek a monoklonálních protilátek určených k profylaxi.
Zavádí se speciální řízení pro léky určené k imunizaci.
V rámci naší nové série
článků Vás budeme postupně krátce informovat o hlavních oblastech, které
v souvislosti s novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění
doznají změn.
Podrobnější
informace k jednotlivým bodům Vám pak rádi zpřístupníme v
rámci placené verze našeho Prémiového newsletteru, neváhejte nás kontaktovat.
Maximální cena
Vedle dosavadní právní úpravy
bude zakotven nový postup stanovení pro důležité, obtížně nahraditelné a
obvykle málo nákladné skupiny léčiv.
Novela přináší i speciální
definici pro nejbližší terapeuticky porovnatelný přípravek pro
léčivé přípravky, u kterých je třeba zajistit dostupnost.
Zavádí se nový přepočet
průměrného kurzu pro případy rozkolísanosti průměru kurzů u přípravků
s nižším počtem dostupných cen výrobce.
Nově je Ministerstvo
zdravotnictví ČR zmocněno vyloučit zahraniční ceny výrobce z referencí v
případě významných rozdílů ve výši měnových kurzů nebo v případě mimořádných
zřetele hodných okolností dotýkajících se cen léčivých přípravků ve státě EU.
Detailní rozbory
mají předplatitelé našeho prémiového newsletteru už od pondělí ve svých
e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte nás kontaktovat.
V rámci nové série článků Vás budeme postupně krátce informovat o hlavních oblastech, které v souvislosti s novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění doznají změn, a to s platností od 1. 1. 2026.
SÚKL bude zveřejňovat souhrny plánů řízení rizik pro všechny léčivé přípravky registrované národně a u procedur vzájemného uznávání v případě, že referenčním státem (RMS) je Česká republika.
Souhrn plánu řízení rizik bude zveřejněn pro léčivé přípravky registrované po 1. 9. 2025 (datum rozhodnutí o registraci po 1. 9. 2025, včetně).
Souhrn plánu řízení rizik (souhrn risk management plánu, sRMP) je dokument určený pro veřejnost, jehož cílem je zvýšit transparentnost v oblasti farmakovigilance. Souhrn RMP obsahuje základní informace uvedené v plánu řízení rizik, především informace o důležitých rizicích léčivého přípravku a opatřeních zavedených pro další charakterizaci a minimalizaci důležitých rizik vztahujících se k použití daného léčivého přípravku. Souhrn plánu řízení rizik je vždy nutno číst společně se schválenými informacemi o přípravku (SmPC, PIL). Bližší podrobnosti o rizicích léčivého přípravku a zavedených opatřeních jsou obsaženy přímo ve schváleném plánu řízení rizik.