Pharmeca.cz

Celkové výdaje na zdravotní péči v Česku v roce 2024 dosáhly zhruba 697 miliard korun, meziročně vzrostly o 8,5 %. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka to představovalo 64 tisíc korun. Největší výdaje zdravotních pojišťoven směřovaly na léčbu onkologických onemocnění.

Podle předběžných údajů činily v Česku v roce 2024 v mezinárodní metodice zdravotnických účtů celkové výdaje na zdravotní péči necelých 697 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 8,5 %. V přepočtu na jednoho obyvatele došlo k nárůstu o téměř 5 tisíc Kč na 64 tisíc Kč. Podíl celkových výdajů na zdravotní péči na HDP v roce 2024 tedy dosahoval 8,6 %, což bylo o 0,2 procentního bodu více než v předchozím roce. 

Ke zvýšení výdajů na zdravotní péči mezi roky 2023 a 2024 nejvíce přispěly výdaje zdravotních pojišťoven, které vzrostly o více než 10 %, v absolutním vyjádření o 47,6 mld. Kč. Zvýšily se rovněž výdaje z ostatních veřejných rozpočtů (o 5,8 mld. Kč), což odpovídalo nárůstu o 7,6 %.

Struktura výdajů na zdravotní péči podle zdroje financování se dlouhodobě příliš nemění. Největší část hradí zdravotní pojišťovny, které na ni v roce 2024 vydaly celkem 514,2 mld. Kč, což představovalo 73,8 % veškerých výdajů na zdravotní péči v Česku. Z ostatních veřejných zdrojů bylo na zdravotní péči vynaloženo 81,9 mld. Kč (11,8 % celkových výdajů), z toho ze státního rozpočtu 71,2 mld. Kč, z místních rozpočtů pak 10,7 mld. Kč. České domácnosti ze svých zdrojů za zdravotní péči zaplatily 94,5 mld. Kč, což odpovídá 13,6 % z celkových výdajů na zdraví. Z ostatních soukromých zdrojů šlo na zdravotní péči jen 6,1 mld. Kč.

Průměrné výdaje zdravotních pojišťoven na jednoho obyvatele v roce 2024 činily 47 234 Kč. Meziročně došlo ke zvýšení o 10 %. U žen činily výdaje v průměru 46 960 Kč na osobu, zatímco u mužů 44 596 Kč. „Největší objem finančních prostředků vydaly v roce 2024 zdravotní pojišťovny na léčbu zhoubných novotvarů. Poprvé tak výdaje na léčbu onkologicky nemocných pacientů, které činily 55,8 miliardy korun, převýšily výdaje na léčbu nemocí oběhové soustavy v objemu 54,2 miliardy korun,“ uvedla Romana Lojková z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Aktualizované předběžné údaje o výdajích na zdravotní péči za rok 2024 jsou zveřejněny na webových stránkách ČSÚ a v aplikaci DataStat.

Článek byl kompletně převzat ze stránek ČSÚ.

V rámci správního řízení o změně výše a podmínek úhrady žádal držitel o rozšíření preskripčního omezení o jednu další odbornost. Společně s žádostí uhradil náhradu výdajů pouze ve výši odpovídající případům, kdy se neprovádí kompletní odborné klinické a farmakoekonomické posouzení.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (Ústav) však v rámci řízení následně vyzval účastníka k uhrazení nedoplatku, neboť dle jeho názoru se jedná o případ, kdy bude nutné kompletní odborné posouzení.
Proti tomuto postupu se účastník řízení odvolal.

Ministerstvo zdravotnictví (MZ) v rámci odvolacího řízení potvrdilo postup Ústavu, který požadoval uhrazení náhrad výdajů ve výši odpovídající řízení zahrnující kompletní odborné posouzení.
Jakékoli odstranění preskripčního omezení podle MZ usnadňuje pacientům přístup k terapii, což samo o sobě zakládá potenciál pro vyšší čerpání prostředků veřejného zdravotního pojištění. Dokonce i to, kdy nedojde ke zvýšení absolutního počtu pacientů v dané indikaci, ale může dojít k vnitřním přesunům léčebných strategií ve prospěch předmětného přípravku. I to může z jeho pohledu představovat zvýšení výdajů ze systému.
Ústav proto podle MZ má legitimní povinnost tyto případné vlivy na fond veřejného zdravotního pojištění řádně posoudit a požadovaná náhrada výdajů tedy odpovídá prováděným úkonům.

V našem prémiovém newsletteru podrobně rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte nás kontaktovat. 

Naše znalosti, Vaše příležitost. 

Články z rozhodovací praxe čerpají z veřejně dostupných textů rozhodnutí MZ ČR a rozhodnutí SÚKL.

Na stránkách společnosti Pharmeca a.s. je možné průběžně sledovat přehled vydaných rozhodnutí SÚKL a MZ ČR v oblasti cen a úhrad.

Dne 17. 6. 2026 od 9:30 hodin se v budově Poslanecké sněmovny uskuteční kulatý stůl na téma: Hyperaktivní močový měchýř zásadně ovlivňuje zdraví a sociální život.

Program:

Zahájení a úvodní slovo 

• Mgr. Josef Flek 

I. Blok: Úvod a Světový týden kontinence

• Světový týden kontinence – World continence week
  MUDr. Lukáš Horčička, Ph.D. 
• Úvod, dosavadní zkušenosti, kontext
  MUDr. Lukáš Horčička, Ph.D.

 II. Blok: Hyperaktivní močový měchýř (OAB) 

• Současný stav, teorie a vývoj léčby
  Prof. MUDr. Martin Huser, Ph.D. 
• Léčebné možnosti řešení OAB – výhody a limity jednotlivých postupů
  Prof. MUDr. Jan Krhut, Ph.D. 
• Úkoly odborníků, náklady na léčbu OAB a shrnutí MUDr. Lukáš Horčička, Ph.D. 
• Diskuse 
• Závěr a dohodnutý další postup
  Mgr. Josef Flek

Kulatý stůl bude možné sledovat také online a následně bude na stránkách Poslanecké sněmovny k dispozici záznam z jeho průběhu.

Dne 10. 6. 2026 od 10 hodin se v budově Poslanecké sněmovny uskuteční seminář na téma: Národní diabetologický plán ČR: strategie pro zdravější budoucnost.

Program:

Úvodní slovo

• MUDr. Kamal Farhan, místopředseda Výboru pro zdravotnictví PSP ČR, předseda správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR

Vystoupení:

• prof. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D., předseda České diabetologické společnosti ČLS JEP,
• PhDr. Ivan Duškov, MSc, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky,
• prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, místopředseda České kardiologické společnosti ČLS JEP,
• JUDr. Lenka Teska Arnoštová, Ph. D, předsedkyně Společnosti medicínského práva (ČLS JEP),
• MUDr. Patrik Zachar, vrchní ředitel sekce zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví ČR,
• RNDr. Ondřej Májek, Ph.D., vedoucí Oddělení mezinárodních vztahů ÚZIS a vědecký vedoucí Národního screeningového centra,
• Zástupce vedení Svazu zdravotních pojišťoven ČR.

Videozáznam z konference je po určitou dobu k dispozici na stránkách PSP.

Do systému úhrad vstoupil lék, který je prvním podobným přípravkem k referenčnímu (vzorovému) přípravku, a to i bez předložení tajných ujednání, která u vzorového přípravku zajišťují nákladovou efektivitu.

V rámci řízení zdravotní pojišťovny upozorňovaly, že v praxi může dojít k situaci, že i po zákonném 40% snížení ceny prvního podobného přípravku bude jeho cena stále vyšší než reálná (smluvní) cena originálu. Tato situace tak povede k porušení podmínky účelné terapeutické intervence.
Z pohledu plátce je tento postup neakceptovatelný z hlediska stability rozpočtu a v rozporu s veřejným zájmem.

Státní ústav pro kontrolu léčiv námitky pojišťoven zamítl s odkazem na novelizaci zákona o veřejném zdravotním pojištění účinnou od 1. 1. 2026. Podle této úpravy je podobný přípravek nákladově efektivní i v případě, že úhrada vzorového léku jiného držitele rozhodnutí byla ovlivněna smlouvou uzavřenou mezi držitelem a zdravotní pojišťovnou a pro posuzovaný přípravek nebyla uzavřena obdobná smlouva.

Část textu novelizovaného ustanovení zákona:
„Má se za to, že podobné přípravky splňují podmínky účelné terapeutické intervence podle § 15 odst. 6 písm. d) a Ústav je neposuzuje, vyjma podobných přípravků totožného držitele rozhodnutí o registraci, který uzavřel smlouvu se zdravotními pojišťovnami, a tato smlouva byla rozhodná pro přiznání úhrady původnímu hrazenému přípravku.“

V našem prémiovém newsletteru podrobně rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé pravidelně každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte nás kontaktovat. 

Naše znalosti, Vaše příležitost. 

Články z rozhodovací praxe čerpají z veřejně dostupných textů rozhodnutí MZ ČR a rozhodnutí SÚKL.

Na stránkách společnosti Pharmeca a.s. je možné průběžně sledovat přehled vydaných rozhodnutí SÚKL a MZ ČR v oblasti cen a úhrad.

Dne 22. 5. 2026 byl ukončen proces Návrhu vyhlášky Ministerstva zdravotnictví Slovenské republiky, kterou se ustanovují podrobnosti výpočtu příslušného násobku hrubého domácího produktu pro stanovení prahové hodnoty posuzovaného léku.

Po vlně odporu a 333 připomínkách z legislativního procesu byl návrh stažen a schvalovací proces byl v této podobě zastaven.

Nová právní úprava již není součástí technické vyhlášky, ale byla kompletně přesunuta do novely samotného zákona. Ministerstvo k tomuto kroku přistoupilo z důvodu potřeby zrychlení vstupu významných léků na trh a snížení tlaku na dosavadní výjimkový režim zdravotních pojišťoven, který byl pro stát ekonomicky neudržitelný.