Ministerstvo
zdravotnictví zveřejnilo v říjnu roku 2025 Cenový výměr č. 1/2026/OLZP. Ten definuje ohlašovací povinnost držitelů, jejichž léčivý přípravekspadá
do ATC skupiny uvedené včlánku VIII. zmíněného cenového výměru.
Upozorňujeme držitele léků
z ATC skupin uvedených v článku VIII., kteří nemají uzavřenou účinnou
Smlouvu o dohodnuté nejvyšší ceně výrobce zveřejněnou ve SCAU (nejpozději ve verzi platné k 1.
4. 2026), že jsou povinni podat Ústavužádost o
stanovení maximální ceny, a todo 4. 5. 2026.
Nedodržení je považováno
za porušení cenových předpisů.
Další podrobnosti k této povinnosti byly zveřejněny i na stránkách SÚKL.
Nechcete být zaskočeni
ohlašovacími povinnostmi na poslední chvíli? Prémiový
newsletter společnosti Pharmeca a.s. Vám
pomůže se zorientovat v záplavě informací vztahujících se třeba i k legislativním povinnostem v oblasti léků a zdravotnických prostředků. Zároveň se jedná
o flexibilní službu, kterou je možné kdykoli upravit dle přání klienta.
Ministerstvo
zdravotnictví (MZ) rozhodovalo o tom, zda maximální cenu tzv. „prvního
podobného přípravku“ je možné zvýšit po zkrácené revizi úhrad nebo až po
zkrácené revizi maximálních cen. Klíčovým bodem sporu byl tedy výklad pojmu„první
následující zkrácená revize“, který je v zákoně o veřejném zdravotním
pojištění uveden jako podmínka pro případné zvýšení maximální ceny.
Státní ústav
pro kontrolu léčiv (Ústav) v rámci řízení tvrdil, že se musí jednat
výhradně o revizi maximálních cen. Jelikož v dané skupině proběhla pouze
revize úhrad, nikoliv cen, žádost zamítl jako nepřípustnou. Odvolatel oproti
tomu namítal, že zákon nerozlišuje mezi revizí cen a úhrad.
MZ k danému
sporu v rozhodnutí uvedlo, že zákon mluví obecně o „zkrácené revizi podle
§ 39p“, což zahrnuje jak revizi cen, tak revizi úhrad. Výklad Ústavu byl v
tomto směru dle jejich názoru příliš restriktivní. Cílem
původního snížení ceny a úhrady u prvního generika bylo zabránit vysokým
doplatkům pro pacienty při jeho vstupu na trh. Poté, co Ústav provedl zkrácenou
revizi úhrad, došlo k sjednocení úhrad pro všechny přípravky v dané skupině
a tím pominulo riziko nerovnosti v doplatcích.
Z uvedených
důvodů MZ konstatovalo, že pro podání žádosti o zvýšení ceny postačuje
provedení zkrácené revize úhrad a z tohoto důvodu usnesení Ústavu,
jímž bylo řízení zastaveno, zrušilo.
V našem prémiovém newsletterupodrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.
Státní ústav pro kontrolu léčiv aktualizoval pokyn CAU-15 - požadavky na strukturu odborných podkladů doplňujících žádost o hodnocení nákladů a přínosů léčivých přípravků používaných pouze při poskytování ústavní péče, příp. na vyjádření jiného subjektu předkládajícího důkazy v průběhu procesu hodnocení.
Druhá verze pokynu nahrazuje pokyn CAU-15 verze 1 a obsahuje významnou metodickou revizi původního vzoru, kdy dochází k rozšíření požadavků na klinicko-farmakoekonomické hodnocení, systematickému posuzování komparátorů, zapojení zahraničních HTA výstupů a k zavedení detailního modelového přístupu včetně hodnocení nákladové efektivity a dopadu do rozpočtu.
SÚKL aktualizoval pokynu k požadavkům na strukturu odborných podkladů doplňujících žádost u léčivých přípravků používaných pouze při poskytování ústavní péče.
Na začátku dubna byl poslancům
rozeslán návrh novely zákona o regulaci reklamya zákona o
zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in
vitro, který se mj. zaměřuje na reklamu na vybrané citlivé komodity mezi
které patří i humánní léky či zdravotnické prostředky.
Samotný zákon se zároveň neomezuje pouze na vztahy B2C, tedy na reklamu
zaměřenou na širokou veřejnost, ale má širší působnost, která zahrnuje i vztahy
B2B, např. v podobě úpravy reklamy zaměřené na odborníky a zaměstnance
poskytovatele zdravotních služeb.
Předpokládaná účinnost novely je k 1. lednu 2027.
V následujícím článku bychom chtěli představit vybrané
oblasti návrhu ve vztahu k jednotlivým produktům.
Léčivé přípravky
V návrhu je rozšíření
definice reklamy, kdy se za reklamu nově budou považovat všechny formy
informování, průzkumu nebo pobídky prováděné za účelem podpory
předepisování, prodeje, výdeje nebo spotřeby.
Novela zároveň definuje přísné
podmínky, za kterých lze realizovat programy pro pacienty tak, aby nebyly
považovány za nepřípustnou reklamu.
Změny se dotknou i v reklamy
zaměřené na odborníky, kterým by nově obchodní zástupci mohli poskytovat
souhrny údajů o přípravku (SPC) a informace o hrazení také formou odkazu na
zdroj umožňující dálkový přístup.
Naopak přísnější
pravidla se budou vztahovat na poskytování bezplatných vzorků, kdy novela
stanovuje např. jejich počty ve vztahu k dlouhodobosti případné léčby.
Zavedeny by měly být i výjimky
z regulace, které se týkají zejména pobídkových programů
zdravotních pojišťoven nebo vzdělávacích programů pro nelékařské
pracovníky.
Zdravotnické prostředky (ZP) a diagnostické zdravotnické prostředky in
vitro (IVD)
V případě zdravotnických
prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro dochází k rozšíření
a upřesnění definice reklamy. Mezi reklamu jsou například nově výslovně
zařazeny i loterie a jiné podobné hry nebo testy založené na zkušenostech
spotřebitelů.
Preciznější definice se
týká příjemců srovnávací reklamy, kdyje nahrazen dříve používaný
obecný pojem „odborníci“.
I zde, stejně jako v případě
léků, jsou vymezeny výjimky z regulace.
Samostatnou kapitolu pak tvoří
programy pro pacienty, jejichž cílem má být zlepšení informovanosti
o onemocnění, diagnóze a léčbě, ale i podpora spolupráce pacienta při
poskytování zdravotní péče nebo nácvik a poučení, jak správně zacházet
se zdravotnickým prostředkem, který pacientovi předepsal odborník.
Pokuty
Novela zavádí
nové povinnosti, a proto i zásadním způsobem rozšiřuje seznam jednání
(správních deliktů), za které lze uložit pokuty.
Nově tak pokuta500 tis. Kč bude hrozit například v případě realizace programu pro
pacienty v rozporu se zákonem, ať už kvůli porušení výlučného účelu, obsahu
nebo poskytnutím zakázaných výhod pacientům. Stejná pokuta se vztahuje i na nesplnění
oznamovací povinnosti vůči SÚKL (neoznámení programu), porušení pravidel
pohostinnosti u online setkání odborníků a další.
Pokutaaž2 000 000 Kč se v návrhu nově výslovně vztahuje na pořádání
zakázaných soutěží, loterií a uživatelských testů u léků i zdravotnických
prostředků, za chybějící nebo neaktuální informace v reklamě pro odborníky nebo
za překročení limitu počtu vzorků.
Pokuty do 5
000 000 Kč pak bude hrozit za naznačování, že bezpečnost léku je zaručena
jeho přírodním původem, nebo používání nevhodných vyobrazení tělesných změn či
za dary a výhody odborníkům, které nesouvisejí s jejich činností a další
případy.
Odborníkům by
mohla být nově uložena sankce do 100 000 Kč v případě, že odborník
zakázanou výhodu nebo nadměrnou pohostinnost přímo vyžaduje, nikoliv ji
jen přijme.
Chcete být pravidelně informováni o legislativních návrzích v oblasti léků a zdravotnických prostředků? Prémiový newsletter společnosti Pharmeca a.s. Vám pomůže se
zorientovat v záplavě informací vztahující se právě k této oblasti. Zároveň se jedná o flexibilní službu, kterou je možné
kdykoli upravit dle přání klienta.
Od ledna příštího roku by mohl vstoupit v platnost aktuálně projednávaný návrh novely zákona o regulaci reklamy, který nejen v oblasti léků, ale i zdravotnických prostředků, zavádí hned několik...
Ministerstvo zdravotnictví (MZ) posuzovalo
odvolání proti rozhodnutí o změně úhrady dlefixované základní úhrady
z revize.
Odvolatel namítal, že Ústav chybně klasifikoval
srovnávací přípravek jako generikum ve smyslu prvního podobného přípravku.
Tvrdí, že u přípravků registrovaných na základě literárních údajů
(bibliografická registrace) nelze automaticky aplikovat ustanovení o krácení
úhrady, která jsou vyhrazena pro vstup generických přípravků na trh, neboť léky
registrované dle literárních žádostí nejsou generika. Poukazoval na dříve vydaný rozsudek Městského
soudu v Praze, který zrušil rozhodnutí Ústavu ve věci stanovení úhrady
z důvodu jeho nezákonnosti, kdy Ústav označil přípravek za generikum,
což podle soudu přípravek registrovaný na základě literární žádosti není. Odvolatel se proto domníval, že závěry soudu o
nezákonnosti postupu Ústavu při hodnocení literárních registrací jsou přímo
aplikovatelné i na další řízení.
Ministerstvo reflektuje změnu judikaturního
výkladu Městského soudu v Praze, ale zdůrazňuje, že správní orgány nemohou
svévolně ignorovat vlastní pravomocná rozhodnutí dříve, než je zruší příslušný
soud. Aktuální stav, kdy je podána žaloba proti reviznímu rozhodnutí, neopravňuje
úřad k odchýlení se od revizního rozhodnutí, byť je napadeno žalobou. Zároveň podle MZ v tomto konkrétním řízení nebyla
otázka povahy registrace (literární vs. generická) relevantní, protože předmětem
řízení byl pouze technický přepočet úhrady.
Z uvedených důvodů MZ rozhodnutí Ústavu
potvrdilo.
V našem prémiovém newsletterupodrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.
V
řízeních o stanovení nebo změně výše a podmínek trvalé úhrady léčivých
přípravků, v nichž je předkládána farmakoekonomika, musí být komparativní klinická
účinnost a bezpečnost prokázána oproti všem relevantním komparátorům. Podle
metodiky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)lze pro účely
hodnocení považovat za relevantní komparátory takové terapie, které jsou běžně
/ obvykle používané a hrazené z prostředků veřejného pojištění. Nemusí se
přitom jednat jen o léčivé přípravky.
Požadavek
na relevantního komparátora byl modifikován v roce 2022 pro řízení o
úhradách orphanů (§ 39da), kdy Poradní orgán Ministerstva zdravotnictví vyslovil
pro tento specifický typ řízení následující požadavek: „…. aby každá příští
žádost o úhradu LPVO, u kterého existují komparátory hrazené z veřejného
zdravotního pojištění (ať s úhradou stanovenou Ústavem ve správním řízení či
v režimu dle § 16 zákona č. 48/1997 Sb.), povinně obsahovala takovou
analýzu nákladové efektivity.“. V řízeních
o úhradě léčivých přípravků pro vzácná onemocnění (LPVO) vedených podle § 39da
jsou tak na základě uvedeného požadavku mezi komparátory standardně řazeny i terapie
hrazené nikoli běžně, ale v rámci mimořádné úhrady na § 16, a to i
v případě, že jejich použití je dokonce v dané indikaci mimo
schválenou registraci, tzv. off-label.
Tento
přístup byl identifikován i v řízení o stanovení trvalé úhrady u neLPVO léku,
v němž SÚKL rovněž uznal jako komparátor přípravek, který je hrazen ze
zdravotního pojištění na § 16. U
jiného přípravku však v souvislosti s použitím komparátora hrazeného dle §
16 SÚKL argumentuje v hodnotící zprávě např. následovně: „…léčba poskytovaná
na základě ust. § 16 ZoVZP je ze své podstaty výjimečná a nelze ji považovat za nákladově nejméně nákladnou standardní variantu pro účely hromadného stanovení
úhrad…“ .
Uvidíme, zda do budoucna dojde
v otázce využití komparátora na §16 ke sjednocení přístupu napříč všemi
skupinami léků a samotná pozice léku na §16 nabude i ve standardních řízeních
významnější pozici.
§ 16 v zákoně o veřejném zdravotním
pojištění č. 48/1997 Sb. Příslušná zdravotní pojišťovna hradí
postupem podle § 19 odst. 1 písm. a) ve výjimečných případech zdravotní služby
jinak ze zdravotního pojištění nehrazené, je-li poskytnutí takových zdravotních
služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce.
Prémiový newsletter společnosti Pharmeca a.s. Vám pomůže se
zorientovat v záplavě informací vztahující se k lékům i zdravotnickým
prostředkům. Zároveň se jedná o flexibilní službu, kterou je možné
kdykoli upravit dle přání klienta.
V případě vzácných onemocnění není nijak výjimečné, že jejich úhrada je v praxi vázána na § 16. Tímto způsobem hrazený přípravek ale může hrát významnou roli i v rámci dalších cenových a úhradových...
S platností od 1. 4. 2026 SÚKL aktualizoval seznam veřejně dostupných referenčních zdrojů cen léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely, které používá pro účely cenové a úhradové regulace.
Chcete se dozvědět jaký dopad na správní řízení může tato změna mít? V našem prémiovém newsletterupodrobně rozebíráme dopady změny pokynů a metodik do praxe. Detailní rozbory tak mají naši předplatitelé každý týden ve svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.
SÚKL aktualizoval seznam veřejně dostupných referenčních zdrojů cen léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely používaných pro účely cenové a úhradové regulace.
Ministerstvo zdravotnictví (MZ) se zabývalo
posouzením, zda léčivý přípravek v řízení splňuje kritéria pro přiznání
statusu vysoce inovativního léčivého přípravku (VILP). Státní ústav pro kontrolu léčiv (Ústav) totiž v řízení o
stanovení výše a podmínek ceny a úhrady odmítl přiznat první dočasnou úhradu,
neboť podle něj nesplňuje kritéria pro VILP.
Jako hlavní důvody uvedl:
Nedostatečný terapeutický přínos
Problematické postavení komparátorů
Nesplnění kritérií pro označení VILP u
všech navrhovaných indikací
Nedostatečné důkazy k době přežití
Problematická srovnávání v analýze
Bez splnění kritérií VILP proti všem posuzovaným
komparátorům nelze podle Ústavu přípravku přiznat dočasnou úhradu, a to ani s
upravenými podmínkami.
MZ rozhodnutí Ústavu potvrdilo a zároveň upozornilo
na nevhodnost využívání abstraktů, které jsou zestručnělé, souhrnné a nemají ambici rozkrýt pozadí údajů.
Správní orgán na jejich základě nemůže zodpovědně posoudit prezentované údaje. Dále pak doporučuje nepředkládat
odborná data v režimu obchodního tajemství, pokud
odvolatel očekává jejich podrobnější rozbor. Veřejná vyjádření k datům
chráněným obchodním tajemstvím jsou pak pouze obecného charakteru.
V našem prémiovém newsletterupodrobně
rozebíráme hodnotící zprávy i rozhodnutí a jejich dopad do praxe. Tento článek je jen ukázkou
našeho přehledu. Detailní rozbory mají naši předplatitelé každý týden ve
svých e-mailech. Pokud nechcete, aby vám unikly důležité změny, neváhejte náskontaktovat.