Novela přináší nový přístup
k referencování, který rozšiřuje možnosti pro vyloučení nalezené
zahraniční ceny.
Nový pohled na fikci dostupnosti
léku na trhu se mění nejen v souvislosti s
nastavenou procentuální hranicí, ale například i co do stanovení podmínek
pro fikci dostupnosti podobných přípravků, změna nastává i u přípravků
s dohodnutou nejvyšší cenou.
Zcela nové pojetí obsahuje
úprava stanovení základní úhrady podle denních nákladů jiné terapie.
A novinkou je také nastavení
hned několikalimitací, např. pro podání žádosti o změnu úhrady nebo pro
některé případy žádosti o stanovení úhrady. Mezi takové patří například
limitace pro formulaci podmínek úhrady nebo stanovení lhůt pro opětovné podání.
Změny nastávají i u žádostí o změny obsahu podání.
Významnou změnou prochází dále
např. oblast obchodního tajemství nebo předkládání modelů.
V neposlední řadě pak
dochází k průlomu do litispendence, která doposud bránila žádat v samostatném
řízení o úhradu pro novou indikaci, pokud bylo v jakémkoliv stadiu vedeno
řízení o úhradě stejného kódu přípravku v jiné indikaci. To mění nová speciální
úprava týkající se této oblasti.
Podrobnější
informace k jednotlivým bodů Vám pak rádi zpřístupníme v
rámci placené verzi našeho Prémiového newsletteru, neváhejte nás kontaktovat.
Krátce k novele
Dne 12. 8. 2025 byla ve Sbírce
zákonů pod číslem 289/2025 Sb. vyhlášena novela zákona o veřejném zdravotním
pojištění. Účinnost novely je k 1. 1. 2026, s výjimkou vybraných
ustanovení, která jsou účinná v průběhu roku, případně v letech
následujících.
Novela navrhuje zásadní změny v
regulaci veřejného zdravotního pojištění. Změny v oblasti stanovení cen a úhrad
léčivých přípravků se mají dotknout např. postupu při referencování zahraničních
cen, úpravy automatické dostupnosti, definice vysoce inovativních léčivých
přípravků (VILP), řízení o úhradě VILP a léčivých přípravků pro vzácná
onemocnění (LPVO) používaných v kombinaci, smluvních závazků uzavíraných s
plátci, posuzování přípravku jako LPVO, podobných přípravků, litispendence,
předkládání modelů, revizních řízení. Mění se způsob úhrady léčivých přípravků,
zejména očkovacích látek a monoklonálních protilátek určených k profylaxi.
Zavádí se speciální řízení pro léky určené k imunizaci,
Detailní rozbory dopadů
novely mají předplatitelé našeho prémiového newsletteru už od pondělí ve svých
e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte nás kontaktovat.
V rámci nové série článků Vás v krátkých bodech informujeme o hlavních změnách v lékové oblasti související s novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění. Tentokrát na téma úhrada ze zdravotního...
Pro léčivé přípravky zařazené do referenční
skupiny, kterým není stanovena výše ani podmínky úhrady nad rámec zaměnitelných
přípravků, není třeba dokládat analýzu nákladové efektivity. Nově se ale
předkládá dopad do rozpočtu s kalkulací započitatelných doplatků.
Podle Ústavu by v analýze dopadu na rozpočet
měly být zohledněny všechny léčivé přípravky zařazené do referenční skupiny. Na druhou stranu například v případě řízení
o stanovení ceny a úhrady v referenční skupině č. 104/7 - terapeutické extrakty
alergenů - standardizované, injekční depotní, je nutné při kalkulaci
započitatelných doplatků zohlednit praxi, ve které přípravek obsahující
alergeny z roztočů bude opět nahrazen výhradně přípravky obsahující pouze tyto
alergeny. Z tohoto důvodu by zahrnutí ostatních zaměnitelných přípravků (ze
stejné referenční skupiny) do analýzy dopadu na rozpočet nemělo žádný vliv na
výsledek, neboť jejich náklady by byly ve světě s i bez hodnocené intervence
totožné, a tedy by se ve výsledku vzájemně odečetly.
V analýze
se pracuje s náklady na započitatelné doplatky, které by vznikly zdravotním
pojišťovnám při překročení ročního ochranného limitu. Nezahrnutí
ochranného limitu pojištěnce ve výši 1000,-Kč do analýzy Ústav ale akceptoval ve
výše zmíněném řízení jako konzervativní nastavení. Dospěl totiž ke zjištění, že zahrnutí
ochranného limitu 5000 Kč na pojištěnce by vedlo k odečtení vyšších nákladů ve
světě s hodnocenou intervencí (5 000 Kč na pacienta), než ve světě bez
hodnocené intervence (méně než 5 000 Kč na pacienta). Výsledný dopad na rozpočet
by tak byl nižší. Při zohlednění ochranného limitu ve výši 1
000 Kč by pacient ve světě bez hodnocené intervence tento limit sice v prvním
roce překročil, ale v dalších letech již nikoliv. I při započtení tohoto
nižšího limitu by tedy výsledný dopad na rozpočet zůstal nižší.
Analýza by měla obsahovat samostatně
vyhodnocení dopadu na rozpočet bez zahrnutí započitatelných doplatků a se
zahrnutím započitatelných doplatků.
Dříve publikovaný postup Ústavu dále uvádí, že v analýzeje
nutné zohlednit doplatky reálně uplatňované v praxi. K výpočtu
reálných započitatelných doplatků proto Ústav využívá průměrné ceny v lékárnách
za jednotlivá balení, získané z hlášení podle pokynu LEK-13.
Náklady na započitatelné doplatky se váží k
přípravkům vydávaným na recept, z tohoto důvodu se do analýzy spotřeby nezahrnují
léky vykázané na žádanky.
V našem prémiovém newsletterupodrobně
rozebíráme hodnotící zprávy a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé už od pondělí ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.
Příští týden se můžete opět těšit na další díl z nové série článků věnované Novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, tentokrát na téma úhrady.
Naše znalosti, Vaše příležitost.
Články z rozhodovací praxe čerpají
z veřejně dostupných textů rozhodnutí MZ ČR a rozhodnutí
SÚKL. Na stránkách společnosti Pharmeca a.s. je možné průběžně sledovat přehled vydaných
rozhodnutí SÚKL a MZ ČR v oblasti cen a úhrad.
Dne 25. 9. 2025 od 9h se uskuteční konference konaná pod záštitou mpř. VZ P. Fifky, ve spolupráci s Ústavem pro zdraví a gramotnost, z.ú.: 20th M-POHL Meeting
Hlavní body programu:
The importance of policies to shape health literacy supportive environments
The importance of policies to shape health literacy responsive environments.
Záznam konference je dostupný na internetových stránkách PSP po dobu 1 měsíce od uskutečnění akce.
Dne 24. 9. 2025 od 10h se uskuteční seminář konaný pod záštitou místopředsedkyně Výboru pro zdravotnictví
prof. MUDr. Věry Adámkové, CSc.
na téma: IgA nefropatie.
Zúčastní se:
prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc., MBA, přednosta Kliniky nefrologie, 1. LF UK
a VFN v Praze
Dne 12. 8. 2025 byla ve Sbírce
zákonů pod číslem 289/2025 Sb. vyhlášena novela zákona o veřejném zdravotním
pojištění. Účinnost novely je k 1. 1. 2026, s výjimkou vybraných
ustanovení, která jsou účinná v průběhu roku, případně v letech
následujících.
Novela navrhuje zásadní změny v
regulaci veřejného zdravotního pojištění. Změny v oblasti stanovení cen a úhrad
léčivých přípravků se mají dotknout např. postupu při referencování zahraničních
cen, úpravy automatické dostupnosti, definice vysoce inovativních léčivých
přípravků (VILP), řízení o úhradě VILP a léčivých přípravků pro vzácná
onemocnění (LPVO) používaných v kombinaci, smluvních závazků uzavíraných s
plátci, posuzování přípravku jako LPVO, podobných přípravků, litispendence,
předkládání modelů, revizních řízení. Mění se způsob úhrady léčivých přípravků,
zejména očkovacích látek a monoklonálních protilátek určených k profylaxi.
Zavádí se speciální řízení pro léky určené k imunizaci.
V rámci naší nové série
článků Vás budeme postupně krátce informovat o hlavních oblastech, které
v souvislosti s novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění
doznají změn.
Podrobnější
informace k jednotlivým bodům Vám pak rádi zpřístupníme v
rámci placené verze našeho Prémiového newsletteru, neváhejte nás kontaktovat.
Maximální cena
Vedle dosavadní právní úpravy
bude zakotven nový postup stanovení pro důležité, obtížně nahraditelné a
obvykle málo nákladné skupiny léčiv.
Novela přináší i speciální
definici pro nejbližší terapeuticky porovnatelný přípravek pro
léčivé přípravky, u kterých je třeba zajistit dostupnost.
Zavádí se nový přepočet
průměrného kurzu pro případy rozkolísanosti průměru kurzů u přípravků
s nižším počtem dostupných cen výrobce.
Nově je Ministerstvo
zdravotnictví ČR zmocněno vyloučit zahraniční ceny výrobce z referencí v
případě významných rozdílů ve výši měnových kurzů nebo v případě mimořádných
zřetele hodných okolností dotýkajících se cen léčivých přípravků ve státě EU.
Detailní rozbory
mají předplatitelé našeho prémiového newsletteru už od pondělí ve svých
e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte nás kontaktovat.
V rámci nové série článků Vás budeme postupně krátce informovat o hlavních oblastech, které v souvislosti s novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění doznají změn, a to s platností od 1. 1. 2026.
SÚKL bude zveřejňovat souhrny plánů řízení rizik pro všechny léčivé přípravky registrované národně a u procedur vzájemného uznávání v případě, že referenčním státem (RMS) je Česká republika.
Souhrn plánu řízení rizik bude zveřejněn pro léčivé přípravky registrované po 1. 9. 2025 (datum rozhodnutí o registraci po 1. 9. 2025, včetně).
Souhrn plánu řízení rizik (souhrn risk management plánu, sRMP) je dokument určený pro veřejnost, jehož cílem je zvýšit transparentnost v oblasti farmakovigilance. Souhrn RMP obsahuje základní informace uvedené v plánu řízení rizik, především informace o důležitých rizicích léčivého přípravku a opatřeních zavedených pro další charakterizaci a minimalizaci důležitých rizik vztahujících se k použití daného léčivého přípravku. Souhrn plánu řízení rizik je vždy nutno číst společně se schválenými informacemi o přípravku (SmPC, PIL). Bližší podrobnosti o rizicích léčivého přípravku a zavedených opatřeních jsou obsaženy přímo ve schváleném plánu řízení rizik.
Dne 11. 9. 2025 od 10h se uskuteční on-line diskuse odborníků na téma: Závažná kardiovaskulární onemocnění, role prevence, včasné diagnózy a jednoduché léčby v rámci NKP 2025–2035.
V dříve provedené hloubkové revizi byl lék
s účinnou látkou budesonid v tabletové formě vyhodnocen jako v zásadě
terapeuticky zaměnitelný s rektálními formami v referenční indikaci léčba
akutní ulcerózní kolitidy postihující rektum a sigmoideum, a to především na
základě výsledků studií CORE I a CORE II u podskupiny pacientů s
proktosigmoitidou
Ústav však v návaznosti na vstup dalšího lékuse
stejnou účinnou látkou ve formě čípků do systému úhrad v probíhajícím
revizním řízení přistoupil ke zúžení referenční indikace, a to pouze na
léčbu akutní ulcerózní kolitidy postihující rektum.
Ústav tak ve vydané hodnotící zprávě reaguje na námitky
jednoho z účastníků, že pacienti s ulcerózní kolitidou postihující pouze rektum
nebyli zařazeni do registračních studií u tabletové lékové formy, a proto není
možné na základě výsledků těchto studií učinit závěr o účinnosti a bezpečnosti
u této skupiny pacientů, resp. provést srovnání s rektálními formami
budesonidu.
Ústav s ohledem na odlišné klinické využití proto
navrhuje rozdělení posuzovaných léků do dvou samostatných skupin, a to:
a) budesonid
k léčbě ulcerózní kolitidy postihující rektum (rektální lékové formy) –
referenční indikace je léčba akutní ulcerózní kolitidy postihující rektum,
b) budesonid k léčbě ulcerózní kolitidy, perorální (perorální formy) –
referenční indikace je léčba akutní ulcerózní kolitidy postihující rektum a
sigmoideum.
V našem prémiovém newsletteru podrobně
rozebíráme hodnotící zprávy a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé už od pondělí ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte nás kontaktovat.
Naše znalosti, Vaše příležitost.
Články z rozhodovací praxe čerpají
z veřejně dostupných textů rozhodnutí MZ ČR a rozhodnutí
SÚKL. Na stránkách společnosti Pharmeca a.s. je možné průběžně sledovat přehled vydaných
rozhodnutí SÚKL a MZ ČR v oblasti cen a úhrad.
Na základě požadavků zdravotních pojišťoven Státní ústav pro kontrolu léčiv (Ústav) zveřejňuje přehled léčivých přípravků dočasně hrazených v kombinovaném podání v indikacích, o jejichž úhradě bylo rozhodnuto ve správních řízeních o stanovení dočasné úhrady jiného léčivého přípravku, tzn. v režimu vysoce inovativního léčivého přípravku (VILP).
K 1. 9. 2025 SÚKL aktualizoval přehled, který uvádí podmínky úhrady a odkaz na zdrojové rozhodnuté správní řízení vedené o druhém léčivém přípravku (VILP) z kombinačního režimu.
Pro konkrétní výši úhrady dotčeného léčivého přípravku v dané indikaci Ústav doporučuje řídit se výší již dříve stanovené základní úhrady léčivého přípravku, případně výší vyplývající z platného cenového ujednání mezi držitelem rozhodnutí o registraci léčivého přípravku a zdravotní pojišťovnou.
SÚKL aktualizoval přehled léčivých přípravků dočasně hrazených v kombinovaném podání v indikacích, o jejichž úhradě bylo rozhodnuto ve správních řízeních o stanovení dočasné úhrady jiného léčivého...
Rozlišení mezi LPVO a léčivými přípravky bez orphan designace
Za léčivé přípravky pro vzácná onemocnění (LPVO) se považují přípravky, které byly takto stanoveny podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 141/2000, a které vstoupily do úhrad postupem dle ustanovení § 39da zákona o veřejném zdravotním pojištění (rovněž jako ZoVZP).
Léčivé přípravky bez orphan designace, i když jsou určeny k léčbě vzácných onemocnění, nemohou využít postup stanovení úhrady podle ustanovení § 39da zákona o veřejném zdravotním pojištění a nejsou proto označovány za LPVO.
Využití LPVO jako komparátoru v řízeních o trvalé úhradě
V řízeních o stanovení nebo změně výše a podmínek úhrady podle ustanovení § 39g nebo § 39i zákona o veřejném zdravotním pojištění (dále jako trvalá úhrada) musí být komparativní klinická účinnost a bezpečnost prokázána oproti všem relevantním komparátorům, tedy jak proti těm, kterým byla stanovena trvalá úhrada, tak těm, kterým byla stanovena úhrada dle ustanovení § 39da zákona o veřejném zdravotním pojištění. LPVO s úhradou podle ustanovení § 39da zákona o veřejném zdravotním pojištění ale nelze použít jako komparátor v základním scénáři analýzy nákladové efektivity v řízeních o trvalé úhradě. Důvodem je odlišná definice účelné terapeutické intervence pro LPVO (viz věta třetí ustanovení § 15 odst. 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění) oproti přípravkům v trvalé úhradě (viz věta druhá ustanovení § 15 odst. 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění). LPVO nemusí splňovat podmínku nákladové efektivity, což je však klíčová podmínka pro stanovení trvalé úhrady. Použití LPVO jako komparátoru by tak vedlo k metodologickým nesrovnalostem v hodnocení nákladové efektivity a následně k nerovnostem v posuzování nákladové efektivity hodnocené intervence ze strany Ústavu oproti jiným léčivým přípravkům v trvalé úhradě.
Tabulka 1: Shrnutí postupu v případě LPVO jako komparátoru v řízeních o trvalé úhradě